Dagmar Kučerová

Ošetřovné a ředitelské volno

Zpracováno v článku: Lze čerpat ošetřovné až do konce června i v případě, že se škola uzavře dřív?

Konto pracovní doby a průměrná mzda – našla jsem srozumitelné články i na internetu:

Mzda při práci podle konta pracovní doby

Konto pracovní doby

V průběhu překážky v práci na straně zaměstnavatele nařízena karanténa

MPSV: Tuto otázku výslovně upravuje poslední věta § 192 odst. 1 zákoníku práce: „Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu podle věty první až třetí, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.“

Pokud tedy například trvá jiná překážka v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce, za dobu jejíhož trvání zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši jeho průměrného výdělku, a současně je tomuto zaměstnanci nařízena karanténa, kdy mu z titulu důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance vznikne podle § 192 zákoníku práce právo na náhradu mzdy/platu ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, náhrada mzdy/platu za jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele zaměstnanci nepřísluší.

Dva neodpracované dny, kdy je třeba odvést zdravotní pojištění

Konzultovala jsem to s jedním poskytovatelem mzdového programu. Pro letošní květen je to typické. PN 1.-29.5. nástup do práce 1.6. a dny 30. a 31.5. jsou bez příjmů, avšak pojištěné. Dopočet zdravotního pojištění je 13,5 % z 14600/31×2, tj. 128 Kč.

Z pohledu ČSSZ tam není důvod k problému. Vyměřovací základ je 0; vyloučené dny i doby 29. Ideálním řešením je, že částku 128 Kč doplatí pracovník, je to srážka  z čisté mzdy. Doporučuje se řešit doplatkem do pokladny, nebo srážkou následující měsíc.

Příspěvek z FKSP a osvobození do limitu 20 000 Kč u zájezdu, který byl díky koronaviru zrušen (cestovkou vystavena poukázka na rok 2021)

Ministerstvo financí:

V případě, že zaměstnanci nebylo ze zjevných jím nezaviněných důvodů (opatření týkající se COVID 19) umožněno se rekreace v dané termínu zúčastnit, není v rozporu s vyhláškou o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „vyhláška o FKSP“), poskytnutí náhradního poukazu, který může být využit opět zase jen na určitou rekreaci, byť v jiném termínu. V tomto ohledu není závadná ani skutečnost, že náhradní termín rekreace bude až příští rok. Nicméně musí být ze strany příslušné organizace samozřejmě naplněny veškeré obecné požadavky stanovené vyhláškou o FKSP, definované zejména v ustanovení § 3 vyhlášky o FKSP (jedná se např. o nutnost plnění nepeněžní formou, povinnost zaměstnavatele dané plnění (celou rekreaci nikoliv jen nějaký multifunkční poukaz) zcela uhradit atd.). 

Z daňového pohledu, pokud bylo původní nepeněžní plnění zaměstnavatelem poskytnuto v roce 2020 ze zdrojů vyjmenovaných v zákoně o daních z příjmů, přičemž při poskytnutí rekreace a zájezdu u zaměstnance hodnota nepeněžního plnění nepřesáhla částku 20 000 Kč za zdaňovací období, bylo toto nepeněžní plnění u zaměstnance od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti osvobozeno.

Je-li zájezd, který měl zaměstnanec absolvovat v letošním roce (2020),  z objektivních důvodů zrušen cestovní kanceláří, přičemž je zaměstnanci ve smyslu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu, poskytnut poukaz s možným čerpáním služeb až do roku 2021, osvobození uvedeného nepeněžního plnění do výše 20 000 Kč v roce 2020 zůstává nedotčeno, protože se jedná o tentýž příspěvek (který byl zaplacený na fakturu zaměstnavatelem  na původně objednaný zájezd v letošním roce,  jen se změnily podmínky v cestovní smlouvě, jiná destinace, jiná doba…). Pokud bude cestovní kancelář cenu zaplaceného zájezdu vracet (např. proto, že poukaz nebude v ochranné době využit), pak bude nutné řešit vrácení zaplacené ceny zájezdu v závislosti na tom, jakým způsobem se vrácení zaplacené ceny zájezdu uskuteční.

Uvádění víkendů na výkaz za měsíc květen (ČSSZ):

Dávka se obecně vyplácí za jednotlivé kalendářní dny. Pokud však zaměstnanec odpracoval všechny směny, které měl na daný měsíc naplánovány, a nárokoval by ošetřovné pouze za víkendy, v takovém případě nárok dle ust. § 40 odst. 5 ZNP mít nebude, neboť mu v dané situaci neucházel příjem, tzn. že situace odpovídala tomu, jak to měl před vznikem potřeby péče.

Čestné prohlášení se vyřešilo se úpravou Výkazu péče, kde se uvádí důvod.

OSSZ samy od sebe výkazy nedoplňují, resp. nemohou za pojištěnce doplnit dny, které pečoval – jde o informace, které sděluje pojištěnec a svým podpisem stvrzuje, že jsou pravdivé. Na základě další komunikace s pojištěncem však dny upravit mohou. Pokud pojištěnec neuvede víkendové dny jako dny, kdy pečoval, nebude za ně vyplacena dávka.

Dotace pro sociální služby a mimořádná odměna u dohod (MPSV Kateřina Brodská):

Výkon práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „dohody“), tedy dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, je založen na principu smluvní volnosti. Dle zákoníku práce se na práci konanou na základě dohod nevztahuje úprava odměňování (s výjimkou minimální mzdy), není-li v zákoníku práce výslovně uvedeno jinak. Ustanovení týkající se odměňování za práci se na dohody tedy vztahují pouze v případě, že tak zákoník práce výslovně stanoví.

