Dagmar Kučerová

Příspěvek z FKSP a osvobození do limitu 20 000 Kč u zájezdu, který byl díky koronaviru zrušen (cestovkou vystavena poukázka na rok 2021)

Ministerstvo financí:

V případě, že zaměstnanci nebylo ze zjevných jím nezaviněných důvodů (opatření týkající se COVID 19) umožněno se rekreace v dané termínu zúčastnit, není v rozporu s vyhláškou o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „vyhláška o FKSP“), poskytnutí náhradního poukazu, který může být využit opět zase jen na určitou rekreaci, byť v jiném termínu. V tomto ohledu není závadná ani skutečnost, že náhradní termín rekreace bude až příští rok. Nicméně musí být ze strany příslušné organizace samozřejmě naplněny veškeré obecné požadavky stanovené vyhláškou o FKSP, definované zejména v ustanovení § 3 vyhlášky o FKSP (jedná se např. o nutnost plnění nepeněžní formou, povinnost zaměstnavatele dané plnění (celou rekreaci nikoliv jen nějaký multifunkční poukaz) zcela uhradit atd.). 

Z daňového pohledu, pokud bylo původní nepeněžní plnění zaměstnavatelem poskytnuto v roce 2020 ze zdrojů vyjmenovaných v zákoně o daních z příjmů, přičemž při poskytnutí rekreace a zájezdu u zaměstnance hodnota nepeněžního plnění nepřesáhla částku 20 000 Kč za zdaňovací období, bylo toto nepeněžní plnění u zaměstnance od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti osvobozeno.

Je-li zájezd, který měl zaměstnanec absolvovat v letošním roce (2020),  z objektivních důvodů zrušen cestovní kanceláří, přičemž je zaměstnanci ve smyslu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu, poskytnut poukaz s možným čerpáním služeb až do roku 2021, osvobození uvedeného nepeněžního plnění do výše 20 000 Kč v roce 2020 zůstává nedotčeno, protože se jedná o tentýž příspěvek (který byl zaplacený na fakturu zaměstnavatelem  na původně objednaný zájezd v letošním roce,  jen se změnily podmínky v cestovní smlouvě, jiná destinace, jiná doba…). Pokud bude cestovní kancelář cenu zaplaceného zájezdu vracet (např. proto, že poukaz nebude v ochranné době využit), pak bude nutné řešit vrácení zaplacené ceny zájezdu v závislosti na tom, jakým způsobem se vrácení zaplacené ceny zájezdu uskuteční.

Uvádění víkendů na výkaz za měsíc květen (ČSSZ):

Dávka se obecně vyplácí za jednotlivé kalendářní dny. Pokud však zaměstnanec odpracoval všechny směny, které měl na daný měsíc naplánovány, a nárokoval by ošetřovné pouze za víkendy, v takovém případě nárok dle ust. § 40 odst. 5 ZNP mít nebude, neboť mu v dané situaci neucházel příjem, tzn. že situace odpovídala tomu, jak to měl před vznikem potřeby péče.

Čestné prohlášení se vyřešilo se úpravou Výkazu péče, kde se uvádí důvod.

OSSZ samy od sebe výkazy nedoplňují, resp. nemohou za pojištěnce doplnit dny, které pečoval – jde o informace, které sděluje pojištěnec a svým podpisem stvrzuje, že jsou pravdivé. Na základě další komunikace s pojištěncem však dny upravit mohou. Pokud pojištěnec neuvede víkendové dny jako dny, kdy pečoval, nebude za ně vyplacena dávka.

Dotace pro sociální služby a mimořádná odměna u dohod (MPSV Kateřina Brodská):

Výkon práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „dohody“), tedy dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, je založen na principu smluvní volnosti. Dle zákoníku práce se na práci konanou na základě dohod nevztahuje úprava odměňování (s výjimkou minimální mzdy), není-li v zákoníku práce výslovně uvedeno jinak. Ustanovení týkající se odměňování za práci se na dohody tedy vztahují pouze v případě, že tak zákoník práce výslovně stanoví.

Zaměstnanci, který vykonává práci na základě dohod, přísluší dle zákoníku práce za vykonanou práci odměna z dohody. Výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování sjednávají v příslušné dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti. Zákoník práce nestanoví, jaké složky či jakou strukturu má odměna z dohody mít. Zaměstnavatel se zaměstnancem se tedy mohou dohodnout i na poskytnutí odměny, prémií atp. a na podmínkách, za kterých mají zaměstnanci příslušet.

Dohody musí být vždy uzavřeny písemně a před započetím výkonu sjednané práce. Zaměstnanec musí být před započetím výkonu práce informován, za jakých podmínek, tedy i za jakou odměnu, bude práci vykonávat. Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout na změně dohody, včetně změny výše odměny z dohody, jejích složek či podmínek jejího poskytování. Dohoda však nesmí být měněna se zpětnou účinností, a to ani se souhlasem obou stran dohody.

