Pro účastníky školení

Dotaz: Jsme chráněná dílna a každé čtvrtletí musíme dokládat potvrzení o bezdlužnosti. V případě, že se za měsíc 1,2,3/2026 bude posílat potvrzení PVPOJ až zpětně, tak potvrzení o bezdlužnosti za 1q/2026 asi nedostaneme. Bylo by řešením posílat nadále PVPOJ za každý měsíc jako dosud nebo jak bude možné toto řešit?

Odpověď ČSSZ: Za běžných okolností zaměstnavatelé skutečně nebudou za měsíce leden až březen 2026 podávat přehled o výši pojistného (PVPOJ), neboť potřebné údaje vykážou ve druhém čtvrtletí v rámci jednotného měsíčního hlášení. Zákon na tyto situace pamatuje v přechodných ustanoveních (konkrétně čl. IX bod 6 zákona č. 360/2025 Sb.). Pokud zaměstnavatel požádá příslušnou správu sociálního zabezpečení v období od 1. 1. 2026 do 30. 6. 2026 o vydán potvrzení o stavu závazků (běžně označováno jako potvrzení o bezdlužnosti) a ke dni podání žádosti ještě nepodal jednotné měsíční hlášení za leden, únor a březen 2026, sdělí spolu s touto žádostí též údaje o pojistném, slevě na pojistném atd. Nejjednodušším způsobem, jak tyto údaj sdělit, je podat přehled o výši pojistného (PVPOJ) za uvedené měsíce (dle okolností pouze za některý/é z nich). Za tím účelem ČSSZ přijímá v souvislosti s podáním žádosti o bezdlužnost přehled o výši pojistného ještě za měsíce leden až březen 2026. Přehled za uvedené měsíce lze podat výhradně z důvodu podání žádosti o bezdlužnost a dále v případech (také upravených v přechodných ustanoveních), ve kterých zaměstnavatel v průběhu prvního čtvrtletí 2026 přestane být zaměstnavatelem (nemá povinnost podat jednotné měsíční hlášení za tyto měsíce, a proto má povinnost podat přehled o výši pojistného). Ostatní zaměstnavatelé přehled o výši pojistného za měsíce leden až březen 2026 nepodávají.

Stále jde o pracovní verzi (nevylučuji drobné změny), ale již nehrozí potíže s GDPR (je rok 2026). Zde jsou metodické materiály, které budete potřebovat pro účely JMHZ. Nyní slouží pro testování JMHZ a jsou připravené k datu 1. 4. 2026.

Registrace nového zaměstnavatele

Pokyny k vyplnění JMHZ

Všeobecné zásady k vyplnění registrace zaměstnance

Exekuční srážky v roce 2026: Skutečná nezabavitelná částka bude vyšší

Potvrzování o počtu směn pro rizikové profese – rok 2025 + předchozích až 10 let – formulář je již v pořádku. Zaměstnavatel v uvedeném tiskopisu v řádku „rok“ zadá vedle jednoho ročního úseku i jím zvolené období a uvede tak potřebné údaje za delší časový úsek. Klient například uvede: „2015-2024“. Musí přitom uvést rovnou celé období – pokud zadá jen rok 2025, může vyplnit údaje jen pro tento časový úsek. Pokud ale zadá roky 2020 – 2025, může dát údaje za 6 let.

Rozdíl – vyloučené dny/vyloučená doba

Vyloučené dny pro účely nemocenských dávek podle § 18 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění jsou:

a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, s výjimkou kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28 odst. 4,

b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény)¹⁹),

c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné,

d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu¹) neplatí pojistné na pojištění,

e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž osoba samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění.

Vyloučené doby pro účely ELDP podle § 16 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění jsou zde uvedeny pod písmeny a) až k).

