Několikaletá praxe v oblasti účetnictví a mzdového účetnictví.
Lektorská činnost (přehled seminářů v rubrice Semináře) a publikační činnost (server Podnikatel.cz).
Moudrý je, kdo zná potřebné věci, nikoli mnoho věcí (Aischilos)

Vzkazy účastníkům

Pro účastníky školení Ústí nad Orlicí (zveřejněno dle 31. 5. 2017)
Vybrané zaměstnanecké benefity

Poukázky - zákon o daních z příjmů (ZDP) sice výslovně nestanoví, MF se ale přiklonilo k názoru, že lze využít. Ovšem jen směnitelné za službu, věc a nikoliv za peníze. Musí být vymezen účel dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Samozřejmě jde o nepeněžní plnění (ze zisku po zdanění, FKSP, ze sociálního fondu, na vrub nedaňových nákladů), na straně zaměstnance osvobozeno.

Vánoční kolekce – stejně jako dárkové kupony na nákup zboží – zdanitelný příjem na straně zaměstnance, včetně odvodů.

Ošatné – v souladu s § 6 odst. 7 písm. b) ZDP – nejsou předmětem daně jen stejnokroje (uniformy) nebo pracovní oblečení, např. i obleky, kostýmy, ale nenositelné na veřejnosti (znehodnoceno reklamou, identifikačními znaky firmy apod.). Ovšem příspěvek na úpravu zevnějšku ve formě pracího prášku nebo příspěvek na ošatné – zdanitelný příjem, včetně odvodů pojistného.

Dovolená a pracovní neschopnost – pracovní úraz (jde o výkon práce, dovolená se nekrátí)

Podle § 216 odst. 2 zákoníku práce se pro účely dovolené za výkon práce nepovažuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu (§ 199 odst. 2). Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.
Pro účastníky školení Praha (zveřejněno dne 29. 5. 2017)
Slíbený článek k součinnosti při exekucích
Včetně vyjádření Exekutorské komory ČR a Úřadu na ochranu osobních údajů.
Pro účastníky školení Uherské Hradiště (zveřejněno 16. 5. 2017)
Informace k odměňování minimální mzdou v Německu. Platí ale také ve Francii, Rakousku a jiných zemích.
Pro účastníky dvoudenního školení Brno (zveřejněno 24.3.2017)
Slíbený materiál k dovršení věku 26 let k prvnímu dni v měsíci. Jedná se o můj článek z loňského roku pro časopis Mzdová účetní.
Strana 1.jpg  987.89kB
Strana 2.jpg  710.43kB
Pro účastníky školení Chrudim (zveřejněno 17. 2. 2017)
Onemocnění zaměstnance v ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru

V Hromadném oznámení zaměstnavatele se používají kódy „N“ (výplata dávek nemocenského pojištění po ukončení zaměstnání) a „K“ (ukončení výplaty dávek nemocenského pojištění u zaměstnance, kterému byly dávky vypláceny po ukončení zaměstnání). Zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně počátek a konec nemoci svého bývalého zaměstnance v ochranné lhůtě. Jestliže však zaměstnavatel toto oznámení neprovede, nemá zdravotní pojišťovna faktickou možnost plátce pojistného - zaměstnavatele sankčně postihnout, neboť ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění, obecně hovoří o tom, že zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné (a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytnul pracovní volno bez náhrady příjmu), jsou-li mu tyto skutečnosti známy. V tomto případě se jedná o bývalého zaměstnance, nikoli stávajícího. Zaměstnavatel by však měl toto oznámení provést (přestože tuto povinnost má i zaměstnanec), protože se jedná o skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné jako za „státního“ pojištěnce. Ovšem sankce za neoznámení nehrozí, zaměstnavatel povinně oznamuje skutečnosti za trvání pracovního poměru.

-------------------------------------

Sleva na manžela ve vazbě

V souladu s ustanovením § 7 zákona o státní sociální podpoře osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání ochranného opatření zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

Slevu na manžela je možné uplatnit za podmínky společně hospodařící domácnosti. Definice společně hospodařící domácnosti je v § 21a zákona o daních z příjmů.

Přestože příjmy manžela nepřekročily hranici 68 000 Kč za zdaňovací období, nejedná se v době vazby o společně hospodařící domácnost.

-----------------------------------------------

Uplatnění ošetřovného (krátkodobého) druhem

V souladu se zákoníkem práce § 191 je zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zákona o nemocenském pojištění, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat.

Zákon o nemocenském pojištění: § 39

Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu a) ošetřování
1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo
2. jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo ...

Je tak zřejmé, že na ošetřovné má nárok i zaměstnanec (druh), který nemůže pracovat, protože ošetřuje nemocného člena domácnosti (dítě družky). Nemusí jít nutně o potomka, nemusí být ani přímí příbuzní. Ošetřovaný člen domácnosti však musí prokazatelně žít ve společné domácnosti (to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem, tj.o děti do 10 let by mohl eventuálně pečovat i jejich rozvedený otec, který není členem domácnosti).

----------------------------------

Zaměstnanec zemřel, ale před smrtí požádal o roční zúčtování daní

Roční zúčtování nelze provést, přestože zaměstnanec stihl požádat. Podle § 239b daňového řádu podává daňové přiznání za zemřelého (zůstavitele) osoba spravující pozůstalost. Více např.: http://www.podnikatel.cz/clanky/i-po-smrti-podnikatele-je-treba-doplatit-dane-a-odvody/
Pro účastníky semináře Hodonín (zveřejněno 14. 2. 2017)
Náhrada ušlého výdělku - pracovní úraz

Exekutorská komora ČR - "Hovoříme o náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve smyslu § 271a zákoníku práce (dříve § 370), resp. § 2962 NOZ. Na takové plnění lze nahlížet buď jako příjem, který povinnému nahrazuje odměnu za práci, anebo důchod. V takovém případě se bude jednat o příjem, který podléhá dle § 299 OSŘ srážkám. Je-li náhrada vyplácena za několik měsíců najednou („úrazová renta“), je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvláště. Jde-li o jednorázové vyrovnání, pak nikoliv. Záleží tedy na přesné povaze vyplácené náhrady."

