Dagmar Kučerová

FKSP a dětské tábory či zájmové kroužky pro děti

Příspěvek lze z FKSP poskytnout:

1)    podle § 8 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, na dětskou rekreaci v době prázdnin na:

• rekreační pobyt dítěte zaměstnance v dětském letním táboře (např. se sportovním, kulturním či zájmovým zaměřením, nikoli však na vzdělávací a jazykové kurzy ani pobyty)
• na pobyt na horách nebo v příměstských dětských táborech (ne v případech, že se jedná o ozdravný pobyt hrazený pojišťovnou).

2)    podle § 9 písm. b) vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, na náklady na tělovýchovnou nebo sportovní akci, kterou by pořádala organizační složka státu nebo příspěvková organizace.

3)    podle § 9 písm. c) vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, pokud by se jednalo o vzdělávací kurz, pořádaný školou mimo vyučovací program.

Obecně by se u příspěvku na vzdělávání pro zaměstnance nemělo jednat o vzdělávací kurzy, které je povinen hradit zaměstnavatel podle zákoníku práce  (§ 227, § 230). Na tyto kurzy nelze  přispívat. Na jiné vzdělávání, jež může být součást zájmové činnosti zaměstnanců a z hlediska výkonu jejich práce je nepodstatné, je možné  přispívat. Je také možné přispívat na vzdělávací kurzy rodinných příslušníků. U dětí se může jednat o kroužky v DDM a v ZUŠ (nikoli úplatu za školní družinu).

Postup doručování důležitých písemností do zahraničí – nelze doručovat s dodejkou do vlastních rukou

Bohužel jakákoliv varianta doručení bez dodejky nebude v praxi fungovat. K ukončení pracovního poměru dle zákoníku práce nedojde. Podle právníků neexistuje způsob, jak takové doručení v souladu s právními předpisy provést, tj. uplatnit fikci doručení. Na toto téma budu připravovat v nejbližší době článek. Odkaz zde připojím.

Nemocenské dávky a zahraniční pracovníci (Polsko)

Podle vyjádření ČSSZ se při uplatňování nároku na peněžité dávky v nemoci a mateřství českými pojištěnci ze zahraničí postupy liší podle toho, zda jde o státy EU nebo státy se kterými má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. Pokud se jedná o pracovníky z Polska, jde o státy EU a tedy se postupuje podle nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízení EP a Rady (ES) č. 987/2009. Základním pravidlem je, že poskytování peněžitých dávek v nemoci a mateřství, které náleží z pojistného systému některého členského státu EU, se řídí právními předpisy toho členského státu EU, kde je osoba účastna pojištění na sociální zabezpečení. Jestliže se tedy bude jednat o české pojištěnce, uplatní se co do podmínek nároku na příslušnou dávku český zákon o nemocenském pojištění.

Nárok na dávku se uplatňuje vždy prostřednictvím zaměstnavatele, stejně, jako kdyby byl uplatněn vnitrostátně. Postup při uplatnění nemocenského se neliší od nemocenského českých zaměstnanců. Potvrdí ošetřující lékař daného členského státu. Nárok na ošetřovné se uplatňuje prostřednictvím tiskopisu „Žádost o ošetřovné při vzniku potřeby ošetřování (péče) v jiném členském státě EU“.

Problematiku podrobně zpracuji v článku pro server Podnikatel.cz. Zde bude ve spolupráci s ČSSZ vysvětlen postup uplatnění jednotlivých nemocenských dávek. Vyjde pravděpodobně v měsíci prosinci. Odkaz zde připojím.

Svědectví u soudu a vyloučené dny (pro účely nemocenského pojištění)

Jde o překážku v práci z důvodu obecného zájmu, konkrétně § 202 zákoníku práce – výkon občanské povinnosti. O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti infekčnímu onemocnění, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech, nebo v obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout.

Odpověď se vztahuje k variantě, kdy nebyla poskytnuta náhrada příjmu zaměstnavatelem s následnou refundací od příslušného správního úřadu.

V souladu s § 17 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění jsou vyloučenými dny:

a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, s výjimkou kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28 odst. 4,

b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény)¹⁹); v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se těmito vyloučenými dny rozumí období prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné,

d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu¹) neplatí pojistné na pojištění,

e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž osoba samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění.

Důchodové pojištění (ELDP) – v soudním a správním řízení a v přípravném trestním řízení vznikne svědkům účast na nemocenském a důchodovém pojištění.  Účast na pojištění zde vzniká dnem, za který mu náleží náhrada ušlého výdělku z důvodu svědecké výpovědi, a zaniká dnem, který předchází dni, za který tato náhrada již nenáleží. Obdobně se postupuje při podání vysvětlení na základě výzvy policejního orgánu nebo správního orgánu. Evidenční list důchodového pojištění zakládá a vede příslušný soud, policejní nebo správní orgán. Z pohledu zaměstnavatele se jedná o (omluvené) neplacené volno. Pro účely důchodového pojištění není vyloučenou dobou (variantu X nepředpokládám, jistě se nebude jednat o celý měsíc).

