Pro účastníky školení

Ošetřovné a souběh s rodičovským příspěvekem

V souladu s ustanovením § 30b odst. 3 zákona o státní sociální podpoře jestliže má v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění.

To se však netýká ošetřovného. Teoreticky je možné, aby nemocensky pojištěný zaměstnanec, pobíral zároveň rodičovský příspěvek a ošetřovné. Matka, která pracuje a pobírá rodičovský příspěvek, má v případě nemoci dítěte nárok na ošetřovné. Pokud by ale nárok na ošetřovné chtěl uplatnit otec dítěte, nebude mít nárok, jelikož na dítě pobírá rodičovský příspěvek matka. Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné při ošetřování/péči o dítě, na které pobírá PPM nebo rodičovský příspěvek jiná osoba. To však neplatí, pokud jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, byla přijata do ústavní péče v nemocnici (léčebném ústavu), byla jí nařízena karanténa nebo ze zákonných důvodů nemůže o dítě pečovat.

Náhradní plnění a splatnost

Aby bylo náhradní plnění platné, je nutné dle prováděcí vyhlášky (518/2004 Sb.) uhradit fakturu ve stejném roce, jako je její zdanitelné plnění, případně u faktur vystavených konci roku lze pro potvrzení náhradního plnění akceptovat i úhradu ve splatnosti v lednu následujícího roku. Nově ale musí být faktury vloženy do systému do 30 dnů od zaplacení. Novela žádnou změnu ohledně splatnosti neobsahuje. Samozřejmě nelze než doporučit odběratelům platit faktury ve splatnosti, aby mohly být dodavatelem pro účely náhradního plnění včas zaevidovány. V opačném případě hrozí nezaevidování a tím i neuplatnění náhradního plnění.

Náborový příspěvek

Nezáleží, zda se jedná o příspěvek novému zaměstnanci nebo zaměstnanci stávajícímu za získání zaměstnance nového. Jde o plnění poskytované v souvislosti se zaměstnáním, nejde o plnění, které má povahu mzdy nebo platu. Do stejné kategorie patří např. odstupné, plnění věrnostní a stabilizační povahy.

Příspěvek na dopravu zaměstnancům paušální částkou (benefit zaměstnavatele – příspěvek na dopravu do práce)

Musí se jednat o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Pak na straně zaměstnavatele daňově účinný náklad dle § 24 odst. 2 písm. j) zákona o daních z příjmů, na straně zaměstnance zdanitelný příjem včetně odvodů pojistného.

Nerozhoduje, jakým způsobem bude paušální částka určena, zda násobek každodenního jízdného nebo částečná úhrada, ale musí se jednat o částku stanovenou kolektivní smlouvou, interním předpisem či v pracovní smlouvě. Pokud tomu tak nebude, jde o daňově neúčinný náklad zaměstnavatele.

Vstupní prohlídka a přenos nákladů na zaměstnance

Vyjádření ministerstva zdravotnictví (odpovídala Štěpánka Čechová): „Informaci o nařízení, které by upravovalo úhradu vstupních pracovnělékařských prohlídek, můžeme vyvrátit. I nadále platí, že kým bude hrazena pracovnělékařská prohlídka záleží na vzájemné dohodě zúčastněných stran, pokud tato dohoda není v rozporu s jiným právním předpisem.“

Změna od 1. 11. 2017 v souvislosti s novelou zákona i jiný výklad tohoto ustanovení (výše)

Vybrané zaměstnanecké benefity

Poukázky – zákon o daních z příjmů (ZDP) sice výslovně nestanoví, MF se ale přiklonilo k názoru, že lze využít. Ovšem jen směnitelné za službu, věc a nikoliv za peníze. Musí být vymezen účel dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Samozřejmě jde o nepeněžní plnění (ze zisku po zdanění, FKSP, ze sociálního fondu, na vrub nedaňových nákladů), na straně zaměstnance osvobozeno.

Vánoční kolekce – stejně jako dárkové kupony na nákup zboží – zdanitelný příjem na straně zaměstnance, včetně odvodů.

