Limit zápočtu náhradního plnění dle vyhlášky č. 518/2004 Sb.

Limit určuje počet osob se zdravotním postižením (OZP), které si může odběratel započítat odběrem výrobků či služeb od jednoho dodavatele. Počet osob, který si může odběratel započítat, nesmí být vyšší, než skutečný počet zaměstnanců dodavatele. Pro tento účel dodavatel potvrzuje čtvrtletní přepočtené počty OZP za kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění. Odběratel si tak může započítat pouze počet OZP, který je za jednotlivá čtvrtletí potvrzen dodavatelem jako nejvyšší.

Příklad dle metodiky MPSV: Zaměstnavatel odebíral ve 2. a 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku od jednoho dodavatele výrobky a po vydělení zaplacené ceny (bez DPH) sedminásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí tohoto kalendářního roku zjistil, že do povinného podílu by si mohl započítat 7 osob se zdravotním postižením. Dodavatel potvrzoval odběrateli průměrný čtvrtletní přepočtený počet svých zaměstnanců se zdravotním postižením, vždy za kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění. Za 1. čtvrtletí potvrdil dodavatel 5,32 OZP v průměrném přepočteném počtu a za 2. čtvrtletí 5,15 OZP. Zaměstnavatel plnící povinný podíl si proto může započítat za výrobky odebrané od tohoto dodavatele za celý kalendářní rok pouze 5,32 OZP.

Další příklady (Ing. Stanislav Navrátil – Oddělení specializovaných kontrol, Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Pardubicích)

Příklad 1: Dodavatel náhradního plnění zaměstnával

IV. čtvrtletí 2017   2,56 OZP

I. čtvrtletí 2018  3,05 OZP

II. čtvrtletí 2018   3,09 OZP

III. čtvrtletí 2018   2,98 OZP

IV. čtvrtletí 2018  4,08 OZP

a dodal odběrateli v I. – IV. čtvrtletí 2018 zboží za 800.000 Kč bez DPH. Odběratel si může pro PPP započítat maximálně do limitu

800.000 : (7 x 31.225 Kč) = 3,66 OZP  … 3,09 OZP

Příklad 2: Dodavatel náhradního plnění zaměstnával

IV. čtvrtletí 2017   2,56 OZP

I. čtvrtletí 2018  3,05 OZP

II. čtvrtletí 2018   3,09 OZP

III. čtvrtletí 2018   2,98 OZP

IV. čtvrtletí 2018  4,08 OZP

a dodal odběrateli ve IV. čtvrtletí 2018 zboží za 800.000 Kč bez DPH. Odběratel si může pro PPP započítat maximálně do limitu

800.000 : (7 x 31.225 Kč) = 3,66 OZP  … 2,98 OZP

Podrobněji k výpočtu v článku: Zaměstnavatelé a povinné zaměstnávání osob se zdravotním postižením

 

Pro účastníky semináře Pardubice

Rehabilitace – placená překážka v práci (nový právní výklad)

Dle ministerstva zdravotnictví (potvrzeno i ministerstvem práce a sociálních věcí) je  účast zaměstnance na indikované léčebné rehabilitaci v jeho pracovní době je nutné považovat z hlediska pracovněprávní úpravy za jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance s náhradou mzdy nebo platu nebo části mzdy nebo platu podle Přílohy k nařízení vlády bodu 1 písm. a) a b).

Léčebně rehabilitační péči je třeba odlišit od péče o zdraví, kterou poskytují právnické nebo fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění (masérské salony, kondiční a rehabilitační cvičení apod.). V takovém případě nejde o zdravotní služby, resp. o zdravotní péči.

Budu na toto téma připravovat v měsíci únoru článek (mám k dispozici podrobnější výklad). Odkaz zde připojím.

Pro účastníky semináře Ostrava

Doprava a příspěvek na dopravu zaměstnanců

Na straně zaměstnavatele bude příspěvek daňově uznatelný. A to nejen v podobě  zajištění dopravy zaměstnanců do práce (např. smluvním autobusovým dopravcem), ale rovněž ve formě peněžitého účelového příspěvku ke mzdě (zde max v obvyklé hodnotě dopravy). Musí být řádně ošetřeno interním předpisem či kolektivní smlouvou.

Příspěvek na dopravu zaměstnance do práce je zdanitelný peněžní příjem zaměstnance. Okrajová výjimka se týká pouze zaměstnavatelů provozujících veřejnou dopravu osob, u nichž jsou od daně osvobozena zvýhodnění ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků.

Doprava zaměstnanců autobusem představuje zdanitelný nepeněžní příjem (majetkový prospěch spočívající v úspoře jejich výdajů za dopravu). Komplikací je daňové ocenění tohoto příjmu, které by mělo odpovídat obvyklému jízdnému za srovnatelnou veřejnou dopravu, což nebývá snadné ani jednoznačné.

