Státní svátek a zaměstnanec vyslaný na práci do ciziny – toto je ošetřeno nařízením vlády 227/2010 Sb. ustanovením § 3, kde se píše, že zaměstnanci v zahraničí může zaměstnavatel nařídit výkon prací i na den, který je podle zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu v České republice svátkem; v tomto případě se poskytne za 1 den, který je podle tohoto zákona v České republice svátkem, 1 den pracovního klidu v den, který je v příslušném státu svátkem.
Za den, který je v ČR státním svátkem běžným pracovním dnem zaměstnance, a bude-li zaměstnanec v tento den pracovat, nebude nepřísluší náhradní volno, popřípadě příplatek k dosažené mzdě nebo platu. Naproti tomu den, který bude v příslušném státě svátkem, bude také dnem pracovního klidu zaměstnance (bude mu příslušet náhrada mzdy nebo nekrácený plat nebo nekrácená měsíční mzda – dle způsobu odměňování svátku u zaměstnavatelů poskytujících za výkon práce mzdu). Bude-li však v tento den zaměstnanec pracovat, bude mu příslušet náhradní volno, popřípadě příplatek k dosažené mzdě nebo platu v souladu s ustanoveními § 115 odst. 1 a 2 zákoníku práce a § 135 odst. 2 a 3 zákoníku práce).