Pro účastníky dvoudenního semináře Brno (zveřejněno 8. 4. 2016)

NÁROK NA OŠETŘOVNÉ PŘI POBÍRÁNÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU

Pokud osoba pobírající rodičovský příspěvek pracuje v zaměstnání, které založí účast na nemocenském pojištění, má nárok na nemocenské i ošetřovné. Je pravda, že podle zákona o nemocenském pojištění paragraf 39, odstavec 3 zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu31); to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Ale tam se hovoří o jiné osobě. Pokud se jedná o stejnou osobu, nárok na ošetřovné má. Potvrzuje to zde i ČSSZ (sekce ošetřovné): http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/nejcastejsi-dotazy/nejcastejsi-dotazy-nemocenske-pojisteni.htm

ZÁKONNÉ ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ UKONČENÍ ČINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A MATEŘSKÁ (JEDINÝ ZAMĚSTNANEC)

Pojištění nevzniká uzavřením pojistné smlouvy zaměstnavatele s pojišťovnou, ale automaticky přijetím prvního zaměstnance do pracovního poměru, včetně osob konajících práci na základě dohod o provedení práce či pracovní činnosti. Pojištění trvá do ukončení podnikatelské činnosti zaměstnavatele.
Jestliže jediná jeho zaměstnankyně odchází na mateřskou a dále na rodičovskou dovolenou, pak zaměstnavatel nemá povinnost hradit v tomto období za ni zákonné pojištění. Mám písemně potvrzeno od Kooperativy, že stačí tuto skutečnost oznámit a oni ho dočasně odhlásí z pojištění. Po návratu zaměstnankyně z rodičovské dovolené opět stačí tuto skutečnost jen oznámit a zaměstnavatel zase začne platit pojistné v termínech, jak stanoví vyhláška 125/1993 Sb.

Ukončení (případně přerušení zaměstnávání) provádí zaměstnavatel formou písemného oznámení na korespondenční adresu (P. O. BOX 50, 664 42, Modřice) nebo na email inkaso125@koop.cz.

Pro účastníky semináře Písek (Tábor) – zveřejněno dne 21. 3. 2016

Výkon rozhodnutí cizího soudu (výživné na Slovensko) a měsíční bankovní poplatek spojený s převodem peněz (cca 450 Kč)

Ministerstvo spravedlnosti: „Exekuční ani soudní řád v platném znění prozatím nepředpokládá, že by plátci mzdy byly hrazeny náklady spojené s prováděním úkonů stanovených zákonem při exekuci srážkami ze mzdy. Ministerstvo spravedlnosti předložilo v loňském roce vládě k projednání návrh novelizace občanského soudního a exekučního řádu, v němž byla obsažena úprava paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy. Tento návrh byl nyní z stažen z projednávání v Legislativní radě vlády k doplnění a opětovnému předložení do legislativního procesu.“

Z vyjádření je zřejmé, že tento nezanedbatelný bankovní poplatek platí zaměstnavatel (tichá dohoda se zaměstnancem není vyloučena, samozřejmě neoficiálně, mimo výplatu). Od MS jsem ale získala k problematice exekucí či výkonu rozhodnutí cizích států další zajímavé informace. Tyto situace nejsou dostatečně popsány v odborné literatuře, připravím proto speciální článek. Měl by vyjít v průběhu měsíce dubna, odkaz zde zavěsím.

Články k ročnímu zúčtování a vyúčtování daní

Slíbená vyjádření ministerstev

MPSV k soustavné přípravě a služebnímu poměru:

Studiem za trvání služebního poměru má zákon na mysli služební poměr příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, protože pouze v těchto případech jsou studující osoby ve služebním poměru finančně zabezpečeny. Smyslem této zákonné úpravy je to, že pokud je osoba ve služebním poměru, je finančně zajištěna na základě služebního vztahu, tudíž i když tato osoba studuje, není nezaopatřená. Z tohoto důvodu se úprava netýká služebního poměru podle zákona o státní službě, neboť jde o naprosto jinou situaci. Zde nejde o finanční zajištění tak, jako u služebního poměru příslušníků armády, policie apod. z titulu studia.Studující poplatník s úřednickou zkouškou tedy má nárok na slevu na studium a jeho rodiče nárok na daňové zvýhodnění (za splnění ostatních podmínek dle zákona o daních z příjmů).

Jedna nebo dvě domácnosti, tj. sleva jednou nebo dvakrát?

Školkovné platil polovinu roku otec, poté došlo k rozvodu a dítě se odstěhovalo s matkou, která dále platila školné. Jedná se o dvě nebo jednu domácnost? Kdo může uplatnit školné?

Podle původního vyjádření GFŘ jde o jednu domácnost, dítě se stěhuje s matkou, jen se mění adresa. Aktuálně sice GFŘ připouští, že by se teoreticky mohlo jednat i o dvě domácnosti, ale názory stále nejsou jednoznačné. V tuto chvíli se spíše nedoporučuje uplatňovat slevu oběma rodiči z důvodu případného doměření. Oficiální vyjádření k této situaci jsem nezískala, bude to ještě předmětem diskuze, případně v budoucnu ošetřeno novým Pokynem GFŘ.

