Pro účastníky webináře Žďár nad Sázavou

Stravenkový paušál pro státní sféru

Podle § 69 z. č. 218/2000 Sb. a § 33b z. č. 250/2000 Sb. může organizační složka státu (OSS) ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub své hlavní činnosti zabezpečovat stravování nejen ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím jiné OSS, PO nebo FO, ale nově není-li stravování zajištěno podle písm. a) nebo b) (tedy nepeněžní příspěvek na stravování nebo stravenka), může poskytovat peněžitý příspěvek na stravování.

Peněžní příspěvek na stravování bude možné poskytovat zaměstnanci v pracovním poměru, stát. zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnost. sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání, nebo soudci v pracovním vztahu, a jen odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce.

Peněžitý příspěvek na stravování za den bude možné v těchto případech poskytovat ale jen do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Při poskytování příspěvku z FKSP – dodržet další podmínky pro nárok na příspěvek dle vyhlášky o FKSP.

Pro účastníky webináře Prostějov

Minimální výše ošetřovného a úvazek 37,5 hodin (stanovená) – ze zákona o krizovém ošetřovném plyne, že u zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru činí výše ošetřovného nejméně 400 Kč za kalendářní den. Má-li tento zaměstnanec sjednánu kratší pracovní nebo služební dobu2) než stanovenou týdenní pracovní nebo služební dobu, činí výše ošetřovného za kalendářní den nejméně částku stanovenou jako součin částky 400 Kč a koeficientu zkrácení pracovní doby. Koeficient zkrácení pracovní doby se určí jako podíl kratší pracovní nebo služební doby a stanovené týdenní pracovní nebo služební doby a zaokrouhluje se na 3 platná desetinná místa; přitom se vychází z údaje o stanovené týdenní pracovní nebo služební době a kratší pracovní nebo služební době ke dni účinnosti mimořádného opatření podle § 1 odst. 1 písm. a) a c) nebo ke dni nařízení karantény podle § 1 odst. 1 písm. b). ..

Jde tedy o stanovenou týdenní pracovní dobu = plný pracovní úvazek.

Pro účastníky webináře (Vrchotický)

Dotaz: Je možné čerpat Antivirus plus také na zaměstnance, jejichž činnost je ovlivněna nepřímo – např. stravovací zařízení, nyní pouze výdejní okénko. Ale práci nemá díky uzavření také uklízečka, fakturantka, účetní atd.

Odpověď z Úřadu práce ČR: V první řadě je třeba říci, že vždy se každý případ musí posuzovat individuálně.  Pokud má zaměstnavatel jen restauraci, kde provozuje okénkový prodej, tak samozřejmě může žádat příspěvek v režimu A nebo A Plus za ty zaměstnance, kteří nepracují v rozsahu sjednané pracovní doby a mají za konkrétní dny, kdy nepracují, náhradu mzdy. Tato se týká v uvedeném případě všech zaměstnanců, jejichž práce s provozovnou souvisí. Pokud má však zaměstnavatel několik provozoven různého zaměření a ne všechny jsou usneseními vlády dotčeny, pak musí být posuzováno v tomto kontextu i pro zaměstnance, kteří nejsou přímo navázáni na činnost dotčenou usnesením vlády. Potom sám musí zvážit, zda konkrétní zaměstnanec spadá do režimu A (A Plus) nebo režimu B.

Pro účastníky webináře Praha

Dotaz: Dohody „na dálku“ – jsou platné jen naskenované dohody s podpisem? Platí i jen naskenované prohlášení na slevu? Když jsou sjednány u dohody cest.náhrady, může z nich být propláceno jen jízdné, nebo musí být propláceny všechny složky cest.náhrad?

V případě pracovněprávních úkonů a smluv (tj. vztah zaměstnavatel – zaměstnanec) bude pro elektronické doručování platit speciální režim elektronického doručování – souhlas zaměstnance, uznávaný elektronický podpis, potvrzení o doručení zaměstnancem opět s uznávaným elektronickým podpisem zaměstnance. Zde tedy jednoznačně platí pravidlo uzavírat vše písemně v listinné podobě (s vlastnoručními podpisy) a předávat osobně nebo zasílat poštou.

