Novela nařízení vlády o nezabavitelných částkách (změna výpočtu u exekučních a insolvenčních srážek)

Ministerstvo spravedlnosti ČR, Kabinet člena vlády, MgA. Martin Bačkovský: „Podle přechodného ustanovení nařízení vlády č. 91/2019 Sb., kterým se mění nařízení o nezabavitelných částkách, v již zahájených řízeních plátce mzdy uplatní nově vypočtenou částku poprvé za výplatní období, do něhož připadne den 1. června 2019. Jinými slovy, nový postup pro výpočet částky se uplatní u srážky prováděné z výplaty za období měsíce června, tedy standardně v průběhu července. Podle přechodného ustanovení má relevanci právě výplatní období, nikoliv už okamžik provádění srážky jako takové.“

Pro účastníky semináře Pelhřimov

Vrácený motivační příspěvek (dodanění na straně studenta)

Společnost poskytuje motivační příspěvek studentům jako budoucím zaměstnancům.Ve smlouvě o přípravě na budoucí profesi je je sjednána podmínka vrácení příspěvku, pokud student po dokončení studia s poskytovatelem motivačního příspěvku pracovněprávní vztah neuzavře. Jak v tomto případě postupovat? Jakým způsobem se částka (vrácený příjem ze závislé činnosti za několik let) projeví na straně studenta?

Odpověď GFŘ: „V běžných případech by mělo být postupováno v souladu s § 5 odst. 6 zákona o daních z příjmů, kde je uvedeno, že o příjem ze závislé činnosti zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), lze snížit u poplatníka příjem ze závislé činnosti v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo (pokud k vrácení existuje právní důvod). Příjem za daný kalendářní měsíc však může být snížen pouze do výše, ve které byl poplatníkovi zúčtován.

Za předpokladu, že poplatník (student) obdržel příjmy z titulu motivačního příspěvku, avšak do zaměstnání nenastoupil, vrací celkový čistý příjem, který od „budoucího“ zaměstnavatele obdržel. V tomto případě však nelze ustanovení § 5 odst. 6 zákona aplikovat, neboť studentovi jiné příjmy od tohoto „zaměstnavatele“ neplynou.

Vzhledem k tomu, že ze strany studenta dochází k vrácení čistého příjmu, nemá u něho toto vrácení dopad do daně z příjmů fyzických osob.“

Pro účastníky semináře České Budějovice

Manžel ve vazbě jako vyživovaná osoba pro účely srážek – toto již před časem potvrdila Exekutorská komora ČR pro článek – Srážky ze mzdy, nezdanitelné části a vyživované osoby  

Za trvání manželství platí bezpodmínečná vyživovací povinnost na rozdíl od daní (sleva na dani na manžela). Zde by se naopak neuplatnila, nejedná se o společně hospodařící domácnost.

Zasílání  mzdy poštovní poukázkou

Právní úprava

  • § 142 odst. 3 zákoníku práce: Mzda nebo plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty nebo není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu nebo plat v pravidelném termínu výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty.
  • § 143 odst. 1 zákoníku práce: Na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy nebo platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy nebo z platu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín.
Zaměstnavatel je povinen zaslat (míněno poštovní poukázkou) zaměstnanci mzdu tehdy, nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů. Dle dostupných komentářů k tomuto ustanovení jsou vážnými důvody myšleny především takové důvody, pro které je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci nebo mu poskytnout pracovní volno, tj. překážky na straně zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost) a důvody, pro které není zaměstnanec přítomen na svém pracovišti (pracovní cesta, školení apod.). Z logiky věci vyplývá, že tyto důvody na straně zaměstnance jsou obvykle zaměstnavateli známy – překážku v práci musí zaměstnanec doložit, pracovní cesta a školení se dějí z pokynu zaměstnavatele. Situaci, kdy se zaměstnanec nedostaví k výplatě z jiných než vážných důvodů, zákon ani právní komentáře neřeší (a zřejmě ani nepředpokládají), avšak právě z textu zákona lze dovodit, že nejsou-li na straně zaměstnance pro nevyzvednutí výplaty vážné důvody, zaměstnavatel povinnost zaslat mu mzdu nemá.
Podle mého názoru není vyloučena dohoda, kdy zaměstnavatel zasílá pravidelně mzdu zaměstnanci formou poštovní poukázky, avšak na vlastní náklady (nelze je přenášet na zaměstnance). Na místě zaměstnavatele bych takovou dohodu neakceptovala. Dle zákona hotovost nebo po dohodě se zaměstnancem řádně na jeden platební účet.

Pro účastníky semináře Klatovy

Náhrada ušlého výdělku odškodnění z povinného ručení – povinnost podání daňového přiznání?

Jedná se o plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle § 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (č. 168/1999 Sb.), konkrétně o náhradu škody resp. ušlého výdělku.

Tuto náhradu za ztrátu příjmu nelze kvalifikovat jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Jedná se o náhradu za ztrátu příjmu podle občanského zákoníku, která se posoudí jako ostatní příjem podle § 10 ZDP. Tento příjem jeho příjemce v návaznosti na  § 38g  ZDP uvede do daňového přiznání.

