Dotaz: Zaměstnanec každých 14 dní jezdí na odběr plazmy a odebírající organizace mu za tento každý odběr hradí 700 Kč. Vystaví mu potvrzení, že na odběru byl a odkazují se na paragraf 203 Zákoníku práce. Má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, když za tento odběr dostane zaplaceno? Je to za kalendářní rok celkem přes 20 absencí v práci.
Odpověď: Nejde o placenou překážku v práci tehdy, nešlo-li realizovat mimo pracovní dobu. Ovšem nejen samotná překážka, ale celých 24 hodin od nástupu na cestu, které zasahují do jeho plánované směny. Více zde: Pravidelně daruje krevní plazmu za odměnu. Má nárok na placené volno?
Dotaz: Dle Usnesení vlády z 8/2019 náleží nově příchozímu zaměstnanci ze zahraničí (z vybraných zemí, např. Ukrajina), mzda alespoň ve výši 1,2 násobku zaručené mzdy. Otázka zněla, zda se bude tato podmínka vztahovat pouze na nově příchozí zaměstnance, nebo se vztahuje zpětně i na zahraniční zaměstnance z UA, kteří jsou v pracovním poměru z období před účinností tohoto opatření. Konkrétně: Firma dostala v 1/2019 povolení z ÚP zaměstnat na volná pracovní místa zahraniční pracovníky (UA). Zaměstnáni byli na jaře 2019 a dostali zaručenou mzdu v té době platnou. Nyní se přijímá nová skupina UA a měli by jim dle zmíněného Usnesení dát 1,2 násobek zaručené mzdy. Zajímá nás, zda tuto zvýšenou mzdu musíme dát i UA zaměstnaným v 3/2019 nebo se navýšení vztahuje pouze na nově příchozí UA? A jak postupovat při zvýšení minimální a zaručené mzdy u těchto zaměstnanců. Také s koeficientem?
Odpověď: Vláda ČR dne 3.6.2019 rozhodla o zavedení mzdového kritéria pro zařazení volného pracovního místa obsaditelného v rámci Režimu Ukrajina na úrovni 1,2 násobku zaručené mzdy odpovídající příslušné skupině prací podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě. Mzdové kritérium je vyžadováno u všech žádostí o zařazení do Režimu Ukrajina přijatých po 10. červnu 2019. Jedná se o poměrně přísné opatření pro nově příchozí cizince, neplatí pro ty, kteří na českém trhu práce již v době jeho zavedení za dosavadních podmínek byli.
Do započitatelné výše mzdy je možné zahrnout takové složky mzdy, které jsou fakultativní (např. osobní a výkonnostní příplatek, odměny a prémie atd.). Nelze do ní započítat povinné složky mzdy, které stanoví § 112 odst. 3 zákoníku práce (tedy příplatky za práci přesčas, ve svátek, v sobotu a neděli, za noční práci a práci ve ztíženém prostředí).
Avšak vzhledem k tomu, že by jinak mohlo dojít k diskriminaci v odměňování u stejné práce, musí mít v případě, že o stejnou práci jde, všichni zaměstnanci stejnou mzdu (tedy i zaměstnanci stávající, bez ohledu na státní příslušnost) – viz § 110 zákoníku práce: za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí
- stejná nebo srovnatelná složitost, odpovědnost a namáhavost,
- stejné nebo srovnatelné pracovní podmínky,
- stejná nebo srovnatelná pracovní výkonnost a výsledky práce.
Jestliže jde o zaměstnance se stanovenou zkrácenou týdenní pracovní dobou odměňované hodinovou mzdou, musíte podle mého názoru 1,2násobek vypočítávat z hodinové mzdy zvýšené koeficientem.
Aktuální zkušenost: E-Přihláška (Oznámení o nástupu do zaměstnání) těchto zahraničních zaměstnanců (bez uvedení rodného čísla) funguje. Do dvou dnů bylo z ČSSZ Praha sděleno jejich evidenční číslo pojištěnce. Dříve, kdy to zpracovávali na OSSZ, to trvalo třeba i 3 měsíce, než číslo přidělili a oznámili zaměstnavateli.
Ano, je tomu tak. Byla provedena technická úprava a od září je možné odesílat Oznámení o nástupu bez EČP. Dobrá zpráva, že to v praxi funguje.
Dotaz: Zaměstnanec si v listopadu 2019 objednal rekreaci v celkové částce 24 000,- z portálu zaměstnaneckých benefitů. V listopadové výplatě mu byla dodaněna a zpojistněna částka 4000,- Kč , která nevstupuje do hrubé mzdy, ale zvyšuje se o tuto částku VZ pro odvod ZP a SP a základ daně. V říjnu tohoto roku mu byla rekreace zrušena a částka 24 000,- opět připsána na jeho konto v portále zaměstnaneckých benefitů. Můj dotaz zní, jak si s touto situací mám poradit. Rok 2019 je již uzavřen včetně ročních reportů ( ELDP, ROZD, Vyúčtování daně zálohové ). Mám znovu skoro po roce otevřít rok 2019, dodanění zrušit, vygenerovat opravné Přehledy za listopad 2019 pro ZP a SP, opravit ELDP, požádat zaměstnance o podání opravného daňového přiznání a v neposlední řadě zasáhnout i do Vyúčtování daně zálohové za rok 2019 ?
Odpověď: Jde zřejmě o některý z programů, kdy je zaměstnanci převedena určitá částka na jeho benefiní účet a on si sám určí, jakou formou bude využit. Tyto programy jsou aktuálně předmětem kontrol ze strany finančních úřadů a ČSSZ. Osobně bych tuto formu „naturální mzdy“ nepreferovala. Popisovala jsem např. v článku: Benefit jako naturální mzda? Nemusí se vyplatit. Zaměstnanci ani zaměstnavateli. Z toho důvodu se také nebudu k dotazu vyjadřovat. Požádala jsem o odpověď GFŘ.
Odpověď GFŘ: V roce 2019 představovala částka 4 000 Kč nepeněžní zdanitelný příjem zaměstnance (podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů) – příjem plynoucí v souvislosti se současným výkonem činnosti, ze kterého plynou příjmy ze závislé činnosti. Protože se dovolená neuskutečnila, tak lze „obrazně říci“, že zaměstnanec poskytnuté nepeněžní plnění vrátil. Pro danou situaci je v zákoně o daních z příjmů definována úprava v § 5 odst. 6 těmito slovy: O příjem ze závislé činnosti zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, lze snížit u poplatníka příjem ze závislé činnosti v kalendářním měsíci, popřípadě v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo. Příjem za daný kalendářní měsíc však může být snížen pouze do výše, ve které byl poplatníkovi zúčtován.