Dagmar Kučerová

Kdy jde o práce jiného druhu – odkaz na článek (poslední odstavec) – Dvě souběžné dohody

Záloha na odměnu za výkon funkce v souvislosti s jeho ukončením („odstupné, odchodné“) – vždy záleží na konkrétním znění smlouvy o výkonu funkce. Poskytnutí odměny za výkon funkce musí odpovídat znění smlouvy po schválení nejvyšším orgánem společnosti. Pokud náleží ve výši šestinásobku a bylo rozhodnuto, že bude vyplacena najednou, bude vyplacena v jednom výplatním období (bude zřejmě zúčtována záloha na solidární daň). Pokud bylo rozhodnuto, že zálohově po dobu šesti měsíců, pak po dobu šesti měsíců. Ovšem ve ve smlouvě o výkonu funkce jsem toto ujednání neviděla (neprostudovala jsem ji ale důkladně). Vždy bude jako příjem ze závislé činnosti podléhat zdanění a odvodům pojistného (nejedná se o malý rozsah a z hlediska zdravotního pojištění vznikne zaměstnání).

V případě dovolené a dalších benefitů, které jsou ve smlouvě o výkonu funkce sjednány s odkazem na zákoník práce, záleží, zda je odměna při ukončení vyplácena v souvislosti s výkonem funkce (u vás výkon funkce ředitele či odměna představenstva). Odměna vyplacená po skončení výkonu funkce již nárok na řádnou dovolenou neovlivní (náleží po dobu výkonu funkce a vycházíme (není-li dohodnuto jinak) z předchozího kalendářního čtvrtletí). Odměna vyplácená v průběhu výkonu funkce nárok na dovolenou ovlivnit může, avšak pokud se ve vašem případě jedná o institut podobný odstupnému, odchodnému, pak nejde o odměnu za „práci“. Má-li být v případě průměrného výdělku postupováno jako u řádné dovolené zaměstnanců, pak odstupné dle zákoníku práce průměrný výdělek rovněž neovlivňuje.

Jen ještě upozorňuji, že výpočet průměrného výdělku nemusí být a obvykle není v případě statutárů stejný jako u zaměstnanců podle zákoníku práce.  Osoba vykonávající činnost na základě smlouvy o výkonu funkce nemá například nárok na náhradu mzdy (obvykle se nekrátí měsíční odměna), není vždy nárok překážky v práci na straně zaměstnance apod.  Nejvyšší soud v dubnu 2018 sice potvrdil, že statutáři mohou být odměňováni v souladu se zákoníkem práce, např. ustanovení o průměrném výdělku, nároku na příplatky (přesčas, práce o víkendech apod.), nároku na řádnou dovolenou, překážky v práci, cestovní náhrady a další, ale je třeba smlouvu o výkonu funkce doplnit jednoznačným výčtem institutů převzatých ze zákoníku práce.

Doporučuji postup probrat s daňovým poradcem. Nejedná se o zanedbatelné částky.

Nepojmenovaná smlouva (dle obchodního i občanského zákoníku) – zde se z hlediska zdanění a odvodů postupuje obdobně jako u zaměstnanců dle zákoníku práce. Ovšem nezaměňovat s případem nepojmenované smlouvy u motivačního příspěvku studentům – zde se jedná o budoucí pracovněprávní vztah. Z toho důvodu nepodléhá odvodům pojistného, nejde o zaměstnance, žádná činnost není v toto chvíli vykonávána.

Sleva na invaliditu druhého stupně bez nároku na jeho výplatu

V souladu s ustanovením § 38l zákona o daních z příjmů náleží základní sleva na invaliditu, jestliže je poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně z  tuzemského důchodového pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.), též zanikl-li u něj nárok na ID pro invaliditu v 1. nebo ve 2. stupni z důvodu „souběhu“ nároku na výplatu invalidního  a starobního důchodu (poplatník splňuje podmínky pro nárok na starobní důchod).

Při nesplnění potřebné doby pojištění se uplatní rozšířená sleva na invaliditu, tj. platí pouze pro invaliditu 3. stupně.

Ministerstvo spravedlnosti ČR, Kabinet člena vlády (MgA. Bačkovský Martin): „Pokud plátce mzdy nesrazí plnou částku běžného nebo dlužného výživného, další postup závisí na tom, z jakého důvodu se tak stalo.