Ošatné – v souladu s § 6 odst. 7 písm. b) ZDP – nejsou předmětem daně jen stejnokroje (uniformy) nebo pracovní oblečení, např. i obleky, kostýmy, ale nenositelné na veřejnosti (znehodnoceno reklamou, identifikačními znaky firmy apod.). Ovšem příspěvek na úpravu zevnějšku ve formě pracího prášku nebo příspěvek na ošatné – zdanitelný příjem, včetně odvodů pojistného.

Dovolená a pracovní neschopnost – pracovní úraz (jde o výkon práce, dovolená se nekrátí)

Podle § 216 odst. 2 zákoníku práce se pro účely dovolené za výkon práce nepovažuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu (§ 199 odst. 2). Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.

Zasílání výplatnic elektronicky

Slíbený článek k součinnosti při exekucích

Včetně vyjádření Exekutorské komory ČR a Úřadu na ochranu osobních údajů.

Co vše je nutné sdělit exekutorům

Slíbený materiál k dovršení věku 26 let k prvnímu dni v měsíci. Jedná se o můj článek z loňského roku pro časopis Mzdová účetní.

Strana 1
Strana 2

Onemocnění zaměstnance v ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru

V Hromadném oznámení zaměstnavatele se používají kódy „N“ (výplata dávek nemocenského pojištění po ukončení zaměstnání) a „K“ (ukončení výplaty dávek nemocenského pojištění u zaměstnance, kterému byly dávky vypláceny po ukončení zaměstnání). Zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně počátek a konec nemoci svého bývalého zaměstnance v ochranné lhůtě. Jestliže však zaměstnavatel toto oznámení neprovede, nemá zdravotní pojišťovna faktickou možnost plátce pojistného – zaměstnavatele sankčně postihnout, neboť ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění, obecně hovoří o tom, že zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné (a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytnul pracovní volno bez náhrady příjmu), jsou-li mu tyto skutečnosti známy. V tomto případě se jedná o bývalého zaměstnance, nikoli stávajícího. Zaměstnavatel by však měl toto oznámení provést (přestože tuto povinnost má i zaměstnanec), protože se jedná o skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné jako za „státního“ pojištěnce. Ovšem sankce za neoznámení nehrozí, zaměstnavatel povinně oznamuje skutečnosti za trvání pracovního poměru.

————————————-

Sleva na manžela ve vazbě

V souladu s ustanovením § 7 zákona o státní sociální podpoře osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání ochranného opatření zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

Slevu na manžela je možné uplatnit za podmínky společně hospodařící domácnosti. Definice společně hospodařící domácnosti je v § 21a zákona o daních z příjmů.

Přestože příjmy manžela nepřekročily hranici 68 000 Kč za zdaňovací období, nejedná se v době vazby o společně hospodařící domácnost.

———————————————–

Uplatnění ošetřovného (krátkodobého) druhem

V souladu se zákoníkem práce § 191 je zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zákona o nemocenském pojištění, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat.

Zákon o nemocenském pojištění: § 39

Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu a) ošetřování
1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo
2. jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo …

Je tak zřejmé, že na ošetřovné má nárok i zaměstnanec (druh), který nemůže pracovat, protože ošetřuje nemocného člena domácnosti (dítě družky). Nemusí jít nutně o potomka, nemusí být ani přímí příbuzní. Ošetřovaný člen domácnosti však musí prokazatelně žít ve společné domácnosti (to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem, tj.o děti do 10 let by mohl eventuálně pečovat i jejich rozvedený otec, který není členem domácnosti).

———————————-

Zaměstnanec zemřel, ale před smrtí požádal o roční zúčtování daní

Roční zúčtování nelze provést, přestože zaměstnanec stihl požádat. Podle § 239b daňového řádu podává daňové přiznání za zemřelého (zůstavitele) osoba spravující pozůstalost. Více např.: http://www.podnikatel.cz/clanky/i-po-smrti-podnikatele-je-treba-doplatit-dane-a-odvody