Pro účastníky semináře Brno

Evidenční počet zaměstnanců pro prominutí pojistného – podle MPSV trvá účast na nemocenském pojištění zaměstnance v pracovním poměru od nástupu do zaměstnání až do skončení pracovního poměru, pokud zaměstnání není zaměstnáním malého rozsahu. U pracovního poměru je však zaměstnání malého rozsahu výjimkou. Zaměstnáním malého rozsahu by bylo zaměstnání v pracovním poměru v případě, že by sjednaný příjem nedosahoval výše v letošním roce aspoň 3 000 Kč za kalendářní měsíc. To znamená, že i zaměstnanec, jemuž trvá pracovní poměr, ale dlouhodobě nepracuje, například z důvodu pracovního volna, uvolnění pro výkon veřejné funkce, se započítává do počtu zaměstnanců v pracovním poměru účastných nemocenského pojištění v posledním dnu měsíce nebo do limitu počtu 50 zaměstnanců. Pouze u zaměstnanců, jimž pracovním poměr nadále trvá i v době výkonu trestu odnětí svobody, zaniká na tuto dobu účast na nemocenském pojištění. Takový zaměstnanec není pro účely prominutí pojistného považován za zaměstnance v pracovním poměru.

Pro účastníky semináře Pardubice

Zde je slíbený odkaz na článek – pitná voda ve vedrech (v diskuzi je odkaz na další info a postup výpočtu): Tropy vyprahlý zaměstnanec vás může vyjít draho. Co a kdy musíte zajistit?

Nepřetržitý odpočinek v týdnu dle § 90 a 92 zákoníku práce – na dobu odpočinku mezi směnami nemůže zaměstnavatel nařídit zaměstnanci dovolenou, nelze ani čerpat náhradní volno. Z rozvrhu směn musí být jasné, že zaměstnanec má volno v souladu se zákoníkem práce.

Pro účastníky semináře Pardubice

FKSP – jeden zaměstnanec více pracovních poměrů u zaměstnavatele

Zaměstnavatel stanovuje v souladu s vyhláškou o FKSP pravidla čerpání fondu. Zde by mohlo být specifikováno, že se přispívá v rámci každého pracovního poměru zvlášť, avšak příspěvek by měl ideálně záviset na délce pracovní doby zaměstnanců. Například zaměstnanec s úvazkem 0,2 by neměl mít stejný příspěvek např. na dovolenou jako zaměstnanec s pracovním úvazkem 1,0.

Pokud se jedná o zaměstnance, který má dva úvazky 0,5, bude mít ve výsledku stejné nároky z hlediska čerpání příspěvků jako zaměstnanec s úvazkem 1,0.

Vše by však mělo být popsáno v zásadách čerpání fondu. Rozlišení čerpání v závislosti na délce pracovní doby není diskriminační, je naopak pro zaměstnance spravedlivější.

Pro účastníky semináře Náchod

Vrácené odstupné

Zde je odkaz na článek, kde popisuji problematiku vrácení odstupného: https://www.podnikatel.cz/clanky/otazniky-kolem-odstupneho-kdy-ho-musi-zamestnanec-vratit/

Ze zákonného odstupného se neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění, podléhá však zdanění. Odstupné bylo vyplaceno po zdanění. Ve stejné výši musí zaměstnanec odstupné (nebo jeho část) vrátit. Byla tím však sražena záloha vyšší, než měla být. Bude třeba opravit dle v § 38i zákona o daních z příjmů.

Pro účastníky semináře Praha

V průběhu překážky v práci na straně zaměstnavatele nařízena karanténa

MPSV: Tuto otázku výslovně upravuje poslední věta § 192 odst. 1 zákoníku práce: „Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu podle věty první až třetí, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.“

Pokud tedy například trvá jiná překážka v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce, za dobu jejíhož trvání zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši jeho průměrného výdělku, a současně je tomuto zaměstnanci nařízena karanténa, kdy mu z titulu důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance vznikne podle § 192 zákoníku práce právo na náhradu mzdy/platu ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, náhrada mzdy/platu za jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele zaměstnanci nepřísluší.

Pro účastníky semináře Tábor

Dva neodpracované dny, kdy je třeba odvést zdravotní pojištění

Konzultovala jsem to s jedním poskytovatelem mzdového programu. Pro letošní květen je to typické. PN 1.-29.5. nástup do práce 1.6. a dny 30. a 31.5. jsou bez příjmů, avšak pojištěné. Dopočet zdravotního pojištění je 13,5 % z 14600/31×2, tj. 128 Kč.

Z pohledu ČSSZ tam není důvod k problému. Vyměřovací základ je 0; vyloučené dny i doby 29. Ideálním řešením je, že částku 128 Kč doplatí pracovník, je to srážka  z čisté mzdy. Doporučuje se řešit doplatkem do pokladny, nebo srážkou následující měsíc.

Pro účastníky semináře Písek

Příspěvek z FKSP a osvobození do limitu 20 000 Kč u zájezdu, který byl díky koronaviru zrušen (cestovkou vystavena poukázka na rok 2021)

Ministerstvo financí:

V případě, že zaměstnanci nebylo ze zjevných jím nezaviněných důvodů (opatření týkající se COVID 19) umožněno se rekreace v dané termínu zúčastnit, není v rozporu s vyhláškou o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „vyhláška o FKSP“), poskytnutí náhradního poukazu, který může být využit opět zase jen na určitou rekreaci, byť v jiném termínu. V tomto ohledu není závadná ani skutečnost, že náhradní termín rekreace bude až příští rok. Nicméně musí být ze strany příslušné organizace samozřejmě naplněny veškeré obecné požadavky stanovené vyhláškou o FKSP, definované zejména v ustanovení § 3 vyhlášky o FKSP (jedná se např. o nutnost plnění nepeněžní formou, povinnost zaměstnavatele dané plnění (celou rekreaci nikoliv jen nějaký multifunkční poukaz) zcela uhradit atd.). 

Z daňového pohledu, pokud bylo původní nepeněžní plnění zaměstnavatelem poskytnuto v roce 2020 ze zdrojů vyjmenovaných v zákoně o daních z příjmů, přičemž při poskytnutí rekreace a zájezdu u zaměstnance hodnota nepeněžního plnění nepřesáhla částku 20 000 Kč za zdaňovací období, bylo toto nepeněžní plnění u zaměstnance od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti osvobozeno.

Je-li zájezd, který měl zaměstnanec absolvovat v letošním roce (2020),  z objektivních důvodů zrušen cestovní kanceláří, přičemž je zaměstnanci ve smyslu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu, poskytnut poukaz s možným čerpáním služeb až do roku 2021, osvobození uvedeného nepeněžního plnění do výše 20 000 Kč v roce 2020 zůstává nedotčeno, protože se jedná o tentýž příspěvek (který byl zaplacený na fakturu zaměstnavatelem  na původně objednaný zájezd v letošním roce,  jen se změnily podmínky v cestovní smlouvě, jiná destinace, jiná doba…). Pokud bude cestovní kancelář cenu zaplaceného zájezdu vracet (např. proto, že poukaz nebude v ochranné době využit), pak bude nutné řešit vrácení zaplacené ceny zájezdu v závislosti na tom, jakým způsobem se vrácení zaplacené ceny zájezdu uskuteční.