1. Nepobírá-li povinný v měsíci, kdy nebylo sraženo vše, co je vymáháno, mzdu v takové výši, aby po odečtení nepostižitelné částky, která náleží povinnému, bylo plně uspokojeno běžné i celé dlužné výživné, vymáhá se nevymožený zbytek běžného výživného i zbytek dlužného výživného srážkami ze mzdy i nadále. Lze říci, že se o vymožení částek nevymožených v tomto měsíci prodlužuje výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. § 284 odst. 1 a 2 o.s.ř. stanoví, že plátce mzdy přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka oprávněného uspokojena. Jestliže je vykonáváno rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému přiznáno právo na opětující se dávky, tedy i výživné, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na dávky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu. Je tedy zřejmé, že nařízeným výkonem rozhodnutí je třeba vymoci celou vymáhanou pohledávku včetně celých dávek, které se stanou splatnými, ve vztahu k okamžiku nařízení výkonu rozhodnutí, teprve v budoucnu.
2. Z provedených srážek je uspokojována ještě jiná pohledávka (např. z 1. třetiny zbytku čisté mzdy nepřednostní pohledávka s lepším pořadím) – v tomto případě rovněž platí, že v rámci celého nařízeného výkonu rozhodnutí bude vymoženo vše, pro co byl výkon rozhodnutí nařízen, tedy i nedoplatek, i dávky, které se staly splatnými po nařízení výkonu,
3. Pokud plátce mzdy srážky správně nevypočetl a z tohoto důvodu srazil méně, je možno postupovat podle § 292 o.s.ř., který stanoví, že jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.

Zaplatí-li povinný výživné mimo výkon rozhodnutí přímo oprávněnému, může dojít i k tomu, že je na dluh plněno více, než oprávněnému náleží. V tomto případě je možno podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí týkající se příslušné částky.“

Odměna jednatele a nemocenské dávky

Slíbený odkaz na článek: Lze pobírat nemocenské a současně pracovat či podnikat?

Placené odběry plazmy – dle vyjádření MPSV JE odběr krevní plazmy (aferéza) stejně jako odběr krve překážkou v práci pro jiný úkon v obecném zájmu, po dobu jejíhož trvání přísluší zaměstnanci v rozsahu stanoveném v § 203 odst. 2 písm. d) zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Zákon nerozlišuje, ve kterém (zda státním nebo nestátním) zdravotnickém zařízení k odběru dojde. Podrobněji v připravovaném článku pro server Podnikatel.cz – odkaz jde připojím (cca ve druhé polovině června).

Ministerstvo spravedlnosti ČR, Kabinet člena vlády, MgA. Martin Bačkovský: „Podle přechodného ustanovení nařízení vlády č. 91/2019 Sb., kterým se mění nařízení o nezabavitelných částkách, v již zahájených řízeních plátce mzdy uplatní nově vypočtenou částku poprvé za výplatní období, do něhož připadne den 1. června 2019. Jinými slovy, nový postup pro výpočet částky se uplatní u srážky prováděné z výplaty za období měsíce června, tedy standardně v průběhu července. Podle přechodného ustanovení má relevanci právě výplatní období, nikoliv už okamžik provádění srážky jako takové.“

Vrácený motivační příspěvek (dodanění na straně studenta)

Společnost poskytuje motivační příspěvek studentům jako budoucím zaměstnancům.Ve smlouvě o přípravě na budoucí profesi je je sjednána podmínka vrácení příspěvku, pokud student po dokončení studia s poskytovatelem motivačního příspěvku pracovněprávní vztah neuzavře. Jak v tomto případě postupovat? Jakým způsobem se částka (vrácený příjem ze závislé činnosti za několik let) projeví na straně studenta?

Odpověď GFŘ: „V běžných případech by mělo být postupováno v souladu s § 5 odst. 6 zákona o daních z příjmů, kde je uvedeno, že o příjem ze závislé činnosti zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), lze snížit u poplatníka příjem ze závislé činnosti v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo (pokud k vrácení existuje právní důvod). Příjem za daný kalendářní měsíc však může být snížen pouze do výše, ve které byl poplatníkovi zúčtován.

Za předpokladu, že poplatník (student) obdržel příjmy z titulu motivačního příspěvku, avšak do zaměstnání nenastoupil, vrací celkový čistý příjem, který od „budoucího“ zaměstnavatele obdržel. V tomto případě však nelze ustanovení § 5 odst. 6 zákona aplikovat, neboť studentovi jiné příjmy od tohoto „zaměstnavatele“ neplynou.

