Dagmar Kučerová

Ukrajinci čerpající ŘD na Ukrajině se nemohli vrátit do ČR z důvodu mobilizace (povolávací rozkaz nepřišel) – podle vyjádření MPSV, dojde-li k vyčerpání řádné dovolené a ukrajinský zaměstnanec se nemůže vrátit do zaměstnání v ČR a tuto skutečnost zaměstnavateli oznámí, jde nepochybně o jinou důležitou osobní překážku v práci (podle § 199 zákoníku práce). Je na zaměstnavateli, aby mu poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu. Protože je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele bez zbytečného odkladu o překážce v práci a předpokládané době jejího trvání, lze tak učinit i ústně – tedy telefonicky i jiným způsobem.

Polák – nerezident ČR – poslední zaměstnavatel mu může provést roční zúčtování stejně jako ostatním zaměstnancům (daňovým rezidentům). Zohlednit však lze pouze základní slevu (slevu na poplatníka), eventuálně slevu na jeho studium.

Pokud by chtěl Polák (rezident EU) ostatní slevy či daňové zvýhodnění, může si podat daňové přiznání, pokud prokáže, že 90 % jeho ročních příjmů je z území ČR.

Volný trh práce – cizinec, který získal dočasnou ochranu má volný vstup na trh práce České republiky, a může být tedy zaměstnán a vykonávat práci prakticky za stejných podmínek jako občané České republiky. Tedy i v rámci DPČ a DPP. Výkon práce cizinců na základě dohody o provedení práce však nelze považovat za hlavní zdroj jejich obživy na území ČR. To může právě pro fyzické osoby, které nejsou státními příslušníky ČR, představovat zvýšené ohrožení v případě sociálních událostí, jakými jsou například nemoc, úraz , invalidita nebo ztráta zaměstnání. DPP tedy není z tohoto pohledu ideální, ale není zakázána.

V případě sloučení rodiny je potřeba rozlišovat dlouhodobé vízum a dlouhodobý pobyt za účelem rodinným a dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny na území.
V případě dlouhodobého víza za účelem rodinným nemá cizinec volný přístup na trh práce
a potřebuje povolení od Úřadu práce ČR nebo zaměstnaneckou kartu, aby mohl pracovat (pak DPP být nemůže). V případě, že je cizinec držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem rodinným a chce pracovat, musí požádat o zaměstnaneckou kartu.

V případě dlouhodobého pobytu za účelem společného soužití rodiny na území má cizinec
volný přístup na trh práce, a to dle ustanovení § 98 zákona o zaměstnanosti.

Jestliže by ale šlo o cizince, který je evidován v evidenci u úřadu práce, tam přivýdělek v rámci DPP samozřejmě možný není (stejně jako u občana ČR).

Řidičský průkaz – řidiči z Ukrajiny mohou zcela v souladu s platnými zákony v České republice řídit automobily se svým národním řidičským průkazem. Je to možné u dokladů, které odpovídají vzoru řidičského průkazu stanoveného Úmluvou o silničním provozu (Vídeň 1968). To, že ukrajinští řidiči nevlastní evropský řidičský průkaz není překážka. Řidičský průkaz by bylo třeba měnit až v případě pobytu v České republice po dobu jednoho roku a delší.

Přihlašování: ZP – hlásí se pouze kódem P. Kód C se zde neuvádí (číslo pojištěnce cizinec s uděleným speciálním vízem/dočasnou ochranou již má). ČSSZ – přihlašuje se bez rodného čísla (není) a bez EČP (pokud není ještě přiděleno) – vyplní se datum narození, adresa trvalého pobytu v zahraničí a adresa pobytu v ČR.

Úmrtí zaměstnance na Ukrajině – čeští zaměstnavatelé pravděpodobně zůstanou odkázání na informace od rodinných příslušníků svých zaměstnanců. Mohou se také individuálně obrátit na Velvyslanectví Ukrajiny v ČR, které by mělo být schopné tyto informace poskytnout po případném ukončení konfliktu.

BOZP – školení pro Ukrajince – zaměstnanci musí obsahu školení porozumět, aby byli schopni uplatnit nabyté znalosti. Pokud tuto povinnost zaměstnavatel nezabezpečí na svůj náklad (§ 101 odst. 6 zákoníku práce), např. zajištěním kvalifikovaného tlumočníka v případech, kdy zaměstnanci neovládají dostatečně český jazyk, dojde z jeho strany k porušení právní úpravy. Nemusí se jednat o jejich mateřský jazyk, pokud ovládají jiný. Mohou být školení i prostřednictvím přeložených učebních textů, speciální online školení atd.

