Pro účastníky školení

Onemocnění zaměstnance v ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru

V Hromadném oznámení zaměstnavatele se používají kódy „N“ (výplata dávek nemocenského pojištění po ukončení zaměstnání) a „K“ (ukončení výplaty dávek nemocenského pojištění u zaměstnance, kterému byly dávky vypláceny po ukončení zaměstnání). Zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně počátek a konec nemoci svého bývalého zaměstnance v ochranné lhůtě. Jestliže však zaměstnavatel toto oznámení neprovede, nemá zdravotní pojišťovna faktickou možnost plátce pojistného – zaměstnavatele sankčně postihnout, neboť ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění, obecně hovoří o tom, že zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné (a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytnul pracovní volno bez náhrady příjmu), jsou-li mu tyto skutečnosti známy. V tomto případě se jedná o bývalého zaměstnance, nikoli stávajícího. Zaměstnavatel by však měl toto oznámení provést (přestože tuto povinnost má i zaměstnanec), protože se jedná o skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné jako za „státního“ pojištěnce. Ovšem sankce za neoznámení nehrozí, zaměstnavatel povinně oznamuje skutečnosti za trvání pracovního poměru.

————————————-

Sleva na manžela ve vazbě

V souladu s ustanovením § 7 zákona o státní sociální podpoře osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání ochranného opatření zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

Slevu na manžela je možné uplatnit za podmínky společně hospodařící domácnosti. Definice společně hospodařící domácnosti je v § 21a zákona o daních z příjmů.

Přestože příjmy manžela nepřekročily hranici 68 000 Kč za zdaňovací období, nejedná se v době vazby o společně hospodařící domácnost.

———————————————–

Uplatnění ošetřovného (krátkodobého) druhem

V souladu se zákoníkem práce § 191 je zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zákona o nemocenském pojištění, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat.

Zákon o nemocenském pojištění: § 39

Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu a) ošetřování
1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo
2. jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo …

Je tak zřejmé, že na ošetřovné má nárok i zaměstnanec (druh), který nemůže pracovat, protože ošetřuje nemocného člena domácnosti (dítě družky). Nemusí jít nutně o potomka, nemusí být ani přímí příbuzní. Ošetřovaný člen domácnosti však musí prokazatelně žít ve společné domácnosti (to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem, tj.o děti do 10 let by mohl eventuálně pečovat i jejich rozvedený otec, který není členem domácnosti).

———————————-

Zaměstnanec zemřel, ale před smrtí požádal o roční zúčtování daní

Roční zúčtování nelze provést, přestože zaměstnanec stihl požádat. Podle § 239b daňového řádu podává daňové přiznání za zemřelého (zůstavitele) osoba spravující pozůstalost. Více např.: http://www.podnikatel.cz/clanky/i-po-smrti-podnikatele-je-treba-doplatit-dane-a-odvody

Náhrada ušlého výdělku – pracovní úraz

Exekutorská komora ČR – „Hovoříme o náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve smyslu § 271a zákoníku práce (dříve § 370), resp. § 2962 NOZ. Na takové plnění lze nahlížet buď jako příjem, který povinnému nahrazuje odměnu za práci, anebo důchod. V takovém případě se bude jednat o příjem, který podléhá dle § 299 OSŘ srážkám. Je-li náhrada vyplácena za několik měsíců najednou („úrazová renta“), je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvláště. Jde-li o jednorázové vyrovnání, pak nikoliv. Záleží tedy na přesné povaze vyplácené náhrady.“

Z toho tedy plyne, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti vyplacená v jedné částce po ukončení šetření pracovního úrazu se rozpočítá, jako by byla vyplacena za několik měsíců najednou.

Důvodová zpráva k novele zákona k bodu 22 (§ 6 odst. 9 písm. d) bod 1) ZDP: Jedná se o upřesnění daňového osvobození nepeněžních plnění spočívajících ve formě použití zdravotnických zařízení. Použití zdravotnických zařízení zahrnuje vedle podrobení se lékařským ošetřením prováděným v těchto zařízeních, která nejsou hrazena zdravotní pojišťovnou, i nákup všech jiných služeb a zboží, které mají zdravotní, léčebný, hygienický či obdobný charakter, tedy např. úhradu rehabilitace nebo nákup léků s doplatkem nebo vitamínových prostředků. Dále se navrhuje do osvobození zahrnout i pořízení zdravotnických prostředků, např. dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi, na lékařský předpis, a to bez ohledu na to, zda jsou nakupovány ve zdravotnickém zařízení, či nikoli. Důvodem této úpravy je skutečnost, že tyto prostředky jsou často prodávány mimo zdravotnická zařízení, typicky např. brýle v optice; pokud se však jedná o nákup na lékařský předpis, není důvod k odlišnému zacházení podle toho, kde si zaměstnanec prostředek pořídí.

Komentář: Použití zdravotnických zařízení zahrnuje např.: lékařská ošetření nehrazená zdravotní pojišťovnou, očkování, nákup zboží a služeb zdravotního, léčebného a hygienického charakteru – úhrada za rehabilitace, nákup léku s doplatkem v lékárnách, nákup jiného zboží v lékárnách (i punčochy), včetně nákupu vitaminových prostředků ve zdravotnických zařízeních (nikoli na čerpacích stanicích nebo v drogeriích). Registr zdravotnických zařízení vede Ústav zdravot. informací a statistiky ČR. Patří sem např. nemocnice, polikliniky, ordinace, ambulance, záchranná služba (nejsou zde optiky). Existují výklady, kdy jsou dioptrické brýle na předpis osvobozené i nyní, avšak prozatím nemají oporu v zákoně. Obdobně masáže. Pouze např. na lékařský předpis v rámci lázeňského zařízení (zdravotnické zařízení).

