Pro všechny účastníky – stravenkový paušál (peněžité plnění)

Původně se předpokládalo, že pro daňovou uznatelnost a straně zaměstnavatele nebude záležet na počtu odpracovaných hodin. Nakonec tomu tak není. Podmínka odpracování alespoň tří hodin za směnu i zde zůstává. Nárok na další jedno poskytnuté jídlo bude mít zaměstnanec, pokud jeho směna bude delší než 11 hodin.

Podrobněji v článku: Peněžitý příspěvek na stravování aneb Stravenkový paušál v praxi

Pro účastníky webináře Internet Info:

Osvobození u stravenkového paušálu na straně zaměstnance, který má dva souběžné pracovněprávní vztahy a odpracoval za jeden den v každém z nich směnu.

MF: Pro účely daňového osvobození peněžního příspěvku na stravování není rozhodující skutečnost, zda příjmy ze závislé činnosti plynou zaměstnanci od téhož zaměstnavatele na základě jednoho smluvního vztahu, nebo souběžně na základě více smluvních vztahů, ale počet stanovených pracovních směn, které u daného zaměstnavatele zaměstnanec odpracoval.

Pro účastníky webináře Pardubice

Jsme příspěvková organizace a poskytujeme stravenky z FKSP v hodnotě 20,- od 3-11hodin na pracovišti a 40,- 12 hodin na pracovišti. Je toto správně?

Příspěvek organizace nesmí přesáhnout 55 % stravného z provozních prostředků a současně  to nesmí být více než 70 % z nejvyšší možné diety za 5-12 hodin na služební cestě, tedy 70 % z 103 Kč pro rok 2020. Pokud jde však o poměr FKSP, v roce 2020 stanoven není, a pokud je stravování poskytováno externím dodavatelem, můžete hradit z FKSP např. 100 %, omezení se vztahuje pouze na vaše vlastní prostředky a prostředky státní (provozní). Jiná otázka je samozřejmě daňová účinnost.

Peněžitý příspěvek (stravenkový paušál) od roku 2021 právní úprava pro státní správu:

Vyhláška o FKSP § 7, dále § 33b zákon č. 250/2000 Sb. a § 69 zákon č. 218/2000 Sb.

Pro účastníky webináře Ústí nad Orlicí

Příspěvek ze sociálního fondu u státní správy a peněžitý příspěvek na stravování

Pokud bude peněžitý příspěvek schválen, bude možné ho za splnění podmínek využít i ve státní sféře. Zde však osvobození na straně zaměstnance i příspěvek jen do maximálního limitu (70 % z horního limitu stravného pro státní sféru 5 – 12 hodin). Nadlimit poskytnout nelze. Zdroj příspěvku není zákonem definován – zisk, sociální fond atd.

Pro účastníky webináře Jičín

Částečný výkon a Antivirus Plus – článek

Slíbené odkazy na články:

Řádná dovolená, nebo překážka v práci na straně zaměstnavatele?

Překážka v práci, svátek a program Antivirus

Peněžitý příspěvek – nelze ve státní sféře bývalým zaměstnancům (tam by nebylo ani osvobození) a na dohody. U podnikatelské sféry to zakázáno není, ale musí být sjednána směna. A to např. také u pracovní smlouvy při práci na home-office.

Pro účastníky webináře Hodonín

Forma výplaty stravenkového paušálu

Jde o peněžní formu (peněžní příspěvek) na rozdíl od stravenky či příspěvku na stravování, kdy se jedná o formu nepeněžní. Avšak to neznamená, že by se musel stravenkový paušál vyplácet v hotovosti. Zákon nic takového nepopisuje. Záleží na zaměstnavateli, avšak dá se očekávat, že naprostá většina bude poskytovat příspěvek spolu se mzdou (zpětně) bezhotovostně. Jde o benefit, podmínky poskytování si stanoví zaměstnavatel sám. Zákon pouze nastavil pravidla, za kterých je příspěvek na straně zaměstnance od daně osvobozen (bude součástí mzdového listu).

Pro účastníky webináře Žďár nad Sázavou

Stravenkový paušál pro státní sféru

Podle § 69 z. č. 218/2000 Sb. a § 33b z. č. 250/2000 Sb. může organizační složka státu (OSS) ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub své hlavní činnosti zabezpečovat stravování nejen ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím jiné OSS, PO nebo FO, ale nově není-li stravování zajištěno podle písm. a) nebo b) (tedy nepeněžní příspěvek na stravování nebo stravenka), může poskytovat peněžitý příspěvek na stravování.

Peněžní příspěvek na stravování bude možné poskytovat zaměstnanci v pracovním poměru, stát. zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnost. sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání, nebo soudci v pracovním vztahu, a jen odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce.

Peněžitý příspěvek na stravování za den bude možné v těchto případech poskytovat ale jen do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Při poskytování příspěvku z FKSP – dodržet další podmínky pro nárok na příspěvek dle vyhlášky o FKSP.

Pro účastníky webináře Prostějov

Minimální výše ošetřovného a úvazek 37,5 hodin (stanovená) – ze zákona o krizovém ošetřovném plyne, že u zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru činí výše ošetřovného nejméně 400 Kč za kalendářní den. Má-li tento zaměstnanec sjednánu kratší pracovní nebo služební dobu2) než stanovenou týdenní pracovní nebo služební dobu, činí výše ošetřovného za kalendářní den nejméně částku stanovenou jako součin částky 400 Kč a koeficientu zkrácení pracovní doby. Koeficient zkrácení pracovní doby se určí jako podíl kratší pracovní nebo služební doby a stanovené týdenní pracovní nebo služební doby a zaokrouhluje se na 3 platná desetinná místa; přitom se vychází z údaje o stanovené týdenní pracovní nebo služební době a kratší pracovní nebo služební době ke dni účinnosti mimořádného opatření podle § 1 odst. 1 písm. a) a c) nebo ke dni nařízení karantény podle § 1 odst. 1 písm. b). ..

Jde tedy o stanovenou týdenní pracovní dobu = plný pracovní úvazek.

Pro účastníky webináře (Vrchotický)

Dotaz: Je možné čerpat Antivirus plus také na zaměstnance, jejichž činnost je ovlivněna nepřímo – např. stravovací zařízení, nyní pouze výdejní okénko. Ale práci nemá díky uzavření také uklízečka, fakturantka, účetní atd.

Odpověď z Úřadu práce ČR: V první řadě je třeba říci, že vždy se každý případ musí posuzovat individuálně.  Pokud má zaměstnavatel jen restauraci, kde provozuje okénkový prodej, tak samozřejmě může žádat příspěvek v režimu A nebo A Plus za ty zaměstnance, kteří nepracují v rozsahu sjednané pracovní doby a mají za konkrétní dny, kdy nepracují, náhradu mzdy. Tato se týká v uvedeném případě všech zaměstnanců, jejichž práce s provozovnou souvisí. Pokud má však zaměstnavatel několik provozoven různého zaměření a ne všechny jsou usneseními vlády dotčeny, pak musí být posuzováno v tomto kontextu i pro zaměstnance, kteří nejsou přímo navázáni na činnost dotčenou usnesením vlády. Potom sám musí zvážit, zda konkrétní zaměstnanec spadá do režimu A (A Plus) nebo režimu B.