Pro Prohlášení poplatníka platí, že buďto použijeme listinnou podobu – originál formuláře s podpisem, kombinovanou podobu – vyplněno na PC vytištěno a podepsáno nebo elektronickou podobu – zajistit jednoznačnou elektronickou identifikaci zaměstnance.
Doporučuje se upravit tuto oblast vnitřním předpisem společnosti. Kromě využití elektronického podpisu může zaměstnavatel potřebnou identifikaci zajistit například i použitím interního informačního systému (využití identifikátoru). Nikoli však naskenovaný podpis.

V případě pracovních poměrů se cestovní náhrady poskytují povinně dle zákoníku práce (nelze se odchýlit). U dohod je možné jejich poskytování sjednat dle § 155 zákoníku práce. Jestliže je tedy možné tento nárok smluvně sjednat, je podle mého názoru možné tento nárok omezit např. pouze na jízdné (ovšem pozor na místo pravidelného pracoviště u DPP).

Pro účastníky webináře Pardubice – slíbené odpovědi

Dotaz: Zaměstnanec každých 14 dní jezdí na odběr plazmy a odebírající organizace mu za tento každý odběr hradí 700 Kč. Vystaví mu potvrzení, že na odběru byl a odkazují se na paragraf 203 Zákoníku práce. Má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, když za tento odběr dostane zaplaceno? Je to za kalendářní rok celkem přes 20 absencí v práci.

Odpověď: Nejde o placenou překážku v práci tehdy, nešlo-li realizovat mimo pracovní dobu. Ovšem nejen samotná překážka, ale celých 24 hodin od nástupu na cestu, které zasahují do jeho plánované směny. Více zde: Pravidelně daruje krevní plazmu za odměnu. Má nárok na placené volno?

Dotaz: Dle Usnesení vlády z 8/2019 náleží nově příchozímu zaměstnanci ze zahraničí (z vybraných zemí, např. Ukrajina), mzda alespoň ve výši 1,2 násobku zaručené mzdy.  Otázka zněla, zda se bude tato podmínka vztahovat pouze na nově příchozí zaměstnance, nebo se vztahuje zpětně i na zahraniční zaměstnance z UA, kteří jsou v pracovním poměru z období před účinností tohoto opatření. Konkrétně: Firma dostala v 1/2019 povolení z ÚP zaměstnat na volná pracovní místa zahraniční pracovníky (UA). Zaměstnáni byli na jaře 2019 a dostali zaručenou mzdu v té době platnou. Nyní se přijímá nová skupina UA a měli by jim dle zmíněného Usnesení dát 1,2 násobek zaručené mzdy. Zajímá nás, zda tuto zvýšenou mzdu musíme dát i UA zaměstnaným v 3/2019 nebo se navýšení vztahuje pouze na nově příchozí UA?  A jak postupovat při zvýšení minimální a zaručené mzdy u těchto zaměstnanců. Také s koeficientem? 

Odpověď: Vláda ČR dne 3.6.2019 rozhodla o zavedení mzdového kritéria pro zařazení volného pracovního místa obsaditelného v rámci Režimu Ukrajina na úrovni 1,2 násobku zaručené mzdy odpovídající příslušné skupině prací podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě. Mzdové kritérium je vyžadováno u všech žádostí o zařazení do Režimu Ukrajina přijatých po 10. červnu 2019. Jedná se o poměrně přísné opatření pro nově příchozí cizince, neplatí pro ty, kteří na českém trhu práce již v době jeho zavedení za dosavadních podmínek byli.

Do započitatelné výše mzdy je možné zahrnout takové složky mzdy, které jsou fakultativní (např. osobní a výkonnostní příplatek, odměny a prémie atd.). Nelze do ní započítat povinné složky mzdy, které stanoví § 112 odst. 3 zákoníku práce (tedy příplatky za práci přesčas, ve svátek, v sobotu a neděli, za noční práci a práci ve ztíženém prostředí).