Spolupracovalo Generálního finanční ředitelství:

Dotaz: Invalidnímu důchodci, který uplatňoval základní slevu na dani byl invalidní důchod v měsíci dubnu odebrán. Sleva nebyla dále uplatňována. Ovšem poplatník se odvolal a důchod mu byl znovu přiznán k datu odebrání a dlužná částka důchodu za cca tři měsíce zpětně doplacena. Bude mít v uvedených třech měsících nárok na slevu? V tu dobu mu nebyl důchod vyplácen, ovšem na základě odvolání nárok měl.

Odpověď: Pokud byl poplatníkovi důchod odebrán v dubnu 2016 a znovu na základě odvolání přiznán k datu odebrání a doplacen zpětně, tak důchod pobíral po celý rok a poplatník má nárok na slevu na invaliditu za celý rok.

Dotaz na uplatnění slevy za umístění dítěte: Manželé 1/2 roku, poté rozvod a dítě svěřeno do péče manželky – po část roku 2 domácnosti, tj. každý z nich má možnost uplatnit slevu (až do výše 9900 Kč za rok 2016)?

Odpověď: V obou případech žije dítě v domácnosti s matkou. Tedy dítě žilo celý rok jen v jedné domácnosti, ve které se měnil počet členů a tedy i poplatníků, kteří by mohli uplatňovat. Jinak řečeno, pokud bylo „školkovné“ uhrazeno otcem a následně po rozvodu matkou, nárok mají oba.

Slíbený článek o zpětně přiznaném důchodu (postup praxi podle současných podmínek).

CCF12122016 – Strana 1

CCF212122016 – Strana 2

Průměr pro pracovněprávní účely a odměny zaměstnavatele za darování krve

Za mzdu pro účely průměrného výdělku se nepovažují plnění věrnostní a stabilizační povahy (odměny při pracovním a životním jubileu, odchodu do důchodu, za poskytnutí pomoci při živelných a mimořádných událostech atd.). Nejsou mzdou ani platem. Totéž platí o finančních příspěvcích na Vánoce nebo na dovolenou poskytovaných zaměstnancům za stejných podmínek. Obdobně bych posoudila odměnu za darování krve (za určitý počet odběrů). Předpokládám stejné podmínky pro všechny zaměstnance. Nezávisí od výkonnosti zaměstnance ani od pracovních výsledků. Takováto plnění se do průměrného výdělku pro pracovněprávní účely nepromítají.

K problematice poukázek pro zaměstnance se MF vyjádřilo souhlasně. Musí jít o poukázky na věci a služby, musí být uveden účel a nesmí se jednat o poukázku převoditelnou na peníze. Info níže, strana 89.

http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/KV1322008.pdf

Zápočtový list – nemoc po skončení pracovního poměru a doplnění údajů o délce nemoci

Povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání se podle zákoníku práce váže výhradně k datům a údajům při skončení pracovněprávního vztahu, tj. v poslední den jeho trvání. Údaje důležité pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v běžném potvrzení (nejedná se však o zápočtový list). Do zápočtového listu se žádné údaje o pracovní neschopnosti neuvádějí. Tato povinnost byla již zrušena k 1. 1. 2009. Zaměstnavatel vydá zaměstnanci zápočtový list v poslední den skončení pracovněprávního vztahu, nikdy ne však později. Po skončení pracovněprávního poměru zaměstnavatel žádné údaje nemůže zaměstnanci doplňovat. Údaje potvrdí pojištěnci příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ).

Návrat z pracovní cesty v ranních hodinách

V souladu s dřívější právní úpravou (nařízení vlády č. 108/1994 Sb.) se zaměstnanci při návratu z pracovní cesty po 24. hodině poskytoval nezbytný odpočinek od skončení pracovní cesty do nástupu do práce po dobu osmi hodin. Pokud tato doba spadala do pracovní doby zaměstnance, i náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Toto však v aktuální právní úpravě účinné od roku 2007 obsaženo není. Obecně se doporučuje tuto situaci ošetřit kolektivní smlouvou či interním předpisem a vymezit určitou dobu po návratu z pracovní cesty po 24. hodině jako překážku v práci na straně zaměstnance.

Svátek a práce z domova

V souladu s ustanovením § 317 zaměstnanci při práci z domova nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.

Přesčas: Při práci z domova si zaměstnanec obvykle volí pracovní dobu sám. Jestliže zaměstnavatel direktivně nenastaví přesčasové hodiny, zaměstnanec si je nemůže nárokovat. Tudíž ani nemá nárok na mzdu či plat, případně na náhradní volno za práci přesčas.

Svátek: Pokud zaměstnanec standardně vykonává práci mimo pracoviště zaměstnavatele i ve svátek, pak mu nenáleží za tuto práci náhradní volno nebo příplatek. V opačném případě, tj. pokud zaměstnavatel výslovně po zaměstnanci nevyžaduje výkon práce ve svátek, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku, stejně jako ostatním zaměstnancům.