Dagmar Kučerová

Termíny pro oznámení o nástupu/skončení DPP – oznámení o nástupu/skončení činí zaměstnavatel formulářem Oznámením o nástupu nebo spolu s Výkazem příjmů DPP ve stejném termínu, a to nejpozději do 20. dne měsíce následujícího. V ostatních případech se Oznámení o nástupu podává do 8 dní.

Bezprostředně na sebe navazující DPP u stejného zaměstnavatele a stejného zaměstnance – nástup a skončení se nehlásí – jde o navazující vztah stejného druhu.

Nástup cizince na DPP a kód zdravotní pojišťovny – zaměstnavatel u DPP od 1. 7. 2024 na Výkazu příjmů DPP vždy uvádí zdravotní pojišťovnu. U cizinců, kteří ji nemají se uvede číslo 999 z číselníku kódů (bude doplněno pro tuto situaci). Políčko však musí být vždy vyplněno.

Průměrný výdělek u DPP při skončení – v právní úpravě účinné od 1. 7. 2024 není stanovena povinnost zaměstnavatele sdělovat v souvislosti se skončením zaměstnance v rámci dohody o provedení práce České správě sociálního zabezpečení údaje pro potřeby Úřadu práce ČR. Nový Výkaz příjmů DPP ani takovou možnost neobsahuje. Zaměstnavatel je tudíž nemusí sdělovat. A to ani na formuláři Oznámení o skončení zaměstnání, kde tyto údaje z části 9 buď dobrovolně vyplní, nebo je vůbec nevyplní. Je ale třeba v příslušném poli „důvod neposkytnutí podkladů podpory v nezaměstnanosti“ zvolit důvod číslo 2 (nejsou již pro DPP povinné). Jestliže dohoda o provedení práce založí účast na nemocenském pojištění a tyto údaje nebudou zaměstnavatelem s datem skončení zaměstnání sděleny, může je Úřad práce ČR v odůvodněných případech v rámci své kompetence vyžadovat tzv. po vlastní linii.

Uvolnění k výkonu funkce a zdravotní pojištění: Uvolněný zastupitel vykonává volenou funkci tzv. na plný úvazek, je dlouhodobě uvolněn z pracovního poměru, po dobu výkonu funkce se stává zaměstnancem obce, která mu poskytuje měsíční odměnu za výkon funkce. Pokud osoba nastoupí do funkce, kterou zastupitelstvo určilo jako funkci uvolněnou, musí obec na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ zastupitele nahlásit kódem „P“ ke dni zvolení. Původní zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno. Náhrada mzdy od tohoto zaměstnavatele mu nepřísluší. Pracovní poměr u tohoto zaměstnavatele neskončil, pro zdravotní pojišťovnu i nadále zůstává v evidenčním stavu zaměstnanců, i když má nulový vyměřovací základ.

Povinnosti v sociálním pojištění v článku: Jak na pojistné zaměstnanců uvolněných zaměstnavatelem do zastupitelstva

Předání ELDP zaměstnanci: Podle § 38 odst. 5 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je zaměstnavatel povinen vyhotovit stejnopisy evidenčního listu s údaji podle odstavce 4; jeden stejnopis je povinen předložit občanovi k podpisu a založit do své evidence [§ 35a odst. 4 písm. a)] a druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem, je povinen vydat občanovi, a to nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení podle § 39 odst. 2 nebo 3. Nesouhlasí-li občan se zápisem zaměstnavatele v evidenčním listu a zaměstnavatel na základě žádosti občana evidenční list včetně jeho stejnopisu neopraví, může občan požádat územní správu sociálního zabezpečení příslušnou podle § 39 odst. 1 do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu evidenčního listu, aby tento spor rozhodla.

