Pro účastníky školení

Volno na svatbu – novela nařízení vlády č. 590/2006 Sb.  

V důvodové zprávě se k novele nařízení vlády píše, že dosavadní znění uvádí, že zaměstnanci k účasti na vlastní svatbě náleží pracovní volno v rozsahu dvou dnů (z toho jeden k účasti na svatebním obřadu), a to s náhradou mzdy či platu za jeden den. Není však stanoveno, za který z případných dvou dnů pracovního volna náhrada mzdy či platu přísluší, což v praxi působí problémy zejména u zaměstnanců s nepravidelným rozvržením směn, u nichž se výše náhrady mzdy či platu mezi jednotlivými dny s ohledem na rozdílnou délku směny liší. V praxi pak je nutné tuto nejasnost překlenout výkladem a zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy či platu např. v průměrné výši za oba předmětné dny, pro což nicméně v právní úpravě není výslovná opora. Navržené znění nově jednoznačně stanoví, že pokud zaměstnanec čerpá pracovní volno v rozsahu dvou dnů, přísluší mu náhrada mzdy či platu za den svatebního obřadu. Pokud zaměstnanec bude čerpat pracovní volno jen v rozsahu jednoho dne – např. proto, že svatební obřad připadne na víkend – náleží mu náhrada mzdy či platu stejně jako za dosavadní úpravy za tento jeden den čerpaného pracovního volna.

Zaměstnavatelé dosud mohli postupovat obojím způsobem, tj. poskytnout placené volno i na den, který není dnem obřadu (pro zaměstnance příznivější). Nově ale vždy s náhradou mzdy/platu jen na den obřadu.

Předseda, hodnotitel, komisař u maturit – odměna podléhá dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Podléhá i zdravotnímu pojištění a sociálnímu pojištění (zde ale nepůjde o důchodově pojištěnou výdělečnou činnost do limitu odměny pro zaměstnání malého rozsahu). Historicky byla pro sociální pojištění výjimka, nyní již neplatí. Jde o „zaměstnance“ podle § 3 odst. 1 písm. b) bod 20. zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení.

Invalidita z pohledu daňového: Historicky to bylo jinak, ale nyní je rozhodující, se jedná o osobu, které byl invalidní důchod přiznán (nerozhoduje okamžik výplaty). Lze přiznat slevu na invaliditu i za předchozí období, aniž by byl důchod vyplácen. Stejný princip se ale uplatní i při odejmutí důchodu. Nárok bude pouze do okamžiku posouzení zániku invalidity. Bez ohledu, zda je ještě důchod vyplácen.

Volno na pohřeb a zaměstnanci pracující v noci:  V případě vzniku překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu úmrtí rodinného příslušníka je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno i v případě nočních směn na celou noční směnu (případně více směn). Pokud zákoník práce uvádí dny, jedná se o pracovní dny, tedy směny.

Přihlášení předčasného důchodce bez výplaty na zdravotní pojišťovnu: Zaměstnavatel přihlásí pracujícího důchodce zdravotní pojišťovně při vzniku zaměstnání nebo v jeho průběhu při přiznání důchodu kódem “D“ a odvádí zdravotní pojištění ze skutečného výdělku bez případného doplatku do minimálního vyměřovacího základu. K tomu jsem již dříve psala článek pro server Podnikatel.cz Předčasný důchod bez výplaty v otázkách a odpovědích

Průměrný výdělek u dohod (dosadíte do standardního vzorečku): průměrný hodinový výdělek x týdenní pracovní doba (při nepravidelné práci zprůměrujete podle počtu týdnů) x 4,348.

Potvrzení o příjmech pro sociální dávky – patří zde příjem z titulu zaplacené pojistky za zaměstnance (tzv. na blbost) ? – podle vyjádření Generálního ředitelství ÚP dle ustanovení § 5 odst. 1 písmeno a) bod 1. zákona o státní sociální podpoře za příjem pro účely stanovení rozhodného příjmu považují příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební účely podle zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8.

V případě zaměstnavatelem zaplacené pojisky ZA zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem ze závislé činnosti, tudíž se do Potvrzení zahrne.

Práce mimo rozvrh směn a lékařské vyšetření

1. Pokud se jedná o změnu rozvrhu, tedy směnu, pak za dobu lékařského vyšetření přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.
2. Pokud jde o nařízenou přesčasovou práci (práci mimo rozvrh směn), tu musí zaměstnanec na příkaz zaměstnavatele vykonat. Ovšem v případě omluvené překážky v práci (zde vyšetření u lékaře) bude zaměstnancova nepřítomnost řádně omluvena, avšak nepůjde o náhradu mzdy nebo platu. Vysvětlení: Podle uvedeného nařízení vlády se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. U přesčasu jde podle § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce o práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Nebylo tedy konáno v pracovní době.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí: Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí za každý ztěžující vliv podle § 2 odst. 2 nejméně 10 % minimální mzdy¹¹⁾. Pod odkazem ¹¹⁾ je uvedeno, že jde o § 111 odst. 5, 6 a 7 písm. b) zákoníku práce. Tudíž podle odst. 5 při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová minimální mzda zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby.