Pro účastníky semináře Trutnov (zveřejněno dne 11. 2. 2016)

MZDOVÝ LIST

Mzdový list musí obsahovat veškeré údaje o výpočtu zálohy daně v rámci ročního zúčtování včetně ročního zúčtování daňového bonusu. Nejde jen o výsledek (kompenzaci RZ zálohy daně a RZ daňového bonusu), ale o celý postup výpočtu. Mzdové programy již tuto skutečnost mají vyřešenu. Pokud někdo vyplňuje mzdový list ručně, je možné vyřešit následujícím způsobem. Do mzdového listu 2015 uvést větu: „Přílohou mzdového listu je tiskopis Výpočet daně a daňového zvýhodnění za rok 2014“. Výpočet daně přiložit a uschovat po příslušnou dobu.

PRAKTICKÝ VÝCVIK STUDENTŮ (PRODUKTIVNÍ ČINNOST)

Doporučuji pročíst tyto stránky: http://pospolu.rvp.cz/pruvodce-zamestnavatelu-ucetni-a-pravnici

Pro účastníky semináře Uherské Hradiště (zveřejněno 26. 1. 2016)

Daňové zvýhodnění v domácnosti – babička, dcera bez příjmů a druh. Budou zde skutečně dvě jedničky, tedy daňové zvýhodnění ve výši na první dítě. Prakticky stejný příklad je vysvětlen zde (autor: Katarína Dobešová, pracovnice Ministerstva financí ČR, odbor legislativy daně z příjmů ze závislé činnosti):

Daňové zvýhodnění na vnuka – pořadí dětí

Pro účastníky semináře Ústí nad Orlicí (zveřejněno dne 20. 1. 2016)

SOUSTAVNÁ PŘÍPRAVA NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ A SLUŽEBNÍ POMĚR

Studium za trvání služebního poměru (zaměstnanci vykonávající státní službu – příslušníci bezpečnostních sborů) není soustavnou přípravou na budoucí povolání pro účely zákona o daních z příjmů. Student (např. policista, voják vykonávající státní službu) nemá nárok na slevu na dani za své studium, a ani jeho rodiče nemají nárok na daňové zvýhodnění. Právní úprava – § 12 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře.

Státní služba – před vznikem služebního poměru úspěšně vykonali zvláštní část úřednické zkoušky pro příslušný/é obor/y státní služby. Například některá služební místa ve veřejných zakázkách, statistika, katastrální úřady, státní audit atd. Jejich služební poměr se neřídí zákoníkem práce, ale právě zákonem o státní službě. Podle aktuálního názoru se toto omezení na výkon státní služby s úřednickou zkouškou nevztahuje. Student má nárok na slevu na studium a jeho rodiče (za splnění dalších podmínek) nárok na daňové zvýhodnění.

ZAMĚSTNANÝ PŘEDČASNÝ STAROBNÍ DŮCHODCE

Hlásí se pouze zaměstnání zakládající účast na důchodovém pojištění. DPP do 10 000 Kč není potřeba hlásit. Plyne to i z formuláře.

Pro účastníky semináře Valašské Meziříčí (zveřejněno 14. 1. 2016)

Praktický výcvik studentů a žáků škol

Zajímavé informace zde: http://pospolu.rvp.cz/pruvodce-zamestnavatelu-ucetni-a-pravnici

Souběh výkonu funkce a pracovního poměru

Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 496/2014 ze dne 24. 2. 2015 v podstatě poprvé připustil možnost souběžného výkonu funkce člena statutárního orgánu (místopředsedy představenstva) a pracovního poměru na pozici obchodního ředitele. Ovšem jedná se o specifickou situaci týkající se konkrétní společnosti. Největší jistotou je stále smlouva o výkonu funkce. Pracovní poměr na (neředitelskou) pozici je v praxi často využíván, ale nesmí se jednat o fiktivní druh práce a náplň práce.

Zde ale bylo rozhodnuto zcela jinak: zn 21 Cdo 3066/2013 ze dne 17. září 2014. Určitě je zajímavé i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. června 2015, sp. zn. 21 Cdo 2687/2014. Situace stále není jednoznačná.

Pro účastníky semináře Tachov (zveřejněno dne 11.1.2016)

Periodická prohlídka u opakujících se dohod konaných mimo pracovní poměr

Jde o výklad JUDr. Šubrta Bořivoje a doc. MUDr. Tučka Milana, CSc. – „V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se periodické prohlídky až na výjimky neprovádějí. Provádějí se pouze, pokud je práce na základě těchto dohod u zaměstnavatele prováděna opakovaně a doba, na kterou je práce opakovaně sjednávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky a zaměstnavatel provádění prohlídek vyžaduje. V těchto případech je to tedy na zaměstnavateli, i když bezpochyby takto nemůže postupovat v individuálních případech (k tomu má k dispozici mimořádné prohlídky), ale u všech zaměstnanců nebo jejich skupin (např. profesních). Jinak by šlo o nerovné zacházení.

