Pro účastníky semináře Zlín

Sleva na invaliditu druhého stupně bez nároku na jeho výplatu

V souladu s ustanovením § 38l zákona o daních z příjmů náleží základní sleva na invaliditu, jestliže je poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně z  tuzemského důchodového pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.), též zanikl-li u něj nárok na ID pro invaliditu v 1. nebo ve 2. stupni z důvodu souběhu“ nároku na výplatu invalidního  a starobního důchodu (poplatník splňuje podmínky pro nárok na starobní důchod).

Při nesplnění potřebné doby pojištění se uplatní rozšířená sleva na invaliditu, tj. platí pouze pro invaliditu 3. stupně.

Postup, kdy srážka ze mzdy nepokryje běžné výživné

Ministerstvo spravedlnosti ČR, Kabinet člena vlády (MgA. Bačkovský Martin): „Pokud plátce mzdy nesrazí plnou částku běžného nebo dlužného výživného, další postup závisí na tom, z jakého důvodu se tak stalo.

  1. Nepobírá-li povinný v měsíci, kdy nebylo sraženo vše, co je vymáháno, mzdu v takové výši, aby po odečtení nepostižitelné částky, která náleží povinnému, bylo plně uspokojeno běžné i celé dlužné výživné, vymáhá se nevymožený zbytek běžného výživného i zbytek dlužného výživného srážkami ze mzdy i nadále. Lze říci, že se o vymožení částek nevymožených v tomto měsíci prodlužuje výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. § 284 odst. 1 a 2 o.s.ř. stanoví, že plátce mzdy přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka oprávněného uspokojena. Jestliže je vykonáváno rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému přiznáno právo na opětující se dávky, tedy i výživné, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na dávky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu. Je tedy zřejmé, že nařízeným výkonem rozhodnutí je třeba vymoci celou vymáhanou pohledávku včetně celých dávek, které se stanou splatnými, ve vztahu k okamžiku nařízení výkonu rozhodnutí, teprve v budoucnu.
  2. Z provedených srážek je uspokojována ještě jiná pohledávka (např. z 1. třetiny zbytku čisté mzdy nepřednostní pohledávka s lepším pořadím) – v tomto případě rovněž platí, že v rámci celého nařízeného výkonu rozhodnutí bude vymoženo vše, pro co byl výkon rozhodnutí nařízen, tedy i nedoplatek, i dávky, které se staly splatnými po nařízení výkonu,
  3. Pokud plátce mzdy srážky správně nevypočetl a z tohoto důvodu srazil méně, je možno postupovat podle § 292 o.s.ř., který stanoví, že jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.

Zaplatí-li povinný výživné mimo výkon rozhodnutí přímo oprávněnému, může dojít i k tomu, že je na dluh plněno více, než oprávněnému náleží. V tomto případě je možno podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí týkající se příslušné částky.“

Pro účastníky semináře Uherské Hradiště

Odměna jednatele a nemocenské dávky

Slíbený odkaz na článek: Lze pobírat nemocenské a současně pracovat či podnikat?

Placené odběry plazmy – dle vyjádření MPSV JE odběr krevní plazmy (aferéza) stejně jako odběr krve překážkou v práci pro jiný úkon v obecném zájmu, po dobu jejíhož trvání přísluší zaměstnanci v rozsahu stanoveném v § 203 odst. 2 písm. d) zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Zákon nerozlišuje, ve kterém (zda státním nebo nestátním) zdravotnickém zařízení k odběru dojde. Podrobněji v připravovaném článku pro server Podnikatel.cz – odkaz jde připojím (cca ve druhé polovině června).

Novela nařízení vlády o nezabavitelných částkách (změna výpočtu u exekučních a insolvenčních srážek)

Ministerstvo spravedlnosti ČR, Kabinet člena vlády, MgA. Martin Bačkovský: „Podle přechodného ustanovení nařízení vlády č. 91/2019 Sb., kterým se mění nařízení o nezabavitelných částkách, v již zahájených řízeních plátce mzdy uplatní nově vypočtenou částku poprvé za výplatní období, do něhož připadne den 1. června 2019. Jinými slovy, nový postup pro výpočet částky se uplatní u srážky prováděné z výplaty za období měsíce června, tedy standardně v průběhu července. Podle přechodného ustanovení má relevanci právě výplatní období, nikoliv už okamžik provádění srážky jako takové.“

Pro účastníky semináře Pelhřimov

Vrácený motivační příspěvek (dodanění na straně studenta)

Společnost poskytuje motivační příspěvek studentům jako budoucím zaměstnancům.Ve smlouvě o přípravě na budoucí profesi je je sjednána podmínka vrácení příspěvku, pokud student po dokončení studia s poskytovatelem motivačního příspěvku pracovněprávní vztah neuzavře. Jak v tomto případě postupovat? Jakým způsobem se částka (vrácený příjem ze závislé činnosti za několik let) projeví na straně studenta?