Z toho tedy plyne, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti vyplacená v jedné částce po ukončení šetření pracovního úrazu se rozpočítá, jako by byla vyplacena za několik měsíců najednou.
Pro účastníky semináře Pardubice (zveřejněno 27. 1. 2017)
Důvodová zpráva k novele zákona k bodu 22 (§ 6 odst. 9 písm. d) bod 1) ZDP: Jedná se o upřesnění daňového osvobození nepeněžních plnění spočívajících ve formě použití zdravotnických zařízení. Použití zdravotnických zařízení zahrnuje vedle podrobení se lékařským ošetřením prováděným v těchto zařízeních, která nejsou hrazena zdravotní pojišťovnou, i nákup všech jiných služeb a zboží, které mají zdravotní, léčebný, hygienický či obdobný charakter, tedy např. úhradu rehabilitace nebo nákup léků s doplatkem nebo vitamínových prostředků. Dále se navrhuje do osvobození zahrnout i pořízení zdravotnických prostředků, např. dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi, na lékařský předpis, a to bez ohledu na to, zda jsou nakupovány ve zdravotnickém zařízení, či nikoli. Důvodem této úpravy je skutečnost, že tyto prostředky jsou často prodávány mimo zdravotnická zařízení, typicky např. brýle v optice; pokud se však jedná o nákup na lékařský předpis, není důvod k odlišnému zacházení podle toho, kde si zaměstnanec prostředek pořídí.

Komentář: Použití zdravotnických zařízení zahrnuje např.: lékařská ošetření nehrazená zdravotní pojišťovnou, očkování, nákup zboží a služeb zdravotního, léčebného a hygienického charakteru – úhrada za rehabilitace, nákup léku s doplatkem v lékárnách, nákup jiného zboží v lékárnách (i punčochy), včetně nákupu vitaminových prostředků ve zdravotnických zařízeních (nikoli na čerpacích stanicích nebo v drogeriích). Registr zdravotnických zařízení vede Ústav zdravot. informací a statistiky ČR. Patří sem např. nemocnice, polikliniky, ordinace, ambulance, záchranná služba (nejsou zde optiky). Existují výklady, kdy jsou dioptrické brýle na předpis osvobozené i nyní, avšak prozatím nemají oporu v zákoně. Obdobně masáže. Pouze např. na lékařský předpis v rámci lázeňského zařízení (zdravotnické zařízení).
Důležité sdělení pro účastníky seminářů (zveřejněno 23. 1. 2017)
Objevily se informace týkající se nového tiskopisu Prohlášení k dani vzor číslo 25, na základě kterých nemá být tiskopis použit, jelikož obsahuje závažné tiskové chyby. Generální finanční ředitelství ujišťuje, že to není pravda a tiskopis Prohlášení vzor č. 25 se pro období roku 2017 bude nadále využívat. V tuto by měl být k dispozici na všech finančních úřadech.

Naopak tiskopis Prohlášení vzor číslo 26, který bude obsahovat změny po novele zákona o daních z příjmů (předpokládaná účinnost 1. dubna 2017) bude využit až pro zdaňovací období roku 2018. Novela totiž obsahuje přechodné ustanovení k části první, článek II, bod 1., ze kterého plyne, že pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to z důvodu, že zdaňovací období daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok.
Pro účastníky školení Tachov (zveřejněno 20. 12. 2016)
Spolupracovalo Generálního finanční ředitelství:

Dotaz: Invalidnímu důchodci, který uplatňoval základní slevu na dani byl invalidní důchod v měsíci dubnu odebrán. Sleva nebyla dále uplatňována. Ovšem poplatník se odvolal a důchod mu byl znovu přiznán k datu odebrání a dlužná částka důchodu za cca tři měsíce zpětně doplacena. Bude mít v uvedených třech měsících nárok na slevu? V tu dobu mu nebyl důchod vyplácen, ovšem na základě odvolání nárok měl.

Odpověď: Pokud byl poplatníkovi důchod odebrán v dubnu 2016 a znovu na základě odvolání přiznán k datu odebrání a doplacen zpětně, tak důchod pobíral po celý rok a poplatník má nárok na slevu na invaliditu za celý rok.

Dotaz na uplatnění slevy za umístění dítěte: Manželé 1/2 roku, poté rozvod a dítě svěřeno do péče manželky - po část roku 2 domácnosti, tj. každý z nich má možnost uplatnit slevu (až do výše 9900 Kč za rok 2016)?

Odpověď: V obou případech žije dítě v domácnosti s matkou. Tedy dítě žilo celý rok jen v jedné domácnosti, ve které se měnil počet členů a tedy i poplatníků, kteří by mohli uplatňovat. Jinak řečeno, pokud bylo „školkovné“ uhrazeno otcem a následně po rozvodu matkou, nárok mají oba.
Pro účastníky školení Trutnov (zveřejněno 12. 12. 2016)
Slíbený článek o zpětně přiznaném důchodu (postup praxi podle současných podmínek).
CCF12122016.pdf  2.35MB
Strana 1
CCF212122016.pdf  2.22MB
Strana 2
Pro účastníky semináře Hodonín (zveřejněno 28. 11. 2016)
Průměr pro pracovněprávní účely a odměny zaměstnavatele za darování krve

Za mzdu pro účely průměrného výdělku se nepovažují plnění věrnostní a stabilizační povahy (odměny při pracovním a životním jubileu, odchodu do důchodu, za poskytnutí pomoci při živelných a mimořádných událostech atd.). Nejsou mzdou ani platem. Totéž platí o finančních příspěvcích na Vánoce nebo na dovolenou poskytovaných zaměstnancům za stejných podmínek. Obdobně bych posoudila odměnu za darování krve (za určitý počet odběrů). Předpokládám stejné podmínky pro všechny zaměstnance. Nezávisí od výkonnosti zaměstnance ani od pracovních výsledků. Takováto plnění se do průměrného výdělku pro pracovněprávní účely nepromítají.
Pro účastníky semináře Hradec Králové (zveřejněno 25. 11. 2016)
K problematice poukázek pro zaměstnance se MF vyjádřilo souhlasně. Musí jít o poukázky na věci a služby, musí být uveden účel a nesmí se jednat o poukázku převoditelnou na peníze. Info níže, strana 89.

http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/KV1322008.pdf
Pro účastníky semináře České Budějovice (zveřejněno 21. 11. 2016)
Zápočtový list - nemoc po skončení pracovního poměru a doplnění údajů o délce nemoci

Povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání se podle zákoníku práce váže výhradně k datům a údajům při skončení pracovněprávního vztahu, tj. v poslední den jeho trvání. Údaje důležité pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v běžném potvrzení (nejedná se však o zápočtový list). Do zápočtového listu se žádné údaje o pracovní neschopnosti neuvádějí. Tato povinnost byla již zrušena k 1. 1. 2009. Zaměstnavatel vydá zaměstnanci zápočtový list v poslední den skončení pracovněprávního vztahu, nikdy ne však později. Po skončení pracovněprávního poměru zaměstnavatel žádné údaje nemůže zaměstnanci doplňovat. Údaje potvrdí pojištěnci příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ).

