Dagmar Kučerová

Krizové ošetřovné

Vyměřovací základ (příloha) – nové rozhodné období se stanoví ke dni 21. 12. 2020 (více zde)

Víkendy – ošetřovné se nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud zaměstnanci nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za 1 kalendářní den, který měl být pro zaměstnance pracovním dnem v němž potřeba ošetřování nebo péče trvala. V praxi to znamená, že není možné čerpat dávku pouze o víkendech, pokud v daném měsíci nevznikl nárok ani na 1 den ošetřovného (na jeden den, kdy měl zaměstnanec pracovat). Je tedy možné ošetřovné čerpat v měsíci opakovaně včetně víkendů.

Stravenkový paušál a jednatel – doporučovala bych tuto variantu zapracovat do smlouvy o výkonu funkce (včetně podmínek – směna 3 hodiny). Jestliže taková smlouva uzavřena není, pak je výkon funkce bezplatný, tudíž ani nejsou řešena jiná plnění, tedy ani stravenkový paušál. V takovém případě nepůjde o daňový výdaj na straně s. r. o. a od daně osvobozený příjem na straně „zaměstnance“.

Jak je to s doplatkem do minimální mzdy, respektive do nejnižší úrovně zaručené mzdy, když jsme od 12.3.2020 museli provoz uzavřít v důsledku vládního opatření? Zaměstnanec vykonával činnosti zařazené do druhého stupně nejnižší úrovně a od 1.1.2020 měl měsíční mzdu ve výši 16 100 Kč. Od 12.3.2020 jsme byli povinni poskytovat náhradu mzdy ve výši 100% průměrného hodinového výdělku. Pro tyto účely jsme použili průměrný hodinový výdělek zjištěný ze 4. čtvrtletí 2019 ve výši 88,40 Kč. Poměrná část měsíční mzdy za dobu od 1.3. do 11.3.2020 činila 5 855 Kč a náhrada mzdy od 12.3. do 31.3.2020 byla ve výši 9 901 Kč, celkem hrubá mzda dosáhla výše 15 756 Kč. Jsme povinni zaměstnanci poskytnout doplatek do nejnižší úrovně zaručené mzdy, tj. do 16 100 Kč?

Zákoník práce stanoví v §111 zákoníku práce, co se do minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy nezahrnuje. Jedná se o mzdu za práci přesčas včetně příplatku za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci v sobotu a neděli a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Do mzdy (platu) se rovněž nezahrnují plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost. Do nejnižší úrovně zaručené mzdy se tedy nezahrnují náhrada mzdy poskytovaná v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, náhrada mzdy v době čerpání dovolené, náhrada mzdy při dalších překážkách na straně zaměstnance a náhrada mzdy poskytovaná z důvodu překážek na straně zaměstnavatele. Pro posouzení, zda je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek do nejnižší úrovně zaručené mzdy, je nutné zkontrolovat výpočet poměrné části měsíční mzdy. Abychom tak mohli učinit, je třeba vycházet z individuálního harmonogramu směn zaměstnance na měsíc březen. Předpokládejme tedy, že fond pracovní doby zaměstnance činil 176 hodin a za dobu od 1.3. do 11.3. měl odpracovat a odpracoval 64 hodin. Pak poměrná část měsíční mzdy činí 16 100 : 176 x 64 = 5 854,50 Kč, zaokr. 5 855 Kč. Za tohoto předpokladu odpovídá poměrná část měsíční mzdy nejnižší úrovni zaručené mzdy ve druhém stupni a zaměstnanci nevzniká nárok na doplatek.

Z hlediska poskytnuté náhrady mzdy doplňujeme, že v souladu s ustanovením § 357 zákoníku práce nesmí být průměrný hodinový výdělek nižší než hodinová minimální mzda, respektive zaručená mzda. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin se úměrně zvýší. 

Původně se předpokládalo, že pro daňovou uznatelnost a straně zaměstnavatele nebude záležet na počtu odpracovaných hodin. Nakonec tomu tak není. Podmínka odpracování alespoň tří hodin za směnu i zde zůstává. Nárok na další jedno poskytnuté jídlo bude mít zaměstnanec, pokud jeho směna bude delší než 11 hodin.

Podrobněji v článku: Peněžitý příspěvek na stravování aneb Stravenkový paušál v praxi

Osvobození u stravenkového paušálu na straně zaměstnance, který má dva souběžné pracovněprávní vztahy a odpracoval za jeden den v každém z nich směnu.

MF: Pro účely daňového osvobození peněžního příspěvku na stravování není rozhodující skutečnost, zda příjmy ze závislé činnosti plynou zaměstnanci od téhož zaměstnavatele na základě jednoho smluvního vztahu, nebo souběžně na základě více smluvních vztahů, ale počet stanovených pracovních směn, které u daného zaměstnavatele zaměstnanec odpracoval.

