Dagmar Kučerová

Zaměstnavatel a informace o EČP

Odborník na problematiku nemocenského pojištění Ing. Michal Ztratil: „Evidenční číslo pojištěnce je považováno za údaj o pojištěnci, tzn. za osobní údaj, který nelze sdělovat zaměstnavateli bez souhlasu. Doporučuji zaměstnavatelům, aby získali od zahraničního zaměstnance při přijetí do zaměstnání písemný souhlas o zbavení mlčenlivosti s uvedením rozsahu a účelu. Např. udělení souhlasu zaměstnavateli k získání EČP či RČ pojištěnce od orgánu nemocenského pojištění za účelem plnění ohlašovacích a jiných povinností zaměstnavatele v sociálním pojištění“.

Neuvolněný zastupitel a zaměstnání u obce – odvod sociálního pojištění

Česká správa sociálního zabezpečení (Ivana Žáčková): Zde záleží primárně na tom, zda člen zastupitelstva byl zvolen do funkce, jež zastupitelstvo obce určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni – ostatní členové zastupitelstva obce jsou členy neuvolněnými. Podle toho se dále řídí také odměňování uvolněných a neuvolněných zastupitelů. Pochopitelně při obsazování funkcí uvolněných a neuvolněných zastupitelů záleží na tom, zda mohou či nemohou vykonávat funkci s ohledem na svou dosavadní výdělečnou činnost. Jestliže se na výkonu jejich jiné výdělečné činnosti něco změní (např. dosavadní neuvolněný zastupitel skončí své dosavadní zaměstnání, které vedle výkonu funkce vykonával), pak záleží na zastupitelstvu, aby rozhodlo, že se dosavadní funkce mění z neuvolněné na uvolněnou – k podmínkám, za kterých toto lze provést, se ČSSZ nemůže vyjádřit, problematika nespadá do její kompetence. Návazně však bude třeba provést případné přihlášení zastupitele k pojištění.

Plnění povinného podílu  – podle odst. 1 vyhlášky č. 518/2004 Sb. se do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru. Z toho plyne, že starostu nebo zastupitele počítat nebudeme.

Dar v roce 2019 neposkytnut při přiznání důchodu, zaměstnanec odchází do důchodu v roce 2020 (ovšem ve vyhlášce je „přiznání“)

Vyjádření MF (Zdeněk Vojtěch):

Ve vztahu k poskytování daru při prvním odchodu do důchodu nedošlo novelou č. 357/2019 Sb. k faktickému věcnému posunu. Za první odchod do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně bylo i do 31. 12. 2019 v souladu s konstantním výkladem vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, i vyhlášky č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, považováno přiznání tohoto důchodu s tím, že skončení pracovního poměru nebylo podmínkou přiznání příspěvku. Tím se příspěvek z FKSP lišil a liší od odměny poskytované dle § 224 Zákoníku práce, který poskytnutí odměny podmiňuje právě skončením pracovního poměru po přiznání starobního a invalidního důchodu. Změna je patrná i z gramatického výkladu obou dotčených právních předpisů (zákoník práce – „při prvním skončení pracovního poměru po odchodu do důchodu…“; vyhláška o FKSP  – „při prvním odchodu do důchodu“). Vyhláška o FKSP nikdy poskytnutí příspěvku skončením pracovního poměru nepodmiňovala.

Pokud organizace i příspěvek z FKSP při prvním odchodu do důchodu podmiňovala skončením pracovního poměru, pak tak postupovala nad rámec požadavků stanovených vyhláškou o FKSP. Dodatečně dar být poskytnut nemůže, nebyl by naplněn požadavek vyhlášky, aby tak bylo učiněno „při přiznání“.

Navazující DPN

Dle § 55 zákona o nemocenském pojištění – pokud pojištěnci po ukončení dočasné pracovní neschopnosti vznikne v následujícím kalendářním dni další dočasná pracovní neschopnost, považuje se tato dočasná pracovní neschopnost za pokračování předcházející dočasné pracovní neschopnosti; to však neplatí, jestliže tato další dočasná pracovní neschopnost byla uznána k jiné pojištěné činnosti.

Několik plátců mzdy – rozdílný postup exekutorů a nedodržení nezabavitelné částky

Obraťte se na soud s odvoláním na níže uvedené ustanovení občanského soudního řádu.

Dle odst. 1 § 298 občanského soudního řádu – nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy srážet. Soud může též určit, zejména jsou-li prováděny srážky již jen pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění srážek zatím nepokračovali.

Životní pojištění dodanění při ukončení smlouvy

Odpověď v mém článku: Výplata či zrušení životního pojištění. Jak je to s daňovým přiznáním? 

Jde o příklad číslo 4.

