Postavení v zaměstnání – klasifikace
Osobní dotazník – placená šablona
Metodika k přihlašování cizinců s nástupem od 1. 4. 2026
Otázky a odpovědi k přihlašování cizinců
Návodný text pro přihlašování cizinců
Lektor mzdového účetnictví
UPŘESNĚNÍ: ČSSZ aktuálně sdělila, že na základě rozhodnutí MPSV se na českého zaměstnavatele, pokud jsou odvody a daně na Slovensku, JMHZ za tohoto zaměstnance vztahovat nebude. Následující vyjádření ČSSZ je tedy již neplatné.
Zaměstnanec s výkonem práce na Slovensku (odvody na Slovensku) a JMHZ podle vyjádření ČSSZ (ústředí): Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ) definuje pro své účely pojmy „zaměstnanec“ a „zaměstnavatel“. Vymezení těchto pojmů je širší než dosavadní pojetí v oblasti předpisů o sociálním zabezpečení. Z pohledu předpisů o sociálním zabezpečení, které jsou v kompetenci ČSSZ, se nejedná o zaměstnance, neboť jeho činnost není vykonávána na území ČR.
Podle zákona o JMHZ je však zaměstnancem také „zaměstnanec podle zákoníku práce“, což daný zaměstnanec podle našeho názoru splňuje. V tom případě by se na daného zaměstnance a zaměstnavatele vztahovaly povinnosti stanovené zákonem o JMHZ (zejména povinnost registrovat zaměstnance a posílat za ně jednotné měsíční hlášení). Definitivně to však může potvrdit pouze Úřad práce ČR, do jehož působnosti tato otázka spadá.
Pokud by byl takový zaměstnanec registrován a nevztahují se na něj právní předpisy sociálního zabezpečení České republiky, je nutné tuto skutečnost zaznamenat v rámci přihlášení zaměstnance prostřednictvím atributu ID 10427 „Příslušnost k cizím právním předpisům“, který je součástí registračních atributů. V takovém případě se v ČR neodvádí sociální pojištění. Jinak se vyplňují všechny povinné atributy pro přihlášení uvedené v datové větě pro přihlášení zaměstnance, žádné omezení v registračních atributech pro tyto případy specifikováno není.
Uvedená skutečnost pak nemá v jednotném měsíčním hlášení vliv na vyplňování atributů mzdové statistiky ani daňové agendy. Pokud půjde o daňového nerezidenta, tzn., že za osobu (zaměstnance) není povinnost odvádět daně do ČR, budou atributy pro daňovou agendu nulové. To, že nebudou v měsíčním hlášení uvedeny atributy ID 10245 „Vyměřovací základ“ a ID 10477 „Částka vyměřovacího základu zaměstnance, ze které je odváděno pojistné“, a že bude atribut ID 10476 „Vykázaný příjem včetně nepojištěné činnosti“ nulový, nebrání tomu, aby byly atributy ID 10328 „Mzda za práci zúčtovaná“ (pro ČSÚ) a ID 10286 „Zúčtovaný příjem celkem“ (pro Finanční správu) vyplněny podle skutečnosti.
Základní princip vyplňování údajů v jednotném měsíčním hlášení je takový, že nepovinné atributy se nemusí vyplňovat, tzn. je možné je nechat v odůvodněném případě zcela prázdné, ale povinné atributy musí být vyplněny, byť v odůvodněných případech nulovými hodnotami.
Navazující zaměstnání – prodloužení PP dodatkem: Pro účely JMHZ nepůjde o navazující zaměstnání a skončení pracovního poměru. Jde o jedno zaměstnání, které je pouze prodlouženo dodatkem (neodhlašuje se). Na rozdíl od pracovního poměru sjednaného na dobu určitou a navazujícího dalšího pracovního poměru stejného druhu na dobu určitou, kdy bude pro účely JMHZ potřeba odhlásit a tento navazující další pracovní poměr přihlásit.
Dokumentace projektu JMHZ – stále jde o pracovní verzi, aktuálně byly ale upraveny Všeobecné zásady. Nejsou vyloučeny další změny.
