Pro účastníky školení

Slíbený právní výklad k náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

Stravování jako osvobozený příjem na straně zaměstnance

Nerozhoduje, zda se jedná o stravování nebo o stravenku. Důležitá je stanovená hodnota jednoho jídla nebo stravenky. Část, kterou poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci formou nepeněžního plnění, tedy rozdíl mezi hodnotou stravy  nebo stravenky a platbou zaměstnance, je příjmem zaměstnance od daně osvobozeným. Pokud cena oběda obsahuje DPH, pak je hodnota stravenky (stravného) a tím i nepeněžní příjem zaměstnance včetně DPH.

Pracovnělékařské prohlídky se provádí rovněž před uzavřením vztahu obdobnému vztahu pracovněprávnímu. Jde o služební poměry příslušníků bezpečnostní armády ČR, pracovní vztahy soudců a členství v družstvu (je-li podmínkou pracovní vztah) nebo služební poměry úředníků orgánů státní správy. Nepatří sem obchodně-závazkové vztahy ani výkon veřejných funkcí, do nichž jsou osoby voleny. Z toho plyne, že se netýkají uvolněných zastupitelů, poslanců, senátorů, ale ani starostů.

Zde je zajímavý materiál. – záznamy o zpracování osobních údajů – tiskněte, stahujte, dokud je volně k dispozici.

Článek: Zpracování mzdového účetnictví externí firmou a GDPR včetně vzorové smlouvy nebo dodatku ke stávající smlouvě (ke stažení) – zpracováno právníkem.

Obecné nařízení věnuje speciální pozornost zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, jimiž jsou údaje o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském nebo filozofickém vyznání, členství v odborech, o zdravotním stavu, sexuální orientaci a trestních deliktech či pravomocném odsouzení. Do kategorie citlivých údajů nařízení nově zahrnuje genetické, biometrické údaje a osobní údaje dětí. Zpracování citlivých osobních údajů podléhá mnohem přísnějšímu režimu, než je tomu u obecných údajů.

Mezi osobní údaje o zdravotním stavu by měly být zahrnuty veškeré údaje související se zdravotním stavem, které vypovídají o tělesném nebo dušením zdraví člověka. Ke zpracování citlivých údajů včetně informací o zdravotním stavu dochází i při pracovněprávním poměru (zákoník práce a zákon o zaměstnanosti). Při nakládání s potvrzením lékaře o vstupní lékařské nebo preventivní prohlídce  (uložení do osobního spisu) se nejedná o zpracování citlivých údajů o zdravotním stavu. Tím, kdo zpracovává údaje o zdravotním stavu zaměstnanců, uchazečů o zaměstnání je v tomto případě toliko příslušný lékař.

Zaměstnavatel je oprávněn zpracovávat údaje o zdravotním stavu, pokud má zákonnou oporu. Například při zaměstnání osob se změněnou pracovní schopností. Další situací, kdy zaměstnavatel shromažďuje a zpracovává tyto citlivé osobní údaje zaměstnance, je vedení evidence pracovních úrazů a nemocí z povolání. Vzhledem k tomu, že platné právní předpisy výslovně stanoví povinnost vést tuto evidenci, nepotřebuje zaměstnavatel ke zpracování osobních a citlivých údajů v této evidenci výslovný souhlas zaměstnance.

Zvýšená ochrana se projevuje zejména ve stanovených zvláštních právních důvodech, na základě kterých je lze zpracovávat, vázanost některých institutů na jejich zpracování (např. posouzení vlivu, vyhotovit záznamy o činnostech zpracování), důraz na jejich zvýšené zabezpečení.

Pracovní úraz a výpis z karty řidiče pro pojišťovnu – požadavek pojišťovny na zaslání podrobných údajů z kart řidiče (STAZKA). Karta je vlastnictvím řidiče a zaměstnavatel nemá čtečku, aby mohl takový výpis zajistit. Je tento požadavek v souladu s GDPR?

Pojišťovna KOOPERATIVA: V případě pracovního úrazu, který se stane mimo dobu řízení vozidla, potřebuje pojišťovna doklady, na základě kterých může posoudit, zda se jedná o pracovní úraz ve smyslu zákoníku práce, tedy zda je dána věcná, místní a časová souvislost s plněním pracovních úkolů. Tuto souvislost lze prokázat pomocí evidence pracovní doby člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu, kterou je zaměstnavatel podle § 6 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, povinen  uchovávat po dobu nejméně 2 let po skončení jednotlivých kalendářních roků. Vznik pracovního úrazu je povinen prokázat poškozený zaměstnanec a primárně tedy on předkládá pojišťovně potřebné důkazy a doklady. Doklady, které prokazují vznik nároku na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za újmu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, zpracovává pojišťovna v souladu s Nařízením GDPR na základě plnění právních povinností.

