Několikaletá praxe v oblasti účetnictví a mzdového účetnictví.
Lektorská činnost (přehled seminářů v rubrice Semináře) a publikační činnost (server Podnikatel.cz).
Moudrý je, kdo zná potřebné věci, nikoli mnoho věcí (Aischilos)

Rubriky

Představení lektorky
Lektorskou činností se zabývám od roku 2009. Zaměřuji se na oblast mzdového účetnictví a personalistiky, včetně legislativních novinek a aktuálních právních výkladů z dané oblasti.
Středoškolské ekonomické vzdělání a několikaletou účetní praxi jsem doplnila studiem pedagogiky na filozofické fakultě se specializací v oboru vzdělávání dospělých. Jsem držitelkou certifikátu Bilanční účetní a členkou Komory certifikovaných účetních.
+420 123 456 789
Publikační činnost
Současně působím jako odborná redaktorka serveru Podnikatel.cz, kde publikuji články převážně z oblasti mzdového účetnictví, personalistiky a zdanění příjmů fyzických osob.
Pro zájemce o semináře:
Nam libero tempore, soluta nobis est eligendi optio nihil impedit quo minus id quod maxime placeat facere possimus, omnis voluptas assumenda est, omnis dolor repellendus. Phasellus et lorem id felis
Oblast působení
Realizuji jednodenní semináře pro mzdové účetní a personalisty (cca 4 aktuální okruhy ročně + dle zájmu speciální školení na téma exekučních a insolvenčních srážek ze mzdy), včetně dvou a vícedenních intenzivních kurzů pro začínající mzdové účetní.
Prohlášení k dani

Uplatní se i v roce 2016 vzor č. 24 (nový nebude). Stále je možné využít již použité tiskopisy č. 21, 22, 23. Ty ovšem neobsahují nové tabulky, například pro diferencované daňové zvýhodnění. Pokud poplatník se starším tiskopisem hodlá využít za rok 2015 slevu za umístění dítěte, je nutné použít přílohy pro tyto účely (loňskou, kde se jen opraví rok - nová příloha pro rok 2015 nebude). Tiskopis č. 24 již potřebnou tabulku obsahuje.

Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků (tiskopis č. 5556 č. 1) nebo zjednodušené potvrzení platí, pokud nedošlo ke změně. Při každé změně se dává nové potvrzení.

Průkaz ZTP/P - zákon o daních z příjmů sice uvádí jako podmínku průkaz ZTP/P, ovšem finanční úřady akceptují i předložení ROZHODNUTÍ o poskytnutí příspěvku na péči osobě závislé na pomoci jiné osoby, pokud bude z odůvodnění zřejmé, že jde o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve III. a vyšším stupni.
Pro účastníky semináře Svitavy (zveřejněno 24.11.2015)
Pro účastníky semináře Ostrava (zveřejněno 23.11.2015)
Je rozdíl v uplatnění slevy a daňového zvýhodnění v měsíci zahájení studia. Dle zákona o daních z příjmů:

Sleva na studium - § 35ba odst. 3 - Poplatník může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. b) až f) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

Daňové zvýhodnění - 35c odst. 10 - Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Pro účastníky semináře Hodonín (zveřejněno 27. 11. 2015)
Pro účastníky semináře Praha (zveřejněno 2. 12. 2015)
OŠETŘOVNÉ OTEC, POKUD MATKA POBÍRÁ RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK

V souladu s § 39 zákona o nemocenském pojištění nemá zaměstnanec nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu; to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Pokud matka o dítě pečovat může (neměla úraz, není v nemocnici atd), nárok na ošetřovné dle výše uvedeného skutečně nevzniká. ČSSZ ošetřovné nevyplatí. Z pohledu zaměstnavatele půjde o omluvenou překážku v práci (neplacené volno) - vyloučené dny. Podle § 18 zákona o nemocenském pojištění jsou vyloučenými dny kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, ....
K výpočtu nezabavielné částky je potřeba znát výši životního minima jedince a nákladů na bydlení.

Životní minimum - podle valorizační podmínky stanovené v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, vláda může částky životního minima a částku existenčního minima zvýšit svým nařízením v pravidelném termínu od 1. ledna, pokud vzrostou náklady na výživu a ostatní základní potřeby v rozhodném období alespoň o 5 %. Na základě posouzení řady zejména ekonomických i sociálních souvislostí bylo vládou rozhodnuto od 1. ledna 2016 částky životního a existenčního minima nezvyšovat.

