Dagmar Kučerová

Navazující DPN

Dle § 55 zákona o nemocenském pojištění – pokud pojištěnci po ukončení dočasné pracovní neschopnosti vznikne v následujícím kalendářním dni další dočasná pracovní neschopnost, považuje se tato dočasná pracovní neschopnost za pokračování předcházející dočasné pracovní neschopnosti; to však neplatí, jestliže tato další dočasná pracovní neschopnost byla uznána k jiné pojištěné činnosti.

Několik plátců mzdy – rozdílný postup exekutorů a nedodržení nezabavitelné částky

Obraťte se na soud s odvoláním na níže uvedené ustanovení občanského soudního řádu.

Dle odst. 1 § 298 občanského soudního řádu – nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy srážet. Soud může též určit, zejména jsou-li prováděny srážky již jen pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění srážek zatím nepokračovali.

 

Životní pojištění dodanění při ukončení smlouvy

Odpověď v mém článku: Výplata či zrušení životního pojištění. Jak je to s daňovým přiznáním? 

Jde o příklad číslo 4.

Mimořádná prohlídka po nemoci delší než 8 týdnů – posudek vydán s platností na 6 měsíců

Při mimořádné prohlídce, kdy byla zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je interval periodické prohlídky, nebo kdy byl přerušen výkon práce z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců, se provedou další odborná vyšetření. V ostatních případech mimořádných prohlídek se provedou pouze ta odborná vyšetření, která jsou nebytná s ohledem na důvod prohlídky. O plnohodnotné prohlídky (mající důsledky periodických prohlídek) se tak jedná v případě zjištění změny zdravotního stavu zaměstnance a v případě prohlídky při přerušení práce na dobu delší než 6 měsíců.

Váš lékař zřejmě zjistil změnu zdravotního stavu, který vyžaduje posouzení s určitým časovým odstupem. Proto posudek vydán pouze na 6 měsíců.

Odměna za podnikový zlepšovací návrh

Tato odměna sice není mzdou nebo platem (např. do průměru by se nepočítala), avšak podléhá dani z příjmu fyzických osob.  S účinností od 1. 1. 2015 se do vyměřovacího základu zaměstnance započte i každá odměna vyplacená podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, bez ohledu na to, zda vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu mělo či nemělo souvislost s výkonem zaměstnání. Do konce roku 2014 se pojistné z těchto odměn neplatilo.

Zcela novým tiskopisem (povinně odesílaným zaměstnavatelem elektronicky) je „Hlášení zaměstnavatele/osoby dobrovolně nemocensky pojištěné při ukončení pracovní neschopnosti“. Tiskopis bude zaměstnavatel odesílat vždy při ukončení dočasné pracovní neschopnosti, která přesáhne 14 kalendářních dnů. Tiskopis bude k dispozici na ePortálu ČSSZ, může být rovněž součástí mzdového softwaru zaměstnavatele a odesílán jeho prostřednictvím (obdobně jako Příloha k žádosti o dávku).

Při nastavení služby zasílání notifikací bude možné pro konkrétního zaměstnavatele nahlásit i více datových schránek nebo e-mailových adres, do kterých budou následně současně zasílány informace k dočasným pracovním neschopnostem zaměstnanců. Obsah zasílaných informací však nebude shodný.

Účet NIA a mzdová účetní s trvalým pobytem na Slovensku

Správa základních registrů: Pro aktivaci identifikačního prostředku Jméno, heslo, SMS platí, že fyzická osoba musí být vedena v registru obyvatel (ROB). Subjekty údajů vedených v registru obyvatel jsou

dle Zákona 111/2009 Sb. o základních registrech ve znění pozdějších předpisů § 17

1. a) státní občané České republiky,
2. b) cizinci, kteří pobývají na území České republiky v rámci trvalého pobytu anebo na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu,
3. c) občané jiných členských států Evropské unie, občané států, které jsou vázány mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím9), a občané států, které jsou vázány smlouvou o Evropském hospodářském prostoru10), a jejich rodinní příslušníci, kteří pobývají na území České republiky v rámci trvalého pobytu nebo kterým byl vydán doklad o přechodném pobytu na území České republiky delším než 3 měsíce,
4. d) cizinci, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany11),
5. e) jiné fyzické osoby, u nichž jiný právní předpis vyžaduje agendový identifikátor fyzické osoby a stanoví, že tyto fyzické osoby budou vedeny v registru obyvatel.

