Pro účatníky kurzu České Budějovice

Vyloučené dny a ošetřovné bez nároku na dávku

Vyloučenými dny jsou dny uvedené v § 18 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění. Do vyloučených dnů se zahrnují kalendářní dny v rozhodném období, jestliže v nich

  • trvala omluvená nepřítomnost v práci bez náhrady mzdy,

  • bylo poskytováno ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovská, peněžitá pomoc v mateřství, nebo trvala pracovní neschopnost.

Za dny omluvené nepřítomnosti v práci bez náhrady mzdy se od 1. 1. 2012 považují též dny, v nichž po celý den měl zaměstnanec neplacenou dovolenou (neplacené volno). Vyloučenými dny nejsou dny pracovní neschopnosti, za které nevznikl nárok na nemocenské (náhradu mzdy) z důvodu, že si zaměstnanec způsobil pracovní neschopnost úmyslně. Omluvenými dny nepřítomnosti v práci jsou například dny mateřské nebo rodičovské dovolené, dny pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz (včetně prvních tří pracovních dnů trvání pracovní neschopnosti, za které nenáleží náhrada mzdy, i první den pracovní neschopnosti, v němž zaměstnanec po část dne pracoval), dny neplaceného volna do „4 let věku dítěte”, dny, v nichž trvala potřeba ošetřování člena rodiny s nárokem nebo bez nároku na ošetřovné. Za den omluvené nepřítomnosti v práci bez náhrady mzdy se nepovažuje den, v němž zaměstnanec

  • po část pracovní doby pracoval a po zbývající část měl například neplacené volno,

  • měl náhradní volno.

Pro účastníky semináře Svitavy

Místo výkonu práce konkrétní adresa sídla firmy a místo pravidelného pracoviště adresa domova zaměstnance, tj. rozdílná adresa od místa výkonu práce. 

Jestliže místo výkonu práce je místo(a) či oblast, v níž se předpokládá, že zaměstnanec bude případně vykonávat svou práci, pak místo pravidelného pracoviště je místo, kde zaměstnanec svou práci, tj. druh práce sjednaný v pracovní smlouvě, zpravidla skutečně, pravidelněji než jinde, vykonává (bude vykonávat). Z toho tedy také jednoznačně vyplývá, že pravidelné pracoviště je prostorově omezeno místem výkonu práce a že nemůže být vně místa výkonu práce.

Může být např. varianta:

Místo výkonu práce je okres, kraj atd. – místo pravidelného pracoviště je konkrétní adresa v rámci kraje, okresu (nemusí být sídlo firmy, ale místo, kde je práce vykonávána).

Místo výkonu práce jsou dvě obce – místo pravidelného pracoviště jedna z uvedených obcí.

Dále může být shodná konkrétní adresa nebo shodná obec, ale nikdy vně místa výkonu práce.

Pracovní poměr jednatele – slíbený odkaz na článek s judikáty

https://www.epravo.cz/top/clanky/muze-clen-statutarniho-organu-uzavrit-sam-se-sebou-pracovni-smlouvu-109054.html

Pružná pracovní doba (pružný pracovní den) a přestávka v práci

Zaměstnanec si volí práci v rámci stanovené doby – 6 až 18 hodin, přitom pevně stanovená doba je 8 až 12 hodin. Poskytování přestávek na jídlo a oddech, popř. poskytování přiměřených dob na oddech a jídlo, se řídí ustanovením § 88 zákoníku práce. Musí být dodržena i při pružné pracovní době. Zaměstnanec ji bude evidovat.

Nemusí být čerpána, bude-li směna vhodně rozdělena. Pokud doba nepřetržité práce zaměstnance bude činit méně než 6 hodin (u mladistvých 4,5 hodiny), nemá zaměstnavatel povinnost poskytnout mu přestávku na jídlo a oddech ani přiměřenou dobu na oddech a jídlo. Toto ustanovení platí i pro jednotlivé části dělených směn, které jsou kratší než 6 hodin. Tedy práce např. 7 až 12 hodin, poté přijde zaměstnanec odpracovat v rámci volitelného limitu zbylou dobu, např. 15 až 18 hodin (mezi jednotlivými částmi musí být dostatečně dlouhá přestávka).

Pro účastníky semináře Písek

Dotazy k eNeschopenkám

1. Jeden zaměstnavatel dva možné přístupy

ČSSZ: Pověřená externí účetní společnost bude mít možnost průběžně automatizovaně stahovat do svého softwaru informace o DPN zaměstnanců a zaměstnavateli přitom zůstávají po jeho přihlášení k ePortálu k dispozici všechny služby, které ePortál ohledně DPN jeho zaměstnanců nabízí.

2. Zpětné vystavení eNeschopenky – malý rozsah a DPP

čssz: Právní úprava se v tomto nemění. Pokud by se Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavovalo do minulosti déle než 3 dny, bude o souhlas se zpětným vystavením žádat lékař jako doposud pomocí formuláře „Žádost ošetřujícího lékaře o udělení souhlasu ke zpětnému uznání DPN“ (elektronicky, k dispozici na ePortálu ČSSZ). Po obdržení souhlasu, případně marném uplynutí doby podle § 155 odst. 2 ZNP, bude možné vystavit a odeslat neschopenku s požadovaným datem počátku DPN.