Konzultováno s GFŘ.

Limit zápočtu náhradního plnění dle vyhlášky č. 518/2004 Sb.

Limit určuje počet osob se zdravotním postižením (OZP), které si může odběratel započítat odběrem výrobků či služeb od jednoho dodavatele. Počet osob, který si může odběratel započítat, nesmí být vyšší, než skutečný počet zaměstnanců dodavatele. Pro tento účel dodavatel potvrzuje čtvrtletní přepočtené počty OZP za kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění. Odběratel si tak může započítat pouze počet OZP, který je za jednotlivá čtvrtletí potvrzen dodavatelem jako nejvyšší.

Příklad dle metodiky MPSV: Zaměstnavatel odebíral ve 2. a 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku od jednoho dodavatele výrobky a po vydělení zaplacené ceny (bez DPH) sedminásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí tohoto kalendářního roku zjistil, že do povinného podílu by si mohl započítat 7 osob se zdravotním postižením. Dodavatel potvrzoval odběrateli průměrný čtvrtletní přepočtený počet svých zaměstnanců se zdravotním postižením, vždy za kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění. Za 1. čtvrtletí potvrdil dodavatel 5,32 OZP v průměrném přepočteném počtu a za 2. čtvrtletí 5,15 OZP. Zaměstnavatel plnící povinný podíl si proto může započítat za výrobky odebrané od tohoto dodavatele za celý kalendářní rok pouze 5,32 OZP.

Další příklady (Ing. Stanislav Navrátil – Oddělení specializovaných kontrol, Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Pardubicích)

Příklad 1: Dodavatel náhradního plnění zaměstnával

IV. čtvrtletí 2017   2,56 OZP

I. čtvrtletí 2018  3,05 OZP

II. čtvrtletí 2018   3,09 OZP

III. čtvrtletí 2018   2,98 OZP

IV. čtvrtletí 2018  4,08 OZP

a dodal odběrateli v I. – IV. čtvrtletí 2018 zboží za 800.000 Kč bez DPH. Odběratel si může pro PPP započítat maximálně do limitu

800.000 : (7 x 31.225 Kč) = 3,66 OZP  … 3,09 OZP

Příklad 2: Dodavatel náhradního plnění zaměstnával

IV. čtvrtletí 2017   2,56 OZP

I. čtvrtletí 2018  3,05 OZP

II. čtvrtletí 2018   3,09 OZP

III. čtvrtletí 2018   2,98 OZP

IV. čtvrtletí 2018  4,08 OZP

a dodal odběrateli ve IV. čtvrtletí 2018 zboží za 800.000 Kč bez DPH. Odběratel si může pro PPP započítat maximálně do limitu

800.000 : (7 x 31.225 Kč) = 3,66 OZP  … 2,98 OZP

Podrobněji k výpočtu v článku: Zaměstnavatelé a povinné zaměstnávání osob se zdravotním postižením

 

Pro účastníky semináře Pardubice

Rehabilitace – placená překážka v práci (nový právní výklad)

Dle ministerstva zdravotnictví (potvrzeno i ministerstvem práce a sociálních věcí) je  účast zaměstnance na indikované léčebné rehabilitaci v jeho pracovní době je nutné považovat z hlediska pracovněprávní úpravy za jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance s náhradou mzdy nebo platu nebo části mzdy nebo platu podle Přílohy k nařízení vlády bodu 1 písm. a) a b).

Léčebně rehabilitační péči je třeba odlišit od péče o zdraví, kterou poskytují právnické nebo fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění (masérské salony, kondiční a rehabilitační cvičení apod.). V takovém případě nejde o zdravotní služby, resp. o zdravotní péči.

Budu na toto téma připravovat v měsíci únoru článek (mám k dispozici podrobnější výklad). Odkaz zde připojím.

Slíbený článek: Rehabilitace: Nově jako placená překážka v práci

Pro účastníky semináře Ostrava

Doprava a příspěvek na dopravu zaměstnanců

Na straně zaměstnavatele bude příspěvek daňově uznatelný. A to nejen v podobě  zajištění dopravy zaměstnanců do práce (např. smluvním autobusovým dopravcem), ale rovněž ve formě peněžitého účelového příspěvku ke mzdě (zde max v obvyklé hodnotě dopravy). Musí být řádně ošetřeno interním předpisem či kolektivní smlouvou.

Příspěvek na dopravu zaměstnance do práce je zdanitelný peněžní příjem zaměstnance. Okrajová výjimka se týká pouze zaměstnavatelů provozujících veřejnou dopravu osob, u nichž jsou od daně osvobozena zvýhodnění ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků.

Doprava zaměstnanců autobusem představuje zdanitelný nepeněžní příjem (majetkový prospěch spočívající v úspoře jejich výdajů za dopravu). Komplikací je daňové ocenění tohoto příjmu, které by mělo odpovídat obvyklému jízdnému za srovnatelnou veřejnou dopravu, což nebývá snadné ani jednoznačné.

V obou případech tedy jde na straně zaměstnance o zdanitelný příjem včetně odvodů pojistného.