Avšak vzhledem k tomu, že by jinak mohlo dojít k diskriminaci v odměňování u stejné práce, musí mít v případě, že o stejnou práci jde, všichni zaměstnanci stejnou mzdu (tedy i zaměstnanci stávající, bez ohledu na státní příslušnost) – viz § 110 zákoníku práce: za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí

  1. stejná nebo srovnatelná složitost, odpovědnost a namáhavost,
  2. stejné nebo srovnatelné pracovní podmínky,
  3. stejná nebo srovnatelná pracovní výkonnost a výsledky práce.

Jestliže jde o zaměstnance se stanovenou zkrácenou týdenní pracovní dobou odměňované hodinovou mzdou, musíte podle mého názoru 1,2násobek vypočítávat z hodinové mzdy zvýšené koeficientem.

Aktuální zkušenost:  E-Přihláška (Oznámení o nástupu do zaměstnání) těchto zahraničních zaměstnanců (bez uvedení rodného čísla) funguje. Do dvou dnů bylo z ČSSZ Praha sděleno jejich evidenční číslo pojištěnce. Dříve, kdy to zpracovávali na OSSZ, to trvalo třeba i 3 měsíce, než číslo přidělili a oznámili zaměstnavateli. 

Ano, je tomu tak. Byla provedena technická úprava a od září je možné odesílat Oznámení o nástupu bez EČP. Dobrá zpráva, že to v praxi funguje.

Dotaz: Zaměstnanec si v listopadu 2019 objednal rekreaci v celkové částce 24 000,- z portálu zaměstnaneckých benefitů. V listopadové výplatě mu byla dodaněna a zpojistněna částka 4000,- Kč , která nevstupuje do hrubé mzdy, ale zvyšuje se o tuto částku VZ pro odvod ZP a SP a základ daně. V říjnu tohoto roku mu byla rekreace zrušena a částka 24 000,- opět připsána na jeho konto v portále zaměstnaneckých benefitů. Můj dotaz zní, jak si s touto situací mám poradit. Rok 2019 je již uzavřen včetně ročních reportů ( ELDP, ROZD, Vyúčtování daně zálohové ). Mám znovu skoro  po roce otevřít rok 2019, dodanění zrušit, vygenerovat opravné Přehledy za listopad 2019 pro ZP a SP, opravit ELDP, požádat zaměstnance o podání opravného daňového přiznání a v neposlední řadě zasáhnout i do Vyúčtování daně zálohové za rok 2019 ?

Odpověď: Jde zřejmě o některý z programů, kdy je zaměstnanci převedena určitá částka na jeho benefiní účet a on si sám určí, jakou formou bude využit. Tyto programy jsou aktuálně předmětem kontrol ze strany finančních úřadů a ČSSZ. Osobně bych tuto formu „naturální mzdy“ nepreferovala. Popisovala jsem např. v článku: Benefit jako naturální mzda? Nemusí se vyplatit. Zaměstnanci ani zaměstnavateli. Z toho důvodu se také nebudu k dotazu vyjadřovat. Požádala jsem o odpověď GFŘ.

Odpověď GFŘ: V roce 2019 představovala částka 4 000 Kč nepeněžní zdanitelný příjem zaměstnance (podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů) – příjem plynoucí v souvislosti se současným výkonem činnosti, ze kterého plynou příjmy ze závislé činnosti. Protože se dovolená neuskutečnila, tak lze „obrazně říci“, že zaměstnanec poskytnuté nepeněžní plnění vrátil. Pro danou situaci je v zákoně o daních z příjmů definována úprava v § 5 odst. 6 těmito slovy: O příjem ze závislé činnosti zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, lze snížit u poplatníka příjem ze závislé činnosti v kalendářním měsíci, popřípadě v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo. Příjem za daný kalendářní měsíc však může být snížen pouze do výše, ve které byl poplatníkovi zúčtován.

Tuto situaci podrobněji zpracuji formou článku na Podnikateli.cz (zřejmě měsíc listopad) a připojím zde odkaz.