Zákoník práce pouze uvádí, že informace o rizicích práce a o opatřeních na ochranu před jejich působením musí být pro zaměstnance srozumitelné, tedy nikoliv informace poskytované v rámci školení. Avšak proškolený zaměstnanec, který by školení nerozuměl, zřejmě nebude způsobilý k práci.

Agenturní zaměstnávání – Kdo platí při agenturním zaměstnávání mzdu a jak je to s pracovními úrazy? a navazující článek Možná úskalí agenturního zaměstnávání pro zaměstnavatele i zaměstnance

OKEČ/NACE u zákonného pojištění zaměstnavatele – dle informací z Kooperativy:

Pojistné si vypočítává zaměstnavatel vynásobením příslušné sazby určené podle OKEČ převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem (příloha vyhlášky MF č. 125/1993 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků) a základu, který je shodný s vyměřovacím základem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Sazby pojistného jsou stanoveny na základě převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem, přičemž se pro účely zařazování zaměstnavatelů do příslušných sazeb používá členění podle ekonomických činností OKEČ. To bylo nahrazeno tříděním CZ-NACE.

Metodickou pomůckou k začlenění se do příslušného kódu činnosti OKEČ je „převodník činností CZ-NACE“, který se vám zobrazí zde.

Navýšení nezabavitelné částky 2022

Nezabavitelná částka se stanoví v souladu s nařízením vlády č. 595/2006 Sb. Zde se píše: Základní částka, která nesmí být podle § 278 občanského soudního řádu sražena povinnému z měsíční mzdy, je rovna úhrnu tří čtvrtin součtu částky životního minima jednotlivce¹) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu (dále jen „nezabavitelná částka“) na osobu povinného, a jedné třetiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel²).

2) § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Zde je uvedena částka normativních nákladů na bydlení (od 50 000 do 99 999 Kč) 6815 Kč . Pro rok 2022 však byly měsíční normativní náklady dodatečně navýšeny dle § 26a zákona o státní sociální podpoře, avšak je zde uvedeno: Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovené nařízením vlády vydaným podle § 28 pro rok 2022 se pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 navyšují pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši o částky stanovené v odstavci.

Prozatím neoficiální stanovisko (Oddělení profesní legislativy Ministerstva spravedlnosti z 15. 2. 2022): Hovoří-li nařízení vlády č. 595/2006 Sb. o tom, že nezabavitelná částka se vypočítává z částky normativních nákladů na bydlení, máme za to, že pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 je třeba normativními náklady na bydlení rozumět částku normativních nákladů na bydlení navýšenou podle zákona č. 17/2022 Sb. (6 815 + 1 120 Kč). Navýšení podle zákona č. 17/2022 Sb. nelze považovat za samostatnou částku, ale o částku zvyšující původní částku normativních nákladů na bydlení – tomu nasvědčuje i důvodová zpráva k zákonu č. 17/2022 Sb., podle níž se stanovená částka, která vychází z průměrného navýšení cen energií v roce 2022, má připočíst k částce normativních nákladů na bydlení.“

Oficiální stanovisko prozatím ministerstvo spravedlnosti nevydalo, ale vzhledem k tomu, že byly aktuálně změněny kalkulačky, je asi jasno. V úterý na toto téma vydám článek s postupem. Odkaz zde připojím.

Dle MPSV se zvyšuje: Další zvýšení nezabavitelné částky v exekucích. A zpětně od začátku roku 2022 Ale komplikace tím nekončí, jednotlivé soudy mohou rozhodnout (a také rozhodují) rozdílně od metodiky MPSV.

Článek byl již staršího data, proto bez slíbeného odkazu – vazba nebo výkon trestu:

Zdravotní pojištění – dle ust. § 7 odst. 1 písm. h) zákona o veřejném zdravotním pojištění, je plátcem pojistného za osoby ve výkonu trestu odnětí svobody stát. Za tímto účelem je třeba informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu. I když oznamovací povinnost plní rovněž Vězeňská služba ČR. Samostatný kód není stanoven, v Hlášení se uvede např. jen slovně „vazba“ nebo „výkon trestu“.

