Pro účastníky školení

Potvrzování o počtu směn rizikové profese – rok 2025 + předchozích 10 let – bude doplněno, čekám na vyjádření ČSSZ

Rozdíl – vyloučené dny/vyloučená doba

Vyloučené dny pro účely nemocenských dávek podle § 18 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění jsou:

a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, s výjimkou kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28 odst. 4,

b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény)¹⁹),

c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné,

d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu¹) neplatí pojistné na pojištění,

e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž osoba samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění.

Vyloučené doby pro účely ELDP podle § 16 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění jsou zde uvedeny pod písmeny a) až k).

JMHZ: Je vyžadována nějaká elektronická archivace zaměstnavatelem? ČSSZ má jiné technické možnosti než zaměstnavatel na tak dlouhou dobu. Podle vyjádření ČSSZ: „Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele nestanoví zaměstnavateli povinnost archivovat odeslaná měsíční hlášení nebo jiná podání podle uvedeného zákona.“

Zákon o JMHZ popisuje pouze promlčecí dobu u přestupků. Údaje týkající se zaměstnávání bude zaměstnavatel archivovat v souladu s archivačními dobami pro jednotlivé oblasti. Ty se nemění.

Odesílání hlášení (registrační povinnosti) z vlastní datové schránky – dle vyjádření ČSSZ: „Pokud nyní účetní firma komunikuje s ČSSZ elektronicky prostřednictvím své vlastní datové schránky, tak bude tento způsob zachován, resp. umožněn také pro zasílání elektronických podání JMHZ [§ 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele]. Současně bude na ePortálu ČSSZ umožněno nahrání uloženého XML souboru (pro Registraci zaměstnance a Měsíční hlášení), provedení jeho kontroly a následné odeslání podání.

Není třeba žádné nové zmocnění, stávající zmocnění udělené pro některý z úkonů, kterými zaměstnavatel plní své povinnosti vůči ČSSZ, bude rozšířeno i pro JMHZ.“

Roční zúčtování příjmů za rok 2025 u skončeného zaměstnání a JMHZ – dle vyjádření ČSSZ: „Osobní identifikační číslo a identifikátor zaměstnání zaměstnavatel zjistí prostřednictvím služby ePortálu ČSSZ „Seznam zaměstnanců“, a to i u zaměstnanců, u nichž bylo zaměstnání ukončeno před účinností zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (předpokládá se, že tyto identifikátory budou přiděleny zaměstnancům, kterým skončilo zaměstnání až do 5 let před účinností zákona). Prostřednictvím JMHZ bude možné hlásit i dodatečně zúčtované příjmy. V ostatním – ve vztahu k ročnímu zúčtování příjmů – je potřeba se obrátit na Finanční správu ČR.“

Dočasné přidělení zaměstnance podle § 43a zákoníku práce: Principem dočasného přidělení je, že zaměstnanec zůstává zaměstnancem přidělujícího (právního) zaměstnavatele, ale dočasně vykonává práci pro jiného (ekonomického) zaměstnavatele. Dočasné přidělení není postaveno na zisku, zaměstnavatelé si mezi sebou kompenzují pouze náklady spojené s výkonem práce a přidělením – mzdu, plat, cestovní náhrady apod. Dočasné přidělení není možné využít pro dohody konané mimo pracovní poměr. Podmínkou je uzavření písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kde budou uvedeny identifikační údaje, den, kdy dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce, a doba, na kterou se dočasné přidělení sjednává.

Poskytující zaměstnavatel samozřejmě bude od (ekonomického) zaměstnavatele požadovat nejen hrubou mzdu, ale i jiné náklady související s výkonem práce. Tedy především úhradu sociálního a zdravotního pojištění, případné odměny, benefity, cestovní náhrady apod. Přidělující zaměstnavatel nenese žádné náklady, vše může být přefakturováno. Mzda přiděleného zaměstnance nesmí být nižší, než je mzda srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec přidělen.

Více § 43a zákoník práce, eventuálně můj starší článek: Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli v praxi

Průkaz totožnosti pro účely JMHZ – bude povinný jen u zaměstnance bez českého občanského průkazu, tj. občanský průkaz jiného státu, pas, zaměstnanecká karta atd.

§ 37 odst. 2 písm. c) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení – zaměstnavatel vede evidenci o dobách uvedených v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a), d) a e) zákona o důchodovém pojištění, pokud tyto doby trvaly celý kalendářní měsíc, popřípadě jen po část kalendářního měsíce, pokud pracovní poměr nebo jiný vztah k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění, trval jen po část kalendářního měsíce, a v takovém kalendářním měsíci byl zúčtován příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení, a o výši tohoto příjmu; zaměstnavatel vystavuje potvrzení o těchto dobách a o výši tohoto příjmu NA ŽÁDOST OBČANA za jednotlivé kalendářní roky; ..

Potvrzení o vyměřovacím základu: Zaměstnavatel bude údaje pro účely nemocenského pojištění ještě po dobu 12 kalendářních měsíců následujících ode dne 1. ledna 2026 zasílat na předepsaném tiskopise. Jde o údaje pro dávky, pokud sledované období alespoň částečně spadá  do období před 1. lednem 2026.

Plné moci pro účely JMHZ: Dosud platná zmocnění udělená zaměstnavatelem k úkonům činěným vůči OSSZ budou platná a účinná i pro účely podávání Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) a souvisejících podání (např. registrace zaměstnance). Udělení jiného či rozšíření již uděleného zmocnění tedy nebude pro ten účel požadováno.

Registrace zaměstnanců s osvobozeným příjmem – budou se registrovat všichni poplatníci daně z příjmů fyzických osob. Nezáleží, zda jde o příjem peněžní či nepeněžní, případně od daně osvobozený. Tedy i dotazovaní členové volební komise, studenti na praxi odměňovaní „zaměstnavatelem“ (produktivní činnost) atd.

S účinností od 1. října 2025 dojde ke změně povinnosti zaměstnavatele  při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí podle § 87 zákona zaměstnanosti. Nově je povinností zaměstnavatele informovat Úřad práce České republiky nejpozději před okamžikem nástupu těchto osob k výkonu práce. Pokud zahraniční pracovník bude vykonávat práci bez splnění informační povinnosti, dopustí se jeho zaměstnavatel přestupku nehlášené práce dle ustanovení § 5 písm. j) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Nástup zaměstnance 1. 7. 2026 – přihlášení na přelomu změn (postup) – odpověď MPSV: Platí, že zaměstnanec, který nastupuje od 1. 7. a později, musí již být přihlášen před okamžikem nástupu. Předpokládá se, že v praxi bude umožněno přihlašování do evidence 8 dnů předem, tedy od 23. 6. 2026, neboť jinak by měl zaměstnavatel jedinou možnost, a to nahlásit nástup jen 1. 7. ráno před započetím výkonu práce, a to považujeme za velmi omezující.