Kdy jde o práce jiného druhu – odkaz na článek (poslední odstavec) – Dvě souběžné dohody
Záloha na odměnu za výkon funkce v souvislosti s jeho ukončením („odstupné, odchodné“) – vždy záleží na konkrétním znění smlouvy o výkonu funkce. Poskytnutí odměny za výkon funkce musí odpovídat znění smlouvy po schválení nejvyšším orgánem společnosti. Pokud náleží ve výši šestinásobku a bylo rozhodnuto, že bude vyplacena najednou, bude vyplacena v jednom výplatním období (bude zřejmě zúčtována záloha na solidární daň). Pokud bylo rozhodnuto, že zálohově po dobu šesti měsíců, pak po dobu šesti měsíců. Ovšem ve ve smlouvě o výkonu funkce jsem toto ujednání neviděla (neprostudovala jsem ji ale důkladně). Vždy bude jako příjem ze závislé činnosti podléhat zdanění a odvodům pojistného (nejedná se o malý rozsah a z hlediska zdravotního pojištění vznikne zaměstnání).
V případě dovolené a dalších benefitů, které jsou ve smlouvě o výkonu funkce sjednány s odkazem na zákoník práce, záleží, zda je odměna při ukončení vyplácena v souvislosti s výkonem funkce (u vás výkon funkce ředitele či odměna představenstva). Odměna vyplacená po skončení výkonu funkce již nárok na řádnou dovolenou neovlivní (náleží po dobu výkonu funkce a vycházíme (není-li dohodnuto jinak) z předchozího kalendářního čtvrtletí). Odměna vyplácená v průběhu výkonu funkce nárok na dovolenou ovlivnit může, avšak pokud se ve vašem případě jedná o institut podobný odstupnému, odchodnému, pak nejde o odměnu za „práci“. Má-li být v případě průměrného výdělku postupováno jako u řádné dovolené zaměstnanců, pak odstupné dle zákoníku práce průměrný výdělek rovněž neovlivňuje.
Jen ještě upozorňuji, že výpočet průměrného výdělku nemusí být a obvykle není v případě statutárů stejný jako u zaměstnanců podle zákoníku práce. Osoba vykonávající činnost na základě smlouvy o výkonu funkce nemá například nárok na náhradu mzdy (obvykle se nekrátí měsíční odměna), není vždy nárok překážky v práci na straně zaměstnance apod. Nejvyšší soud v dubnu 2018 sice potvrdil, že statutáři mohou být odměňováni v souladu se zákoníkem práce, např. ustanovení o průměrném výdělku, nároku na příplatky (přesčas, práce o víkendech apod.), nároku na řádnou dovolenou, překážky v práci, cestovní náhrady a další, ale je třeba smlouvu o výkonu funkce doplnit jednoznačným výčtem institutů převzatých ze zákoníku práce.
Doporučuji postup probrat s daňovým poradcem. Nejedná se o zanedbatelné částky.
Nepojmenovaná smlouva (dle obchodního i občanského zákoníku) – zde se z hlediska zdanění a odvodů postupuje obdobně jako u zaměstnanců dle zákoníku práce. Ovšem nezaměňovat s případem nepojmenované smlouvy u motivačního příspěvku studentům – zde se jedná o budoucí pracovněprávní vztah. Z toho důvodu nepodléhá odvodům pojistného, nejde o zaměstnance, žádná činnost není v toto chvíli vykonávána.