Odpověď GFŘ: „V běžných případech by mělo být postupováno v souladu s § 5 odst. 6 zákona o daních z příjmů, kde je uvedeno, že o příjem ze závislé činnosti zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), lze snížit u poplatníka příjem ze závislé činnosti v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo (pokud k vrácení existuje právní důvod). Příjem za daný kalendářní měsíc však může být snížen pouze do výše, ve které byl poplatníkovi zúčtován.

Za předpokladu, že poplatník (student) obdržel příjmy z titulu motivačního příspěvku, avšak do zaměstnání nenastoupil, vrací celkový čistý příjem, který od „budoucího“ zaměstnavatele obdržel. V tomto případě však nelze ustanovení § 5 odst. 6 zákona aplikovat, neboť studentovi jiné příjmy od tohoto „zaměstnavatele“ neplynou.

Vzhledem k tomu, že ze strany studenta dochází k vrácení čistého příjmu, nemá u něho toto vrácení dopad do daně z příjmů fyzických osob.“

Pro účastníky semináře České Budějovice

Manžel ve vazbě jako vyživovaná osoba pro účely srážek – toto již před časem potvrdila Exekutorská komora ČR pro článek – Srážky ze mzdy, nezdanitelné části a vyživované osoby  

Za trvání manželství platí bezpodmínečná vyživovací povinnost na rozdíl od daní (sleva na dani na manžela). Zde by se naopak neuplatnila, nejedná se o společně hospodařící domácnost.

Zasílání  mzdy poštovní poukázkou

Právní úprava

  • § 142 odst. 3 zákoníku práce: Mzda nebo plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty nebo není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu nebo plat v pravidelném termínu výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty.
  • § 143 odst. 1 zákoníku práce: Na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy nebo platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy nebo z platu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín.
Zaměstnavatel je povinen zaslat (míněno poštovní poukázkou) zaměstnanci mzdu tehdy, nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů. Dle dostupných komentářů k tomuto ustanovení jsou vážnými důvody myšleny především takové důvody, pro které je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci nebo mu poskytnout pracovní volno, tj. překážky na straně zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost) a důvody, pro které není zaměstnanec přítomen na svém pracovišti (pracovní cesta, školení apod.). Z logiky věci vyplývá, že tyto důvody na straně zaměstnance jsou obvykle zaměstnavateli známy – překážku v práci musí zaměstnanec doložit, pracovní cesta a školení se dějí z pokynu zaměstnavatele. Situaci, kdy se zaměstnanec nedostaví k výplatě z jiných než vážných důvodů, zákon ani právní komentáře neřeší (a zřejmě ani nepředpokládají), avšak právě z textu zákona lze dovodit, že nejsou-li na straně zaměstnance pro nevyzvednutí výplaty vážné důvody, zaměstnavatel povinnost zaslat mu mzdu nemá.
Podle mého názoru není vyloučena dohoda, kdy zaměstnavatel zasílá pravidelně mzdu zaměstnanci formou poštovní poukázky, avšak na vlastní náklady (nelze je přenášet na zaměstnance). Na místě zaměstnavatele bych takovou dohodu neakceptovala. Dle zákona hotovost nebo po dohodě se zaměstnancem řádně na jeden platební účet.

Pro účastníky semináře Klatovy

Náhrada ušlého výdělku odškodnění z povinného ručení – povinnost podání daňového přiznání?

Jedná se o plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle § 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (č. 168/1999 Sb.), konkrétně o náhradu škody resp. ušlého výdělku.

Tuto náhradu za ztrátu příjmu nelze kvalifikovat jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Jedná se o náhradu za ztrátu příjmu podle občanského zákoníku, která se posoudí jako ostatní příjem podle § 10 ZDP. Tento příjem jeho příjemce v návaznosti na  § 38g  ZDP uvede do daňového přiznání.

Konzultováno s GFŘ.

Limit zápočtu náhradního plnění dle vyhlášky č. 518/2004 Sb.

Limit určuje počet osob se zdravotním postižením (OZP), které si může odběratel započítat odběrem výrobků či služeb od jednoho dodavatele. Počet osob, který si může odběratel započítat, nesmí být vyšší, než skutečný počet zaměstnanců dodavatele. Pro tento účel dodavatel potvrzuje čtvrtletní přepočtené počty OZP za kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění. Odběratel si tak může započítat pouze počet OZP, který je za jednotlivá čtvrtletí potvrzen dodavatelem jako nejvyšší.

