Dagmar Kučerová

Dočasné přidělení zaměstnance podle § 43a zákoníku práce: Principem dočasného přidělení je, že zaměstnanec zůstává zaměstnancem přidělujícího (právního) zaměstnavatele, ale dočasně vykonává práci pro jiného (ekonomického) zaměstnavatele. Dočasné přidělení není postaveno na zisku, zaměstnavatelé si mezi sebou kompenzují pouze náklady spojené s výkonem práce a přidělením – mzdu, plat, cestovní náhrady apod. Dočasné přidělení není možné využít pro dohody konané mimo pracovní poměr. Podmínkou je uzavření písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kde budou uvedeny identifikační údaje, den, kdy dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce, a doba, na kterou se dočasné přidělení sjednává.

Poskytující zaměstnavatel samozřejmě bude od (ekonomického) zaměstnavatele požadovat nejen hrubou mzdu, ale i jiné náklady související s výkonem práce. Tedy především úhradu sociálního a zdravotního pojištění, případné odměny, benefity, cestovní náhrady apod. Přidělující zaměstnavatel nenese žádné náklady, vše může být přefakturováno. Mzda přiděleného zaměstnance nesmí být nižší, než je mzda srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec přidělen.

Více § 43a zákoník práce, eventuálně můj starší článek: Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli v praxi

Průkaz totožnosti pro účely JMHZ – bude povinný jen u zaměstnance bez českého občanského průkazu, tj. občanský průkaz jiného státu, pas, zaměstnanecká karta atd.

§ 37 odst. 2 písm. c) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení – zaměstnavatel vede evidenci o dobách uvedených v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a), d) a e) zákona o důchodovém pojištění, pokud tyto doby trvaly celý kalendářní měsíc, popřípadě jen po část kalendářního měsíce, pokud pracovní poměr nebo jiný vztah k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění, trval jen po část kalendářního měsíce, a v takovém kalendářním měsíci byl zúčtován příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení, a o výši tohoto příjmu; zaměstnavatel vystavuje potvrzení o těchto dobách a o výši tohoto příjmu NA ŽÁDOST OBČANA za jednotlivé kalendářní roky; ..

Potvrzení o vyměřovacím základu: Zaměstnavatel bude údaje pro účely nemocenského pojištění ještě po dobu 12 kalendářních měsíců následujících ode dne 1. ledna 2026 zasílat na předepsaném tiskopise. Jde o údaje pro dávky, pokud sledované období alespoň částečně spadá  do období před 1. lednem 2026.

Plné moci pro účely JMHZ: Dosud platná zmocnění udělená zaměstnavatelem k úkonům činěným vůči OSSZ budou platná a účinná i pro účely podávání Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) a souvisejících podání (např. registrace zaměstnance). Udělení jiného či rozšíření již uděleného zmocnění tedy nebude pro ten účel požadováno.

Registrace zaměstnanců s osvobozeným příjmem – budou se registrovat všichni poplatníci daně z příjmů fyzických osob. Nezáleží, zda jde o příjem peněžní či nepeněžní, případně od daně osvobozený. Tedy i dotazovaní členové volební komise, studenti na praxi odměňovaní „zaměstnavatelem“ (produktivní činnost) atd.

S účinností od 1. října 2025 dojde ke změně povinnosti zaměstnavatele  při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí podle § 87 zákona zaměstnanosti. Nově je povinností zaměstnavatele informovat Úřad práce České republiky nejpozději před okamžikem nástupu těchto osob k výkonu práce. Pokud zahraniční pracovník bude vykonávat práci bez splnění informační povinnosti, dopustí se jeho zaměstnavatel přestupku nehlášené práce dle ustanovení § 5 písm. j) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Nástup zaměstnance 1. 7. 2026 – přihlášení na přelomu změn (postup) – odpověď MPSV: Platí, že zaměstnanec, který nastupuje od 1. 7. a později, musí již být přihlášen před okamžikem nástupu. Předpokládá se, že v praxi bude umožněno přihlašování do evidence 8 dnů předem, tedy od 23. 6. 2026, neboť jinak by měl zaměstnavatel jedinou možnost, a to nahlásit nástup jen 1. 7. ráno před započetím výkonu práce, a to považujeme za velmi omezující.