Návrat z pracovní cesty v ranních hodinách

V souladu s dřívější právní úpravou (nařízení vlády č. 108/1994 Sb.) se zaměstnanci při návratu z pracovní cesty po 24. hodině poskytoval nezbytný odpočinek od skončení pracovní cesty do nástupu do práce po dobu osmi hodin. Pokud tato doba spadala do pracovní doby zaměstnance, i náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Toto však v aktuální právní úpravě účinné od roku 2007 obsaženo není. Obecně se doporučuje tuto situaci ošetřit kolektivní smlouvou či interním předpisem a vymezit určitou dobu po návratu z pracovní cesty po 24. hodině jako překážku v práci na straně zaměstnance.
Pro účastníky školení Ústí nad Orlicí (zveřejněno 27. 10. 2016)
Svátek a práce z domova

V souladu s ustanovením § 317 zaměstnanci při práci z domova nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.

Přesčas: Při práci z domova si zaměstnanec obvykle volí pracovní dobu sám. Jestliže zaměstnavatel direktivně nenastaví přesčasové hodiny, zaměstnanec si je nemůže nárokovat. Tudíž ani nemá nárok na mzdu či plat, případně na náhradní volno za práci přesčas.

Svátek: Pokud zaměstnanec standardně vykonává práci mimo pracoviště zaměstnavatele i ve svátek, pak mu nenáleží za tuto práci náhradní volno nebo příplatek. V opačném případě, tj. pokud zaměstnavatel výslovně po zaměstnanci nevyžaduje výkon práce ve svátek, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku, stejně jako ostatním zaměstnancům.
Pro účastníky semináře Pardubice (zveřejněno 20.10.2016)
Aktivní zálohy

Zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze se stal účinným dne 1. července 2016. Zaměstnavatel musí podle zákoníku práce omluvit nepřítomnost svého zaměstnance po dobu jeho povolání do ozbrojených sil (tzv. překážka v práci z důvodu obecného zájmu). V souvislosti s jeho nepřítomností však zaměstnavatel neplatí náhradu mzdy či platu, ale namísto něj ji hradí příslušný vojenský správní úřad. Zaměstnavatel je rovněž povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno na cestu do místa povolání ozbrojených sil. Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď z důvodu, že je příslušníkem aktivní zálohy. Zároveň mu nesmí uložit, aby po dobu výkonu vojenského cvičení či služby v operačním nasazení čerpal dovolenou a má povinnost zařadit takového zaměstnance po skončení vojenského cvičení na stejné pracovní místo.

Zdravotní pojištění - po dobu vojenského cvičení u daného zaměstnance dochází k souběhu dvou zaměstnání (pokud tento zaměstnanec není zaměstnancem ještě dalších zaměstnavatelů), kdy jedním zaměstnavatelem je původní zaměstnavatel a druhým daný služební úřad. Je potřeba pohlídat odvod alespoň z minimálního vyměřovacího základu (součet příjmů obou zaměstnavatelů).

Zaměstnavateli, který zaměstnává zaměstnance zařazeného do aktivní zálohy, náleží finanční podpora po dobu, kdy zaměstnanec vykonává plánované či neplánované vojenské cvičení či službu v operačním nasazení. Finanční podpora nebude zaměstnavatelům vyplácena automaticky. Zaměstnavatel bude v každém jednotlivém případě povinen o ni požádat na příslušném vojenském správním úřadě podle místa trvalého bydliště daného vojáka v aktivní záloze, a to nejdříve po ukončení jeho vojenského cvičení v daném kalendářním roce. Formuláře zde: http://www.aktivnizaloha.army.cz/informace-pro-zamestnavatele
Pro účastníky semináře Náchod (zveřejněno 20. 10. 2017)
Údaj o dosažené kvalifikaci zaměstnance v potvrzení o zaměstnání

Státní úřad inspekce práce: Ustanovení § 313 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), uvádí povinné náležitosti potvrzení o zaměstnání, které je zaměstnavatel povinen vydat při skončení základních pracovněprávních vztahů – pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Z kontrolní činnosti orgánů inspekce práce lze dovodit, že zaměstnavatelé při plnění této zákonem stanovené povinnosti často po obsahové stránce chybují a neuvádějí v něm zákonem předepsané údaje, přičemž právě „sporným“ je pro ně údaj o dosažené kvalifikaci zaměstnance. Státní úřad inspekce práce již v minulosti zaujal v tomto směru názor, že požadovaný údaj je obligatorní náležitostí za předpokladu dosažení vyšší kvalifikace, než se kterou zaměstnanec do pracovněprávního vztahu vstupoval. Při splnění této skutečnosti je zaměstnavatel povinen tento údaj do potvrzení o zaměstnání uvést. V opačném případě mu porušení této povinnosti lze při kontrole orgánů inspekce práce vytknout, popř. sankcionovat při naplnění znaků správního deliktu podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění. V tomto kontextu je nutné si totiž uvědomit, že potvrzení o zaměstnání je dokumentem, který se týká konkrétního pracovněprávního vztahu, ale také rozhodných skutečností, které v jeho průběhu nastaly a mohou mít vliv na další pracovní uplatnění zaměstnance u jiného zaměstnavatele. Neuvedením předepsaných údajů v může zaměstnavatel způsobit svému bývalému zaměstnanci problémy v dalším zaměstnání nebo při zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce a v této souvislosti také škodu, za kterou bude podle soudní judikatury odpovídat. Plnění této povinnosti je však v praxi problematické v případě krátkodobých či jednorázových činností na základě dohody o provedení práce, kdy zaměstnavatel často údaj o dosažené kvalifikaci po zaměstnanci před vznikem pracovněprávního vztahu ani nevyžaduje, a tudíž nedisponuje informací o jejím možné zvýšení. Platná právní úprava v tomto ohledu žádnou výjimku nepřipouští, avšak do budoucna by toto ustanovení mělo být novelou zákoníku práce změněno. Při kontrolách orgány inspekce práce vždy vychází z okolností daného případu a ty náležitě posuzují ve vzájemných souvislostech.
Pro účastníky semináře Chrudim (zveřejněno dne 18.10.2016)
Pro účastníky semináře Vsetín (zveřejněno 17.10.2016)
Doplnění potvrzení pro účely slevy za umístění dítěte rok 2016 nebo 2017?