Pokud jsou tedy naplněny výše uvedené podmínky, lze požádat i o dotaci na DPP/DPČ.

• Zkušební doba a její prodloužení – prodlužuje se o celodenní překážky v práci na straně zaměstnance i zaměstnavatele, a také o čerpání řádné dovolené.
• Dar z FKSP předčasnému starobnímu důchodci – v souladu s ustanovením § 14 vyhlášky o FKSP je možné poskytnout dar při přiznání starobního nebo invalidního důchodu třetího stupně. Vyhláška nerozlišuje mezi odchodem do starobního a předčasného starobního důchodu. Přiznáním důchodu je tedy myšlen řádný i předčasný starobní důchod. Vycházím z názoru publikovaného v publikaci FKSP, sociální fondy, benefity a jiná plnění (ANAG).

Přiznání důchodu zpětně (listopad 2019) ve vztahu k FKSP a dani z příjmu pro osvobození věcného daru

Ministerstvo financí (Anna Fuksová): Přiznáním se pro účely vyhlášky o FKSP rozumí okamžik právní moci rozhodnutí o přiznání nároku na důchod příslušným orgánem. Pokud tedy bylo příslušné rozhodnutí vydáno v únoru 2020, může být v únoru 2020 poskytnut příspěvek z FKSP. Tento okamžik je dle našeho názoru rozhodný i pro posouzení potenciálního osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP.

Dar pro Milion chvilek za demokracii – nezdanitelná část základu daně

Klára Křehlová GFŘ: „Pro možnost uplatnění odečtu daru od základu daně musí být splněny všechny zákonné podmínky stanovené v § 15 odst. 1 pro fyzické osoby a § 20 odst. 8 u právnických osob zákona o daních z příjmů.

Nárok musí být doložen potvrzením příjemce daru, které obsahuje údaje o jeho výši a účelu. Údaje o tom, kdo může být příjemcem daru, má-li splňovat daňovou uznatelnost, naleznete také v příslušných ustanoveních. Tzn., že příjemcem může být mimo jiné i právnická osoba se sídlem na území ČR s tím, že dar musí být poskytnut na účely dané zákonem, např. na vědu a vzdělávání, kulturu, sociální, humanitární účely a další. Pokud jsou tyto podmínky splněny, potom (za splnění dalších zákonných podmínek), lze dar od základu daně odečíst.“

Není zde sice přímá odpověď, ale jelikož účelem spolku je „podpora a kultivace demokratické kultury, občanské angažovanosti a veřejné diskuse v České republice“, bude se pravděpodobně jednat o dar na kulturu. V potvrzení je uvedeno, že bude využit v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 ZDP.

Promítnutí svátku do pracovních směn

Z hlediska promítnutí svátku do pracovních směn mohou v praxi nastat tři situace:

1. Pracovní směna připadá na svátek, ale z důvodu svátku tato směna (nebo její část) odpadne – zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu ušla v důsledku svátku. U zaměstnanců s měsíční mzdou se tato mzda v praxi zpravidla nekrátí, i když je možné i poskytování náhrady mzdy.
2. Svátek připadne zaměstnanci na den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo na jiný den, kdy nemá podle harmonogramu směn pracovat – svátek se do pracovní doby nezapočítává a nepřísluší mu za něj mzda.
3. Pracovní směna připadne na svátek a zaměstnanec tuto směnu odpracuje – zaměstnanci náleží kromě dosažené mzdy za odpracovanou směnu náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání tohoto náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Toto náhradní volno je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla práce ve svátek konána. Mohou se ale dohodnout na příplatku nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku místo náhradního volna.

Kompenzace za odpracovaný svátek (platí pro plat)

U platu se vychází z ustanovení § 135 zákoníku práce. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí, protože plat je stanoven jako měsíční, tj. bez ohledu na počet pracovních dní v měsíci.

Pokud zaměstnanec pracoval ve svátek, poskytne mu zaměstnavatel náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna. Příplatek přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za něž se plat poskytuje. Přednostní je nárok zaměstnance na poskytnutí náhradního volna za práci ve svátek.

Práci ve svátek může zaměstnavatel nařídit jen v případech vymezených zákoníkem práce (§ 91 odst. 3 a 4).

Výše uvedené platí i v situaci, kdy odpracuje pouze část směny, např. 3 hodiny. Část směny byl doma  a za odpracované 3 hodiny ve svátek si vyčerpá náhradní volno (plat se nekrátí), eventuálně se dohodnete na příplatku – 100 % PHV za tři hodiny práce.

