Dagmar Kučerová

Řetězení dohod po novele zákoníku práce: Čtyři aktuální dotazy k novele zákoníku práce

Zasílání výplatních pásek mailem – pokud má zaměstnanec vlastní pracovní adresu, pak lze zasílat. Samozřejmě s ochranou např. heslem (ne společný mail pro více zaměstnanců). Zaměstnanci musí mít možnost tisku, např. terminál na dílnách atd. U soukromé adresy je nezbytný souhlas zaměstnance a také možnost si tento dokument vytisknout (ne každý má doma tiskárnu). Více v mém starším článku: Zasílání výplatnic mailem. Co na to zákony?

Práce na dálku u pedagogů – práci na dálku ve smyslu zákoníku práce je nutno striktně oddělit od práce související s přímou pedagogickou činností, kterou si pedagogický pracovník sám rozvrhuje na místě, které si rovněž sám určí. Typicky jde o situaci, kdy se např. učitel doma připravuje na nadcházející hodiny nebo opravuje písemné práce žáků. V ani jedné z uvedených situací nejde o práci na dálku, ačkoli není vykonávána na obvyklém pracovišti (ve škole). Důvodem je zvláštní úprava pracovní doby pedagogických pracovníků v § 22a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

Sčítání odpočinků – více pracovněprávních vztahů – Sčítají se souběžné pracovněprávní vztahy z hlediska povinného odpočinku?

Paušální náhrada pro práci na dálku bude 4.60 Kč za každou započatou hodinu.

Limity rozhodné částky pro DPP v případě schválení balíčku budou a) 10 500 Kč a b) 17 500 Kč.

Zdravotní pojištění prozatím nedořešeno.

Na sebe navazující dohody a řádná dovolená: Jestliže bude dohoda k 31. 12. ukončena, bude možné případnou řádnou dovolenou k datu ukončení proplatit. Nárok na řádnou dovolenou se posuzuje za každý kalendářní rok zvlášť. Pokud ale bude uzavřena další DPP, půjde o nepřetržitost a podle aktuálních právních výkladů nebude možné dovolenou proplatit. Doporučovala bych uzavřít další dohodu až k 3. 1. nebo ukončit 30. 11. Tak aby zde byl alespoň jeden pracovní poměr mezi dohodami.

Dodanění při porušení podmínek se u penzijního připojištění a životního pojištění liší. U penzijního se příspěvek zaměstnavatele nedodaňuje (při odpovědi jsem to popletla). Zde je odkaz na můj starší (ale stále platný) článek, kde je to vysvětleno.

Dodanění penzijního a životního pojištění při ukončení smlouvy

Příspěvkové doby pro důchod – nejde o můj text, ale je to zde hezky zpracováno: náhradní doby

Státní svátek a zaměstnanec vyslaný na práci do ciziny – toto je ošetřeno nařízením vlády 227/2010 Sb. ustanovením § 3, kde se píše, že zaměstnanci v zahraničí může zaměstnavatel nařídit výkon prací i na den, který je podle zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu v České republice svátkem; v tomto případě se poskytne za 1 den, který je podle tohoto zákona v České republice svátkem, 1 den pracovního klidu v den, který je v příslušném státu svátkem.

Za den, který je v ČR státním svátkem běžným pracovním dnem zaměstnance, a bude-li zaměstnanec v tento den pracovat, nebude nepřísluší náhradní volno, popřípadě příplatek k dosažené mzdě nebo platu. Naproti tomu den, který bude v příslušném státě svátkem, bude také dnem pracovního klidu zaměstnance (bude mu příslušet náhrada mzdy nebo nekrácený plat nebo nekrácená měsíční mzda – dle způsobu odměňování svátku u zaměstnavatelů poskytujících za výkon práce mzdu). Bude-li však v tento den zaměstnanec pracovat, bude mu příslušet náhradní volno, popřípadě příplatek k dosažené mzdě nebo platu v souladu s ustanoveními § 115 odst. 1 a 2 zákoníku práce a § 135 odst. 2 a 3 zákoníku práce).

Přímá aplikace směrnice dopadá na obce nad 10 000 obyvatel (bez ohledu na počet zaměstnanců), tyto mají povinnost zavést vnitřní oznamovací systém dle směrnice.  Netýká se tedy menších obcí či příspěvkových organizací zřízených obcemi. Avšak za předpokladu, že nemají alespoň 50 zaměstnanců (zaměstnanci v pracovněprávním vztahu, ne zastupitelé).

Příspěvkových organizací (přestože má jejich zřizovatel více než 10 000 obyvatel) se tato povinnost nedotýká. Řídí se vlastním počtem zaměstnanců (bez ohledu na zřizovatele).

Články a slibovaný podcast:

Aktuálně k whistleblowingu pro zaměstnavatele

Ochrana oznamovatelů v otázkách a odpovědích

Podcast: Česko zavádí nový pojem whistleblowing. Lidé si ho pletou s udavačstvím

Ukrajinka s neprodlouženou zaměstnaneckou kartou nastupuje na PPM a zdravotní pojištění – z VZP bylo potvrzeno, že nemá-li cizinec ze třetí země pobytové oprávnění na území ČR (zaměstnaneckou kartu), nemůže být zaměstnán. Správně tedy zaměstnání končí dnem, kdy končí platnost zmíněného pobytového oprávnění, nepožádá-li cizinec před tímto datem o další pobytové oprávnění. Po dobu vyřizování žádosti, podá-li ji včas, je na něj pohlíženo jako na cizince s fikcí pobytu, o který žádá, a může být i dále zaměstnán.

Mimořádná prohlídka po přerušení práce – provede se podle § 12 odst. 2 písm. f) vyhlášky o pracovnělékařských službách po ukončení přerušení výkonu práce do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce. Jak uvádí JUDr. Šubrt v publikaci Pracovnělékařské služby, tato lhůta je pořádková a její nesplnění nemá žádné právní důsledky. Důležité je, že zaměstnanec může i před provedením této prohlídky nastoupit do práce.

Je logické, že pokud bezprostředně po skončení nemoci čerpá řádnou dovolenou, započne výkon dosavadní práce až poté.