Po konzultaci z ministerstvem financí sděluji, že navrhovaná právní úprava reaguje na úpravy této problematiky schválené již v roce 2015 (zákon č. 127/2015 Sb.), resp. dále upřesňuje postupy vedoucí k úspěšnému uplatnění slevy na dani za umístění dítěte. Bez ohledu na připravovanou novelu zákona o daních z příjmů bude muset zaměstnanec prokázat tuto skutečnost u zaměstnavatele již v rámci ročního zúčtování záloh provedeného za rok 2016, a to i případně od kterého data se jedná např. o zařízení registrované resp. evidované v příslušném rejstříku, neboť tato informace má bezprostřední vliv na výši nároku poplatníka na slevu na dani za umístění dítěte.
Pro účastníky semináře Olomouc (zveřejněno 20.9.2016)
Nařízená směna v den svátku a dovolená zaměstnance

Na den svátku, na který připadla směna, není možné poskytnout zaměstnanci podle § 219 odst. 2 zákoníku práce dovolenou. Jestliže zaměstnanec odmítá směnu nastoupit, může se jednat o neomluvenou absenci, náhradní volno (směnu odpracuje v náhradním termínu) nebo neplacené volno.

Od dubna 2017 (po novele zákoníku práce) by ale mohlo být vše jinak. Důvodová zpráva: Při respektování pravidla, že připadne-li svátek do doby čerpání dovolené, nezapočítává se do dovolené, dochází v praxi k situacím, kdy zaměstnanci, jehož směna z důvodu svátku neodpadla, a byl ji proto povinen v souladu s § 91 odst. 4 ve svátek odpracovat, požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené na tento den a zaměstnavatel mu vyhoví a čerpání dovolené pouze na tento den určí. V takovém případě není důvodné, aby takto poskytnutá dovolená pouze na den svátku nebyla započítána do dovolené.

§ 219 odst. 2 ZP: Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené (navržená změna: to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat (§ 91 odst. 4) a čerpání dovolené mu na jeho žádost bylo určeno pouze na tento den). Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.
Pro účastníky semináře Ústí nad Orlicí (zveřejněno 1. 6. 2016)
POUŽÍVÁNÍ KÓDŮ PŘI HROMADNÉM OZNÁMENÍ ZDRAVOTNÍM POJIŠŤOVNÁM

VZP: Zákonem o veřejném zdravotním pojištění je zaměstnavateli dána povinnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně vznik a zánik zaměstnání i skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné. Oznamovací povinnost zaměstnavatele tedy stále platí a platné jsou i kódy uvedené v poučení k tiskopisu Hromadné oznámení zaměstnavatele, které je zveřejněné na internetových stránkách VZP.

Přesto, že oznámení skutečností rozhodných pro vznik a zánik nároku na platbu pojistného státem plní za zaměstnance jejich zaměstnavatel, může se stát, že pojištěnec tyto skutečnosti již oznámil příslušné zdravotní pojišťovně sám. Při zpracování Hromadného oznámení zaměstnavatele se pak oznamovaná skutečnost projeví jako duplicitní. Neznamená to však, že by oznámení od zaměstnavatele bylo chybné, naopak zaměstnavatel správně informuje příslušnou zdravotní pojišťovnu o skutečnostech rozhodných pro platbu pojistného státem, samozřejmě za předpokladu, že mu tyto skutečnosti zaměstnanec sdělí.
Pro účastníky semináře Hodonín (zveřejněno 23. 5. 2016)
ZAMĚSTNANEC VE VAZBĚ A ELDP

Pokud je zaměstnanec celý měsíc ve vazbě a nebyl mu v tomto měsíci zúčtován žádný příjem, jde o označení X, tj. označení nepojištěných měsíců stejně jako jakékoliv pracovní volno bez náhrady mzdy (např. neomluvená absence, neplacené volno). O vyloučenou dobu se nejedná. Jde o omluvenou překážku v práci bez náhrady mzdy.
Pro účastníky školení Uherské Hradiště (zveřejněno dne 18. 5. 2016)
Obchodní zástupci a výkon práce při cestě k zákazníkům

V publikaci "Cestovní náhrady v příkladech" uvádí pan Ing. Karel Janoušek, že jízda vozidlem se považuje za výkon práce v případě, kdy jde o zaměstnance, který řídí vozidlo a má v pracovní smlouvě jako výkon práce sjednáno řízení vozidla. To znamená, že u zaměstnance, který řídí referentské vozidlo, bude jiný postup, pokud má v pracovní smlouvě řízení vozidla sjednáno a jiný postup, pokud řízení vozidla v pracovní smlouvě jako druh práce nemá.

Ovšem aktuálně se situace mění, a to po rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 10, září 2015, sp. zn. C-266/14 (případ "Tyco"). Jednalo se o pracovní dobu takzvaných cestujících zaměstnanců (zde patří i obchodní zástupci). Doporučuji si sehnat poslední číslo Praktické personalistiky 5-6 (vydává ANAG). Zde k tomu Mgr. Michal Vrajík uvádí, že České soudy musí ustanovení zákoníku práce vykládat v souladu s judikaturou Soudního dvora EU, tam, kde to zákoník práce připouští.

