Překážka v práci na straně zaměstnavatele (částečná práce) a překážka v práci na straně zaměstnance – přednost má překážka na straně zaměstnance, existují i jiné (starší) odborné názory, podle kterých převáží výše náhrady mzdy uplatňovaná u částečné nezaměstnanosti nad výší náhrady mzdy poskytované při překážkách na straně zaměstnanců (s některými výjimkami). Obdobnou otázkou se v minulosti zabýval i Nejvyšší soud ČR, který v rozsudku řešícím souběh překážek uvedl, že klíčovou je překážka na straně zaměstnance, která „převáží“ nad překážkou na straně zaměstnavatele. V případě souběhu částečné nezaměstnanosti a překážek na straně zaměstnance typu návštěva lékaře, úmrtí v rodině, a tak dále, by měla být přednostně aplikována překážka zaměstnance.
Protože se mohou vyskytovat i jiné právní názory, pokusím se zjistit aktuální právní názor MPSV. …. MPSV zastává názor, že v případě souběhu se uplatní překážka v práci na straně zaměstnavatele, nikoli jiná důležitá překážka v práci na straně zaměstnance – cca v polovině listopadu vyjde na toto téma článek na serveru Podnikatel.cz, kde bude vyjádření publikováno. Ke stažení zde.
Nové povinnosti v podobě „odhlášky“ z nemocenského pojištění a dodržení lhůt při ukončení PP v průběhu měsíce – až dodatečně mi došlo, že vlastně není moc co řešit, průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zaměstnavatel zná, je úplně jedno, zda pracovní poměr končí v průběhu nebo na konci měsíce. Vycházíme z předchozího čtvrtletí nebo z výdělku pravděpodobného. Mohlo by se jednat o výjimečné situace, např. při propuštění zaměstnance na začátku měsíce po uplynutí předchozího čtvrtletí. Zde by zaměstnavatel skutečně mohl být v mírném prodlení, pokud má pozdější výplatní termín (po osmidenní lhůtě pro zaslání odhlášky) a nemá čtvrtletí uzavřeno. Zjistím u ČSSZ míru tolerance při odeslání kompletní odhlášky v těchto situacích – doplním na příštím školení.
Pracovní oděvy paušálem – podle § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, není hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování, …
Uvádím vysvětlení z materiálu paní Kataríny Dobešové z ministerstva financí – pojem „stejnokroj“ (služební stejnokroj) – dle zvláštních předpisů v oblasti veřejného práva a „pracovní oblečení“ – tzv. jednotné pracovní oblečení určené zaměstnavatelem dle vnitřního (interního) předpisu (viz pokyn GFŘ D-22), obdobně „pracovní oblečení“ – ochranné oblečení dle nařízení vlády 495/2001 Sb., .. (paušál ne). Viz také Nález Ústavního soudu č. j. II.US 2429/12 ze dne 6.6.2013. Příspěvek na udržování – vyjmut z předmětu daně jen je-li poskytnutý pracovní oděv, stejnokroj nebo pracovní oblečení (nikoliv na údržbu běžného ošacení) (paušál ano).
Potvrzení pro úřad práce a doba důchodového pojištění při předchozí rodičovské dovolené – pokud před podáním žádosti o podporu nebude v posledních dvou letech 12 měsíců výdělečné činnosti (u vás je pouze náhradní doba důchodového pojištění, což je rodičovská dovolená, jde o zaměstnance, ale nebylo placeno pojistné), uchazečka o zaměstnání bude mít nárok na podporu, avšak počítanou z náhradní doby. Pokud by ve výpovědní době pracovala, nebo pracovala alespoň krátký čas před dohodou o ukončení pracovního poměru (stačilo by poslední den – dva), počítala by se podpora z pravděpodobného výdělku. Musela by ale požádat ve lhůtě do tří kalendářních dnů po skončení pracovního poměru. Z tohoto pohledu by mělo být potvrzení vystavené prostřednictvím vašeho programu v pořádku.