Vyloučené doby/dny – ošetřovné (krátkodobé) a otcovská

Vyloučené doby – pro účely ELDP

• doby ošetřování nebo péče o dítě v rozsahu 9 (16) kalendářních dnů
• doba otcovské poporodní péče v rozsahu 7 kalendářních dnů – delší doba otcovské poporodní péče není možná, jen neplacené volno nebo rodičovská

Vyloučené dny – pro nemocenské (vyměřovací základ)

• doba ošetřovného (i nad rámec 9 nebo 16 dnů)
• doba sedmidenní otcovské poporodní péče
• rodičovská dovolená
• omluvené neplacené volno

GPS v autodopravě a GDPR

Vyjádření ÚOOÚ: Do rozporu s GDPR by se společnost v tomto případě dostat neměla. Uchovávání záznamů z GPS o pohybu služebního vozu je zde oprávněným zájmem subjektu, který pro potřeby svého podnikání potřebuje znát a mít doložitelné, zda a kdy byla zakázka doručena. Pochopitelně i tady je nutné dodržovat pravidla o zpracování osobních údajů, tedy pořizovat pouze záznamy, které souvisejí s cestou zaměstnance se zásilkou za zákazníkem, tyto záznamy potom mít důsledně zabezpečené, neposkytovat je třetí osobě a použít je pouze v případě účelu, pro který byly pořizovány – tedy jako důkazní materiál v konfliktu se zákazníkem. V neposlední řadě je vhodné o tomto opatření informovat také zaměstnance, ačkoli jejich souhlas v tomto případě nutný není.

Příručka MPO pro GDPR ke stažení zde

Uchovávání kopií dokladů zaměstnavatelem pro účely slev a daňového zvýhodnění

K požadovanému dokládání nároku na daňové zvýhodnění kopií pravomocného rozhodnutí o svěření dítěte do výhradní péče rodičů a potvrzením o pobírání rodičovského příspěvku k uplatnění slevy na manželku uvedlo Generální finanční ředitelství (Mgr. Lukáš Heřtus) následující:

„Ohledně předkládání dokladů na prokazování slev na dani, nezdanitelných částek základu daně a daňového zvýhodnění a jejich archivace uvádíme, že předepsané doklady, které se předkládají u plátce daně, jsou definované v ustanovení § 38l zákona o daních z příjmů. V běžných situacích jsou předložené doklady uvedené v § 38l ZDP dostačující i pro správce daně, nelze však vyloučit i jiné důkazní prostředky.

Zaměstnavatel tedy není oprávněn automaticky pořizovat kopie např. potvrzení o pobírání rodičovského příspěvku k uplatnění slevy na manželku.  Nemá k tomu ani zákonnou oporu – poplatník tyto skutečnosti deklaruje sám podle § 38k ZDP. Avšak  u střídavé péče jsou doporučena v Pokynu D-22 ( k § 38l odst. 3) i čestná prohlášení.

Je-li uplatněno poplatníkem chybně a následně je tato skutečnost zjištěna a jedná se o chybu z viny poplatníka, ZDP na tyto situace pamatuje v § 38l odst. 5 ZDP. Taktéž je v praxi běžné, že pokud má plátce daně pochybnosti, poplatníkovi tuto výhodu neposkytne a ten má možnost ji uplatnit v rámci DAP DPFO – zde již ověřuje správnost uplatnění správce daně.“

Je tedy jednoznačné, že automatické kopírování výše uvedených dokladů je nadbytečné a z pohledu GDPR nepřiměřené. Zaměstnavatel k tomu nemá právní důvod. Dokládáme pouze dle § 38l ZDP. Více zde: GDPR a osobní údaje zaměstnanců pro daňové účely

Sedmidenní rodičovská dovolená (otcovská poporodní péče)

Podle aktuálního vyjádření MPSV je sedmidenní rodičovská (otcovská) výkonem práce. Uplatní se pravidlo dle § 216 odst. 2 zákoníku práce, kdy doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.

Dlouhodobé ošetřovné a odpracovaná doba pro účely náhradního plnění

Generální ředitelství úřadu práce – Dlouhodobé ošetřovné je dávka nemocenského pojištění (podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Pro účely výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se doby, za které jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, ale které nejsou pracovní neschopností, nezapočítávají do neodpracovaných hodin, o které se dle § 15 odst. 2 vyhl. č. 518/2004 Sb. zvyšují odpracované hodiny. Doba, po kterou je poskytováno dlouhodobé ošetřovné, se do těchto hodin nezapočítá.Vyhláška změněna nebyla.

MPSV – dlouhodobé ošetřovné, stejně jako nová dávka otcovské poporodní péče, je dávka nemocenského pojištění (podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Pro účely výpočtu přepočteného počtu se tedy k těmto dávkám přistupuje stejně jako k mateřské dovolené. Tj. doby, za které jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, ale které nejsou pracovní neschopností, se nezapočítávají do neodpracovaných hodin, o které se zvyšují odpracované hodiny. Jednoduše řečeno – do odpracovaných hodin se započítávat nebudou. Vzhledem k uvedenému zdůvodnění není potřeba vyhlášku č. 518/2004 Sb. měnit.

Zdravotní pojištění a vznik zaměstnání – údajná změna ve výkladu

Jelikož mi účastnice semináře nezaslaly slibované podklady (pokud je to možné, zašlete), požádala jsem ústředí VZP alespoň o obecné vyjádření, zda je skutečně nějaká změna. Dle vyjádření VZP k žádným změnám nedochází, stále jsou platné údaje uvedené v tomto článku (bylo VZP prověřeno): Kdy se u brigád odvádí sociální a zdravotní pojištění