Jsme příspěvková organizace a poskytujeme stravenky z FKSP v hodnotě 20,- od 3-11hodin na pracovišti a 40,- 12 hodin na pracovišti. Je toto správně?

Příspěvek organizace nesmí přesáhnout 55 % stravného z provozních prostředků a současně  to nesmí být více než 70 % z nejvyšší možné diety za 5-12 hodin na služební cestě, tedy 70 % z 103 Kč pro rok 2020. Pokud jde však o poměr FKSP, v roce 2020 stanoven není, a pokud je stravování poskytováno externím dodavatelem, můžete hradit z FKSP např. 100 %, omezení se vztahuje pouze na vaše vlastní prostředky a prostředky státní (provozní). Jiná otázka je samozřejmě daňová účinnost.

Peněžitý příspěvek (stravenkový paušál) od roku 2021 právní úprava pro státní správu:

Vyhláška o FKSP § 7, dále § 33b zákon č. 250/2000 Sb. a § 69 zákon č. 218/2000 Sb.

Příspěvek ze sociálního fondu u státní správy a peněžitý příspěvek na stravování

Pokud bude peněžitý příspěvek schválen, bude možné ho za splnění podmínek využít i ve státní sféře. Zde však osvobození na straně zaměstnance i příspěvek jen do maximálního limitu (70 % z horního limitu stravného pro státní sféru 5 – 12 hodin). Nadlimit poskytnout nelze. Zdroj příspěvku není zákonem definován – zisk, sociální fond atd.

Částečný výkon a Antivirus Plus – článek

Slíbené odkazy na články:

Řádná dovolená, nebo překážka v práci na straně zaměstnavatele?

Překážka v práci, svátek a program Antivirus

Peněžitý příspěvek – nelze ve státní sféře bývalým zaměstnancům (tam by nebylo ani osvobození) a na dohody. U podnikatelské sféry to zakázáno není, ale musí být sjednána směna. A to např. také u pracovní smlouvy při práci na home-office.

Forma výplaty stravenkového paušálu

Jde o peněžní formu (peněžní příspěvek) na rozdíl od stravenky či příspěvku na stravování, kdy se jedná o formu nepeněžní. Avšak to neznamená, že by se musel stravenkový paušál vyplácet v hotovosti. Zákon nic takového nepopisuje. Záleží na zaměstnavateli, avšak dá se očekávat, že naprostá většina bude poskytovat příspěvek spolu se mzdou (zpětně) bezhotovostně. Jde o benefit, podmínky poskytování si stanoví zaměstnavatel sám. Zákon pouze nastavil pravidla, za kterých je příspěvek na straně zaměstnance od daně osvobozen (bude součástí mzdového listu).

Stravenkový paušál pro státní sféru

Podle § 69 z. č. 218/2000 Sb. a § 33b z. č. 250/2000 Sb. může organizační složka státu (OSS) ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub své hlavní činnosti zabezpečovat stravování nejen ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím jiné OSS, PO nebo FO, ale nově není-li stravování zajištěno podle písm. a) nebo b) (tedy nepeněžní příspěvek na stravování nebo stravenka), může poskytovat peněžitý příspěvek na stravování.

Peněžní příspěvek na stravování bude možné poskytovat zaměstnanci v pracovním poměru, stát. zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnost. sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání, nebo soudci v pracovním vztahu, a jen odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce.

Peněžitý příspěvek na stravování za den bude možné v těchto případech poskytovat ale jen do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Při poskytování příspěvku z FKSP – dodržet další podmínky pro nárok na příspěvek dle vyhlášky o FKSP.

Minimální výše ošetřovného a úvazek 37,5 hodin (stanovená) – ze zákona o krizovém ošetřovném plyne, že u zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru činí výše ošetřovného nejméně 400 Kč za kalendářní den. Má-li tento zaměstnanec sjednánu kratší pracovní nebo služební dobu²⁾ než stanovenou týdenní pracovní nebo služební dobu, činí výše ošetřovného za kalendářní den nejméně částku stanovenou jako součin částky 400 Kč a koeficientu zkrácení pracovní doby. Koeficient zkrácení pracovní doby se určí jako podíl kratší pracovní nebo služební doby a stanovené týdenní pracovní nebo služební doby a zaokrouhluje se na 3 platná desetinná místa; přitom se vychází z údaje o stanovené týdenní pracovní nebo služební době a kratší pracovní nebo služební době ke dni účinnosti mimořádného opatření podle § 1 odst. 1 písm. a) a c) nebo ke dni nařízení karantény podle § 1 odst. 1 písm. b). ..

Jde tedy o stanovenou týdenní pracovní dobu = plný pracovní úvazek.