Dagmar Kučerová

Dodanění při porušení podmínek se u penzijního připojištění a životního pojištění liší. U penzijního se příspěvek zaměstnavatele nedodaňuje (při odpovědi jsem to popletla). Zde je odkaz na můj starší (ale stále platný) článek, kde je to vysvětleno.

Dodanění penzijního a životního pojištění při ukončení smlouvy

Příspěvkové doby pro důchod – nejde o můj text, ale je to zde hezky zpracováno: náhradní doby

Státní svátek a zaměstnanec vyslaný na práci do ciziny – toto je ošetřeno nařízením vlády 227/2010 Sb. ustanovením § 3, kde se píše, že zaměstnanci v zahraničí může zaměstnavatel nařídit výkon prací i na den, který je podle zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu v České republice svátkem; v tomto případě se poskytne za 1 den, který je podle tohoto zákona v České republice svátkem, 1 den pracovního klidu v den, který je v příslušném státu svátkem.

Za den, který je v ČR státním svátkem běžným pracovním dnem zaměstnance, a bude-li zaměstnanec v tento den pracovat, nebude nepřísluší náhradní volno, popřípadě příplatek k dosažené mzdě nebo platu. Naproti tomu den, který bude v příslušném státě svátkem, bude také dnem pracovního klidu zaměstnance (bude mu příslušet náhrada mzdy nebo nekrácený plat nebo nekrácená měsíční mzda – dle způsobu odměňování svátku u zaměstnavatelů poskytujících za výkon práce mzdu). Bude-li však v tento den zaměstnanec pracovat, bude mu příslušet náhradní volno, popřípadě příplatek k dosažené mzdě nebo platu v souladu s ustanoveními § 115 odst. 1 a 2 zákoníku práce a § 135 odst. 2 a 3 zákoníku práce).

Přímá aplikace směrnice dopadá na obce nad 10 000 obyvatel (bez ohledu na počet zaměstnanců), tyto mají povinnost zavést vnitřní oznamovací systém dle směrnice.  Netýká se tedy menších obcí či příspěvkových organizací zřízených obcemi. Avšak za předpokladu, že nemají alespoň 50 zaměstnanců (zaměstnanci v pracovněprávním vztahu, ne zastupitelé).

Příspěvkových organizací (přestože má jejich zřizovatel více než 10 000 obyvatel) se tato povinnost nedotýká. Řídí se vlastním počtem zaměstnanců (bez ohledu na zřizovatele).

Články a slibovaný podcast:

Aktuálně k whistleblowingu pro zaměstnavatele

Ochrana oznamovatelů v otázkách a odpovědích

Podcast: Česko zavádí nový pojem whistleblowing. Lidé si ho pletou s udavačstvím

Ukrajinka s neprodlouženou zaměstnaneckou kartou nastupuje na PPM a zdravotní pojištění – z VZP bylo potvrzeno, že nemá-li cizinec ze třetí země pobytové oprávnění na území ČR (zaměstnaneckou kartu), nemůže být zaměstnán. Správně tedy zaměstnání končí dnem, kdy končí platnost zmíněného pobytového oprávnění, nepožádá-li cizinec před tímto datem o další pobytové oprávnění. Po dobu vyřizování žádosti, podá-li ji včas, je na něj pohlíženo jako na cizince s fikcí pobytu, o který žádá, a může být i dále zaměstnán.

Mimořádná prohlídka po přerušení práce – provede se podle § 12 odst. 2 písm. f) vyhlášky o pracovnělékařských službách po ukončení přerušení výkonu práce do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce. Jak uvádí JUDr. Šubrt v publikaci Pracovnělékařské služby, tato lhůta je pořádková a její nesplnění nemá žádné právní důsledky. Důležité je, že zaměstnanec může i před provedením této prohlídky nastoupit do práce.

Je logické, že pokud bezprostředně po skončení nemoci čerpá řádnou dovolenou, započne výkon dosavadní práce až poté.

Kontrola whistleblowingu (ochrana oznamovatelů) – u zaměstnavatele budou kontrolovat inspektoráty práce. Bude zaveden nový § 34a do zákona o inspekci práce.