Pro účastníky semináře Třebíč

Průměrný výdělek u DPP

Dle zadaných údajů – První příklad: 300 hodin odpracováno v období od 1. 7. do 30.9., celkem 92 kalendářních dnů, tj. 13,143 týdnů, 90 Kč na hodinu. Na týden tedy připadá (fiktivně )22,826 hodin (300/13,143).

PMV = 90 x 4,348 x 22,826 = 8 933 Kč (učiněno prohlášení k dani, uplatněná sleva, odvody nejsou, průměrný výdělek je totiž nižší než 10 000 Kč)

Druhý příklad: 300 hodin, období od 7.7. do 30.9., celkem 86 dnů, 90 Kč na hodinu. Odpracováno jen 12,186 týdnů, na týden připadá 24,418 hodin.

PMV = 90 x 4,348 x 24,418 hodin = 9 555 Kč (opět v čistém, při podpisu prohlášení daň zcela eliminována uplatněnou slevou, bez odvodů).

Jde o jeden z možných výpočtů. Je možné postupovat také takto (uvádím pouze druhý příklad): dnů na měsíc 365,25/12 = 30,438, počet měsíců dle odpracovaného období je 86/30,438 = 2,825. Fiktivní počet hodin na měsíc: 300/2,825 = 106,195, fiktivní počet hodin na týden: 106,195/4,348 = 24,424. PPM = 90 x 4,348 x 24,424 = 9 558 Kč. Výsledek stejný (rozdíl 3 Kč), jen složitější postup.

Odstupné

Důležitá je poslední věta ze strany č. 108 – Dobou trvání pracovního poměru se rozumí doba od prvního do posledního dne pracovního poměru.

Pro účastníky semináře Hodonín

Nepracovní úraz a postup zaměstnavatele

Odpovídala ČSSZ, a to velmi opatrně. Osobně jsem stále přesvědčena, že nepracovní úraz je záležitostí pojištěnce. S ohledem na GDPR by toto neměl, byť jak je níže uvedeno dobrovolně sám, zaměstnavatel řešit. Zde bych byla velmi opatrná, jde o zdravotní stav zaměstnance, který s výkonem činnosti nesouvisí. Na toto téma připravím pro server Podnikatel.cz článek. Doplním vyjádřením ÚOOÚ.

ČSSZ: „K dotazu ohledně doložení „záznamu o úrazu“ v případě nepracovního úrazu (pokud zaměstnanec záznam o úrazu nepředkládá sám, ale zajištění tohoto tiskopisu proběhne ze strany zaměstnavatele) bychom pro důkladnější prověření případu potřebovali konkrétní údaje o pojištěnci, odpovídáme proto zatím pouze v obecné rovině.

V případě, že pracovní neschopnost je výsledkem úrazu, musí příslušná OSSZ ze zákona zjišťovat okolnosti jeho vzniku, jelikož tyto okolnosti mohou mít vliv na výši přiznané dávky (§ 31 zákona č. 187/2006 Sb.). Nástrojem tohoto zjišťování je u nepracovního úrazu tiskopis Záznam o úrazu, s nímž se OSSZ obrací na pojištěnce. V praxi nicméně často dochází k tomu, že Záznam o úrazu předkládá okresní správě dobrovolně sám zaměstnavatel, byť to není jeho přímou povinností.

Pro zaměstnavatele tento postup v praxi neznamená zátěž navíc, jelikož vzhledem k ust. § 192 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je zaměstnavatel sám povinen zjišťovat pro účely výplaty náhrady mzdy okolnosti vzniku zaměstnancova úrazu  (respektive v praxi se často postupuje tak, že zaměstnavatel předloží OSSZ originál tiskopisu a pro účely náhrady mzdy si pořídí kopii). Pro úplnost dodáváme, že okresní správa sociálního zabezpečení samozřejmě není vázána vylíčením okolností úrazu na předloženém záznamu o úrazu a dalším šetřením může dojít k odlišným závěrům.“