Proto DOPORUČUJE aby zaměstnavatelé:

- při vytváření rozvrhu pracovní doby a při plánování pracovních cest brali v potaz, že již doba od začátku pracovní cesty k zákazníkovi až do skončení poslední cesta od zákazníka je PRAVDĚPODOBNĚ pracovní dobou,

- evidovali tuto dobu strávenou na cestě v rámci evidence pracovní doby jako pracovní dobu,

- zavedli nebo upravili interní předpisy nebo pracovní smlouvy, aby byly nastaveny přípustné meze chování zaměstnanců během pracovních cest (např. přestávky v práci a doby odpočinku).

---
U obchodních zástupců je sice možné zavést pružné rozvržení pracovní doby, ovšem v souladu s ustanovením § 85 odst. 5 zákoníku práce se neuplatní při pracovní cestě zaměstnance (pro tyto účely je nutné stanovit rozvrh pracovní doby).

---
PS: Tímto tématem se budu dále zabývat. Nechám si vypracovat potřebné právní výklady. Informace následně zveřejním na serveru Podnikatel.cz a budou také součástí dalšího semináře pro mzdové účetní.
Pro účastníky semináře Praha (zveřejněno 11. 5. 2016)
Pro účastníky dvoudenního semináře Libchavy
Odboráři na schůzi - pracovní volno. Vychází se z ustanovení § 203 zákoníku práce.

Jiné úkony v obecném zájmu:

(1) Jiné úkony v obecném zájmu stanoví tento zákon nebo zvláštní zákon.

(2) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci

a) přísluší s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku k výkonu funkce člena

1. orgánu odborové organizace podle tohoto zákona,

2. rady zaměstnanců nebo volební komise podle tohoto zákona, jakož i zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona (§ 283 až 285),

3. vyjednávacího výboru nebo evropské rady zaměstnanců podle tohoto zákona (§ 288 až 298),

4. orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního předpisu71),

5. vyjednávacího výboru a člena výboru zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu71a).

b) přísluší k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech,

c) přísluší k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, ..

----
Z toho plyne, že pracovní volno s náhradou mzdy pouze dle ustanovení 2a). V ustanovení 2b) se již o náhradě mzdy nehovoří, při schůzi, konferenci atd. v pracovní době tedy náleží pracovní volno, ovšem bez náhrady mzdy.
Pro účastníky semináře Uherské Hradiště (zveřejněno 26. 4. 2016)
Manžel ve vazbě jako vyživovaná osoba.

Odpověď Exekutorská komora ČR: "Podle § 1 odst. 2 nařízení vlády 595/2006 Sb. platí, že na manžela povinného (dlužníka) se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Tím spíše to tedy platí, i když nemá samostatný příjem, (např. je ve výkonu trestu odnětí svobody)."
Pro účastníky dvoudenního semináře Brno (zveřejněno 8. 4. 2016)
NÁROK NA OŠETŘOVNÉ PŘI POBÍRÁNÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU

Pokud osoba pobírající rodičovský příspěvek pracuje v zaměstnání, které založí účast na nemocenském pojištění, má nárok na nemocenské i ošetřovné. Je pravda, že podle zákona o nemocenském pojištění paragraf 39, odstavec 3 zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu31); to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Ale tam se hovoří o jiné osobě. Pokud se jedná o stejnou osobu, nárok na ošetřovné má. Potvrzuje to zde i ČSSZ (sekce ošetřovné): http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/nejcastejsi-dotazy/nejcastejsi-dotazy-nemocenske-pojisteni.htm

ZÁKONNÉ ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ UKONČENÍ ČINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A MATEŘSKÁ (JEDINÝ ZAMĚSTNANEC)

Pojištění nevzniká uzavřením pojistné smlouvy zaměstnavatele s pojišťovnou, ale automaticky přijetím prvního zaměstnance do pracovního poměru, včetně osob konajících práci na základě dohod o provedení práce či pracovní činnosti. Pojištění trvá do ukončení podnikatelské činnosti zaměstnavatele.
Jestliže jediná jeho zaměstnankyně odchází na mateřskou a dále na rodičovskou dovolenou, pak zaměstnavatel nemá povinnost hradit v tomto období za ni zákonné pojištění. Mám písemně potvrzeno od Kooperativy, že stačí tuto skutečnost oznámit a oni ho dočasně odhlásí z pojištění. Po návratu zaměstnankyně z rodičovské dovolené opět stačí tuto skutečnost jen oznámit a zaměstnavatel zase začne platit pojistné v termínech, jak stanoví vyhláška 125/1993 Sb.

Ukončení (případně přerušení zaměstnávání) provádí zaměstnavatel formou písemného oznámení na korespondenční adresu (P. O. BOX 50, 664 42, Modřice) nebo na email inkaso125@koop.cz.
Pro účstníky semináře Písek (Tábor) - zveřejněno dne 21. 3. 2016
Výkon rozhodnutí cizího soudu (výživné na Slovensko) a měsíční bankovní poplatek spojený s převodem peněz (cca 450 Kč)

Ministerstvo spravedlnosti: "Exekuční ani soudní řád v platném znění prozatím nepředpokládá, že by plátci mzdy byly hrazeny náklady spojené s prováděním úkonů stanovených zákonem při exekuci srážkami ze mzdy. Ministerstvo spravedlnosti předložilo v loňském roce vládě k projednání návrh novelizace občanského soudního a exekučního řádu, v němž byla obsažena úprava paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy. Tento návrh byl nyní z stažen z projednávání v Legislativní radě vlády k doplnění a opětovnému předložení do legislativního procesu."

Z vyjádření je zřejmé, že tento nezanedbatelný bankovní poplatek platí zaměstnavatel (tichá dohoda se zaměstnancem není vyloučena, samozřejmě neoficiálně, mimo výplatu). Od MS jsem ale získala k problematice exekucí či výkonu rozhodnutí cizích států další zajímavé informace. Tyto situace nejsou dostatečně popsány v odborné literatuře, připravím proto speciální článek. Měl by vyjít v průběhu měsíce dubna, odkaz zde zavěsím.
Články k ročnímu zúčtování a vyúčtování daní
Tiskopisy pro rok 2015/2016
Evidenční listy důchodového pojištění
Slíbená vyjádření ministerstev
MPSV k soustavné přípravě a služebnímu poměru:

Studiem za trvání služebního poměru má zákon na mysli služební poměr příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, protože pouze v těchto případech jsou studující osoby ve služebním poměru finančně zabezpečeny. Smyslem této zákonné úpravy je to, že pokud je osoba ve služebním poměru, je finančně zajištěna na základě služebního vztahu, tudíž i když tato osoba studuje, není nezaopatřená. Z tohoto důvodu se úprava netýká služebního poměru podle zákona o státní službě, neboť jde o naprosto jinou situaci. Zde nejde o finanční zajištění tak, jako u služebního poměru příslušníků armády, policie apod. z titulu studia.