Pro účastníky semináře Klatovy

Částečné vrácení motivačního příspěvku po uzavření pracovního poměru (zaměstnanec nastoupil, ale nesplnil sjednanou dobu trvání PP)

„Pokud k vrácení motivačního příspěvku (jeho části) dojde při nesplnění stanovených podmínek v případě, že student do pracovního poměru na určitou dobu nastoupí. Pokud nemůže plátce daně uplatnit ustanovení § 5 odst. 6 zákona o daních z příjmů, tj. snížit o příjem ze závislé činnosti zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň) u poplatníka příjem ze závislé činnosti v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo (pokud k vrácení existuje právní důvod), nemá u poplatníka vrácení čistého příjmu z titulu motivačního příspěvku (jeho části) dopad do daně z příjmů fyzických osob. Vzhledem k tomu, že poplatník motivační příspěvek (jeho část) vrací, nemůže se v této chvíli jednat o jeho zdanitelný příjem.“ Odpovídala Klára Křehlová z Generálního finančního ředitelství.

Zpracování fotografie za účelem identifikace nadřízených zaměstnanců v intranetovém systému

Velká společnost zpracovává fotografie zaměstnanců za účelem identifikace. Maji software, kde jsou zveřejněny fotografie (některých pro firmu klíčových a vedoucích zaměstnanců)  pro potřeby identifikace. Funguje to tak, že po přihlášení do internetového systému uvidí zaměstnanci kontaktní údaje a fotografii, aby bylo zajištěno, že skutečně jednají s oprávněnou osobou (ve velké firmě se vzájemně neznají). Do systému mají přístup i vybraní zaměstnanci z pobočky se sídlem v Rakousku.  Není takový postup v rozporu s nařízením GDPR? Je v tomto případě nutný souhlas zaměstnanců se zpracováním fotografií?

Úřad pro ochranu osobních údajů (Mgr. Vojtěch Marcín): Dle uvedeného popisu se postup společnosti zdá být v pořádku. Použití fotek zaměstnanců v rámci vnitřního systému společnosti za účelem identifikace oprávněných osob lze posoudit jako oprávněný zájem zaměstnavatele. Hovoří v tom smyslu článek 6 odst. 1 písm. f) GDPR.

 

Pro účastníky semináře Náchod

Kdy jde o práce jiného druhu – odkaz na článek (poslední odstavec) – Dvě souběžné dohody

Záloha na odměnu za výkon funkce v souvislosti s jeho ukončením („odstupné, odchodné“) – vždy záleží na konkrétním znění smlouvy o výkonu funkce. Poskytnutí odměny za výkon funkce musí odpovídat znění smlouvy po schválení nejvyšším orgánem společnosti. Pokud náleží ve výši šestinásobku a bylo rozhodnuto, že bude vyplacena najednou, bude vyplacena v jednom výplatním období (bude zřejmě zúčtována záloha na solidární daň). Pokud bylo rozhodnuto, že zálohově po dobu šesti měsíců, pak po dobu šesti měsíců. Ovšem ve ve smlouvě o výkonu funkce jsem toto ujednání neviděla (neprostudovala jsem ji ale důkladně). Vždy bude jako příjem ze závislé činnosti podléhat zdanění a odvodům pojistného (nejedná se o malý rozsah a z hlediska zdravotního pojištění vznikne zaměstnání).

V případě dovolené a dalších benefitů, které jsou ve smlouvě o výkonu funkce sjednány s odkazem na zákoník práce, záleží, zda je odměna při ukončení vyplácena v souvislosti s výkonem funkce (u vás výkon funkce ředitele či odměna představenstva). Odměna vyplacená po skončení výkonu funkce již nárok na řádnou dovolenou neovlivní (náleží po dobu výkonu funkce a vycházíme (není-li dohodnuto jinak) z předchozího kalendářního čtvrtletí). Odměna vyplácená v průběhu výkonu funkce nárok na dovolenou ovlivnit může, avšak pokud se ve vašem případě jedná o institut podobný odstupnému, odchodnému, pak nejde o odměnu za „práci“. Má-li být v případě průměrného výdělku postupováno jako u řádné dovolené zaměstnanců, pak odstupné dle zákoníku práce průměrný výdělek rovněž neovlivňuje.

Jen ještě upozorňuji, že výpočet průměrného výdělku nemusí být a obvykle není v případě statutárů stejný jako u zaměstnanců podle zákoníku práce.  Osoba vykonávající činnost na základě smlouvy o výkonu funkce nemá například nárok na náhradu mzdy (obvykle se nekrátí měsíční odměna), není vždy nárok překážky v práci na straně zaměstnance apod.  Nejvyšší soud v dubnu 2018 sice potvrdil, že statutáři mohou být odměňováni v souladu se zákoníkem práce, např. ustanovení o průměrném výdělku, nároku na příplatky (přesčas, práce o víkendech apod.), nároku na řádnou dovolenou, překážky v práci, cestovní náhrady a další, ale je třeba smlouvu o výkonu funkce doplnit jednoznačným výčtem institutů převzatých ze zákoníku práce.

