Pro účastníky semináře Hodonín (zveřejněno 28. 11. 2016)

Průměr pro pracovněprávní účely a odměny zaměstnavatele za darování krve

Za mzdu pro účely průměrného výdělku se nepovažují plnění věrnostní a stabilizační povahy (odměny při pracovním a životním jubileu, odchodu do důchodu, za poskytnutí pomoci při živelných a mimořádných událostech atd.). Nejsou mzdou ani platem. Totéž platí o finančních příspěvcích na Vánoce nebo na dovolenou poskytovaných zaměstnancům za stejných podmínek. Obdobně bych posoudila odměnu za darování krve (za určitý počet odběrů). Předpokládám stejné podmínky pro všechny zaměstnance. Nezávisí od výkonnosti zaměstnance ani od pracovních výsledků. Takováto plnění se do průměrného výdělku pro pracovněprávní účely nepromítají.

Pro účastníky semináře České Budějovice (zveřejněno 21. 11. 2016)

Zápočtový list – nemoc po skončení pracovního poměru a doplnění údajů o délce nemoci

Povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání se podle zákoníku práce váže výhradně k datům a údajům při skončení pracovněprávního vztahu, tj. v poslední den jeho trvání. Údaje důležité pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v běžném potvrzení (nejedná se však o zápočtový list). Do zápočtového listu se žádné údaje o pracovní neschopnosti neuvádějí. Tato povinnost byla již zrušena k 1. 1. 2009. Zaměstnavatel vydá zaměstnanci zápočtový list v poslední den skončení pracovněprávního vztahu, nikdy ne však později. Po skončení pracovněprávního poměru zaměstnavatel žádné údaje nemůže zaměstnanci doplňovat. Údaje potvrdí pojištěnci příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ).

Návrat z pracovní cesty v ranních hodinách

V souladu s dřívější právní úpravou (nařízení vlády č. 108/1994 Sb.) se zaměstnanci při návratu z pracovní cesty po 24. hodině poskytoval nezbytný odpočinek od skončení pracovní cesty do nástupu do práce po dobu osmi hodin. Pokud tato doba spadala do pracovní doby zaměstnance, i náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Toto však v aktuální právní úpravě účinné od roku 2007 obsaženo není. Obecně se doporučuje tuto situaci ošetřit kolektivní smlouvou či interním předpisem a vymezit určitou dobu po návratu z pracovní cesty po 24. hodině jako překážku v práci na straně zaměstnance.

Pro účastníky školení Ústí nad Orlicí (zveřejněno 27. 10. 2016)

Svátek a práce z domova

V souladu s ustanovením § 317 zaměstnanci při práci z domova nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.

Přesčas: Při práci z domova si zaměstnanec obvykle volí pracovní dobu sám. Jestliže zaměstnavatel direktivně nenastaví přesčasové hodiny, zaměstnanec si je nemůže nárokovat. Tudíž ani nemá nárok na mzdu či plat, případně na náhradní volno za práci přesčas.

Svátek: Pokud zaměstnanec standardně vykonává práci mimo pracoviště zaměstnavatele i ve svátek, pak mu nenáleží za tuto práci náhradní volno nebo příplatek. V opačném případě, tj. pokud zaměstnavatel výslovně po zaměstnanci nevyžaduje výkon práce ve svátek, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku, stejně jako ostatním zaměstnancům.

Pro účastníky semináře Pardubice (zveřejněno 20.10.2016)

Aktivní zálohy

Zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze se stal účinným dne 1. července 2016. Zaměstnavatel musí podle zákoníku práce omluvit nepřítomnost svého zaměstnance po dobu jeho povolání do ozbrojených sil (tzv. překážka v práci z důvodu obecného zájmu). V souvislosti s jeho nepřítomností však zaměstnavatel neplatí náhradu mzdy či platu, ale namísto něj ji hradí příslušný vojenský správní úřad. Zaměstnavatel je rovněž povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno na cestu do místa povolání ozbrojených sil. Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď z důvodu, že je příslušníkem aktivní zálohy. Zároveň mu nesmí uložit, aby po dobu výkonu vojenského cvičení či služby v operačním nasazení čerpal dovolenou a má povinnost zařadit takového zaměstnance po skončení vojenského cvičení na stejné pracovní místo.

Zdravotní pojištění – po dobu vojenského cvičení u daného zaměstnance dochází k souběhu dvou zaměstnání (pokud tento zaměstnanec není zaměstnancem ještě dalších zaměstnavatelů), kdy jedním zaměstnavatelem je původní zaměstnavatel a druhým daný služební úřad. Je potřeba pohlídat odvod alespoň z minimálního vyměřovacího základu (součet příjmů obou zaměstnavatelů).

