Pro účastníky semináře Jičín

Předčasný důchod bez výplaty – zdravotní pojištění – státním pojištěncem se důchodce stává i v případě, že je přiznán předčasný důchod bez výplaty (podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění). Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: … b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží; ……

Nemocenské dávky – dle vyjádření ČSSZ omezení výplaty nemocenského na maximálně 70 kalendářních dní v kalendářním roce se vztahuje na poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (§ 28 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Nemocenské se poživatelům takového důchodu vyplácí nejdéle do dne skončení zaměstnání, z něhož náleží. Poživatelem starobního důchodu je fyzická osoba, která má nárok na výplatu důchodu alespoň po dobu jednoho dne trvání pojištěné činnosti (zaměstnání) v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Pojištěnce, jimž byl starobní důchod přiznán, avšak na základě jejich žádosti jim nebude prozatím vyplácen, tedy nelze považovat za poživatele starobního důchodu(podmínka „má nárok na výplatu starobního důchodu“ zde není splněna) a tedy omezení výplaty nemocenského na 70 kalendářních dní, jak je výše uvedeno, se neuplatní.

Kategorie L zdravotní pojištění – osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku – podmínka se považuje za splněnou jen tehdy, pokud: jde o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně, nebo dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení, či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy. Do této kategorie se může zařadit u jednoho dítěte vždy pouze jedna osoba, a to otec, matka, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Do této kategorie se nemůže zařadit osoba, která má příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

U DPP do limitu ale nejde o zaměstnání. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považuje osoba činná na základě dohody o provedení práce, pokud v kalendářním měsíci dosáhne příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění. Tou je (podle ustanovení § 7a zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč.

Jestliže by ale zaměstnání vzniklo (např. DPP 10 001 Kč), pak už tato osoba nebude v kategorii státních pojištěnců L, ale budou osobou, na kterou se nevztahuje minimální vyměřovací základ (platí ze skutečného výdělku).

Pro účastníky webináře – Školení ČB Vrchotická

Zasílání výplatních pásek mailem – pokud má zaměstnanec vlastní pracovní adresu, pak lze zasílat. Samozřejmě s ochranou např. heslem (ne společný mail pro více zaměstnanců). Zaměstnanci musí mít možnost tisku, např. terminál na dílnách atd. U soukromé adresy je nezbytný souhlas zaměstnance a také možnost si tento dokument vytisknout (ne každý má doma tiskárnu). Více v mém starším článku: Zasílání výplatnic mailem. Co na to zákony?

Pro účastníky školení ProfiEduca

Práce na dálku u pedagogů – práci na dálku ve smyslu zákoníku práce je nutno striktně oddělit od práce související s přímou pedagogickou činností, kterou si pedagogický pracovník sám rozvrhuje na místě, které si rovněž sám určí. Typicky jde o situaci, kdy se např. učitel doma připravuje na nadcházející hodiny nebo opravuje písemné práce žáků. V ani jedné z uvedených situací nejde o práci na dálku, ačkoli není vykonávána na obvyklém pracovišti (ve škole). Důvodem je zvláštní úprava pracovní doby pedagogických pracovníků v § 22a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

Sčítání odpočinků – více pracovněprávních vztahů – Sčítají se souběžné pracovněprávní vztahy z hlediska povinného odpočinku?

Pro všechny účastníky

Paušální náhrada pro práci na dálku bude 4.60 Kč za každou započatou hodinu.

Limity rozhodné částky pro DPP v případě schválení balíčku budou a) 10 500 Kč a b) 17 500 Kč.

Zdravotní pojištění prozatím nedořešeno.

Na sebe navazující dohody a řádná dovolená: Jestliže bude dohoda k 31. 12. ukončena, bude možné případnou řádnou dovolenou k datu ukončení proplatit. Nárok na řádnou dovolenou se posuzuje za každý kalendářní rok zvlášť. Pokud ale bude uzavřena další DPP, půjde o nepřetržitost a podle aktuálních právních výkladů nebude možné dovolenou proplatit. Doporučovala bych uzavřít další dohodu až k 3. 1. nebo ukončit 30. 11. Tak aby zde byl alespoň jeden pracovní poměr mezi dohodami.

Pro účastníky semináře Chrudim

Státní svátek a zaměstnanec vyslaný na práci do ciziny – toto je ošetřeno nařízením vlády 227/2010 Sb. ustanovením § 3, kde se píše, že zaměstnanci v zahraničí může zaměstnavatel nařídit výkon prací i na den, který je podle zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu v České republice svátkem; v tomto případě se poskytne za 1 den, který je podle tohoto zákona v České republice svátkem, 1 den pracovního klidu v den, který je v příslušném státu svátkem.

Za den, který je v ČR státním svátkem běžným pracovním dnem zaměstnance, a bude-li zaměstnanec v tento den pracovat, nebude nepřísluší náhradní volno, popřípadě příplatek k dosažené mzdě nebo platu. Naproti tomu den, který bude v příslušném státě svátkem, bude také dnem pracovního klidu zaměstnance (bude mu příslušet náhrada mzdy nebo nekrácený plat nebo nekrácená měsíční mzda – dle způsobu odměňování svátku u zaměstnavatelů poskytujících za výkon práce mzdu). Bude-li však v tento den zaměstnanec pracovat, bude mu příslušet náhradní volno, popřípadě příplatek k dosažené mzdě nebo platu v souladu s ustanoveními § 115 odst. 1 a 2 zákoníku práce a § 135 odst. 2 a 3 zákoníku práce).

Whistleblowing – ochrana oznamovatelů

Přímá aplikace směrnice dopadá na obce nad 10 000 obyvatel (bez ohledu na počet zaměstnanců), tyto mají povinnost zavést vnitřní oznamovací systém dle směrnice.  Netýká se tedy menších obcí či příspěvkových organizací zřízených obcemi. Avšak za předpokladu, že nemají alespoň 50 zaměstnanců (zaměstnanci v pracovněprávním vztahu, ne zastupitelé).

Příspěvkových organizací (přestože má jejich zřizovatel více než 10 000 obyvatel) se tato povinnost nedotýká. Řídí se vlastním počtem zaměstnanců (bez ohledu na zřizovatele).

Články a slibovaný podcast:

Aktuálně k whistleblowingu pro zaměstnavatele

Ochrana oznamovatelů v otázkách a odpovědích

Podcast: Česko zavádí nový pojem whistleblowing. Lidé si ho pletou s udavačstvím