Náklady na bydlení - dle návrhu nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení je stanovena částka 5 858 Kč.

Nová nezabavitelná částka by tedy měla činit:

Základní nezabavitelná částka: 9 268 Kč (3 410 + 5 858)
Dvě třetiny na povinného: 6 178,67 Kč
Čtvrtina na vyživovanou osobu: 1 544,67 Kč

Třetina mzdy: 3 089 Kč
Nezabavitelná částka pro rok 2016 (zveřejněno 7. 12. 2015)
Přeji všem úspěšný rok 2016
Daňové zvýhodnění - prohoz dítěte uplatňovaného jako první na vyšší místo

Generální finanční ředitelství:V uvedeném případě může poplatník uplatnit změnu v „pořadí“ vyživovaných dětí pro účely daňového zvýhodnění tak, že vyplní „změnovou tabulku“ v části II. tiskopisu PROHLÁŠENÍ poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Poplatník do příslušného sloupce tabulky jako druh změny uvede „změna v pořadí dětí“. Dále musí znovu vyplnit výčet všech vyživovaných dětí s tím, že daňové zvýhodnění ve výši „na třetí a další dítě“ uplatní na dítě s průkazem ZTP/P. Pokud poplatník není povinen podat přiznání k dani a požádal o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2015, pak mu zaměstnavatel zohlední uplatněnou změnu „v pořadí“ dětí v rámci ročního zúčtování daně.

Zdravotní pojištění - zaměstnanec po návratu z ciziny (dosud nepřihlášen), pracovní poměr uzavřen od 1. prosince

Všeobecná zdravotní pojišťovna: Podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění není pojištěnec povinen platit pojistné po dobu, kdy je vyňat ze zdravotního pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. Za dlouhodobý pobyt se považuje nepřetržitý pobyt v cizině delší šesti měsíců. Po tuto dobu neplatí pojistné pojištěnec sám, ani případný zaměstnavatel. Oznámením vzniku zaměstnání splnil zaměstnavatel vůči zdravotní pojišťovně svou oznamovací povinnost. Povinnost platit za zaměstnance pojistné vznikne až poté, kdy se pojištěnec po návratu z ciziny opětovně přihlásí u příslušné zdravotní pojišťovny.

Oznamuje-li zaměstnavatel nástup do zaměstnání u zaměstnance, který je dle evidence zdravotní pojišťovny na dlouhodobém nepřetržitém pobytu v cizině, musí se jednat o práci, která je pro zaměstnavatele vykonávána ze zahraničí. Pokud by tomu tak nebylo a zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v ČR, je zřejmé, že není dlouhodobě v zahraničí a zaměstnavatel by byl povinen uhradit za zaměstnance zpětně, od 1. prosince 2015, pojistné včetně penále.

Po dobu, kdy je pojištěnec vyňat z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině ze zdravotního pojištění, nemá nárok na poskytování hrazených služeb. Je tedy v zájmu pojištěnce, aby se ke zdravotnímu pojištění opět přihlásil bezprostředně po návratu a zároveň doložil na dobu, kdy je vyňat ze zdravotního pojištění doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině.

Výše uvedené platí, pokud je pojištěnec na dlouhodobém pobytu v cizině v zemích mimo Evropskou unii. Pokud by šlo o zemi, která je součástí Evropské unie, postupovalo by se v souladu s evropskými nařízeními.
Daňové změny související se zrušením důchodového spoření (úprava penzijního a životního pojištění) jsou účinné od roku 2017, přestože je účinnost tohoto zákona stanovena od roku 2016.

Daňové změny - ČÁST PÁTÁ
Přechodná ustanovení (na konci tisku) k těmto změnám popisují účinnost až od roku 2017.

Tisk např. zde: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=77824
Zasílání výplatní elektronické pásky (mailem):

Vyjádření MPSV: Zaměstnavatel je podle § 142 zákoníku práce, povinen vydat zaměstnanci při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu písemný doklad (tzv. výplatní pásku, výplatní lístek) obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Vzhledem k tomu, že zákoník práce nestanoví, co se rozumí „písemnou formou“, je třeba subsidiárně uplatnit zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována, i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Ačkoliv předání dokladu o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách není právním jednáním (§ 545 občanského zákoníku), uplatní se výše citovaná úprava analogicky i pro posouzení zachování písemné formy tohoto dokladu. Jestliže zaměstnavatel předá zaměstnanci výplatní pásku prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, jedná se o předání tohoto dokladu písemnou formou, ve smyslu ustanovení § 142 odst. 5 zákoníku práce.