Pro účastníky semináře Jičín

Stravenky, stravování a stravné z pohledu zaměstnance

Zákon o daních z příjmů řeší daňovou uznatelnost poskytnutých stravenek nebo příspěvku na stravování na straně zaměstnavatele v ustanovení § 24 odst. 2 písm. j). Ovšem na straně zaměstnance se jedná o nepeněžní příjem v souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů o příjem od daně osvobozený bez jakéhokoli limitu.

b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,..

Na osvobození od daně z příjmů u zaměstnance nemá vliv výše daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) vynaložených zaměstnavatelem na stravování, a to ani v tom případě, kdyby zaměstnavatel poskytl svým zaměstnancům stravování zdarma. Obdobně například svačiny či občerstvení pro zaměstnance (zde ale na straně zaměstnavatele nedaňově).

Naopak peněžní příspěvek k úhradě stravování např. formou peněžní částky zahrnuté do jejich mzdy, je na straně zaměstnance zdanitelným peněžním příjmem (superhrubá mzda).

Stravné na pracovní cestě je naopak příjmem, který do stanoveného limitu není předmětem daně z příjmů. Dle § 6 odst. 7 písm. nejsou předmětem daně náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,…

Pozor na současné poskytnutí stravného a stravenky (na stravné musí vzniknout nárok) – více zde: Má zaměstnanec nárok na stravné i stravenku?

Zrušení oddlužení bez prohlášení konkurzu a postup zaměstnavatele

Odpověď Exekutorský úřad Brno: Novelou insolvenčního zákona byla od 1.7.2017 skutečně do právního řádu zavedena možnost zrušit probíhající oddlužení dlužníka bez prohlášení konkursu na jeho majetek. Účinky insolvenčního řízení potom zanikají právní mocí tohoto rozhodnutí.

Pokud se plátce mzdy o takovém rozhodnutí dozví – například z insolvenčního rejstříku (přestože zákonnou povinnost jej sledovat nemá), pak srážky dále provádí, protože nezanikly účinky insolvenčního řízení. Nezasílá je ale insolvenčnímu správci, protože ten už by je stejně přihlášeným věřitelům neposlal. Pokud srážky přesto správci pošle, měl by mu je správce po právní moci rozhodnutí vrátit.

Je-li rozhodnutí o zrušení oddlužení a zastavení insolvenčního řízení napadeno odvoláním a následně zrušeno, zašle plátce mzdy deponované srážky správci a pokračuje ve srážkách v rámci insolvence.

Pokud rozhodnutí nabude právní moci, dojde k zániku účinků insolvenčního řízení, přičemž jedním z těchto účinků bylo, že nařízené exekuce nešly provést. Plátce mzdy tedy pokračuje ve srážkách na základě exekučních příkazů doručených před zahájením insolvence a podle jejich pořadí a přednosti poukáže i srážky, které má případně deponované, nebo které mu správce vrátil.

Pro účastníky semináře Trutnov

Náhradní plnění

MPSV: Odběratel si může započítat jen takové náhradní plnění, které dodavatel nejpozději do 30 kalendářních dnů od jeho zaplacení vloží do elektronické evidence náhradního plnění na portálu MPSV. Současně musí být náhradní plnění vloženo do evidence nejpozději do 15.2. následujícího kalendářního roku (resp. nejpozději do dne podání ohlášení o plnění povinného podílu). Pokud výrobky nebo služby nebo zadané zakázky nebyly zaplaceny ve sledovaném kalendářním roce, lze je započítat jako náhradní plnění pouze v případě, že byly zaplaceny a vloženy do evidence nejpozději do podání ohlášení o plnění povinného podílu, nejdéle však do 15.2. následujícího roku.

Odbory – úsekový odborář – zřejmě se jedná o pojem „úsekový důvěrník“, který je výkonným orgánem zastupujícím členy příslušného odborového úseku.

Z pohledu náhrady mzdy je třeba posoudit, zda se jedná o výkon funkce člena orgánu odborové organizace ve smyslu § 203 odst. 2 písm. a) bod 1 zákoníku práce, anebo jde o výkon jiné odborové činnosti podle § 203 odst. 2 písm. b) zákoníku práce. Pro výkon funkce člena orgánu odborové organizace přiznává zákoník práce zaměstnancům právo na pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Výkon jiných odborových činností řadí zákoník práce mezi překážky, při nichž zaměstnanci přísluší právo na pracovní volno bez náhrady mzdy.

O náhradě mzdy však můžeme uvažovat pouze v případě, kdy výkon funkce člena orgánu odborové organizace zasahuje do pracovní doby. Poku do pracovní doby nezasahuje, nedochází k žádnému zásahu do práva zaměstnance na mzdu a zaměstnavatel nebude poskytovat její náhradu.

Práce v šestinedělí – vysvětleno v tomto mém článku: Zaměstnání na mateřské, rodičovské a práce v šestinedělí

Pro účastníky semináře Pelhřimov

Jiné důležité překážky v práci na straně zaměstnance a plat

§ 199 zákoníku práce – Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu podle odstavce. Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši průměrného výdělku.

Z toho plyne, že vždy náleží náhrada platu ve výši průměrného výdělku a ne plat.