Opakované provádění práce je třeba vykládat nejen jako bezprostředně na sebe navazující dohody, popřípadě výkon práce na základě dohody sjednané na dobu určitou, ale s analogickým použitím ustanovení § 44 zákona o specifických zdravotních službách také jako případy, kdy byl pracovněprávní vztah ukončen, avšak nejdéle do 3 měsíců byl uzavřen nový pracovněprávní vztah se stejným výkonem práce, tj. kdy nebyla nutná nová vstupní prohlídka (takové přerušení by se do součtu započítávalo). To platí i pro případ, že vstupní prohlídka u dohod vůbec provedena nebyla a zaměstnavatel bude požadovat jen prohlídky periodické.“

Nové vyhlášky a sdělení

Nařízení vlády č. 351/2015 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady) – tentokrát nebude valorizace, zvyšuje se o 40 Kč.

Vyhláška č. 353/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů – v § 2 odst. 1 se slova „1 %“ nahrazují slovy „1,5 %“ (pro rok 2016) , v § 2 odst. 1 se slova „1,5 %” nahrazují slovy „2 %” (pro rok 2017), v § 3 odst. 3 se za slova „Zaměstnancům v pracovním poměru,“ vkládají slova „státním zaměstnancům podle zákona o státní službě,“.

Sdělení č. 355/2015 Sb., ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí
2015 pro účely zákona o zaměstnanosti – průměrná mzda, která bude potřebná pro výpočet náhradního plnění za rok 2015 činí 25 903 Kč.

Pro účastníky semináře Ústí nad Orlicí (zveřejněno 21. 12. 2015)

Zasílání výplatní elektronické pásky (mailem):

Vyjádření MPSV: Zaměstnavatel je podle § 142 zákoníku práce, povinen vydat zaměstnanci při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu písemný doklad (tzv. výplatní pásku, výplatní lístek) obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Vzhledem k tomu, že zákoník práce nestanoví, co se rozumí „písemnou formou“, je třeba subsidiárně uplatnit zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována, i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Ačkoliv předání dokladu o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách není právním jednáním (§ 545 občanského zákoníku), uplatní se výše citovaná úprava analogicky i pro posouzení zachování písemné formy tohoto dokladu. Jestliže zaměstnavatel předá zaměstnanci výplatní pásku prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, jedná se o předání tohoto dokladu písemnou formou, ve smyslu ustanovení § 142 odst. 5 zákoníku práce.

V § 334 odst. 1 zákoníku práce je zavedena legislativní zkratka „písemnost“ pro písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance a důležitých písemností týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr. Jestliže zákoník práce stanoví v § 335 odst. 1, že prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací může zaměstnavatel písemnost doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování, týká se to písemností uvedených v § 334 odst. 1, nikoliv výplatní pásky, která mezi nimi není uvedena.

Zvolí-li zaměstnavatel elektronickou formu vydání výplatní pásky, odpovídá za dostatečné zabezpečení dat a ochranu osobních údajů.

Pro účastníky semináře Pardubice (zveřejněno 21. 12. 2015)

Zaměstnání matky do 6 týdnů po porodu

Vyjádření SÚIP: Dle ust. § 195 odst. 5 zákoníku práce nesmí být mateřská dovolená v souvislosti s porodem nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. To se však týká jen pracovního poměru, z něhož je odvozena mateřská dovolená. Zákoník práce totiž neobsahuje výslovný zákaz vykonávat práci u daného zaměstnavatele na základě jiného pracovněprávního vztahu. Nesmí se však jednat o stejný druh práce, který by jinak (nebýt mateřské dovolené) dotyčná vykonávala v pracovním poměru, neboť dle ust. § 34b odst. 2 zákoníku práce nesmí zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Zákoník práce pak ani výslovně nezakazuje ženám v šestinedělí vykonávat práci u jiného zaměstnavatele.

Ve všech shora uvedených případech je si však současně třeba uvědomit, že dle ust. § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
S ohledem na zásadu smluvní volnosti je zaměstnávání žen v období šesti týdnů po porodu zpravidla přípustné, avšak nesmí se jednat o výkon práce na základě pracovního poměru, od kterého je odvozena mateřská dovolená, dále u stejného zaměstnavatele nemůže být se zaměstnankyní uzavřen pro stejný druh práce jiný pracovněprávní vztah, a dotyčná by měla být také zdravotně způsobilá k výkonu předmětné práce.

Státní úřad inspekce práce je kontrolním orgánem na úseku pracovních vztahů a podmínek. Výkon práce ze strany žen v období šesti týdnů po porodu by však mohl mít také následky ve vztahu k vyplácení peněžité pomoci v mateřství, tedy v oblasti sociálního zabezpečení, jež má ve své působnosti Česká správa sociálního zabezpečení.