Volno na svatbu – novela nařízení vlády č. 590/2006 Sb.  

V důvodové zprávě se k novele nařízení vlády píše, že dosavadní znění uvádí, že zaměstnanci k účasti na vlastní svatbě náleží pracovní volno v rozsahu dvou dnů (z toho jeden k účasti na svatebním obřadu), a to s náhradou mzdy či platu za jeden den. Není však stanoveno, za který z případných dvou dnů pracovního volna náhrada mzdy či platu přísluší, což v praxi působí problémy zejména u zaměstnanců s nepravidelným rozvržením směn, u nichž se výše náhrady mzdy či platu mezi jednotlivými dny s ohledem na rozdílnou délku směny liší. V praxi pak je nutné tuto nejasnost překlenout výkladem a zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy či platu např. v průměrné výši za oba předmětné dny, pro což nicméně v právní úpravě není výslovná opora. Navržené znění nově jednoznačně stanoví, že pokud zaměstnanec čerpá pracovní volno v rozsahu dvou dnů, přísluší mu náhrada mzdy či platu za den svatebního obřadu. Pokud zaměstnanec bude čerpat pracovní volno jen v rozsahu jednoho dne – např. proto, že svatební obřad připadne na víkend – náleží mu náhrada mzdy či platu stejně jako za dosavadní úpravy za tento jeden den čerpaného pracovního volna.

Zaměstnavatelé dosud mohli postupovat obojím způsobem, tj. poskytnout placené volno i na den, který není dnem obřadu (pro zaměstnance příznivější). Nově ale vždy s náhradou mzdy/platu jen na den obřadu.

Předseda, hodnotitel, komisař u maturit – odměna podléhá dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Podléhá i zdravotnímu pojištění a sociálnímu pojištění (zde ale nepůjde o důchodově pojištěnou výdělečnou činnost do limitu odměny pro zaměstnání malého rozsahu). Historicky byla pro sociální pojištění výjimka, nyní již neplatí. Jde o „zaměstnance“ podle § 3 odst. 1 písm. b) bod 20. zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení.

Invalidita z pohledu daňového: Historicky to bylo jinak, ale nyní je rozhodující, se jedná o osobu, které byl invalidní důchod přiznán (nerozhoduje okamžik výplaty). Lze přiznat slevu na invaliditu i za předchozí období, aniž by byl důchod vyplácen. Stejný princip se ale uplatní i při odejmutí důchodu. Nárok bude pouze do okamžiku posouzení zániku invalidity. Bez ohledu, zda je ještě důchod vyplácen.

Volno na pohřeb a zaměstnanci pracující v noci:  V případě vzniku překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu úmrtí rodinného příslušníka je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno i v případě nočních směn na celou noční směnu (případně více směn). Pokud zákoník práce uvádí dny, jedná se o pracovní dny, tedy směny.

Přihlášení předčasného důchodce bez výplaty na zdravotní pojišťovnu: Zaměstnavatel přihlásí pracujícího důchodce zdravotní pojišťovně při vzniku zaměstnání nebo v jeho průběhu při přiznání důchodu kódem “D“ a odvádí zdravotní pojištění ze skutečného výdělku bez případného doplatku do minimálního vyměřovacího základu. K tomu jsem již dříve psala článek pro server Podnikatel.cz Předčasný důchod bez výplaty v otázkách a odpovědích

Průměrný výdělek u dohod (dosadíte do standardního vzorečku): průměrný hodinový výdělek x týdenní pracovní doba (při nepravidelné práci zprůměrujete podle počtu týdnů) x 4,348.

Potvrzení o příjmech pro sociální dávky – patří zde příjem z titulu zaplacené pojistky za zaměstnance (tzv. na blbost) ? – podle vyjádření Generálního ředitelství ÚP dle ustanovení § 5 odst. 1 písmeno a) bod 1. zákona o státní sociální podpoře za příjem pro účely stanovení rozhodného příjmu považují příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební účely podle zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8.

V případě zaměstnavatelem zaplacené pojisky ZA zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem ze závislé činnosti, tudíž se do Potvrzení zahrne.