Stravenky, stravování a stravné z pohledu zaměstnance
Zákon o daních z příjmů řeší daňovou uznatelnost poskytnutých stravenek nebo příspěvku na stravování na straně zaměstnavatele v ustanovení § 24 odst. 2 písm. j). Ovšem na straně zaměstnance se jedná o nepeněžní příjem v souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů o příjem od daně osvobozený bez jakéhokoli limitu.
b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,..
Na osvobození od daně z příjmů u zaměstnance nemá vliv výše daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) vynaložených zaměstnavatelem na stravování, a to ani v tom případě, kdyby zaměstnavatel poskytl svým zaměstnancům stravování zdarma. Obdobně například svačiny či občerstvení pro zaměstnance (zde ale na straně zaměstnavatele nedaňově).
Naopak peněžní příspěvek k úhradě stravování např. formou peněžní částky zahrnuté do jejich mzdy, je na straně zaměstnance zdanitelným peněžním příjmem (superhrubá mzda).
Stravné na pracovní cestě je naopak příjmem, který do stanoveného limitu není předmětem daně z příjmů. Dle § 6 odst. 7 písm. nejsou předmětem daně náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,…
Pozor na současné poskytnutí stravného a stravenky (na stravné musí vzniknout nárok) – více zde: Má zaměstnanec nárok na stravné i stravenku?
Zrušení oddlužení bez prohlášení konkurzu a postup zaměstnavatele
Odpověď Exekutorský úřad Brno: Novelou insolvenčního zákona byla od 1.7.2017 skutečně do právního řádu zavedena možnost zrušit probíhající oddlužení dlužníka bez prohlášení konkursu na jeho majetek. Účinky insolvenčního řízení potom zanikají právní mocí tohoto rozhodnutí.
Pokud se plátce mzdy o takovém rozhodnutí dozví – například z insolvenčního rejstříku (přestože zákonnou povinnost jej sledovat nemá), pak srážky dále provádí, protože nezanikly účinky insolvenčního řízení. Nezasílá je ale insolvenčnímu správci, protože ten už by je stejně přihlášeným věřitelům neposlal. Pokud srážky přesto správci pošle, měl by mu je správce po právní moci rozhodnutí vrátit.
Je-li rozhodnutí o zrušení oddlužení a zastavení insolvenčního řízení napadeno odvoláním a následně zrušeno, zašle plátce mzdy deponované srážky správci a pokračuje ve srážkách v rámci insolvence.
Pokud rozhodnutí nabude právní moci, dojde k zániku účinků insolvenčního řízení, přičemž jedním z těchto účinků bylo, že nařízené exekuce nešly provést. Plátce mzdy tedy pokračuje ve srážkách na základě exekučních příkazů doručených před zahájením insolvence a podle jejich pořadí a přednosti poukáže i srážky, které má případně deponované, nebo které mu správce vrátil.