Valorizace důchodu: Důchod na konci roku 2024 činí např. 21 500 Kč. Od této částky se odečte dosavadní základní výměra 4 400 Kč, vyjde procentní výměra 17 100 Kč. Procentní výměra se zvyšuje o 0,6 % (17100 x 1,006) na 17 203 Kč (zaokrouhlení na celé koruny nahoru). K této částce přičteme novou výši základní výměry důchodu 4 660 Kč, tj. 19 203 + 4660 Kč = 21 863 Kč. U předčasných starobních důchodců, kteří mají důchod přiznaný (s datem přiznání) po 30. 9. 2023 a do konce roku 2024 nedosáhli důchodového věku, se zvýší pouze základní výměra důchodu.

Zvýšení důchodu výdělečnou činností: V návaznosti na zrušení § 34 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění (čl. I bod 26) se zachovává nárok na zvýšení podle tohoto ustanovení za dobu před 1.lednem 2025, tj. za dobu výdělečné činnosti vykonávané před lednem 2025 v rozsahu aspoň 360 kalendářních dní při pobírání starobního důchodu. Skutečnost, že od účinnosti nové úpravy nebude náležet zvýšení starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši, nezbavuje tak pojištěnce práva požádat si o zvýšení starobního důchodu za doby výdělečné činnosti získané přede dnem účinnosti nové úpravy; přitom se bude postupovat podle dosavadní právní úpravy (zdroj: přechodné ustanovení k novele zákona – tzv. důchodové reformy).

Daňové prohlášení a podpis zaměstnance – podle informací MF je v případě elektronické formy prohlášení nutné, aby zaměstnavatel zajistil jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance. Např. se bude jednat o učiněné prohlášení elektronickým podpisem (zaručený, kvalifikovaný) nebo bude jednoznačná identifikace zaměstnance zajištěna elektronicky prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele (tzn. bez zaručeného elektronického podpisu, např. i biometrický podpis atp.). Podání mohou být učiněna též prostřednictvím datové schránky pokud s ním zaměstnanec disponuje, nebo prostřednictvím e-mailové zprávy opatřené uznávaným elektronickým podpisem (dle NSS). Přiložené doklady k prokázání slev a nezdanitelných částí základu daně mohou být jen v elektronické podobě, ale i naskenované.

ELDP – velmi podrobně vysvětluje pan Tomáš Smutný zde: Evidenční listy důchodového pojištění a digitalizace – zejména poslední odstavec.

Potvrzení počtu hodin podnikoví hasiči a záchranáři – Od 1. ledna 2025 se v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti upravuje § 5a odst.2. Důvodová zpráva: Na základě poznatků z praxe se do vyměřovacího základu zaměstnavatele pro odvod pojistného ve zvýšené sazbě u zaměstnance, který žádnou jinou činnost nevykonává, zahrne celý vyměřovací základ zaměstnance, neboť i např. náhrada za čerpání dovolené je ve své podstatě odměnou za výkon činnosti v dané profesi. Důvodová zpráva k novele uvádí, že detailní rozlišování, zda některé položky mají nebo nemají přímou souvislost s výkonem práce ve sledované profesi, přináší zaměstnavatelům neúměrné administrativní náklady.

Vyměřovací základ zaměstnance, který bude vykonávat u téhož zaměstnavatele v rámci jednoho zaměstnání činnost v rizikovém zaměstnání a ještě další činnost, se pro účely odvodu pojistného zaměstnavatelem rozděluje na tyto činnosti. Zpřesňuje se však způsob takového dělení. Vyměřovací základ se rozdělí za jednotlivé kalendářní měsíce podle odpracovaných hodin v jednotlivých činnostech. Pamatuje se přitom i na hraniční případ, kdy do kalendářního měsíce, v němž zaměstnanec nepracoval, je zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu, např. náhrada mzdy za čerpání dovolené ve všech pracovních dnech kalendářního měsíce, roční odměna, odměna k životnímu nebo pracovnímu jubileu.

Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům na DPP se měnit nebude, jen např. kolonka „malý rozsah“ nadále nebude využita. Info o zdravotní pojišťovně zůstává.

Informace k odměňování zahraničních zaměstnanců od roku 2025 zde: Odměňování zahraničních zaměstnanců se od roku 2025 mění