V § 334 odst. 1 zákoníku práce je zavedena legislativní zkratka „písemnost“ pro písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance a důležitých písemností týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr. Jestliže zákoník práce stanoví v § 335 odst. 1, že prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací může zaměstnavatel písemnost doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování, týká se to písemností uvedených v § 334 odst. 1, nikoliv výplatní pásky, která mezi nimi není uvedena.

Zvolí-li zaměstnavatel elektronickou formu vydání výplatní pásky, odpovídá za dostatečné zabezpečení dat a ochranu osobních údajů.
Nařízení vlády č. 351/2015 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady) - tentokrát nebude valorizace, zvyšuje se o 40 Kč.

Vyhláška č. 353/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů - v § 2 odst. 1 se slova „1 %“ nahrazují slovy „1,5 %“ (pro rok 2016) , v § 2 odst. 1 se slova „1,5 %” nahrazují slovy „2 %” (pro rok 2017), v § 3 odst. 3 se za slova „Zaměstnancům v pracovním poměru,“ vkládají slova „státním zaměstnancům podle zákona o státní službě,“.

Sdělení č. 355/2015 Sb., ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí
2015 pro účely zákona o zaměstnanosti - průměrná mzda, která bude potřebná pro výpočet náhradního plnění za rok 2015 činí 25 903 Kč.
Zaměstnání matky do 6 týdnů po porodu

Vyjádření SÚIP: Dle ust. § 195 odst. 5 zákoníku práce nesmí být mateřská dovolená v souvislosti s porodem nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. To se však týká jen pracovního poměru, z něhož je odvozena mateřská dovolená. Zákoník práce totiž neobsahuje výslovný zákaz vykonávat práci u daného zaměstnavatele na základě jiného pracovněprávního vztahu. Nesmí se však jednat o stejný druh práce, který by jinak (nebýt mateřské dovolené) dotyčná vykonávala v pracovním poměru, neboť dle ust. § 34b odst. 2 zákoníku práce nesmí zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Zákoník práce pak ani výslovně nezakazuje ženám v šestinedělí vykonávat práci u jiného zaměstnavatele.

Ve všech shora uvedených případech je si však současně třeba uvědomit, že dle ust. § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
S ohledem na zásadu smluvní volnosti je zaměstnávání žen v období šesti týdnů po porodu zpravidla přípustné, avšak nesmí se jednat o výkon práce na základě pracovního poměru, od kterého je odvozena mateřská dovolená, dále u stejného zaměstnavatele nemůže být se zaměstnankyní uzavřen pro stejný druh práce jiný pracovněprávní vztah, a dotyčná by měla být také zdravotně způsobilá k výkonu předmětné práce.

Státní úřad inspekce práce je kontrolním orgánem na úseku pracovních vztahů a podmínek. Výkon práce ze strany žen v období šesti týdnů po porodu by však mohl mít také následky ve vztahu k vyplácení peněžité pomoci v mateřství, tedy v oblasti sociálního zabezpečení, jež má ve své působnosti Česká správa sociálního zabezpečení.
SOUSTAVNÁ PŘÍPRAVA NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ A SLUŽEBNÍ POMĚR

Studium za trvání služebního poměru (zaměstnanci vykonávající státní službu - příslušníci bezpečnostních sborů) není soustavnou přípravou na budoucí povolání pro účely zákona o daních z příjmů. Student (např. policista, voják vykonávající státní službu) nemá nárok na slevu na dani za své studium, a ani jeho rodiče nemají nárok na daňové zvýhodnění. Právní úprava - § 12 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře.

Státní služba – před vznikem služebního poměru úspěšně vykonali zvláštní část úřednické zkoušky pro příslušný/é obor/y státní služby. Například některá služební místa ve veřejných zakázkách, statistika, katastrální úřady, státní audit atd. Jejich služební poměr se neřídí zákoníkem práce, ale právě zákonem o státní službě. Podle aktuálního názoru se toto omezení na výkon státní služby s úřednickou zkouškou nevztahuje. Student má nárok na slevu na studium a jeho rodiče (za splnění dalších podmínek) nárok na daňové zvýhodnění.

