Dagmar Kučerová

Dar pro Milion chvilek za demokracii – nezdanitelná část základu daně

Klára Křehlová GFŘ: „Pro možnost uplatnění odečtu daru od základu daně musí být splněny všechny zákonné podmínky stanovené v § 15 odst. 1 pro fyzické osoby a § 20 odst. 8 u právnických osob zákona o daních z příjmů.

Nárok musí být doložen potvrzením příjemce daru, které obsahuje údaje o jeho výši a účelu. Údaje o tom, kdo může být příjemcem daru, má-li splňovat daňovou uznatelnost, naleznete také v příslušných ustanoveních. Tzn., že příjemcem může být mimo jiné i právnická osoba se sídlem na území ČR s tím, že dar musí být poskytnut na účely dané zákonem, např. na vědu a vzdělávání, kulturu, sociální, humanitární účely a další. Pokud jsou tyto podmínky splněny, potom (za splnění dalších zákonných podmínek), lze dar od základu daně odečíst.“

Není zde sice přímá odpověď, ale jelikož účelem spolku je „podpora a kultivace demokratické kultury, občanské angažovanosti a veřejné diskuse v České republice“, bude se pravděpodobně jednat o dar na kulturu. V potvrzení je uvedeno, že bude využit v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 ZDP.

Promítnutí svátku do pracovních směn

Z hlediska promítnutí svátku do pracovních směn mohou v praxi nastat tři situace:

1. Pracovní směna připadá na svátek, ale z důvodu svátku tato směna (nebo její část) odpadne – zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu ušla v důsledku svátku. U zaměstnanců s měsíční mzdou se tato mzda v praxi zpravidla nekrátí, i když je možné i poskytování náhrady mzdy.
2. Svátek připadne zaměstnanci na den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo na jiný den, kdy nemá podle harmonogramu směn pracovat – svátek se do pracovní doby nezapočítává a nepřísluší mu za něj mzda.
3. Pracovní směna připadne na svátek a zaměstnanec tuto směnu odpracuje – zaměstnanci náleží kromě dosažené mzdy za odpracovanou směnu náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání tohoto náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Toto náhradní volno je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla práce ve svátek konána. Mohou se ale dohodnout na příplatku nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku místo náhradního volna.

Kompenzace za odpracovaný svátek (platí pro plat)

U platu se vychází z ustanovení § 135 zákoníku práce. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí, protože plat je stanoven jako měsíční, tj. bez ohledu na počet pracovních dní v měsíci.

Pokud zaměstnanec pracoval ve svátek, poskytne mu zaměstnavatel náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna. Příplatek přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za něž se plat poskytuje. Přednostní je nárok zaměstnance na poskytnutí náhradního volna za práci ve svátek.

Práci ve svátek může zaměstnavatel nařídit jen v případech vymezených zákoníkem práce (§ 91 odst. 3 a 4).

Výše uvedené platí i v situaci, kdy odpracuje pouze část směny, např. 3 hodiny. Část směny byl doma  a za odpracované 3 hodiny ve svátek si vyčerpá náhradní volno (plat se nekrátí), eventuálně se dohodnete na příplatku – 100 % PHV za tři hodiny práce.

Ovšem jde o jeho obvyklý pracovní den. Pokud by se jednalo např. o sobotu (v sobotu běžně nepracuje, pracuje po-pá), přísluší mu (mimo výše uvedené) příplatek za práci přesčas (nebo náhradní volno na základě dohody, zde má naopak příplatek přednost) a příplatek za práci v sobotu.

Zaměstnavatel a informace o EČP

Odborník na problematiku nemocenského pojištění Ing. Michal Ztratil: „Evidenční číslo pojištěnce je považováno za údaj o pojištěnci, tzn. za osobní údaj, který nelze sdělovat zaměstnavateli bez souhlasu. Doporučuji zaměstnavatelům, aby získali od zahraničního zaměstnance při přijetí do zaměstnání písemný souhlas o zbavení mlčenlivosti s uvedením rozsahu a účelu. Např. udělení souhlasu zaměstnavateli k získání EČP či RČ pojištěnce od orgánu nemocenského pojištění za účelem plnění ohlašovacích a jiných povinností zaměstnavatele v sociálním pojištění“.

Neuvolněný zastupitel a zaměstnání u obce – odvod sociálního pojištění

Česká správa sociálního zabezpečení (Ivana Žáčková): Zde záleží primárně na tom, zda člen zastupitelstva byl zvolen do funkce, jež zastupitelstvo obce určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni – ostatní členové zastupitelstva obce jsou členy neuvolněnými. Podle toho se dále řídí také odměňování uvolněných a neuvolněných zastupitelů. Pochopitelně při obsazování funkcí uvolněných a neuvolněných zastupitelů záleží na tom, zda mohou či nemohou vykonávat funkci s ohledem na svou dosavadní výdělečnou činnost. Jestliže se na výkonu jejich jiné výdělečné činnosti něco změní (např. dosavadní neuvolněný zastupitel skončí své dosavadní zaměstnání, které vedle výkonu funkce vykonával), pak záleží na zastupitelstvu, aby rozhodlo, že se dosavadní funkce mění z neuvolněné na uvolněnou – k podmínkám, za kterých toto lze provést, se ČSSZ nemůže vyjádřit, problematika nespadá do její kompetence. Návazně však bude třeba provést případné přihlášení zastupitele k pojištění.

