Pro účastníky školení

§ 37 odst. 2 písm. c) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení – zaměstnavatel vede evidenci o dobách uvedených v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a), d) a e) zákona o důchodovém pojištění, pokud tyto doby trvaly celý kalendářní měsíc, popřípadě jen po část kalendářního měsíce, pokud pracovní poměr nebo jiný vztah k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění, trval jen po část kalendářního měsíce, a v takovém kalendářním měsíci byl zúčtován příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení, a o výši tohoto příjmu; zaměstnavatel vystavuje potvrzení o těchto dobách a o výši tohoto příjmu NA ŽÁDOST OBČANA za jednotlivé kalendářní roky; ..

Potvrzení o vyměřovacím základu: Zaměstnavatel bude údaje pro účely nemocenského pojištění ještě po dobu 12 kalendářních měsíců následujících ode dne 1. ledna 2026 zasílat na předepsaném tiskopise. Jde o údaje pro dávky, pokud sledované období alespoň částečně spadá  do období před 1. lednem 2026.

Plné moci pro účely JMHZ: Dosud platná zmocnění udělená zaměstnavatelem k úkonům činěným vůči OSSZ budou platná a účinná i pro účely podávání Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) a souvisejících podání (např. registrace zaměstnance). Udělení jiného či rozšíření již uděleného zmocnění tedy nebude pro ten účel požadováno.

Registrace zaměstnanců s osvobozeným příjmem – budou se registrovat všichni poplatníci daně z příjmů fyzických osob. Nezáleží, zda jde o příjem peněžní či nepeněžní, případně od daně osvobozený. Tedy i dotazovaní členové volební komise, studenti na praxi odměňovaní „zaměstnavatelem“ (produktivní činnost) atd.

S účinností od 1. října 2025 dojde ke změně povinnosti zaměstnavatele  při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí podle § 87 zákona zaměstnanosti. Nově je povinností zaměstnavatele informovat Úřad práce České republiky nejpozději před okamžikem nástupu těchto osob k výkonu práce. Pokud zahraniční pracovník bude vykonávat práci bez splnění informační povinnosti, dopustí se jeho zaměstnavatel přestupku nehlášené práce dle ustanovení § 5 písm. j) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Nástup zaměstnance 1. 7. 2026 – přihlášení na přelomu změn (postup) – odpověď MPSV: Platí, že zaměstnanec, který nastupuje od 1. 7. a později, musí již být přihlášen před okamžikem nástupu. Předpokládá se, že v praxi bude umožněno přihlašování do evidence 8 dnů předem, tedy od 23. 6. 2026, neboť jinak by měl zaměstnavatel jedinou možnost, a to nahlásit nástup jen 1. 7. ráno před započetím výkonu práce, a to považujeme za velmi omezující.

Volno na svatbu – novela nařízení vlády č. 590/2006 Sb.  

V důvodové zprávě se k novele nařízení vlády píše, že dosavadní znění uvádí, že zaměstnanci k účasti na vlastní svatbě náleží pracovní volno v rozsahu dvou dnů (z toho jeden k účasti na svatebním obřadu), a to s náhradou mzdy či platu za jeden den. Není však stanoveno, za který z případných dvou dnů pracovního volna náhrada mzdy či platu přísluší, což v praxi působí problémy zejména u zaměstnanců s nepravidelným rozvržením směn, u nichž se výše náhrady mzdy či platu mezi jednotlivými dny s ohledem na rozdílnou délku směny liší. V praxi pak je nutné tuto nejasnost překlenout výkladem a zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy či platu např. v průměrné výši za oba předmětné dny, pro což nicméně v právní úpravě není výslovná opora. Navržené znění nově jednoznačně stanoví, že pokud zaměstnanec čerpá pracovní volno v rozsahu dvou dnů, přísluší mu náhrada mzdy či platu za den svatebního obřadu. Pokud zaměstnanec bude čerpat pracovní volno jen v rozsahu jednoho dne – např. proto, že svatební obřad připadne na víkend – náleží mu náhrada mzdy či platu stejně jako za dosavadní úpravy za tento jeden den čerpaného pracovního volna.

Zaměstnavatelé dosud mohli postupovat obojím způsobem, tj. poskytnout placené volno i na den, který není dnem obřadu (pro zaměstnance příznivější). Nově ale vždy s náhradou mzdy/platu jen na den obřadu.

Předseda, hodnotitel, komisař u maturit – odměna podléhá dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Podléhá i zdravotnímu pojištění a sociálnímu pojištění (zde ale nepůjde o důchodově pojištěnou výdělečnou činnost do limitu odměny pro zaměstnání malého rozsahu). Historicky byla pro sociální pojištění výjimka, nyní již neplatí. Jde o „zaměstnance“ podle § 3 odst. 1 písm. b) bod 20. zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení.

Invalidita z pohledu daňového: Historicky to bylo jinak, ale nyní je rozhodující, se jedná o osobu, které byl invalidní důchod přiznán (nerozhoduje okamžik výplaty). Lze přiznat slevu na invaliditu i za předchozí období, aniž by byl důchod vyplácen. Stejný princip se ale uplatní i při odejmutí důchodu. Nárok bude pouze do okamžiku posouzení zániku invalidity. Bez ohledu, zda je ještě důchod vyplácen.

Volno na pohřeb a zaměstnanci pracující v noci:  V případě vzniku překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu úmrtí rodinného příslušníka je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno i v případě nočních směn na celou noční směnu (případně více směn). Pokud zákoník práce uvádí dny, jedná se o pracovní dny, tedy směny.

Přihlášení předčasného důchodce bez výplaty na zdravotní pojišťovnu: Zaměstnavatel přihlásí pracujícího důchodce zdravotní pojišťovně při vzniku zaměstnání nebo v jeho průběhu při přiznání důchodu kódem “D“ a odvádí zdravotní pojištění ze skutečného výdělku bez případného doplatku do minimálního vyměřovacího základu. K tomu jsem již dříve psala článek pro server Podnikatel.cz Předčasný důchod bez výplaty v otázkách a odpovědích

Průměrný výdělek u dohod (dosadíte do standardního vzorečku): průměrný hodinový výdělek x týdenní pracovní doba (při nepravidelné práci zprůměrujete podle počtu týdnů) x 4,348.

Potvrzení o příjmech pro sociální dávky – patří zde příjem z titulu zaplacené pojistky za zaměstnance (tzv. na blbost) ? – podle vyjádření Generálního ředitelství ÚP dle ustanovení § 5 odst. 1 písmeno a) bod 1. zákona o státní sociální podpoře za příjem pro účely stanovení rozhodného příjmu považují příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební účely podle zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8.

V případě zaměstnavatelem zaplacené pojisky ZA zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem ze závislé činnosti, tudíž se do Potvrzení zahrne.

Práce mimo rozvrh směn a lékařské vyšetření

1. Pokud se jedná o změnu rozvrhu, tedy směnu, pak za dobu lékařského vyšetření přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.
2. Pokud jde o nařízenou přesčasovou práci (práci mimo rozvrh směn), tu musí zaměstnanec na příkaz zaměstnavatele vykonat. Ovšem v případě omluvené překážky v práci (zde vyšetření u lékaře) bude zaměstnancova nepřítomnost řádně omluvena, avšak nepůjde o náhradu mzdy nebo platu. Vysvětlení: Podle uvedeného nařízení vlády se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. U přesčasu jde podle § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce o práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Nebylo tedy konáno v pracovní době.