Polák – nerezident ČR – poslední zaměstnavatel mu může provést roční zúčtování stejně jako ostatním zaměstnancům (daňovým rezidentům). Zohlednit však lze pouze základní slevu (slevu na poplatníka), eventuálně slevu na jeho studium.
Pokud by chtěl Polák (rezident EU) ostatní slevy či daňové zvýhodnění, může si podat daňové přiznání, pokud prokáže, že 90 % jeho ročních příjmů je z území ČR.
Volný trh práce – cizinec, který získal dočasnou ochranu má volný vstup na trh práce České republiky, a může být tedy zaměstnán a vykonávat práci prakticky za stejných podmínek jako občané České republiky. Tedy i v rámci DPČ a DPP. Výkon práce cizinců na základě dohody o provedení práce však nelze považovat za hlavní zdroj jejich obživy na území ČR. To může právě pro fyzické osoby, které nejsou státními příslušníky ČR, představovat zvýšené ohrožení v případě sociálních událostí, jakými jsou například nemoc, úraz , invalidita nebo ztráta zaměstnání. DPP tedy není z tohoto pohledu ideální, ale není zakázána.
V případě sloučení rodiny je potřeba rozlišovat dlouhodobé vízum a dlouhodobý pobyt za účelem rodinným a dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny na území.
V případě dlouhodobého víza za účelem rodinným nemá cizinec volný přístup na trh práce
a potřebuje povolení od Úřadu práce ČR nebo zaměstnaneckou kartu, aby mohl pracovat (pak DPP být nemůže). V případě, že je cizinec držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem rodinným a chce pracovat, musí požádat o zaměstnaneckou kartu.
V případě dlouhodobého pobytu za účelem společného soužití rodiny na území má cizinec
volný přístup na trh práce, a to dle ustanovení § 98 zákona o zaměstnanosti.
Jestliže by ale šlo o cizince, který je evidován v evidenci u úřadu práce, tam přivýdělek v rámci DPP samozřejmě možný není (stejně jako u občana ČR).