Plnění povinného podílu  – podle odst. 1 vyhlášky č. 518/2004 Sb. se do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru. Z toho plyne, že starostu nebo zastupitele počítat nebudeme.

Dar v roce 2019 neposkytnut při přiznání důchodu, zaměstnanec odchází do důchodu v roce 2020 (ovšem ve vyhlášce je „přiznání“)

Vyjádření MF (Zdeněk Vojtěch):

Ve vztahu k poskytování daru při prvním odchodu do důchodu nedošlo novelou č. 357/2019 Sb. k faktickému věcnému posunu. Za první odchod do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně bylo i do 31. 12. 2019 v souladu s konstantním výkladem vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, i vyhlášky č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, považováno přiznání tohoto důchodu s tím, že skončení pracovního poměru nebylo podmínkou přiznání příspěvku. Tím se příspěvek z FKSP lišil a liší od odměny poskytované dle § 224 Zákoníku práce, který poskytnutí odměny podmiňuje právě skončením pracovního poměru po přiznání starobního a invalidního důchodu. Změna je patrná i z gramatického výkladu obou dotčených právních předpisů (zákoník práce – „při prvním skončení pracovního poměru po odchodu do důchodu…“; vyhláška o FKSP  – „při prvním odchodu do důchodu“). Vyhláška o FKSP nikdy poskytnutí příspěvku skončením pracovního poměru nepodmiňovala.

Pokud organizace i příspěvek z FKSP při prvním odchodu do důchodu podmiňovala skončením pracovního poměru, pak tak postupovala nad rámec požadavků stanovených vyhláškou o FKSP. Dodatečně dar být poskytnut nemůže, nebyl by naplněn požadavek vyhlášky, aby tak bylo učiněno „při přiznání“.

Navazující DPN

Dle § 55 zákona o nemocenském pojištění – pokud pojištěnci po ukončení dočasné pracovní neschopnosti vznikne v následujícím kalendářním dni další dočasná pracovní neschopnost, považuje se tato dočasná pracovní neschopnost za pokračování předcházející dočasné pracovní neschopnosti; to však neplatí, jestliže tato další dočasná pracovní neschopnost byla uznána k jiné pojištěné činnosti.

Několik plátců mzdy – rozdílný postup exekutorů a nedodržení nezabavitelné částky

Obraťte se na soud s odvoláním na níže uvedené ustanovení občanského soudního řádu.

Dle odst. 1 § 298 občanského soudního řádu – nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy srážet. Soud může též určit, zejména jsou-li prováděny srážky již jen pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění srážek zatím nepokračovali.

Životní pojištění dodanění při ukončení smlouvy

Odpověď v mém článku: Výplata či zrušení životního pojištění. Jak je to s daňovým přiznáním? 

Jde o příklad číslo 4.

Mimořádná prohlídka po nemoci delší než 8 týdnů – posudek vydán s platností na 6 měsíců

Při mimořádné prohlídce, kdy byla zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je interval periodické prohlídky, nebo kdy byl přerušen výkon práce z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců, se provedou další odborná vyšetření. V ostatních případech mimořádných prohlídek se provedou pouze ta odborná vyšetření, která jsou nebytná s ohledem na důvod prohlídky. O plnohodnotné prohlídky (mající důsledky periodických prohlídek) se tak jedná v případě zjištění změny zdravotního stavu zaměstnance a v případě prohlídky při přerušení práce na dobu delší než 6 měsíců.

Váš lékař zřejmě zjistil změnu zdravotního stavu, který vyžaduje posouzení s určitým časovým odstupem. Proto posudek vydán pouze na 6 měsíců.

Odměna za podnikový zlepšovací návrh

Tato odměna sice není mzdou nebo platem (např. do průměru by se nepočítala), avšak podléhá dani z příjmu fyzických osob.  S účinností od 1. 1. 2015 se do vyměřovacího základu zaměstnance započte i každá odměna vyplacená podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, bez ohledu na to, zda vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu mělo či nemělo souvislost s výkonem zaměstnání. Do konce roku 2014 se pojistné z těchto odměn neplatilo.

Zcela novým tiskopisem (povinně odesílaným zaměstnavatelem elektronicky) je „Hlášení zaměstnavatele/osoby dobrovolně nemocensky pojištěné při ukončení pracovní neschopnosti“. Tiskopis bude zaměstnavatel odesílat vždy při ukončení dočasné pracovní neschopnosti, která přesáhne 14 kalendářních dnů. Tiskopis bude k dispozici na ePortálu ČSSZ, může být rovněž součástí mzdového softwaru zaměstnavatele a odesílán jeho prostřednictvím (obdobně jako Příloha k žádosti o dávku).

Při nastavení služby zasílání notifikací bude možné pro konkrétního zaměstnavatele nahlásit i více datových schránek nebo e-mailových adres, do kterých budou následně současně zasílány informace k dočasným pracovním neschopnostem zaměstnanců. Obsah zasílaných informací však nebude shodný.