Prokura

Můj článek z roku 2014 publikovaný pro server Podnikatel.cz – Závaznost jednání prokuristy a jeho odměňování

Zaměstnanecká zápůjčka

Od daně osvobozen podle § 6 odst. 9 písm. v) zákona o daních z příjmů:

• „příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300.000 Kč z těchto zápůjček;
• majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300.000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 (tj. použije se cena obvyklá na trhu) a
• zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec“.

Smlouva o zápůjčce – § 2390 až § 2394 nový občanský zákoník, „Přenechání věci k užití jinému“.  Smlouva nemusí být písemná a vznikne, přenechá-li zapůjčitel („věřitel“) vydlužiteli („dlužníkovi“) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Smlouva o zápůjčce je tzv. reálným (naturálním) obchodem. Nabývá účinnosti až předáním a převzetím zapůjčené jistiny, nikoli již jejím přislíbením. Je možné sjednat úrok. V takovém případě je ale jiný daňový režim.

Na straně zaměstnavatele není žádné omezení, nemusí být poskytnuta ze zisku po zdanění. Jde o zápůjčku (bude zaměstnavateli navrácena).

FKSP – nákup automatu na kávu, kávy a smetany do kávy

V souladu s vyhláškou o FKSP (§ 4 zákon č. 114/2002 Sb.) je možné z fondu přispívat na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv, a to nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům. Nákup kávovaru je jednoznačně vybavení ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců. Je možné přispívat také na provoz kávovaru -energie, opravy atd. Ovšem nákup obsahu (káva, kapsle, smetana) není v souladu s vyhláškou.

Pohoštění ve formě kávy by šlo pouze v rámci nákladů na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací, tj. pohoštění dle § 9 písm. b) vyhlášky o FKSP.

Pohřeb jako překážka v práci při noční směně (zaměstnanec noc před pohřbem odpracoval, ale nestihne se vrátit na následující noční směnu, která začíná ve 22 hodin)

Z vyjádření MPSV plyne (odpovídala Mgr. Barbara Hanousek Eckhardová), že v okruhu taxativně vyjmenovaných překážek v práci na straně zaměstnance (nařízení vlády č. 590/2006 Sb.) je i poskytnutí pracovního volna vždy s náhradou mzdy nebo platu v souvislosti s úmrtím rodinného příslušníka nebo jiné osoby žijící se zaměstnancem ve společné domácnosti (viz bod 7 Přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb.) Délka poskytovaného pracovního volna je diferencována podle pozůstalých osob ve vztahu k zemřelému a je rozdělena do tří skupin, kdy pracovní volno je poskytováno  maximálně 2 dny nebo pouze na nezbytně nutnou dobu. Výše uvedenou právní úpravou se řídí jak pracovněprávní vztahy zaměstnanců podle zákoníku práce, tak vztahy zaměstnanců ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, který § 104 odst. 1 na úpravu překážek v práci na straně zaměstnance podle zákoníku práce odkazuje (§ 191, 199 odst. 1 a 2, § 200 až 204 a 206 zákoníku práce a nařízení vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci).

V případě vzniku překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu úmrtí rodinného příslušníka, který odpracoval noční směnu a překážka v práci zasahuje do jeho bezprostředně následující noční směny, nejedná-li se o zaměstnance patřícího do skupiny pozůstalých, kterým vzniká právo na pracovní volno pouze na nezbytně nutnou dobu k účasti na pohřbu (nejvýše na jeden den), je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno na celou tuto noční směnu.  Pokud zákoník práce uvádí dny, jedná se o pracovní dny, tedy směny.

Slíbené informace k dokládání žádosti o daňový bonus v článku: Doložení žádosti k daňovému bonusu zákon nevyžaduje, berňák na něm ale trvá

Zákon o daních z příjmů (§ 38l odst. 3 písm. a) říká, že nárok na daňové zvýhodnění se prokazuje „úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte“. Obdobně se postupuje při prokazování totožnosti manžela (oddací list). Dle zákona by tedy mělo být dostačující předložení rodného či oddacího listu k nahlédnutí a tím prokázání totožnosti zaměstnavateli. Doložení zde výslovně uvedeno není.

Rodný list i oddací list totiž obsahuje údaje o dalších osobách, což jsou osobní údaje nad rámec požadovaný zákonem o daních z příjmů. Pokud se plátce obává potíží při prokazování, lze eventuálně z předložených originálů rodných a oddacích listů pořídit fotokopie a údaje nad rámec zákona při kopírování zakrýt.

Slíbený právní výklad k náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

Stravování jako osvobozený příjem na straně zaměstnance

Nerozhoduje, zda se jedná o stravování nebo o stravenku. Důležitá je stanovená hodnota jednoho jídla nebo stravenky. Část, kterou poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci formou nepeněžního plnění, tedy rozdíl mezi hodnotou stravy  nebo stravenky a platbou zaměstnance, je příjmem zaměstnance od daně osvobozeným. Pokud cena oběda obsahuje DPH, pak je hodnota stravenky (stravného) a tím i nepeněžní příjem zaměstnance včetně DPH.