ZAMĚSTNANÝ PŘEDČASNÝ STAROBNÍ DŮCHODCE

Hlásí se pouze zaměstnání zakládající účast na důchodovém pojištění. DPP do 10 000 Kč není potřeba hlásit. Plyne to i z formuláře.
Praktický výcvik studentů a žáků škol

Zajímavé informace zde: http://pospolu.rvp.cz/pruvodce-zamestnavatelu-ucetni-a-pravnici

Souběh výkonu funkce a pracovního poměru

Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 496/2014 ze dne 24. 2. 2015 v podstatě poprvé připustil možnost souběžného výkonu funkce člena statutárního orgánu (místopředsedy představenstva) a pracovního poměru na pozici obchodního ředitele. Ovšem jedná se o specifickou situaci týkající se konkrétní společnosti. Největší jistotou je stále smlouva o výkonu funkce. Pracovní poměr na (neředitelskou) pozici je v praxi často využíván, ale nesmí se jednat o fiktivní druh práce a náplň práce.

Zde ale bylo rozhodnuto zcela jinak: zn 21 Cdo 3066/2013 ze dne 17. září 2014. Určitě je zajímavé i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. června 2015, sp. zn. 21 Cdo 2687/2014. Situace stále není jednoznačná.
Periodická prohlídka u opakujících se dohod konaných mimo pracovní poměr

Jde o výklad JUDr. Šubrta Bořivoje a doc. MUDr. Tučka Milana, CSc. - "V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se periodické prohlídky až na výjimky neprovádějí. Provádějí se pouze, pokud je práce na základě těchto dohod u zaměstnavatele prováděna opakovaně a doba, na kterou je práce opakovaně sjednávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky a zaměstnavatel provádění prohlídek vyžaduje. V těchto případech je to tedy na zaměstnavateli, i když bezpochyby takto nemůže postupovat v individuálních případech (k tomu má k dispozici mimořádné prohlídky), ale u všech zaměstnanců nebo jejich skupin (např. profesních). Jinak by šlo o nerovné zacházení.

Opakované provádění práce je třeba vykládat nejen jako bezprostředně na sebe navazující dohody, popřípadě výkon práce na základě dohody sjednané na dobu určitou, ale s analogickým použitím ustanovení § 44 zákona o specifických zdravotních službách také jako případy, kdy byl pracovněprávní vztah ukončen, avšak nejdéle do 3 měsíců byl uzavřen nový pracovněprávní vztah se stejným výkonem práce, tj. kdy nebyla nutná nová vstupní prohlídka (takové přerušení by se do součtu započítávalo). To platí i pro případ, že vstupní prohlídka u dohod vůbec provedena nebyla a zaměstnavatel bude požadovat jen prohlídky periodické."
Nařízená směna v den svátku a dovolená zaměstnance

Na den svátku, na který připadla směna, není možné poskytnout zaměstnanci podle § 219 odst. 2 zákoníku práce dovolenou. Jestliže zaměstnanec odmítá směnu nastoupit, může se jednat o neomluvenou absenci, náhradní volno (směnu odpracuje v náhradním termínu) nebo neplacené volno.

Od dubna 2017 (po novele zákoníku práce) by ale mohlo být vše jinak. Důvodová zpráva: Při respektování pravidla, že připadne-li svátek do doby čerpání dovolené, nezapočítává se do dovolené, dochází v praxi k situacím, kdy zaměstnanci, jehož směna z důvodu svátku neodpadla, a byl ji proto povinen v souladu s § 91 odst. 4 ve svátek odpracovat, požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené na tento den a zaměstnavatel mu vyhoví a čerpání dovolené pouze na tento den určí. V takovém případě není důvodné, aby takto poskytnutá dovolená pouze na den svátku nebyla započítána do dovolené.