Mimořádná prohlídka po nemoci delší než 8 týdnů – posudek vydán s platností na 6 měsíců

Při mimořádné prohlídce, kdy byla zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je interval periodické prohlídky, nebo kdy byl přerušen výkon práce z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců, se provedou další odborná vyšetření. V ostatních případech mimořádných prohlídek se provedou pouze ta odborná vyšetření, která jsou nebytná s ohledem na důvod prohlídky. O plnohodnotné prohlídky (mající důsledky periodických prohlídek) se tak jedná v případě zjištění změny zdravotního stavu zaměstnance a v případě prohlídky při přerušení práce na dobu delší než 6 měsíců.

Váš lékař zřejmě zjistil změnu zdravotního stavu, který vyžaduje posouzení s určitým časovým odstupem. Proto posudek vydán pouze na 6 měsíců.

Odměna za podnikový zlepšovací návrh

Tato odměna sice není mzdou nebo platem (např. do průměru by se nepočítala), avšak podléhá dani z příjmu fyzických osob.  S účinností od 1. 1. 2015 se do vyměřovacího základu zaměstnance započte i každá odměna vyplacená podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, bez ohledu na to, zda vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu mělo či nemělo souvislost s výkonem zaměstnání. Do konce roku 2014 se pojistné z těchto odměn neplatilo.

Zcela novým tiskopisem (povinně odesílaným zaměstnavatelem elektronicky) je „Hlášení zaměstnavatele/osoby dobrovolně nemocensky pojištěné při ukončení pracovní neschopnosti“. Tiskopis bude zaměstnavatel odesílat vždy při ukončení dočasné pracovní neschopnosti, která přesáhne 14 kalendářních dnů. Tiskopis bude k dispozici na ePortálu ČSSZ, může být rovněž součástí mzdového softwaru zaměstnavatele a odesílán jeho prostřednictvím (obdobně jako Příloha k žádosti o dávku).

Při nastavení služby zasílání notifikací bude možné pro konkrétního zaměstnavatele nahlásit i více datových schránek nebo e-mailových adres, do kterých budou následně současně zasílány informace k dočasným pracovním neschopnostem zaměstnanců. Obsah zasílaných informací však nebude shodný.

Účet NIA a mzdová účetní s trvalým pobytem na Slovensku

Správa základních registrů: Pro aktivaci identifikačního prostředku Jméno, heslo, SMS platí, že fyzická osoba musí být vedena v registru obyvatel (ROB). Subjekty údajů vedených v registru obyvatel jsou

dle Zákona 111/2009 Sb. o základních registrech ve znění pozdějších předpisů § 17

1. a) státní občané České republiky,
2. b) cizinci, kteří pobývají na území České republiky v rámci trvalého pobytu anebo na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu,
3. c) občané jiných členských států Evropské unie, občané států, které jsou vázány mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím9), a občané států, které jsou vázány smlouvou o Evropském hospodářském prostoru10), a jejich rodinní příslušníci, kteří pobývají na území České republiky v rámci trvalého pobytu nebo kterým byl vydán doklad o přechodném pobytu na území České republiky delším než 3 měsíce,
4. d) cizinci, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany11),
5. e) jiné fyzické osoby, u nichž jiný právní předpis vyžaduje agendový identifikátor fyzické osoby a stanoví, že tyto fyzické osoby budou vedeny v registru obyvatel.

Fyzická osoba evidovaná v ROB  při založení a aktivaci identifikačního prostředku Jméno, heslo, SMS postupuje dle postupu ze stránek https://info.eidentita.cz/ups/ kde v kroku Aktivace identifikačního prostředku prostřednictvím kontaktního místa CzechPOINT https://info.eidentita.cz/ups/UpsAktivaceCzP.aspx  v bodě 4. v případě, že se nejedná o občana ČR, uvede při dotazu na rozsah poskytnutých údajů položky Jméno, Příjmení, Datum narození.

Zasílání notifikací

V případě zasílání notifikací se nic nezměnilo. Notifikace budou zasílány až od 1. ledna 2020, podávat žádosti o notifikace bude možné od 1. prosince 2019. Již teď ale mohou zaměstnavatelé do ePortálu nahlížet na zaměstnance, kteří jsou v dočasné pracovní neschopnosti.

Tiskopis S1

Stvrzuje nárok na zdravotní péči v případě, že je zaměstnanec pojištěn v jiné zemi, než kde bydlí. Poslouží především zaměstnancům vyslaným do zahraničí. Formulář např. zde: https://europa.eu/youreurope/citizens/work/social-security-forms/s1_form_cs.pdf

Formulář S1 spadá do sféry sociálního pojištění. Využíváme se pro zaměstnance s bydlištěm na území některé země EU (či případně v Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku či na Islandu), který pracuje v jiné z těchto zemí a v té zemi je pojištěn. Musí se zaregistrovat se v systému zdravotní péče pomocí formuláře S1. Prostřednictvím tohoto formuláře mu bude v zemi vyslání poskytnuta plná zdravotní péče. Nárok na zdravotní péči prokáže vydaným osvědčením zdravotní pojišťovnou země, ve které je pojištěn. Rozhoduje zahraniční zdravotní pojišťovna, na formulář není právní nárok a jeho vystavení je na základě posouzení dané zdravotní situace.