V obou případech tedy jde na straně zaměstnance o zdanitelný příjem včetně odvodů pojistného.

Pro účastníky semináře Jičín

Stravenky, stravování a stravné z pohledu zaměstnance

Zákon o daních z příjmů řeší daňovou uznatelnost poskytnutých stravenek nebo příspěvku na stravování na straně zaměstnavatele v ustanovení § 24 odst. 2 písm. j). Ovšem na straně zaměstnance se jedná o nepeněžní příjem v souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů o příjem od daně osvobozený bez jakéhokoli limitu.

b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,..

Na osvobození od daně z příjmů u zaměstnance nemá vliv výše daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) vynaložených zaměstnavatelem na stravování, a to ani v tom případě, kdyby zaměstnavatel poskytl svým zaměstnancům stravování zdarma. Obdobně například svačiny či občerstvení pro zaměstnance (zde ale na straně zaměstnavatele nedaňově).

Naopak peněžní příspěvek k úhradě stravování např. formou peněžní částky zahrnuté do jejich mzdy, je na straně zaměstnance zdanitelným peněžním příjmem (superhrubá mzda).

Stravné na pracovní cestě je naopak příjmem, který do stanoveného limitu není předmětem daně z příjmů. Dle § 6 odst. 7 písm. nejsou předmětem daně náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,…

Pozor na současné poskytnutí stravného a stravenky (na stravné musí vzniknout nárok) – více zde: Má zaměstnanec nárok na stravné i stravenku?

Zrušení oddlužení bez prohlášení konkurzu a postup zaměstnavatele

Odpověď Exekutorský úřad Brno: Novelou insolvenčního zákona byla od 1.7.2017 skutečně do právního řádu zavedena možnost zrušit probíhající oddlužení dlužníka bez prohlášení konkursu na jeho majetek. Účinky insolvenčního řízení potom zanikají právní mocí tohoto rozhodnutí.

Pokud se plátce mzdy o takovém rozhodnutí dozví – například z insolvenčního rejstříku (přestože zákonnou povinnost jej sledovat nemá), pak srážky dále provádí, protože nezanikly účinky insolvenčního řízení. Nezasílá je ale insolvenčnímu správci, protože ten už by je stejně přihlášeným věřitelům neposlal. Pokud srážky přesto správci pošle, měl by mu je správce po právní moci rozhodnutí vrátit.

Je-li rozhodnutí o zrušení oddlužení a zastavení insolvenčního řízení napadeno odvoláním a následně zrušeno, zašle plátce mzdy deponované srážky správci a pokračuje ve srážkách v rámci insolvence.

Pokud rozhodnutí nabude právní moci, dojde k zániku účinků insolvenčního řízení, přičemž jedním z těchto účinků bylo, že nařízené exekuce nešly provést. Plátce mzdy tedy pokračuje ve srážkách na základě exekučních příkazů doručených před zahájením insolvence a podle jejich pořadí a přednosti poukáže i srážky, které má případně deponované, nebo které mu správce vrátil.

Pro účastníky semináře Trutnov

Náhradní plnění

MPSV: Odběratel si může započítat jen takové náhradní plnění, které dodavatel nejpozději do 30 kalendářních dnů od jeho zaplacení vloží do elektronické evidence náhradního plnění na portálu MPSV. Současně musí být náhradní plnění vloženo do evidence nejpozději do 15.2. následujícího kalendářního roku (resp. nejpozději do dne podání ohlášení o plnění povinného podílu). Pokud výrobky nebo služby nebo zadané zakázky nebyly zaplaceny ve sledovaném kalendářním roce, lze je započítat jako náhradní plnění pouze v případě, že byly zaplaceny a vloženy do evidence nejpozději do podání ohlášení o plnění povinného podílu, nejdéle však do 15.2. následujícího roku.

Odbory – úsekový odborář – zřejmě se jedná o pojem „úsekový důvěrník“, který je výkonným orgánem zastupujícím členy příslušného odborového úseku.

Z pohledu náhrady mzdy je třeba posoudit, zda se jedná o výkon funkce člena orgánu odborové organizace ve smyslu § 203 odst. 2 písm. a) bod 1 zákoníku práce, anebo jde o výkon jiné odborové činnosti podle § 203 odst. 2 písm. b) zákoníku práce. Pro výkon funkce člena orgánu odborové organizace přiznává zákoník práce zaměstnancům právo na pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Výkon jiných odborových činností řadí zákoník práce mezi překážky, při nichž zaměstnanci přísluší právo na pracovní volno bez náhrady mzdy.