Studující poplatník s úřednickou zkouškou tedy má nárok na slevu na studium a jeho rodiče nárok na daňové zvýhodnění (za splnění ostatních podmínek dle zákona o daních z příjmů).

Jedna nebo dvě domácnosti, tj. sleva jednou nebo dvakrát?

Školkovné platil polovinu roku otec, poté došlo k rozvodu a dítě se odstěhovalo s matkou, která dále platila školné. Jedná se o dvě nebo jednu domácnost? Kdo může uplatnit školné?

Podle původního vyjádření GFŘ jde o jednu domácnost, dítě se stěhuje s matkou, jen se mění adresa. Aktuálně sice GFŘ připouští, že by se teoreticky mohlo jednat i o dvě domácnosti, ale názory stále nejsou jednoznačné. V tuto chvíli se spíše nedoporučuje uplatňovat slevu oběma rodiči z důvodu případného doměření. Oficiální vyjádření k této situaci jsem nezískala, bude to ještě předmětem diskuze, případně v budoucnu ošetřeno novým Pokynem GFŘ.
Pro účastníky semináře Trutnov (zveřejněno dne 11. 2. 2016)
MZDOVÝ LIST

Mzdový list musí obsahovat veškeré údaje o výpočtu zálohy daně v rámci ročního zúčtování včetně ročního zúčtování daňového bonusu. Nejde jen o výsledek (kompenzaci RZ zálohy daně a RZ daňového bonusu), ale o celý postup výpočtu. Mzdové programy již tuto skutečnost mají vyřešenu. Pokud někdo vyplňuje mzdový list ručně, je možné vyřešit následujícím způsobem. Do mzdového listu 2015 uvést větu: "Přílohou mzdového listu je tiskopis Výpočet daně a daňového zvýhodnění za rok 2014“. Výpočet daně přiložit a uschovat po příslušnou dobu.

PRAKTICKÝ VÝCVIK STUDENTŮ (PRODUKTIVNÍ ČINNOST)

Doporučuji pročíst tyto stránky: http://pospolu.rvp.cz/pruvodce-zamestnavatelu-ucetni-a-pravnici
Pro účastníky semináře Uherské Hradiště (zveřejněno 26. 1. 2016)
Daňové zvýhodnění v domácnosti - babička, dcera bez příjmů a druh. Budou zde skutečně dvě jedničky, tedy daňové zvýhodnění ve výši na první dítě. Prakticky stejný příklad je vysvětlen zde (autor: Katarína Dobešová, pracovnice Ministerstva financí ČR, odbor legislativy daně z příjmů ze závislé činnosti):
Pro účastníky semináře Ústí nad Orlicí (zveřejněno dne 20. 1. 2016)
SOUSTAVNÁ PŘÍPRAVA NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ A SLUŽEBNÍ POMĚR

Studium za trvání služebního poměru (zaměstnanci vykonávající státní službu - příslušníci bezpečnostních sborů) není soustavnou přípravou na budoucí povolání pro účely zákona o daních z příjmů. Student (např. policista, voják vykonávající státní službu) nemá nárok na slevu na dani za své studium, a ani jeho rodiče nemají nárok na daňové zvýhodnění. Právní úprava - § 12 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře.

Státní služba – před vznikem služebního poměru úspěšně vykonali zvláštní část úřednické zkoušky pro příslušný/é obor/y státní služby. Například některá služební místa ve veřejných zakázkách, statistika, katastrální úřady, státní audit atd. Jejich služební poměr se neřídí zákoníkem práce, ale právě zákonem o státní službě. Podle aktuálního názoru se toto omezení na výkon státní služby s úřednickou zkouškou nevztahuje. Student má nárok na slevu na studium a jeho rodiče (za splnění dalších podmínek) nárok na daňové zvýhodnění.

ZAMĚSTNANÝ PŘEDČASNÝ STAROBNÍ DŮCHODCE

Hlásí se pouze zaměstnání zakládající účast na důchodovém pojištění. DPP do 10 000 Kč není potřeba hlásit. Plyne to i z formuláře.
Pro účastníky semináře Valašské Meziříčí (zveřejněno 14. 1. 2016)
Praktický výcvik studentů a žáků škol

Zajímavé informace zde: http://pospolu.rvp.cz/pruvodce-zamestnavatelu-ucetni-a-pravnici

Souběh výkonu funkce a pracovního poměru

Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 496/2014 ze dne 24. 2. 2015 v podstatě poprvé připustil možnost souběžného výkonu funkce člena statutárního orgánu (místopředsedy představenstva) a pracovního poměru na pozici obchodního ředitele. Ovšem jedná se o specifickou situaci týkající se konkrétní společnosti. Největší jistotou je stále smlouva o výkonu funkce. Pracovní poměr na (neředitelskou) pozici je v praxi často využíván, ale nesmí se jednat o fiktivní druh práce a náplň práce.

Zde ale bylo rozhodnuto zcela jinak: zn 21 Cdo 3066/2013 ze dne 17. září 2014. Určitě je zajímavé i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. června 2015, sp. zn. 21 Cdo 2687/2014. Situace stále není jednoznačná.
Pro účastníky semináře Tachov (zveřejněno dne 11.1.2016)
Periodická prohlídka u opakujících se dohod konaných mimo pracovní poměr

Jde o výklad JUDr. Šubrta Bořivoje a doc. MUDr. Tučka Milana, CSc. - "V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se periodické prohlídky až na výjimky neprovádějí. Provádějí se pouze, pokud je práce na základě těchto dohod u zaměstnavatele prováděna opakovaně a doba, na kterou je práce opakovaně sjednávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky a zaměstnavatel provádění prohlídek vyžaduje. V těchto případech je to tedy na zaměstnavateli, i když bezpochyby takto nemůže postupovat v individuálních případech (k tomu má k dispozici mimořádné prohlídky), ale u všech zaměstnanců nebo jejich skupin (např. profesních). Jinak by šlo o nerovné zacházení.