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany oznamovatelů
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako povinný
subjekt podle zákona o ochraně oznamovatelů
a) neurčí příslušnou osobu podle § 9 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů nebo jinou
příslušnou osobu podle § 10 odst. 7 zákona o ochraně oznamovatelů,
b) nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona
o ochraně oznamovatelů,7
c) nezajistí uveřejnění stanovených informací způsobem umožňujícím dálkový přístup
podle § 9 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně oznamovatelů,
d) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby se
s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba nebo aby byl dodržen
zákaz poskytnout údaje podle § 20 zákona o ochraně oznamovatelů, nebo
e) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby byl
oznamovatel vyrozuměn o přijetí oznámení podle § 12 odst. 2 zákona o ochraně
oznamovatelů nebo o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení podle § 12 odst. 3
zákona o ochraně oznamovatelů.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 400 000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e) lze uložit pokutu
do 1 000 000 Kč.

Důvodová zpráva k novele zákona uvádí, že v důsledku přiřazení nových povinností do působnosti kontrolních orgánů bude nezbytné navýšit počet jejich zaměstnanců k zajištění vykonávání nových úkolů. Nově přiřazené úkoly lze rozdělit do dvou kategorií; vykonávání kontroly nad dodržováním povinností vyplývajících z návrhu zákona, které budou inspektoráty práce provádět v rámci své obvyklé činnosti a rozhodování o přestupcích zaměstnavatelů dle návrhu zákona.

Souběžné pracovní poměry u jednoho zaměstnavatele – do limitu počtu 50 zaměstnanců coby fyzických osob, nelze tedy jednu osobu pro účely zjištění počtu zaměstnanců k referenčnímu datu započítat jedním zaměstnavatelem dvakrát, přestože by s ním měla současně uzavřeny dva pracovněprávní vztahy (např. na základě uzavřené pracovní smlouvy a dále dohody o provedení práce).

Dotaz: Jak je to s exekucí nebo insolvencí u odměn členů okrskových volebních komisí? Jak je to s příjmem u členů výborů a komisí obcí, kteří nejsou členy zastupitelstva obce, pokud mají exekuce nebo insolvenci?

Odměna člena zastupitelstva – podléhá exekučním srážkám ze mzdy dle § 299 OSŘ (rovněž insolvenčním srážkám ze mzdy).

Odměna za činnost v orgánech územních samosprávných celků – nepodléhá exekučním srážkám (není vyjmenována v § 299 OSŘ). Avšak lze ji postihnout přikázáním jiné peněžité pohledávky dle § 312 OSŘ (eventuálně jako mimořádný příjem v insolvenci). Zde samozřejmě v plné výši (bez nezabavitelné částky a rozdělení na třetiny) a na základě příkazu exekutora.

Dodatečně uplatněná sleva či daňové zvýhodnění – nepoužije se změnová část Prohlášení, to se využije pro změny v průběhu roku. Po jeho skončení se použije se nové Prohlášení, kde se uvede se XD v části pro dodatečné Prohlášení a současně XD u konkrétní slevy či daňového zvýhodnění.

Úvěr na stavbu domu a nákup pozemku – uplatnění úroků z hypotéky. Přikládám odkaz na můj starší (ale stále použitelný článek). Zde je popsáno především doložení této bytové potřeby. Jednoduchý návod na uplatnění úroků z hypoték v daňovém přiznání.

Pokud jde o výstavbu postačí splnění užívání k trvalému bydlení po dokončení stavby. Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru, tedy dlužníkem či spoludlužníkem. Jestliže je účastníkem úvěrové smlouvy o financování bytové potřeby více zletilých osob, uplatní úroky buď jedna z nich, nebo každá z nich, a to rovným dílem. Od základu daně poplatníka se odečítá úhrn úroků zaplacených v daném zdaňovacím období. Nerozhoduje, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy o úvěru. Zákone ani neřeší, zda jsou manželé, ale musí být oba dlužníci či spoludlužníci. Potvrzení o banky o zaplacených úrocích může být vystaveno na oba, ale také jen na jednoho z nich.