Fyzická osoba evidovaná v ROB  při založení a aktivaci identifikačního prostředku Jméno, heslo, SMS postupuje dle postupu ze stránek https://info.eidentita.cz/ups/ kde v kroku Aktivace identifikačního prostředku prostřednictvím kontaktního místa CzechPOINT https://info.eidentita.cz/ups/UpsAktivaceCzP.aspx  v bodě 4. v případě, že se nejedná o občana ČR, uvede při dotazu na rozsah poskytnutých údajů položky Jméno, Příjmení, Datum narození.

Zasílání notifikací

V případě zasílání notifikací se nic nezměnilo. Notifikace budou zasílány až od 1. ledna 2020, podávat žádosti o notifikace bude možné od 1. prosince 2019. Již teď ale mohou zaměstnavatelé do ePortálu nahlížet na zaměstnance, kteří jsou v dočasné pracovní neschopnosti.

Tiskopis S1

Stvrzuje nárok na zdravotní péči v případě, že je zaměstnanec pojištěn v jiné zemi, než kde bydlí. Poslouží především zaměstnancům vyslaným do zahraničí. Formulář např. zde: https://europa.eu/youreurope/citizens/work/social-security-forms/s1_form_cs.pdf

Formulář S1 spadá do sféry sociálního pojištění. Využíváme se pro zaměstnance s bydlištěm na území některé země EU (či případně v Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku či na Islandu), který pracuje v jiné z těchto zemí a v té zemi je pojištěn. Musí se zaregistrovat se v systému zdravotní péče pomocí formuláře S1. Prostřednictvím tohoto formuláře mu bude v zemi vyslání poskytnuta plná zdravotní péče. Nárok na zdravotní péči prokáže vydaným osvědčením zdravotní pojišťovnou země, ve které je pojištěn. Rozhoduje zahraniční zdravotní pojišťovna, na formulář není právní nárok a jeho vystavení je na základě posouzení dané zdravotní situace.

 

Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely

Za odpracovanou dobu, kterou se dělí příslušná hrubá mzda, se zásadně považuje doba skutečného výkonu práce, za niž přísluší mzda (plat). Nezapočítávají se do ní překážky v práci, dovolená a neomluvená nepřítomnost v práci. Součásti mzdy jsou příplatky a doplatky, odměny, prémie a osobní ohodnocení.

Do mzdy pro účely zjištění průměrného výdělku se nezapočítávají plnění věrnostní a stabilizační povahy, která jsou poskytována k pracovním a životním výročím, náborový příspěvek. Dále se do mzdy nezahrnují plnění, z jejichž účelů je zcela evidentní, že nejsou mzdou. To se týká zejména cestovních náhrad, ošatného, příspěvku na dopravu do zaměstnání, přidělení motorového vozidla i pro soukromé účely, příspěvek na penzijní připojištění a příspěvek na soukromé životní pojištění. Rovněž se zde nepromítají různé příspěvky, například příspěvek na dovolenou, na vánoce, na dětské tábory, apod., které nevyjadřují ani pracovní výsledky nebo výkonnost. Ale musí se jednat o poskytnuté hmotné plnění, které nemá žádnou vazbu na vykonanou práci (např. na odvedený výkon, odpracovanou dobu apod.) a zhodnocuje jiné faktory (tj. poskytuje se všem zaměstnancům ve stejné výši, potom se nejedná pro účely průměrného výdělku nejedná o mzdu). 