Ovšem jde o jeho obvyklý pracovní den. Pokud by se jednalo např. o sobotu (v sobotu běžně nepracuje, pracuje po-pá), přísluší mu (mimo výše uvedené) příplatek za práci přesčas (nebo náhradní volno na základě dohody, zde má naopak příplatek přednost) a příplatek za práci v sobotu.

Zaměstnavatel a informace o EČP

Odborník na problematiku nemocenského pojištění Ing. Michal Ztratil: „Evidenční číslo pojištěnce je považováno za údaj o pojištěnci, tzn. za osobní údaj, který nelze sdělovat zaměstnavateli bez souhlasu. Doporučuji zaměstnavatelům, aby získali od zahraničního zaměstnance při přijetí do zaměstnání písemný souhlas o zbavení mlčenlivosti s uvedením rozsahu a účelu. Např. udělení souhlasu zaměstnavateli k získání EČP či RČ pojištěnce od orgánu nemocenského pojištění za účelem plnění ohlašovacích a jiných povinností zaměstnavatele v sociálním pojištění“.

Neuvolněný zastupitel a zaměstnání u obce – odvod sociálního pojištění

Česká správa sociálního zabezpečení (Ivana Žáčková): Zde záleží primárně na tom, zda člen zastupitelstva byl zvolen do funkce, jež zastupitelstvo obce určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni – ostatní členové zastupitelstva obce jsou členy neuvolněnými. Podle toho se dále řídí také odměňování uvolněných a neuvolněných zastupitelů. Pochopitelně při obsazování funkcí uvolněných a neuvolněných zastupitelů záleží na tom, zda mohou či nemohou vykonávat funkci s ohledem na svou dosavadní výdělečnou činnost. Jestliže se na výkonu jejich jiné výdělečné činnosti něco změní (např. dosavadní neuvolněný zastupitel skončí své dosavadní zaměstnání, které vedle výkonu funkce vykonával), pak záleží na zastupitelstvu, aby rozhodlo, že se dosavadní funkce mění z neuvolněné na uvolněnou – k podmínkám, za kterých toto lze provést, se ČSSZ nemůže vyjádřit, problematika nespadá do její kompetence. Návazně však bude třeba provést případné přihlášení zastupitele k pojištění.

Plnění povinného podílu  – podle odst. 1 vyhlášky č. 518/2004 Sb. se do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru. Z toho plyne, že starostu nebo zastupitele počítat nebudeme.

Dar v roce 2019 neposkytnut při přiznání důchodu, zaměstnanec odchází do důchodu v roce 2020 (ovšem ve vyhlášce je „přiznání“)

Vyjádření MF (Zdeněk Vojtěch):

Ve vztahu k poskytování daru při prvním odchodu do důchodu nedošlo novelou č. 357/2019 Sb. k faktickému věcnému posunu. Za první odchod do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně bylo i do 31. 12. 2019 v souladu s konstantním výkladem vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, i vyhlášky č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, považováno přiznání tohoto důchodu s tím, že skončení pracovního poměru nebylo podmínkou přiznání příspěvku. Tím se příspěvek z FKSP lišil a liší od odměny poskytované dle § 224 Zákoníku práce, který poskytnutí odměny podmiňuje právě skončením pracovního poměru po přiznání starobního a invalidního důchodu. Změna je patrná i z gramatického výkladu obou dotčených právních předpisů (zákoník práce – „při prvním skončení pracovního poměru po odchodu do důchodu…“; vyhláška o FKSP  – „při prvním odchodu do důchodu“). Vyhláška o FKSP nikdy poskytnutí příspěvku skončením pracovního poměru nepodmiňovala.

Pokud organizace i příspěvek z FKSP při prvním odchodu do důchodu podmiňovala skončením pracovního poměru, pak tak postupovala nad rámec požadavků stanovených vyhláškou o FKSP. Dodatečně dar být poskytnut nemůže, nebyl by naplněn požadavek vyhlášky, aby tak bylo učiněno „při přiznání“.

Navazující DPN

Dle § 55 zákona o nemocenském pojištění – pokud pojištěnci po ukončení dočasné pracovní neschopnosti vznikne v následujícím kalendářním dni další dočasná pracovní neschopnost, považuje se tato dočasná pracovní neschopnost za pokračování předcházející dočasné pracovní neschopnosti; to však neplatí, jestliže tato další dočasná pracovní neschopnost byla uznána k jiné pojištěné činnosti.

Několik plátců mzdy – rozdílný postup exekutorů a nedodržení nezabavitelné částky

Obraťte se na soud s odvoláním na níže uvedené ustanovení občanského soudního řádu.

Dle odst. 1 § 298 občanského soudního řádu – nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy srážet. Soud může též určit, zejména jsou-li prováděny srážky již jen pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění srážek zatím nepokračovali.