Sociální pojištění – podle ust. § 10 odst. 9 zákona o nemocenském pojištění, jestliže v době trvání nemocenského pojištění nastoupí zaměstnanec k výkonu trestu odnětí svobody nebo zajišťovací detence, zaniká dosavadní nemocenské pojištění dnem nástupu k výkonu trestu odnětí svobody a opětovně vznikne dnem nástupu do zaměstnání po skončení výkonu trestu odnětí svobody, a to i v případě, když pracovní poměr nebyl skončen a během výkonu trestu odnětí svobody dále trvá. Oznamuje se prostřednictvím formuláře Oznámení.

Změny v Oznámení od 1. 4. 2022 – vyplacené/nevyplacené odstupné – podle dosud zjištěných informací se vyplní, že je odstupné vyplaceno i v situaci, kdy fyzicky dosud vyplaceno není. Zaměstnavatel zpracovává mzdu a již ví, že vyplaceno ve výplatním termínu bude. Rozhodně se nebude posílat formulář Oznámení 2x. Ani není možné čekat, až dojde k fyzické výplatě odstupného. To by zase nebyla dodržena osmidenní lhůta pro odeslání.

Podpůrčí doba a možnost dalšího čerpání PN: Podle zákona o nemocenském pojištění, vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

Z toho je zřejmé, že by muselo být odpracováno 190 pro další nárok na nemocenské (i náhradu mzdy). Tato podpůrčí doba platí pro nemocenské, nikoli pro ostatní dávky nemocenského pojištění.

Stravenka a FKSP: Výše příspěvku z FKSP na stravenku není omezena (na rozdíl od stravenkového paušálu). Avšak podmínky příspěvku organizace z FKSP na stravenky je nutné zapracovat do vnitřní směrnice.

Dotaz: Máme paní vrátnou, která pracovala na noční směně od večera 18.hod. 12.1. do 6ti hod. 13.1. a poté přinesla od 13.1. ošetřovačku. Nástup na směnu se počítá v 18.hod. 12.1.2022. Mohu poslat ošetřovačku na sociálku s tím, že naposledy pracovala 12.1. a tudíž mohou být dávky vypláceny od 13.1.?

Podle § 40 zákona o nemocenském pojištění, vznikla-li potřeba ošetřování (péče) dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná podpůrčí doba následujícím kalendářním dnem. To by platilo při klasických denních směnách při uznání ošetřovného odpoledne po odpracování směny.

U vás začala směna 12.1. v 18 hod a skončila v 6 hodin ráno. Tento den již ale zaměstnankyně na další směnu nenastoupila, a tudíž neodpracovala ze dne 13. 1. celkem 6 hodin (od 18 hod do 24 hod). Tento den jí začalo ošetřovné.

Karanténa – testování

Zde je popsáno aktuální opatření od 1. 1. do 16. 1. 2022. Prozatím je pětidenní karanténa v případě pozitivního antigenního testu postavena na principu nařízení karantény hygienou nebo domácká karanténa (např. práce z domova).

Situace po 17. 1. 2022 je velmi hezky zpracována na stránkách mpo. Opět je to postaveno na nařízení karantény hygienou k čerpání náhrady mzdy. Karanténa může trvat pět dnů, nebo např jen dva dny po negativním PCR testu. Zaměstnavatel hlásí hygieně případně pozitivně testované zaměstnance (testování antigeny).

Jde prozatím o opatření na následující 2 – 3 týdny, vše se může průběžně měnit. Je třeba to sledovat.

Podíly na zisku společníci

Aktuálně to popisuje má kolegyně na Podnikateli.cz – Rozdělení zisku a výplata podílů na zisku v roce 2021, ale také např. zde na Pohodě. Za splnění podmínek může společnost vyplatit podíl na zisku. Nejde ale o klasickou odměnu společníka za vykonanou práci dle smlouvy o výkonu funkce. Podíl na zisku společníka zdaní firma jako příjem z kapitálového majetku (ustanovení § 8 zákona o daních z příjmů), který podléhá 15 % srážkové dani (mimo mzdy).

Žádost o rodičovskou dovolenou

Příjmení a jméno zaměstnance:

V souvislosti s čerpáním otcovské  poporodní péče  žádám o  rodičovskou dovolenou  v době

 od             do

Dne :                                                     podpis zaměstnance

Poznámka: Otcovská poporodní péče je z hlediska pracovního práva podřazena pod rodičovskou dovolenou a je posuzována  jako výkon práce pro účely nároku na dovolenou (v době, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou).  Z hlediska zdravotního pojištění je zaměstnavatel povinen  dobu rodičovské  dovolené  oznamovat příslušné zdravotní pojišťovně s použít kódů „M“ a „U“, a to v souladu s  § 10 zákona č. 48/1997 Sb.