Zaměstnanci, který vykonává práci na základě dohod, přísluší dle zákoníku práce za vykonanou práci odměna z dohody. Výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování sjednávají v příslušné dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti. Zákoník práce nestanoví, jaké složky či jakou strukturu má odměna z dohody mít. Zaměstnavatel se zaměstnancem se tedy mohou dohodnout i na poskytnutí odměny, prémií atp. a na podmínkách, za kterých mají zaměstnanci příslušet.

Dohody musí být vždy uzavřeny písemně a před započetím výkonu sjednané práce. Zaměstnanec musí být před započetím výkonu práce informován, za jakých podmínek, tedy i za jakou odměnu, bude práci vykonávat. Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout na změně dohody, včetně změny výše odměny z dohody, jejích složek či podmínek jejího poskytování. Dohoda však nesmí být měněna se zpětnou účinností, a to ani se souhlasem obou stran dohody.

Pokud jsou tedy naplněny výše uvedené podmínky, lze požádat i o dotaci na DPP/DPČ.

• Zkušební doba a její prodloužení – prodlužuje se o celodenní překážky v práci na straně zaměstnance i zaměstnavatele, a také o čerpání řádné dovolené.
• Dar z FKSP předčasnému starobnímu důchodci – v souladu s ustanovením § 14 vyhlášky o FKSP je možné poskytnout dar při přiznání starobního nebo invalidního důchodu třetího stupně. Vyhláška nerozlišuje mezi odchodem do starobního a předčasného starobního důchodu. Přiznáním důchodu je tedy myšlen řádný i předčasný starobní důchod. Vycházím z názoru publikovaného v publikaci FKSP, sociální fondy, benefity a jiná plnění (ANAG).

Přiznání důchodu zpětně (listopad 2019) ve vztahu k FKSP a dani z příjmu pro osvobození věcného daru

Ministerstvo financí (Anna Fuksová): Přiznáním se pro účely vyhlášky o FKSP rozumí okamžik právní moci rozhodnutí o přiznání nároku na důchod příslušným orgánem. Pokud tedy bylo příslušné rozhodnutí vydáno v únoru 2020, může být v únoru 2020 poskytnut příspěvek z FKSP. Tento okamžik je dle našeho názoru rozhodný i pro posouzení potenciálního osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP.

Dar pro Milion chvilek za demokracii – nezdanitelná část základu daně

Klára Křehlová GFŘ: „Pro možnost uplatnění odečtu daru od základu daně musí být splněny všechny zákonné podmínky stanovené v § 15 odst. 1 pro fyzické osoby a § 20 odst. 8 u právnických osob zákona o daních z příjmů.

Nárok musí být doložen potvrzením příjemce daru, které obsahuje údaje o jeho výši a účelu. Údaje o tom, kdo může být příjemcem daru, má-li splňovat daňovou uznatelnost, naleznete také v příslušných ustanoveních. Tzn., že příjemcem může být mimo jiné i právnická osoba se sídlem na území ČR s tím, že dar musí být poskytnut na účely dané zákonem, např. na vědu a vzdělávání, kulturu, sociální, humanitární účely a další. Pokud jsou tyto podmínky splněny, potom (za splnění dalších zákonných podmínek), lze dar od základu daně odečíst.“

Není zde sice přímá odpověď, ale jelikož účelem spolku je „podpora a kultivace demokratické kultury, občanské angažovanosti a veřejné diskuse v České republice“, bude se pravděpodobně jednat o dar na kulturu. V potvrzení je uvedeno, že bude využit v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 ZDP.

Promítnutí svátku do pracovních směn

Z hlediska promítnutí svátku do pracovních směn mohou v praxi nastat tři situace:

1. Pracovní směna připadá na svátek, ale z důvodu svátku tato směna (nebo její část) odpadne – zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu ušla v důsledku svátku. U zaměstnanců s měsíční mzdou se tato mzda v praxi zpravidla nekrátí, i když je možné i poskytování náhrady mzdy.
2. Svátek připadne zaměstnanci na den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo na jiný den, kdy nemá podle harmonogramu směn pracovat – svátek se do pracovní doby nezapočítává a nepřísluší mu za něj mzda.
3. Pracovní směna připadne na svátek a zaměstnanec tuto směnu odpracuje – zaměstnanci náleží kromě dosažené mzdy za odpracovanou směnu náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání tohoto náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Toto náhradní volno je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla práce ve svátek konána. Mohou se ale dohodnout na příplatku nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku místo náhradního volna.

Kompenzace za odpracovaný svátek (platí pro plat)

U platu se vychází z ustanovení § 135 zákoníku práce. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí, protože plat je stanoven jako měsíční, tj. bez ohledu na počet pracovních dní v měsíci.

Pokud zaměstnanec pracoval ve svátek, poskytne mu zaměstnavatel náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna. Příplatek přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za něž se plat poskytuje. Přednostní je nárok zaměstnance na poskytnutí náhradního volna za práci ve svátek.

Práci ve svátek může zaměstnavatel nařídit jen v případech vymezených zákoníkem práce (§ 91 odst. 3 a 4).

Výše uvedené platí i v situaci, kdy odpracuje pouze část směny, např. 3 hodiny. Část směny byl doma  a za odpracované 3 hodiny ve svátek si vyčerpá náhradní volno (plat se nekrátí), eventuálně se dohodnete na příplatku – 100 % PHV za tři hodiny práce.

Ovšem jde o jeho obvyklý pracovní den. Pokud by se jednalo např. o sobotu (v sobotu běžně nepracuje, pracuje po-pá), přísluší mu (mimo výše uvedené) příplatek za práci přesčas (nebo náhradní volno na základě dohody, zde má naopak příplatek přednost) a příplatek za práci v sobotu.