Pro účastníky školení Svitavy (zveřejněno od 24. 11. 2017)

Dlouhodobé ošetřovné a důchodce (omezení dávky 70 dny?)

Podle ČSSZ může mít na dlouhodobé ošetřovné nárok i starobní důchodce, pokud je účasten nemocenského pojištění a splní podmínky nároku na dávku. Platí pro něj stejná podpůrčí doba (doba po kterou lze poskytovat dávku) jako pro ostatní pojištěnce, tj. nejdéle 90 kalendářních dnů.

Nástup nebo ukončení zaměstnání v průběhu měsíce

Vyjádření z ústředí VZP (vaše pobočka nemá správný výklad!): Podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. a) zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období, kterým je celý kalendářní měsíc. Pokud tedy zaměstnanec ukončil pracovní poměr 20. den (byl naposledy v práci) a měsíc měl 31 kalendářních dní, proběhne výpočet pojistného pro rok 2017, kde byl min. měsíční vyměřovací základ stanoven na 11 tisíc Kč, následovně:

11.000/31*20=7.096,77 – z toho 13,5 % je po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 959,- Kč

Pokud byl pojištěnec zaměstnán byť po část kalendářního měsíce, pak neodvádí za tento měsíc pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. I kdyby zaměstnání trvalo pouze jeden den, zbývajících 30 dní nemá povinnost doplácet pojistné jako OBZP.

Studium na konzervatoři a maturita

Jedná se stále o soustavnou přípravu na budoucí povolání i po složení maturity (nejde o poslední prázdniny). Student ve studiu pokračuje až do absolutoria.

Pro účastníky semináře Uherské Hradiště (zveřejněno dne 30. 10. 2017)

Dlouhodobé ošetřovné a opětovné čerpáni po 12 měsících

U pojištěnce s nárokem na dlouhodobé ošetřovné se při druhém a dalším vystřídání v péči o tutéž osobu v období od vzniku potřeby poskytování dlouhodobé péče do 90 kalendářních dnů od tohoto dne nezjišťuje uplynutí období 12 měsíců. Období 12 měsíců začíná kalendářním dnem, který následuje po dni, za který měl pojištěnec naposledy nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného v období 90 kalendářních dnů od propuštění z lůžkové péče osoby, které pojištěnec poskytoval dlouhodobou péči.

Dlouhodobé ošetřovné a pracující starobní důchodce

Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají:

a) zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

b) zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,

c) odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

d) pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,

e) vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby,

f) osoby pečující a osoby v evidenci.

Z toho plyne, že nemocensky pojištění pracující důchodci nárok na ošetřovné mít budou.

Pro účastníky semináře Chrudim (zveřejněno 24. 10. 2017)

Ošetřovné a souběh s rodičovským příspěvekem

V souladu s ustanovením § 30b odst. 3 zákona o státní sociální podpoře jestliže má v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění.

To se však netýká ošetřovného. Teoreticky je možné, aby nemocensky pojištěný zaměstnanec, pobíral zároveň rodičovský příspěvek a ošetřovné. Matka, která pracuje a pobírá rodičovský příspěvek, má v případě nemoci dítěte nárok na ošetřovné. Pokud by ale nárok na ošetřovné chtěl uplatnit otec dítěte, nebude mít nárok, jelikož na dítě pobírá rodičovský příspěvek matka. Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné při ošetřování/péči o dítě, na které pobírá PPM nebo rodičovský příspěvek jiná osoba. To však neplatí, pokud jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, byla přijata do ústavní péče v nemocnici (léčebném ústavu), byla jí nařízena karanténa nebo ze zákonných důvodů nemůže o dítě pečovat.

Náhradní plnění a splatnost

Aby bylo náhradní plnění platné, je nutné dle prováděcí vyhlášky (518/2004 Sb.) uhradit fakturu ve stejném roce, jako je její zdanitelné plnění, případně u faktur vystavených konci roku lze pro potvrzení náhradního plnění akceptovat i úhradu ve splatnosti v lednu následujícího roku. Nově ale musí být faktury vloženy do systému do 30 dnů od zaplacení. Novela žádnou změnu ohledně splatnosti neobsahuje. Samozřejmě nelze než doporučit odběratelům platit faktury ve splatnosti, aby mohly být dodavatelem pro účely náhradního plnění včas zaevidovány. V opačném případě hrozí nezaevidování a tím i neuplatnění náhradního plnění.