Vzhledem k tomu, že ze strany studenta dochází k vrácení čistého příjmu, nemá u něho toto vrácení dopad do daně z příjmů fyzických osob.“

Manžel ve vazbě jako vyživovaná osoba pro účely srážek – toto již před časem potvrdila Exekutorská komora ČR pro článek – Srážky ze mzdy, nezdanitelné části a vyživované osoby  

Za trvání manželství platí bezpodmínečná vyživovací povinnost na rozdíl od daní (sleva na dani na manžela). Zde by se naopak neuplatnila, nejedná se o společně hospodařící domácnost.

Zasílání  mzdy poštovní poukázkou

Náhrada ušlého výdělku odškodnění z povinného ručení – povinnost podání daňového přiznání?

Jedná se o plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle § 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (č. 168/1999 Sb.), konkrétně o náhradu škody resp. ušlého výdělku.

Tuto náhradu za ztrátu příjmu nelze kvalifikovat jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Jedná se o náhradu za ztrátu příjmu podle občanského zákoníku, která se posoudí jako ostatní příjem podle § 10 ZDP. Tento příjem jeho příjemce v návaznosti na  § 38g  ZDP uvede do daňového přiznání.

Konzultováno s GFŘ.

Limit určuje počet osob se zdravotním postižením (OZP), které si může odběratel započítat odběrem výrobků či služeb od jednoho dodavatele. Počet osob, který si může odběratel započítat, nesmí být vyšší, než skutečný počet zaměstnanců dodavatele. Pro tento účel dodavatel potvrzuje čtvrtletní přepočtené počty OZP za kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění. Odběratel si tak může započítat pouze počet OZP, který je za jednotlivá čtvrtletí potvrzen dodavatelem jako nejvyšší.

Příklad dle metodiky MPSV: Zaměstnavatel odebíral ve 2. a 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku od jednoho dodavatele výrobky a po vydělení zaplacené ceny (bez DPH) sedminásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí tohoto kalendářního roku zjistil, že do povinného podílu by si mohl započítat 7 osob se zdravotním postižením. Dodavatel potvrzoval odběrateli průměrný čtvrtletní přepočtený počet svých zaměstnanců se zdravotním postižením, vždy za kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění. Za 1. čtvrtletí potvrdil dodavatel 5,32 OZP v průměrném přepočteném počtu a za 2. čtvrtletí 5,15 OZP. Zaměstnavatel plnící povinný podíl si proto může započítat za výrobky odebrané od tohoto dodavatele za celý kalendářní rok pouze 5,32 OZP.

Další příklady (Ing. Stanislav Navrátil – Oddělení specializovaných kontrol, Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Pardubicích)

Příklad 1: Dodavatel náhradního plnění zaměstnával

IV. čtvrtletí 2017   2,56 OZP

I. čtvrtletí 2018  3,05 OZP

II. čtvrtletí 2018   3,09 OZP

III. čtvrtletí 2018   2,98 OZP

IV. čtvrtletí 2018  4,08 OZP

a dodal odběrateli v I. – IV. čtvrtletí 2018 zboží za 800.000 Kč bez DPH. Odběratel si může pro PPP započítat maximálně do limitu

800.000 : (7 x 31.225 Kč) = 3,66 OZP  … 3,09 OZP

Příklad 2: Dodavatel náhradního plnění zaměstnával

IV. čtvrtletí 2017   2,56 OZP

I. čtvrtletí 2018  3,05 OZP

II. čtvrtletí 2018   3,09 OZP

III. čtvrtletí 2018   2,98 OZP

IV. čtvrtletí 2018  4,08 OZP

a dodal odběrateli ve IV. čtvrtletí 2018 zboží za 800.000 Kč bez DPH. Odběratel si může pro PPP započítat maximálně do limitu

800.000 : (7 x 31.225 Kč) = 3,66 OZP  … 2,98 OZP

Podrobněji k výpočtu v článku: Zaměstnavatelé a povinné zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Rehabilitace – placená překážka v práci (nový právní výklad)

Dle ministerstva zdravotnictví (potvrzeno i ministerstvem práce a sociálních věcí) je  účast zaměstnance na indikované léčebné rehabilitaci v jeho pracovní době je nutné považovat z hlediska pracovněprávní úpravy za jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance s náhradou mzdy nebo platu nebo části mzdy nebo platu podle Přílohy k nařízení vlády bodu 1 písm. a) a b).

Léčebně rehabilitační péči je třeba odlišit od péče o zdraví, kterou poskytují právnické nebo fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění (masérské salony, kondiční a rehabilitační cvičení apod.). V takovém případě nejde o zdravotní služby, resp. o zdravotní péči.

Budu na toto téma připravovat v měsíci únoru článek (mám k dispozici podrobnější výklad). Odkaz zde připojím.

Slíbený článek: Rehabilitace: Nově jako placená překážka v práci