Opakované provádění práce je třeba vykládat nejen jako bezprostředně na sebe navazující dohody, popřípadě výkon práce na základě dohody sjednané na dobu určitou, ale s analogickým použitím ustanovení § 44 zákona o specifických zdravotních službách také jako případy, kdy byl pracovněprávní vztah ukončen, avšak nejdéle do 3 měsíců byl uzavřen nový pracovněprávní vztah se stejným výkonem práce, tj. kdy nebyla nutná nová vstupní prohlídka (takové přerušení by se do součtu započítávalo). To platí i pro případ, že vstupní prohlídka u dohod vůbec provedena nebyla a zaměstnavatel bude požadovat jen prohlídky periodické."
Přeji všem úspěšný rok 2016
Nové vyhlášky a sdělení
Nařízení vlády č. 351/2015 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady) - tentokrát nebude valorizace, zvyšuje se o 40 Kč.

Vyhláška č. 353/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů - v § 2 odst. 1 se slova „1 %“ nahrazují slovy „1,5 %“ (pro rok 2016) , v § 2 odst. 1 se slova „1,5 %” nahrazují slovy „2 %” (pro rok 2017), v § 3 odst. 3 se za slova „Zaměstnancům v pracovním poměru,“ vkládají slova „státním zaměstnancům podle zákona o státní službě,“.

Sdělení č. 355/2015 Sb., ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí
2015 pro účely zákona o zaměstnanosti - průměrná mzda, která bude potřebná pro výpočet náhradního plnění za rok 2015 činí 25 903 Kč.
Pro účastníky semináře Ústí nad Orlicí (zveřejněno 21. 12. 2015)
Zasílání výplatní elektronické pásky (mailem):

Vyjádření MPSV: Zaměstnavatel je podle § 142 zákoníku práce, povinen vydat zaměstnanci při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu písemný doklad (tzv. výplatní pásku, výplatní lístek) obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Vzhledem k tomu, že zákoník práce nestanoví, co se rozumí „písemnou formou“, je třeba subsidiárně uplatnit zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována, i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Ačkoliv předání dokladu o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách není právním jednáním (§ 545 občanského zákoníku), uplatní se výše citovaná úprava analogicky i pro posouzení zachování písemné formy tohoto dokladu. Jestliže zaměstnavatel předá zaměstnanci výplatní pásku prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, jedná se o předání tohoto dokladu písemnou formou, ve smyslu ustanovení § 142 odst. 5 zákoníku práce.

V § 334 odst. 1 zákoníku práce je zavedena legislativní zkratka „písemnost“ pro písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance a důležitých písemností týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr. Jestliže zákoník práce stanoví v § 335 odst. 1, že prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací může zaměstnavatel písemnost doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování, týká se to písemností uvedených v § 334 odst. 1, nikoliv výplatní pásky, která mezi nimi není uvedena.

Zvolí-li zaměstnavatel elektronickou formu vydání výplatní pásky, odpovídá za dostatečné zabezpečení dat a ochranu osobních údajů.
Pro účastníky semináře Pardubice (zvřejněno 21. 12. 2015)
Zaměstnání matky do 6 týdnů po porodu

Vyjádření SÚIP: Dle ust. § 195 odst. 5 zákoníku práce nesmí být mateřská dovolená v souvislosti s porodem nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. To se však týká jen pracovního poměru, z něhož je odvozena mateřská dovolená. Zákoník práce totiž neobsahuje výslovný zákaz vykonávat práci u daného zaměstnavatele na základě jiného pracovněprávního vztahu. Nesmí se však jednat o stejný druh práce, který by jinak (nebýt mateřské dovolené) dotyčná vykonávala v pracovním poměru, neboť dle ust. § 34b odst. 2 zákoníku práce nesmí zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Zákoník práce pak ani výslovně nezakazuje ženám v šestinedělí vykonávat práci u jiného zaměstnavatele.

Ve všech shora uvedených případech je si však současně třeba uvědomit, že dle ust. § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
S ohledem na zásadu smluvní volnosti je zaměstnávání žen v období šesti týdnů po porodu zpravidla přípustné, avšak nesmí se jednat o výkon práce na základě pracovního poměru, od kterého je odvozena mateřská dovolená, dále u stejného zaměstnavatele nemůže být se zaměstnankyní uzavřen pro stejný druh práce jiný pracovněprávní vztah, a dotyčná by měla být také zdravotně způsobilá k výkonu předmětné práce.

Státní úřad inspekce práce je kontrolním orgánem na úseku pracovních vztahů a podmínek. Výkon práce ze strany žen v období šesti týdnů po porodu by však mohl mít také následky ve vztahu k vyplácení peněžité pomoci v mateřství, tedy v oblasti sociálního zabezpečení, jež má ve své působnosti Česká správa sociálního zabezpečení.
Pro účastníky semináře Praha (zveřejněno 15. 12. 2015)
Daňové zvýhodnění - prohoz dítěte uplatňovaného jako první na vyšší místo

Generální finanční ředitelství:V uvedeném případě může poplatník uplatnit změnu v „pořadí“ vyživovaných dětí pro účely daňového zvýhodnění tak, že vyplní „změnovou tabulku“ v části II. tiskopisu PROHLÁŠENÍ poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Poplatník do příslušného sloupce tabulky jako druh změny uvede „změna v pořadí dětí“. Dále musí znovu vyplnit výčet všech vyživovaných dětí s tím, že daňové zvýhodnění ve výši „na třetí a další dítě“ uplatní na dítě s průkazem ZTP/P. Pokud poplatník není povinen podat přiznání k dani a požádal o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2015, pak mu zaměstnavatel zohlední uplatněnou změnu „v pořadí“ dětí v rámci ročního zúčtování daně.