Doporučuji postup probrat s daňovým poradcem. Nejedná se o zanedbatelné částky.

Nepojmenovaná smlouva (dle obchodního i občanského zákoníku) – zde se z hlediska zdanění a odvodů postupuje obdobně jako u zaměstnanců dle zákoníku práce. Ovšem nezaměňovat s případem nepojmenované smlouvy u motivačního příspěvku studentům – zde se jedná o budoucí pracovněprávní vztah. Z toho důvodu nepodléhá odvodům pojistného, nejde o zaměstnance, žádná činnost není v toto chvíli vykonávána.

Pro účastníky semináře Zlín

Sleva na invaliditu druhého stupně bez nároku na jeho výplatu

V souladu s ustanovením § 38l zákona o daních z příjmů náleží základní sleva na invaliditu, jestliže je poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně z  tuzemského důchodového pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.), též zanikl-li u něj nárok na ID pro invaliditu v 1. nebo ve 2. stupni z důvodu souběhu“ nároku na výplatu invalidního  a starobního důchodu (poplatník splňuje podmínky pro nárok na starobní důchod).

Při nesplnění potřebné doby pojištění se uplatní rozšířená sleva na invaliditu, tj. platí pouze pro invaliditu 3. stupně.

Postup, kdy srážka ze mzdy nepokryje běžné výživné

Ministerstvo spravedlnosti ČR, Kabinet člena vlády (MgA. Bačkovský Martin): „Pokud plátce mzdy nesrazí plnou částku běžného nebo dlužného výživného, další postup závisí na tom, z jakého důvodu se tak stalo.

  1. Nepobírá-li povinný v měsíci, kdy nebylo sraženo vše, co je vymáháno, mzdu v takové výši, aby po odečtení nepostižitelné částky, která náleží povinnému, bylo plně uspokojeno běžné i celé dlužné výživné, vymáhá se nevymožený zbytek běžného výživného i zbytek dlužného výživného srážkami ze mzdy i nadále. Lze říci, že se o vymožení částek nevymožených v tomto měsíci prodlužuje výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. § 284 odst. 1 a 2 o.s.ř. stanoví, že plátce mzdy přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka oprávněného uspokojena. Jestliže je vykonáváno rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému přiznáno právo na opětující se dávky, tedy i výživné, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na dávky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu. Je tedy zřejmé, že nařízeným výkonem rozhodnutí je třeba vymoci celou vymáhanou pohledávku včetně celých dávek, které se stanou splatnými, ve vztahu k okamžiku nařízení výkonu rozhodnutí, teprve v budoucnu.
  2. Z provedených srážek je uspokojována ještě jiná pohledávka (např. z 1. třetiny zbytku čisté mzdy nepřednostní pohledávka s lepším pořadím) – v tomto případě rovněž platí, že v rámci celého nařízeného výkonu rozhodnutí bude vymoženo vše, pro co byl výkon rozhodnutí nařízen, tedy i nedoplatek, i dávky, které se staly splatnými po nařízení výkonu,
  3. Pokud plátce mzdy srážky správně nevypočetl a z tohoto důvodu srazil méně, je možno postupovat podle § 292 o.s.ř., který stanoví, že jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.

Zaplatí-li povinný výživné mimo výkon rozhodnutí přímo oprávněnému, může dojít i k tomu, že je na dluh plněno více, než oprávněnému náleží. V tomto případě je možno podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí týkající se příslušné částky.“

Pro účastníky semináře Uherské Hradiště

Odměna jednatele a nemocenské dávky

Slíbený odkaz na článek: Lze pobírat nemocenské a současně pracovat či podnikat?

Placené odběry plazmy – dle vyjádření MPSV JE odběr krevní plazmy (aferéza) stejně jako odběr krve překážkou v práci pro jiný úkon v obecném zájmu, po dobu jejíhož trvání přísluší zaměstnanci v rozsahu stanoveném v § 203 odst. 2 písm. d) zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Zákon nerozlišuje, ve kterém (zda státním nebo nestátním) zdravotnickém zařízení k odběru dojde. Podrobněji v připravovaném článku pro server Podnikatel.cz – odkaz jde připojím (cca ve druhé polovině června).

Novela nařízení vlády o nezabavitelných částkách (změna výpočtu u exekučních a insolvenčních srážek)

Ministerstvo spravedlnosti ČR, Kabinet člena vlády, MgA. Martin Bačkovský: „Podle přechodného ustanovení nařízení vlády č. 91/2019 Sb., kterým se mění nařízení o nezabavitelných částkách, v již zahájených řízeních plátce mzdy uplatní nově vypočtenou částku poprvé za výplatní období, do něhož připadne den 1. června 2019. Jinými slovy, nový postup pro výpočet částky se uplatní u srážky prováděné z výplaty za období měsíce června, tedy standardně v průběhu července. Podle přechodného ustanovení má relevanci právě výplatní období, nikoliv už okamžik provádění srážky jako takové.“