Příklad dle metodiky MPSV: Zaměstnavatel odebíral ve 2. a 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku od jednoho dodavatele výrobky a po vydělení zaplacené ceny (bez DPH) sedminásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí tohoto kalendářního roku zjistil, že do povinného podílu by si mohl započítat 7 osob se zdravotním postižením. Dodavatel potvrzoval odběrateli průměrný čtvrtletní přepočtený počet svých zaměstnanců se zdravotním postižením, vždy za kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění. Za 1. čtvrtletí potvrdil dodavatel 5,32 OZP v průměrném přepočteném počtu a za 2. čtvrtletí 5,15 OZP. Zaměstnavatel plnící povinný podíl si proto může započítat za výrobky odebrané od tohoto dodavatele za celý kalendářní rok pouze 5,32 OZP.

Další příklady (Ing. Stanislav Navrátil – Oddělení specializovaných kontrol, Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Pardubicích)

Příklad 1: Dodavatel náhradního plnění zaměstnával

IV. čtvrtletí 2017   2,56 OZP

I. čtvrtletí 2018  3,05 OZP

II. čtvrtletí 2018   3,09 OZP

III. čtvrtletí 2018   2,98 OZP

IV. čtvrtletí 2018  4,08 OZP

a dodal odběrateli v I. – IV. čtvrtletí 2018 zboží za 800.000 Kč bez DPH. Odběratel si může pro PPP započítat maximálně do limitu

800.000 : (7 x 31.225 Kč) = 3,66 OZP  … 3,09 OZP

Příklad 2: Dodavatel náhradního plnění zaměstnával

IV. čtvrtletí 2017   2,56 OZP

I. čtvrtletí 2018  3,05 OZP

II. čtvrtletí 2018   3,09 OZP

III. čtvrtletí 2018   2,98 OZP

IV. čtvrtletí 2018  4,08 OZP

a dodal odběrateli ve IV. čtvrtletí 2018 zboží za 800.000 Kč bez DPH. Odběratel si může pro PPP započítat maximálně do limitu

800.000 : (7 x 31.225 Kč) = 3,66 OZP  … 2,98 OZP

Podrobněji k výpočtu v článku: Zaměstnavatelé a povinné zaměstnávání osob se zdravotním postižením

 

Pro účastníky semináře Pardubice

Rehabilitace – placená překážka v práci (nový právní výklad)

Dle ministerstva zdravotnictví (potvrzeno i ministerstvem práce a sociálních věcí) je  účast zaměstnance na indikované léčebné rehabilitaci v jeho pracovní době je nutné považovat z hlediska pracovněprávní úpravy za jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance s náhradou mzdy nebo platu nebo části mzdy nebo platu podle Přílohy k nařízení vlády bodu 1 písm. a) a b).

Léčebně rehabilitační péči je třeba odlišit od péče o zdraví, kterou poskytují právnické nebo fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění (masérské salony, kondiční a rehabilitační cvičení apod.). V takovém případě nejde o zdravotní služby, resp. o zdravotní péči.

Budu na toto téma připravovat v měsíci únoru článek (mám k dispozici podrobnější výklad). Odkaz zde připojím.

Slíbený článek: Rehabilitace: Nově jako placená překážka v práci

Pro účastníky semináře Ostrava

Doprava a příspěvek na dopravu zaměstnanců

Na straně zaměstnavatele bude příspěvek daňově uznatelný. A to nejen v podobě  zajištění dopravy zaměstnanců do práce (např. smluvním autobusovým dopravcem), ale rovněž ve formě peněžitého účelového příspěvku ke mzdě (zde max v obvyklé hodnotě dopravy). Musí být řádně ošetřeno interním předpisem či kolektivní smlouvou.

Příspěvek na dopravu zaměstnance do práce je zdanitelný peněžní příjem zaměstnance. Okrajová výjimka se týká pouze zaměstnavatelů provozujících veřejnou dopravu osob, u nichž jsou od daně osvobozena zvýhodnění ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků.

Doprava zaměstnanců autobusem představuje zdanitelný nepeněžní příjem (majetkový prospěch spočívající v úspoře jejich výdajů za dopravu). Komplikací je daňové ocenění tohoto příjmu, které by mělo odpovídat obvyklému jízdnému za srovnatelnou veřejnou dopravu, což nebývá snadné ani jednoznačné.

V obou případech tedy jde na straně zaměstnance o zdanitelný příjem včetně odvodů pojistného.