JMHZ: Je vyžadována nějaká elektronická archivace zaměstnavatelem? ČSSZ má jiné technické možnosti než zaměstnavatel na tak dlouhou dobu. Podle vyjádření ČSSZ: „Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele nestanoví zaměstnavateli povinnost archivovat odeslaná měsíční hlášení nebo jiná podání podle uvedeného zákona.“

Zákon o JMHZ popisuje pouze promlčecí dobu u přestupků. Údaje týkající se zaměstnávání bude zaměstnavatel archivovat v souladu s archivačními dobami pro jednotlivé oblasti. Ty se nemění.

Odesílání hlášení (registrační povinnosti) z vlastní datové schránky – dle vyjádření ČSSZ: „Pokud nyní účetní firma komunikuje s ČSSZ elektronicky prostřednictvím své vlastní datové schránky, tak bude tento způsob zachován, resp. umožněn také pro zasílání elektronických podání JMHZ [§ 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele]. Současně bude na ePortálu ČSSZ umožněno nahrání uloženého XML souboru (pro Registraci zaměstnance a Měsíční hlášení), provedení jeho kontroly a následné odeslání podání.

Není třeba žádné nové zmocnění, stávající zmocnění udělené pro některý z úkonů, kterými zaměstnavatel plní své povinnosti vůči ČSSZ, bude rozšířeno i pro JMHZ.“

Roční zúčtování příjmů za rok 2025 u skončeného zaměstnání a JMHZ – dle vyjádření ČSSZ: „Osobní identifikační číslo a identifikátor zaměstnání zaměstnavatel zjistí prostřednictvím služby ePortálu ČSSZ „Seznam zaměstnanců“, a to i u zaměstnanců, u nichž bylo zaměstnání ukončeno před účinností zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (předpokládá se, že tyto identifikátory budou přiděleny zaměstnancům, kterým skončilo zaměstnání až do 5 let před účinností zákona). Prostřednictvím JMHZ bude možné hlásit i dodatečně zúčtované příjmy. V ostatním – ve vztahu k ročnímu zúčtování příjmů – je potřeba se obrátit na Finanční správu ČR.“

Dočasné přidělení zaměstnance podle § 43a zákoníku práce: Principem dočasného přidělení je, že zaměstnanec zůstává zaměstnancem přidělujícího (právního) zaměstnavatele, ale dočasně vykonává práci pro jiného (ekonomického) zaměstnavatele. Dočasné přidělení není postaveno na zisku, zaměstnavatelé si mezi sebou kompenzují pouze náklady spojené s výkonem práce a přidělením – mzdu, plat, cestovní náhrady apod. Dočasné přidělení není možné využít pro dohody konané mimo pracovní poměr. Podmínkou je uzavření písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kde budou uvedeny identifikační údaje, den, kdy dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce, a doba, na kterou se dočasné přidělení sjednává.

Poskytující zaměstnavatel samozřejmě bude od (ekonomického) zaměstnavatele požadovat nejen hrubou mzdu, ale i jiné náklady související s výkonem práce. Tedy především úhradu sociálního a zdravotního pojištění, případné odměny, benefity, cestovní náhrady apod. Přidělující zaměstnavatel nenese žádné náklady, vše může být přefakturováno. Mzda přiděleného zaměstnance nesmí být nižší, než je mzda srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec přidělen.

Více § 43a zákoník práce, eventuálně můj starší článek: Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli v praxi

Průkaz totožnosti pro účely JMHZ – bude povinný jen u zaměstnance bez českého občanského průkazu, tj. občanský průkaz jiného státu, pas, zaměstnanecká karta atd.

§ 37 odst. 2 písm. c) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení – zaměstnavatel vede evidenci o dobách uvedených v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a), d) a e) zákona o důchodovém pojištění, pokud tyto doby trvaly celý kalendářní měsíc, popřípadě jen po část kalendářního měsíce, pokud pracovní poměr nebo jiný vztah k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění, trval jen po část kalendářního měsíce, a v takovém kalendářním měsíci byl zúčtován příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení, a o výši tohoto příjmu; zaměstnavatel vystavuje potvrzení o těchto dobách a o výši tohoto příjmu NA ŽÁDOST OBČANA za jednotlivé kalendářní roky; ..