Za řádné plnění povinností zaměstnavatele je rovněž možné označit situaci, kdy:

• zaměstnanec prokazatelně obdrží stejnopis ELDP v elektronické podobě opatřený všemi předepsanými náležitostmi s možností jeho tisku, včetně razítka a podpisu zaměstnavatele. Jaká forma těchto náležitostí bude zaměstnavatelem zvolena, zda na stejnopisu ELDP bude vytištěno faksimile podpisu (obrázek podpisu) a obrázek razítka, nebo bude opatřen zaručeným elektronickým podpisem, je čistě na vůli zaměstnavatele.
• při elektronické distribuci stejnopisu ELDP bude použit vhodný a bezpečný technický prostředek (nástroj), kterým bude zaručena neměnnost stejnopisu ELDP a ochrana osobních údajů (např. pdf dokument obalený heslem a podobně).

Pokud se jedná o zajištění podpisu zaměstnance na takto vyhotoveném stejnopisu ELDP, který zaměstnavatel ponechá ve své evidenci a archivuje po zákonem stanovenou dobu, musí elektronický záznam nesporně prokázat zákonem stanovené podmínky, tzn. záznam, že zaměstnanec stejnopis ELDP obdržel.

Dotaz: Zaměstnankyni vznikne nárok na 17 dní dovolené, o které požádala po vyčerpání PPM. V tomto období čerpání dovolené se bude vdávat. Má nárok na překážku v práci, než začne čerpat rodičovskou dovolenou? Rozvrh pracovní doby je pondělí až pátek. Svatba bude v sobotu.

Odpověď: Čerpání dovolené se z tohoto důvodu nepřerušuje (volno na svatbu poskytnuto nebude, a to ani např. v pátek). Jde o jinou důležitou překážku v práci dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Zákoník práce vyjmenovává v § 219 odst. 1 případy, kde se čerpání dovolené přerušuje. Tento důvod zde uveden není.

Dotaz: Ministerstvo financí vydalo dne 17. 5. 2024 stanovisko k občerstvení členů okrskových volebních komisí. Řeší se tam částka na stravování 70 % ze 166 Kč je Kč 116,20, které jsou osvobozeny. Jedná se mi o vyplácené částky stravného na cestovních příkazech (i mimo volby), kde vyplácíme stravné v částce spodní hranice Kč 140,–. Musí se rozdíl mezi 140 a 116,20 zdanit a odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění? 

Odpověď: To jsou ale dvě různé věci. Příspěvek na stravování je od daně osvobozen do stanoveného limitu za splnění podmínek (zjednodušeně – směna, min. 3 hodiny odpracované a nesmí v průběhu směny vzniknout nárok na stravné). Ale na stravné je nárok ze zákona dle délky pracovní cesty a u platové sféry podle rozmezí dle vyhlášky pro daný rok. Není osvobozeno, ale do limitu nepodléhá dani z příjmů.

Ještě k odměnám členů OVK, zůstává vše stejné, jsou osvobozené od daně a pojistného? 

Odpověď: Pro rok 2024 se nic nemění. Osvobozeno, a tudíž i bez odvodů pojistného.

Příspěvek na stravování – souběh pracovního poměru a zapisovatelky u voleb. Je možné poskytnout dva osvobozené příspěvky na stravování do limitu pro rok 2024 (za splnění podmínek dle ZDP). V případě odměny za práci u voleb bych doporučovala naplánování „směn“ a evidenci odpracované doby za každý den, aby bylo možné prokázat splnění podmínky 3 hodin v rámci této druhé činnosti.

Uplatnění paušální částky za provedení exekučních srážek ze mzdy (50 Kč) zaměstnavatelem při deponování (exekuční příkaz dosud nenabyl právní moci). Paušální částka jen jednou nebo za každý měsíc deponování? Zde je vyjádření EK ČR ze dne 20.8.2021 (před nabytím účinnosti od 1. ledna 2022).

Je možné uplatnit paušál i u deponované srážky?

„V případě, že jsou splněny podmínky, pak je účinné ustanovení § 87 odst. 3 EŘ, které stanoví, že plátce mzdy má právo na náhradu, pak to možné je. Tento nárok ale nemůže vniknout za měsíce, kdy ustanovení ještě nebylo účinné. Ono je to také logické – v řízeních, které teprve budou zahájeny, logicky neexistuje deponovaná částka. To stejné platí i v případě dříve zahájených exekucí, ve kterých nebyl vydán exekuční příkaz srážkami ze mzdy. V ostatních případech nebude dané ustanovení účinné. Plátce mzdy si uspokojí svůj nárok způsobem předvídaným § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 OSŘ, tedy před jejich vyplacením exekutorovi.„

§ 87 odst.3 EŘ: Plátce mzdy má právo na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za každý kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy nebo jiných příjmů povinného. Paušálně stanovenou náhradu nákladů hradí plátci mzdy povinný. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena ze sražené částky podle občanského soudního řádu, zaniká.