§ 219 odst. 2 ZP: Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené (navržená změna: to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat (§ 91 odst. 4) a čerpání dovolené mu na jeho žádost bylo určeno pouze na tento den). Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.
Pro účastníky semináře České Budějovice (zveřejněno 15. 11. 2016)
Návrat z pracovní cesty v ranních hodinách

V souladu s dřívější právní úpravou, a to nařízením vlády č. 108/1994 Sb., kterým se prováděl zákoník práce, se zaměstnanci, který se vrátil z pracovní cesty po 24. hodině, se poskytoval nezbytný odpočinek od skončení pracovní cesty do nástupu do práce po dobu osmi hodin, a pokud tato doba spadala do pracovní doby zaměstnance, i náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Toto však v aktuální právní úpravě účinné od roku 2007 obsaženo není. Lze doporučit, aby zaměstnavatel tuto situaci ošetřil kolektivní smlouvou či interním předpisem a vymezil určitou dobu po návratu z pracovní cesty po 24. hodině jako překážku v práci na straně zaměstnance.

Zápočtový list a potvrzení pro účely pracovní neschopnosti

Na základě právní úpravy obsažené v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, měly dávky nemocenského pojištění provádět a jejich výplatu zabezpečovat od 1. 1. 2007 výhradně příslušné orgány nemocenského pojištění, především pak okresní správy sociálního zabezpečení. Účinnost tohoto zákona byla ale o minimálně rok odložena, takže v roce 2007 i nadále platí pravidla obsažená v zákoně č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců nad 25 (stejně jako zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců sice menším, ale pro které vede evidenci mezd jiná právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců – viz ustanovení § 17 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) poskytují zaměstnancům od prvního dne jejich dočasné pracovní neschopnosti nemocenské.

Právě údaj o skutečnostech rozhodných pro posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění (zejména pak o vyčerpání podpůrčí doby) byl pro zaměstnavatele jedním ze základních údajů, kvůli kterému potvrzení o zaměstnání od potencionálních zaměstnanců vyžadovali. Protože zákoník práce tento údaj již neřadí mezi povinné náležitosti potvrzení o zaměstnání, je třeba vycházet z povinnosti zaměstnavatele dle ustanovení § 29 odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, které se týká úkolů organizací (zaměstnavatelů) v oblasti nemocenského pojištění.

Dle tohoto ustanovení je organizace „povinna vydat zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, potvrzení o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky, jejich poskytování a výplatu. Organizace je povinna vydat potvrzení při skončení zaměstnání; žádá-li o to zaměstnanec nebo nová organizace, v níž je zaměstnanec zaměstnán, popřípadě okresní správa sociálního zabezpečení, musí být potvrzení vydáno i později. Organizace je povinna vydat potvrzení i v době trvání zaměstnání, žádá-li o to zaměstnanec nebo jiná organizace, popřípadě okresní správa sociálního zabezpečení. Jeli zaměstnanec v den skončení zaměstnání dočasně práce neschopen, vydá organizace potvrzení až po skončení dočasné pracovní neschopnosti. Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost až po skončení zaměstnání, je organizace povinna vyžádat si potvrzení zpět a potvrzení doplnit, popřípadě vydat potvrzení nové.“

Výše uvedené znamená, že zaměstnavatel je povinen vydávat potvrzení o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky nemocenského pojištění, jejich poskytování a výplatu vedle potvrzení o zaměstnání. Domnívám se ale, že se souhlasem zaměstnance lze i nadále postupovat tak, že tyto údaje budou uvedeny v jednom potvrzení jako doposud, to je v zápočtovém listě. V tomto případě je vhodné v závěru potvrzení o zaměstnání uvést větu: „Zaměstnanec souhlasí s uvedenými údaji a potvrzuje převzetí tohoto dokumentu.“ a nechat zaměstnanci podepsat.
Svátek a práce z domova

V souladu s ustanovením § 317 zaměstnanci při práci z domova nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.

Přesčas: Při práci z domova si zaměstnanec obvykle volí pracovní dobu sám. Jestliže zaměstnavatel direktivně nenastaví přesčasové hodiny, zaměstnanec si je nemůže nárokovat. Tudíž ani nemá nárok na mzdu či plat, případně na náhradní volno za práci přesčas.

Svátek: Pokud zaměstnanec standardně vykonává práci mimo pracoviště zaměstnavatele i ve svátek, pak mu nenáleží za tuto práci náhradní volno nebo příplatek. V opačném případě, tj. pokud zaměstnavatel výslovně po zaměstnanci nevyžaduje výkon práce ve svátek, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku, stejně jako ostatním zaměstnancům.
Přehled aktuálních seminářů s termíny a odkazy na jednotlivé vzdělávací agentury najdete v Rubrice Semináře.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one