Podle nově upravených pokynů se pro účely JMHZ nakonec nebudou přihlašovat:
Další změnou je bezprostředně navazující zaměstnání. U navazujících zaměstnání stejného druhu bude od 1. dubna 2026 (oproti původní pracovní verzi Všeobecných zásad) nový postup. Již se nebude hlásit jen pojistný vztah s ohledem na vznik účasti na nemocenském pojištění, budou se hlásit všechny pojistné vztahy, tedy i takové, které nezakládají účast na nemocenském pojištění. Každé takové zaměstnání se bude hlásit zvlášť (jednotlivě), a to bez ohledu na účast na pojištění, tudíž je nezbytné hlásit i trvání zaměstnání (opakující se zaměstnání stejného druhu).
A naposled – číslo zaměstnání se bude označovat nikoli ID PPV, ale ID zaměstnání.
Pokud zaměstnavatel potřebuje stornovat PPV, provede akci – storno. Tak je to plánováno také pro účely JMHZ. Ovšem v tuto chvíli to podle zaměstnavatelů nefunguje, systém to přijme, ale zaměstnavatel musí údajně písemně zaslat ČSSZ žádost o storno.
Odpověď ČSSZ: V současné době, pokud zaměstnavatel požaduje provést storno PPV, učiní tak výhradně prostřednictvím písemné žádosti (volná forma), kterou zašle na příslušnou OSSZ. Žádná akce „Storno PPV“ u stávajícího podání ONZ, kterou lze zaslat elektronickou formou, pro tyto účely není k dispozici, tedy neexistuje. Akce „Storno“ je zavedena až v podání REGZEC s typem akce 8 v souvislosti s JMHZ.
Nově bude požadováno vzdělání zaměstnance. V pokynech je uváděn číselník KKOV – nejvyšší dosažené vzdělání. Řada zaměstnavatelů nyní povinně vyplňuje hlášení ISPV. Zde se uvádí ještě i další údaje – obor vzdělání. Bude tedy stačit jen dosažené vzdělání nebo musí být uveden obor vzdělání?
Odpověď ČSSZ: Nejvyšší dosažené vzdělání je v rámci registrace zaměstnance (v rámci podání REGZEC), povinný atribut k vyplnění, týká se tedy i zaměstnavatelů, kteří dosud nepředkládali ISPV. Uvádí se pouze kód KKOV, na rozdíl od ISPV se neuvádí informace o roku absolvování, absolvované škole, ani oboru vzdělání.
Kdy bude k dispozici služba pro sdělení čísel OIČ a IDPPV? Zaměstnavatelé budou v únoru a březnu zpracovávat roční zúčtování zaměstnanců, včetně propuštěných. Budou tato čísla potřebovat.
Odpověď ČSSZ: Služby (Seznam zaměstnanců) na e-Portálu ČSSZ bude možné identifikátor zaměstnance (OIČ) a jeho zaměstnání (ID zaměstnání) získat jak ve formátu CSV, tak i ve formátu XML, kdy oba dotčené identifikátory (OIČ a IZ) budou dostupné v této službě na e-Portálu ČSSZ pro zaměstnavatele od 1. 3. 2026; v současnosti lze prostřednictví této služby získat jen ID zaměstnání, a to jen ve formátu CSV.
Podrobné vyjádření ČSSZ zveřejním v připravovaném článku. Vyjde první únorový týden. Odkaz zde přidám.
Doba důchodového pojištění a poloviční krácení důchodu: V ustanovení § 36 zákona č. 155/1995 Sb. se píše, že do doby pojištění se pro tyto účely započítávají pouze doby pojištění uvedené v § 11, § 13 s výjimkou doby studia před dosažením věku 18 let, § 102 odst. 2, § 102a odst. 3, § 102b a § 103 a náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), d), h) a j), § 102 odst. 5 a 6 a § 102a odst. 1 a obdobné doby podle předpisů platných před 1. lednem 1996. … Pod § 11 je odkaz na osoby uvedené v § 6, kde je popsána jejich možnost doplacení 1 roku pojištění. Doporučuji ověřit na ÚSSZ, ale mělo by to tak podle mého názoru být.
Povinný příspěvek na produkty spoření na stáří (vysvětlení): Příspěvek se daní v okamžiku zaplacení zaměstnavatelem. Obdobně jako dobrovolný příspěvek, který se vždy danil až v tomto okamžiku. Může se vám zdát, že jde o posun na další měsíc, ale tak tomu není. Například povinný příspěvek za měsíc únor je splatný do konce měsíce následujícího, bude tedy zaměstnavatelem ZAPLACEN v březnu a zúčtován do měsíce března (mzdový list). Nejde o posun, ale o příjem v okamžiku ZAPLACENÍ zaměstnavatelem.