Cizinec bez povolení k trvalému pobytu v ČR je povinně účasten veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, pokud je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Výjimky: Cizinec podléhá právním předpisům jiného členského státu EU/státu EHP/Švýcarska/Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, nebo podléhá dle mezinárodní smlouvy předpisům druhého smluvního státu).

Obecně v rámci států EU, EHP, Velké Británie a Švýcarska platí princip jednoho pojištění. Pokud se tedy cizinec pohybuje mezi státy EU, EHP, Velké Británie a Švýcarska (například v jednom státě bydlí a v druhém pracuje), podléhá právním předpisům pouze v jediném státě (tzv. formulář A1). Toto zřejmě bude vámi popisovaný případ. Bude třeba upřesnit u VZP.

Ručení mzdy subdodavatel – velmi hezky zpracováno v tomto článku: Ručení za mzdy subdodavatelů: Zásadní změna ve stavebnictví v platnosti od 01.01.2024

Dovolená dohodářů zaměstnanců ve státní správě – slíbené vyjádření MPSV: Zaměstnancům pracujícím za základě DPP/DPČ vzniká od 1. ledna 2024 právo na dovolenou za obdobných podmínek, jako je tomu u zaměstnanců v pracovním poměru. Výměra dovolené „dohodáře“ se tak rovněž řídí zákoníkem práce. Pokud půjde o „dohodáře“, který pracuje ve státním nebo veřejném sektoru (viz § 109 odst. 3 zákoníku práce), bude mu příslušet rovnou ze zákona výměra dovolené v délce 5 týdnů (8 týdnů v případě pedagogického pracovníka nebo akademického pracovníka vysoké školy).

Příspěvek na stravování pro bývalého zaměstnance – důchodce, který nesplní podmínku odpracování tří hodin ze směny, tudíž příspěvek není od daně osvobozený a podléhá odvodům pojistného. Avšak lze využít § 3 odst. 2) písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. a § 5 odst. 2) písm. d) zákona č. 589/1992 Sb., kdy  se plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, nezahrnuje do vyměřovacího základu. Avšak jak se bude situace řešit, pokud si bude důchodce (je rok po skončení pracovního poměru) u zaměstnavatele přivydělávat na dohodu konanou mimo pracovní poměr?

Vyjádření VZP (sociální pojištění bude stejné): V uvedeném případě je rozhodné, zda se pracující důchodce v měsíci, kdy si bude přivydělávat na dohodu stane zaměstnancem z pohledu veřejného zdravotního pojištění (podrobněji viz § 5 písm. a) bod 5. zákona č. 48/1997 Sb.). Pokud se tak opravdu stane, má se za to, že doba uvedená v § 3 odst. 2) písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. (dále jen „zákona o pojistném“) začíná od následujícího měsíce po skončení zaměstnání plynout znovu. Znění uvedené v § 3 odst. 2 písm. d) zákona o pojistném dále totiž nerozlišuje o jaký šlo pracovní poměr, uvádí pouze „ode dne skončení zaměstnání“.

Z vyjádření plyne, že je důležité, zda jde o „zaměstnání“. Pokud si tedy bude důchodce přivydělávat na dohodu, ale takzvaně do limitu, zaměstnancem se pro účely zdravotního pojištění nestane. A jde stále o plnění poskytnuté po uplynutí jednoho roku po skončení zaměstnání. Obdobně u sociálního pojištění. Zaměstnanci jsou pro tyto účely ti, kteří platí pojistné na nemocenské a důchodové pojištění (tedy zaměstnanci s účastí).

Odkaz na nadstandardní služby lékaře pro zaměstnance na základě smlouvy se zaměstnavatelem – Koordinační výbor str. 12