Zahájení insolvence a deponování mzdy do okamžiku rozhodnutí (prohlášení úpadku nebo zamítnutí návrhu)

Novela insolvenčního zákona nezměnila postup při zahájení insolvence. Nadále platí ustanovení § 109 odst. 1 písm:

c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému,

d) nelze uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy nebo jiných příjmů, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem.

Pojem „nelze provést“ neznamená, že nebudou exekuce sráženy, jen nebudou odeslány. Vysvětlení v tomto článku z roku 2013, avšak stále platné: Průlomová změna inslovenčního zákona. Jasný postup provádění srážek ze mzdy

Až v okamžiku rozhodnutí o úpadku (je současně jmenován insolvenční správce) se řídíte dle způsobu insolvence (konkurs, oddlužení), případně rozhodnutím insolvenční správce.

Dotazy k eNeshopenkám  

Dle vyjádření ČSSZ

Platba složenkou – místo trvalého bydliště nebo místo léčení, případně adresa – městský úřad – Pojištěnec si způsob výplaty musí zvolit, a to vyplněním příslušného tiskopisu, kde sdělí i adresu, na kterou chce poslat složenku.

Zaměstnanec s neschopenkou s jiného členského státu – příloha NEMPRI – Stejně jako v případě neschopenky vystavené v ČR, tj. elektronicky.

Zasílané dopisy a formuláře některými OSSZ: Jedná se o situaci, kdy OSSZ v rámci revize plných mocí oslovují zaměstnavatele. S ohledem na znalost místních podmínek může být v některých případech součástí dopisu i zmíněný formulář, který je k dispozici též na webu ČSSZ: https://eportal.cssz.cz/web/portal/tiskopisy-p-zam-po. Tento formulář plné moci není určen pro zmocnění interního zaměstnance.

 

 

 

 

Doba uchování informaci o DPN v systému ČSSZ

• Služby eNeschopenky na ePortálu ČSSZ pro zaměstnavatele budou parametrizovány tak, aby poskytovaly data maximálně 3 roky zpětně.
• Služba Data zaměstnavatelům o DPN bude poskytovat data za maximálně 3 měsíce zpětně. Služba slouží pro průběžné přenášení dat do mzdového systému, takže delší období by ani nebylo prakticky využitelné.

Nevyplacená mzda v hotovosti a vazba zaměstnance

MPSV (Barbara Hanousek Eckhardová): Podle § 142 odst. 3 zákoníku práce nemůže-li se zaměstnanec z vážných důvodů dostavit k výplatě na pracovišti (nebo na jiném dohodnutém místě), je zaměstnavatel povinen zaslat mu mzdu na svůj náklad a nebezpečí, a to v pravidelném termínu pro výplatu, popř. nejpozději v nejbližší následující pracovní den. Zákoník práce připouští i jinou dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která může spočívat např. v tom, že zaměstnavatel mzdu zašle zaměstnanci v jiný den, ponechá v úschově, dokud nepominou vážné důvody na straně zaměstnance, nebo vyplatí jiné osobě, zmocněné zaměstnancem na základě písemné plné moci (např. manželce). Vážným důvodem, pro který se zaměstnanec nemůže k výplatě dostavit, může být právě skutečnost, že je ve výkonu vazby. V kontextu uvedeného dotazu lze tedy pro účely zaslání mzdy doporučit, aby zaměstnanec při oznámení doby nástupu do výkonu vazby zaměstnavateli současně sdělil i adresu příslušné vazební věznice, ve které se bude nacházet.

Zkrácená/kratší týdenní pracovní doba a přesčas

Zaměstnavatel může zkrátit pracovní dobu pouze některým skupinám zaměstnanců, avšak odměňovaní musí být, jakoby pracovali po stanovenou týdenní pracovní dobu. Jde o zkrácení (interní předpis nebo kolektivní smlouva) bez dopadu na odměňování. Krásně je to vysvětleno v tomto článku: Kratší pracovní doba a zkrácená pracovní doba