Zaměstnání matky do 6 týdnů po porodu
Vyjádření SÚIP: Dle ust. § 195 odst. 5 zákoníku práce nesmí být mateřská dovolená v souvislosti s porodem nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. To se však týká jen pracovního poměru, z něhož je odvozena mateřská dovolená. Zákoník práce totiž neobsahuje výslovný zákaz vykonávat práci u daného zaměstnavatele na základě jiného pracovněprávního vztahu. Nesmí se však jednat o stejný druh práce, který by jinak (nebýt mateřské dovolené) dotyčná vykonávala v pracovním poměru, neboť dle ust. § 34b odst. 2 zákoníku práce nesmí zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Zákoník práce pak ani výslovně nezakazuje ženám v šestinedělí vykonávat práci u jiného zaměstnavatele.
Ve všech shora uvedených případech je si však současně třeba uvědomit, že dle ust. § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
S ohledem na zásadu smluvní volnosti je zaměstnávání žen v období šesti týdnů po porodu zpravidla přípustné, avšak nesmí se jednat o výkon práce na základě pracovního poměru, od kterého je odvozena mateřská dovolená, dále u stejného zaměstnavatele nemůže být se zaměstnankyní uzavřen pro stejný druh práce jiný pracovněprávní vztah, a dotyčná by měla být také zdravotně způsobilá k výkonu předmětné práce.
Státní úřad inspekce práce je kontrolním orgánem na úseku pracovních vztahů a podmínek. Výkon práce ze strany žen v období šesti týdnů po porodu by však mohl mít také následky ve vztahu k vyplácení peněžité pomoci v mateřství, tedy v oblasti sociálního zabezpečení, jež má ve své působnosti Česká správa sociálního zabezpečení.