Zaměstnavateli, který zaměstnává zaměstnance zařazeného do aktivní zálohy, náleží finanční podpora po dobu, kdy zaměstnanec vykonává plánované či neplánované vojenské cvičení či službu v operačním nasazení. Finanční podpora nebude zaměstnavatelům vyplácena automaticky. Zaměstnavatel bude v každém jednotlivém případě povinen o ni požádat na příslušném vojenském správním úřadě podle místa trvalého bydliště daného vojáka v aktivní záloze, a to nejdříve po ukončení jeho vojenského cvičení v daném kalendářním roce. Formuláře zde: http://www.aktivnizaloha.army.cz/informace-pro-zamestnavatele

Pro účastníky semináře Náchod (zveřejněno 20. 10. 2016)

Údaj o dosažené kvalifikaci zaměstnance v potvrzení o zaměstnání

Státní úřad inspekce práce: Ustanovení § 313 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), uvádí povinné náležitosti potvrzení o zaměstnání, které je zaměstnavatel povinen vydat při skončení základních pracovněprávních vztahů – pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Z kontrolní činnosti orgánů inspekce práce lze dovodit, že zaměstnavatelé při plnění této zákonem stanovené povinnosti často po obsahové stránce chybují a neuvádějí v něm zákonem předepsané údaje, přičemž právě „sporným“ je pro ně údaj o dosažené kvalifikaci zaměstnance. Státní úřad inspekce práce již v minulosti zaujal v tomto směru názor, že požadovaný údaj je obligatorní náležitostí za předpokladu dosažení vyšší kvalifikace, než se kterou zaměstnanec do pracovněprávního vztahu vstupoval. Při splnění této skutečnosti je zaměstnavatel povinen tento údaj do potvrzení o zaměstnání uvést. V opačném případě mu porušení této povinnosti lze při kontrole orgánů inspekce práce vytknout, popř. sankcionovat při naplnění znaků správního deliktu podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění. V tomto kontextu je nutné si totiž uvědomit, že potvrzení o zaměstnání je dokumentem, který se týká konkrétního pracovněprávního vztahu, ale také rozhodných skutečností, které v jeho průběhu nastaly a mohou mít vliv na další pracovní uplatnění zaměstnance u jiného zaměstnavatele. Neuvedením předepsaných údajů v může zaměstnavatel způsobit svému bývalému zaměstnanci problémy v dalším zaměstnání nebo při zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce a v této souvislosti také škodu, za kterou bude podle soudní judikatury odpovídat. Plnění této povinnosti je však v praxi problematické v případě krátkodobých či jednorázových činností na základě dohody o provedení práce, kdy zaměstnavatel často údaj o dosažené kvalifikaci po zaměstnanci před vznikem pracovněprávního vztahu ani nevyžaduje, a tudíž nedisponuje informací o jejím možné zvýšení. Platná právní úprava v tomto ohledu žádnou výjimku nepřipouští, avšak do budoucna by toto ustanovení mělo být novelou zákoníku práce změněno. Při kontrolách orgány inspekce práce vždy vychází z okolností daného případu a ty náležitě posuzují ve vzájemných souvislostech.

Pro účastníky semináře Vsetín (zveřejněno 17.10.2016)

Doplnění potvrzení pro účely slevy za umístění dítěte rok 2016 nebo 2017?

Po konzultaci z ministerstvem financí sděluji, že navrhovaná právní úprava reaguje na úpravy této problematiky schválené již v roce 2015 (zákon č. 127/2015 Sb.), resp. dále upřesňuje postupy vedoucí k úspěšnému uplatnění slevy na dani za umístění dítěte. Bez ohledu na připravovanou novelu zákona o daních z příjmů bude muset zaměstnanec prokázat tuto skutečnost u zaměstnavatele již v rámci ročního zúčtování záloh provedeného za rok 2016, a to i případně od kterého data se jedná např. o zařízení registrované resp. evidované v příslušném rejstříku, neboť tato informace má bezprostřední vliv na výši nároku poplatníka na slevu na dani za umístění dítěte.

Pro účastníky semináře Olomouc (zveřejněno 20.9.2016)

Nařízená směna v den svátku a dovolená zaměstnance

Na den svátku, na který připadla směna, není možné poskytnout zaměstnanci podle § 219 odst. 2 zákoníku práce dovolenou. Jestliže zaměstnanec odmítá směnu nastoupit, může se jednat o neomluvenou absenci, náhradní volno (směnu odpracuje v náhradním termínu) nebo neplacené volno.

Od dubna 2017 (po novele zákoníku práce) by ale mohlo být vše jinak. Důvodová zpráva: Při respektování pravidla, že připadne-li svátek do doby čerpání dovolené, nezapočítává se do dovolené, dochází v praxi k situacím, kdy zaměstnanci, jehož směna z důvodu svátku neodpadla, a byl ji proto povinen v souladu s § 91 odst. 4 ve svátek odpracovat, požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené na tento den a zaměstnavatel mu vyhoví a čerpání dovolené pouze na tento den určí. V takovém případě není důvodné, aby takto poskytnutá dovolená pouze na den svátku nebyla započítána do dovolené.

§ 219 odst. 2 ZP: Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené (navržená změna: to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat (§ 91 odst. 4) a čerpání dovolené mu na jeho žádost bylo určeno pouze na tento den). Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.