Náborový příspěvek

Nezáleží, zda se jedná o příspěvek novému zaměstnanci nebo zaměstnanci stávajícímu za získání zaměstnance nového. Jde o plnění poskytované v souvislosti se zaměstnáním, nejde o plnění, které má povahu mzdy nebo platu. Do stejné kategorie patří např. odstupné, plnění věrnostní a stabilizační povahy.

Pro účastníky semináře Trutnov (zveřejněno dne 12. 10. 2017)

Příspěvek na dopravu zaměstnancům paušální částkou (benefit zaměstnavatele – příspěvek na dopravu do práce)

Musí se jednat o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Pak na straně zaměstnavatele daňově účinný náklad dle § 24 odst. 2 písm. j) zákona o daních z příjmů, na straně zaměstnance zdanitelný příjem včetně odvodů pojistného.

Nerozhoduje, jakým způsobem bude paušální částka určena, zda násobek každodenního jízdného nebo částečná úhrada, ale musí se jednat o částku stanovenou kolektivní smlouvou, interním předpisem či v pracovní smlouvě. Pokud tomu tak nebude, jde o daňově neúčinný náklad zaměstnavatele.

Vstupní prohlídka a přenos nákladů na zaměstnance

Vyjádření ministerstva zdravotnictví (odpovídala Štěpánka Čechová): „Informaci o nařízení, které by upravovalo úhradu vstupních pracovnělékařských prohlídek, můžeme vyvrátit. I nadále platí, že kým bude hrazena pracovnělékařská prohlídka záleží na vzájemné dohodě zúčastněných stran, pokud tato dohoda není v rozporu s jiným právním předpisem.“

Změna od 1. 11. 2017 v souvislosti s novelou zákona i jiný výklad tohoto ustanovení (výše)

Pro účastníky semináře Písek (zveřejněno 8. 10. 2017)

Potvrzení k náhradnímu plnění – e-mail odběrateli

Odpověď z MPSV: Potvrzení dodávky ze strany odběratele není časově omezeno. Je v zájmu samotného odběratele, aby tak učinil co nejdříve, protože až schválením z jeho strany je náhradní plnění započitatelné. Do doby schválení ze strany odběratele může dodavatel údaje o konkrétní faktuře upravovat. To se týká pouze faktur s datem dodání od 1. 10. 2017. Faktury s datem dodání náhradního plnění mezi 1. 1. 2017 až 30. 9. 2017 nebudou kvůli administrativní náročnosti odběratelem potvrzovány.

Pro účastníky školení Ústí nad Orlicí (zveřejněno dle 31. 5. 2017)

Vybrané zaměstnanecké benefity

Poukázky – zákon o daních z příjmů (ZDP) sice výslovně nestanoví, MF se ale přiklonilo k názoru, že lze využít. Ovšem jen směnitelné za službu, věc a nikoliv za peníze. Musí být vymezen účel dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Samozřejmě jde o nepeněžní plnění (ze zisku po zdanění, FKSP, ze sociálního fondu, na vrub nedaňových nákladů), na straně zaměstnance osvobozeno.

Vánoční kolekce – stejně jako dárkové kupony na nákup zboží – zdanitelný příjem na straně zaměstnance, včetně odvodů.

Ošatné – v souladu s § 6 odst. 7 písm. b) ZDP – nejsou předmětem daně jen stejnokroje (uniformy) nebo pracovní oblečení, např. i obleky, kostýmy, ale nenositelné na veřejnosti (znehodnoceno reklamou, identifikačními znaky firmy apod.). Ovšem příspěvek na úpravu zevnějšku ve formě pracího prášku nebo příspěvek na ošatné – zdanitelný příjem, včetně odvodů pojistného.

Dovolená a pracovní neschopnost – pracovní úraz (jde o výkon práce, dovolená se nekrátí)

Podle § 216 odst. 2 zákoníku práce se pro účely dovolené za výkon práce nepovažuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu (§ 199 odst. 2). Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.