Zdravotní pojištění - zaměstnanec po návratu z ciziny (dosud nepřihlášen), pracovní poměr uzavřen od 1. prosince

Všeobecná zdravotní pojišťovna: Podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění není pojištěnec povinen platit pojistné po dobu, kdy je vyňat ze zdravotního pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. Za dlouhodobý pobyt se považuje nepřetržitý pobyt v cizině delší šesti měsíců. Po tuto dobu neplatí pojistné pojištěnec sám, ani případný zaměstnavatel. Oznámením vzniku zaměstnání splnil zaměstnavatel vůči zdravotní pojišťovně svou oznamovací povinnost. Povinnost platit za zaměstnance pojistné vznikne až poté, kdy se pojištěnec po návratu z ciziny opětovně přihlásí u příslušné zdravotní pojišťovny.

Oznamuje-li zaměstnavatel nástup do zaměstnání u zaměstnance, který je dle evidence zdravotní pojišťovny na dlouhodobém nepřetržitém pobytu v cizině, musí se jednat o práci, která je pro zaměstnavatele vykonávána ze zahraničí. Pokud by tomu tak nebylo a zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v ČR, je zřejmé, že není dlouhodobě v zahraničí a zaměstnavatel by byl povinen uhradit za zaměstnance zpětně, od 1. prosince 2015, pojistné včetně penále.

Po dobu, kdy je pojištěnec vyňat z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině ze zdravotního pojištění, nemá nárok na poskytování hrazených služeb. Je tedy v zájmu pojištěnce, aby se ke zdravotnímu pojištění opět přihlásil bezprostředně po návratu a zároveň doložil na dobu, kdy je vyňat ze zdravotního pojištění doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině.

Výše uvedené platí, pokud je pojištěnec na dlouhodobém pobytu v cizině v zemích mimo Evropskou unii. Pokud by šlo o zemi, která je součástí Evropské unie, postupovalo by se v souladu s evropskými nařízeními.
Daňové úlevy penzijního a životního pojištění (zveřejněno 12. 12. 2015)
Daňové změny související se zrušením důchodového spoření (úprava penzijního a životního pojištění) jsou účinné od roku 2017, přestože je účinnost tohoto zákona stanovena od roku 2016.

Daňové změny - ČÁST PÁTÁ
Přechodná ustanovení (na konci tisku) k těmto změnám popisují účinnost až od roku 2017.

Tisk např. zde: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=77824
Nezabavitelná částka pro rok 2016 (zveřejněno 7. 12. 2015)
K výpočtu nezabavielné částky je potřeba znát výši životního minima jedince a nákladů na bydlení.

Životní minimum - podle valorizační podmínky stanovené v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, vláda může částky životního minima a částku existenčního minima zvýšit svým nařízením v pravidelném termínu od 1. ledna, pokud vzrostou náklady na výživu a ostatní základní potřeby v rozhodném období alespoň o 5 %. Na základě posouzení řady zejména ekonomických i sociálních souvislostí bylo vládou rozhodnuto od 1. ledna 2016 částky životního a existenčního minima nezvyšovat.

Náklady na bydlení - dle návrhu nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení je stanovena částka 5 858 Kč.

Nová nezabavitelná částka by tedy měla činit:

Základní nezabavitelná částka: 9 268 Kč (3 410 + 5 858)
Dvě třetiny na povinného: 6 178,67 Kč
Čtvrtina na vyživovanou osobu: 1 544,67 Kč

Třetina mzdy: 3 089 Kč
Pro účastníky semináře Trutnov (zveřejněno 3. 12. 2015)
OŠETŘOVNÉ OTEC, POKUD MATKA POBÍRÁ RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK

V souladu s § 39 zákona o nemocenském pojištění nemá zaměstnanec nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu; to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Pokud matka o dítě pečovat může (neměla úraz, není v nemocnici atd), nárok na ošetřovné dle výše uvedeného skutečně nevzniká. ČSSZ ošetřovné nevyplatí. Z pohledu zaměstnavatele půjde o omluvenou překážku v práci (neplacené volno) - vyloučené dny. Podle § 18 zákona o nemocenském pojištění jsou vyloučenými dny kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, ....
Pro účastníky semináře Praha (zveřejněno 2. 12. 2015)
Pro účastníky semináře Hodonín (zveřejněno 27. 11. 2015)
Produktivní činnost žáků a studentů popisuje § 122 školského zákona. Odměna vyplacená na základě smlouvy se školou je předmětem daně z příjmů, ale je od této daně osvobozena, tudíž nepodléhá odvodům pojistného. Proto je nutné vést studentům a žákům mzdové listy. Jedná se o náklad firmy poskytující praxi. Může vyplácet firma, ale i škola (jen jako zprostředkovatel).

Více např. zde (bod 3): http://pospolu.rvp.cz/pruvodce-zamestnavatelu-ucetni-a-pravnici
Pro účastníky semináře Svitavy (zveřejněno 24.11.2015)
Prohlášení k dani

Uplatní se i v roce 2016 vzor č. 24 (nový nebude). Stále je možné využít již použité tiskopisy č. 21, 22, 23. Ty ovšem neobsahují nové tabulky, například pro diferencované daňové zvýhodnění. Pokud poplatník se starším tiskopisem hodlá využít za rok 2015 slevu za umístění dítěte, je nutné použít přílohy pro tyto účely (loňskou, kde se jen opraví rok - nová příloha pro rok 2015 nebude). Tiskopis č. 24 již potřebnou tabulku obsahuje.

Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků (tiskopis č. 5556 č. 1) nebo zjednodušené potvrzení platí, pokud nedošlo ke změně. Při každé změně se dává nové potvrzení.

Průkaz ZTP/P - zákon o daních z příjmů sice uvádí jako podmínku průkaz ZTP/P, ovšem finanční úřady akceptují i předložení ROZHODNUTÍ o poskytnutí příspěvku na péči osobě závislé na pomoci jiné osoby, pokud bude z odůvodnění zřejmé, že jde o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve III. a vyšším stupni.
Pro účastníky semináře Ostrava (zveřejněno 23.11.2015)
Pro účastníky
Je rozdíl v uplatnění slevy a daňového zvýhodnění v měsíci zahájení studia. Dle zákona o daních z příjmů:

Sleva na studium - § 35ba odst. 3 - Poplatník může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. b) až f) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

Daňové zvýhodnění - 35c odst. 10 - Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Přehled aktuálních seminářů s termíny a odkazy na jednotlivé vzdělávací agentury najdete v Rubrice Semináře.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one