O náhradě mzdy však můžeme uvažovat pouze v případě, kdy výkon funkce člena orgánu odborové organizace zasahuje do pracovní doby. Poku do pracovní doby nezasahuje, nedochází k žádnému zásahu do práva zaměstnance na mzdu a zaměstnavatel nebude poskytovat její náhradu.

Práce v šestinedělí – vysvětleno v tomto mém článku: Zaměstnání na mateřské, rodičovské a práce v šestinedělí

Pro účastníky semináře Pelhřimov

Jiné důležité překážky v práci na straně zaměstnance a plat

§ 199 zákoníku práce – Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu podle odstavce. Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši průměrného výdělku.

Z toho plyne, že vždy náleží náhrada platu ve výši průměrného výdělku a ne plat.

 

Pro účastníky semináře Třebíč

Životní pojištění (ukončení smlouvy na přelomu roku a výplata až v roce následujícím)

Při porušení formálních podmínek (smluvní změna některé ze tří podmínek požadovaných zákonem) zanikají od tohoto okamžiku daňové výhody, avšak je možné je v budoucnu upravit a opět daňové výhody čerpat.

V případě výplaty z pojištění či zrušení smlouvy již nikdy není možné uplatňovat daňové výhody a bude nutné dodanit. Jde o porušení materiálních podmínek. Jestliže dojde před splněním podmínek (2×60):

  • k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění,
  • od r. 2015 i k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo
  • k předčasnému ukončení pojistné smlouvy (vyplácí se odbytné, pozor dodaní se i v případě, kdy na odbytné nemá poplatník nárok).

Pokud dojde k ukončení smlouvy (již nelze čerpat daňové výhody), avšak výplata bude až v roce následujícím, dodaní se v tomto  roce. Rozhodující pro dodanění je skutečně okamžik výplaty.

Pro účastníky semináře Klatovy

Dodavatel náhradního plnění a předávání podkladů úřadu práce

Generální ředitelství úřadu práce:

„Zaměstnavatel, který má uzavřenou dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce dle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a žádá o příspěvek dle § 78a zákona o zaměstnanosti, dokládá k žádosti o příspěvek podklady stanovené zákonem o zaměstnanosti. Doklady prokazující, že zaměstnanec má status osoby se zdravotním postižením, není potřeba dokládat každé čtvrtletí; zaměstnavatel je doloží k první žádosti a dokládá poté pouze v případě změny. Pokud by bylo následnou kontrolou zjištěno, že změna nebyla doložena, zaměstnavatel by byl povinen příspěvek či jeho část vrátit.

Žádost a přílohy je ideální zasílat datovou schránkou či doložit osobně. Pokud však zaměstnavatel zašle žádost s podklady e-mailem, Úřad práce ČR je povinen takovou žádost přijmout. Je na rozhodnutí zaměstnavatele, jakou formou žádost s podklady zašle.“

Pro účastníky semináře Písek

FKSP a dětské tábory či zájmové kroužky pro děti

Příspěvek lze z FKSP poskytnout:

1)    podle § 8 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, na dětskou rekreaci v době prázdnin na:

  • rekreační pobyt dítěte zaměstnance v dětském letním táboře (např. se sportovním, kulturním či zájmovým zaměřením, nikoli však na vzdělávací a jazykové kurzy ani pobyty)
  • na pobyt na horách nebo v příměstských dětských táborech (ne v případech, že se jedná o ozdravný pobyt hrazený pojišťovnou).

2)    podle § 9 písm. b) vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, na náklady na tělovýchovnou nebo sportovní akci, kterou by pořádala organizační složka státu nebo příspěvková organizace.

3)    podle § 9 písm. c) vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, pokud by se jednalo o vzdělávací kurz, pořádaný školou mimo vyučovací program.

Obecně by se u příspěvku na vzdělávání pro zaměstnance nemělo jednat o vzdělávací kurzy, které je povinen hradit zaměstnavatel podle zákoníku práce  (§ 227, § 230). Na tyto kurzy nelze  přispívat. Na jiné vzdělávání, jež může být součást zájmové činnosti zaměstnanců a z hlediska výkonu jejich práce je nepodstatné, je možné  přispívat. Je také možné přispívat na vzdělávací kurzy rodinných příslušníků. U dětí se může jednat o kroužky v DDM a v ZUŠ (nikoli úplatu za školní družinu).

Pro účastníky semináře Ústí nad Orlicí

Postup doručování důležitých písemností do zahraničí – nelze doručovat s dodejkou do vlastních rukou

Bohužel jakákoliv varianta doručení bez dodejky nebude v praxi fungovat. K ukončení pracovního poměru dle zákoníku práce nedojde. Podle právníků neexistuje způsob, jak takové doručení v souladu s právními předpisy provést, tj. uplatnit fikci doručení. Více v článku: Řádné doručení výpovědi zaměstnancům? Téměř nereálné