Dagmar Kučerová

Náhradní plnění

MPSV: Odběratel si může započítat jen takové náhradní plnění, které dodavatel nejpozději do 30 kalendářních dnů od jeho zaplacení vloží do elektronické evidence náhradního plnění na portálu MPSV. Současně musí být náhradní plnění vloženo do evidence nejpozději do 15.2. následujícího kalendářního roku (resp. nejpozději do dne podání ohlášení o plnění povinného podílu). Pokud výrobky nebo služby nebo zadané zakázky nebyly zaplaceny ve sledovaném kalendářním roce, lze je započítat jako náhradní plnění pouze v případě, že byly zaplaceny a vloženy do evidence nejpozději do podání ohlášení o plnění povinného podílu, nejdéle však do 15.2. následujícího roku.

Odbory – úsekový odborář – zřejmě se jedná o pojem „úsekový důvěrník“, který je výkonným orgánem zastupujícím členy příslušného odborového úseku.

Z pohledu náhrady mzdy je třeba posoudit, zda se jedná o výkon funkce člena orgánu odborové organizace ve smyslu § 203 odst. 2 písm. a) bod 1 zákoníku práce, anebo jde o výkon jiné odborové činnosti podle § 203 odst. 2 písm. b) zákoníku práce. Pro výkon funkce člena orgánu odborové organizace přiznává zákoník práce zaměstnancům právo na pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Výkon jiných odborových činností řadí zákoník práce mezi překážky, při nichž zaměstnanci přísluší právo na pracovní volno bez náhrady mzdy.

O náhradě mzdy však můžeme uvažovat pouze v případě, kdy výkon funkce člena orgánu odborové organizace zasahuje do pracovní doby. Poku do pracovní doby nezasahuje, nedochází k žádnému zásahu do práva zaměstnance na mzdu a zaměstnavatel nebude poskytovat její náhradu.

Práce v šestinedělí – vysvětleno v tomto mém článku: Zaměstnání na mateřské, rodičovské a práce v šestinedělí

Jiné důležité překážky v práci na straně zaměstnance a plat

§ 199 zákoníku práce – Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu podle odstavce. Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši průměrného výdělku.

Z toho plyne, že vždy náleží náhrada platu ve výši průměrného výdělku a ne plat.

Životní pojištění (ukončení smlouvy na přelomu roku a výplata až v roce následujícím)

Při porušení formálních podmínek (smluvní změna některé ze tří podmínek požadovaných zákonem) zanikají od tohoto okamžiku daňové výhody, avšak je možné je v budoucnu upravit a opět daňové výhody čerpat.

V případě výplaty z pojištění či zrušení smlouvy již nikdy není možné uplatňovat daňové výhody a bude nutné dodanit. Jde o porušení materiálních podmínek. Jestliže dojde před splněním podmínek (2×60):

• k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění,
• od r. 2015 i k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo
• k předčasnému ukončení pojistné smlouvy (vyplácí se odbytné, pozor dodaní se i v případě, kdy na odbytné nemá poplatník nárok).

Pokud dojde k ukončení smlouvy (již nelze čerpat daňové výhody), avšak výplata bude až v roce následujícím, dodaní se v tomto  roce. Rozhodující pro dodanění je skutečně okamžik výplaty.

Dodavatel náhradního plnění a předávání podkladů úřadu práce

Generální ředitelství úřadu práce:

„Zaměstnavatel, který má uzavřenou dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce dle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a žádá o příspěvek dle § 78a zákona o zaměstnanosti, dokládá k žádosti o příspěvek podklady stanovené zákonem o zaměstnanosti. Doklady prokazující, že zaměstnanec má status osoby se zdravotním postižením, není potřeba dokládat každé čtvrtletí; zaměstnavatel je doloží k první žádosti a dokládá poté pouze v případě změny. Pokud by bylo následnou kontrolou zjištěno, že změna nebyla doložena, zaměstnavatel by byl povinen příspěvek či jeho část vrátit.

Žádost a přílohy je ideální zasílat datovou schránkou či doložit osobně. Pokud však zaměstnavatel zašle žádost s podklady e-mailem, Úřad práce ČR je povinen takovou žádost přijmout. Je na rozhodnutí zaměstnavatele, jakou formou žádost s podklady zašle.“

FKSP a dětské tábory či zájmové kroužky pro děti

Příspěvek lze z FKSP poskytnout:

1)    podle § 8 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, na dětskou rekreaci v době prázdnin na:

• rekreační pobyt dítěte zaměstnance v dětském letním táboře (např. se sportovním, kulturním či zájmovým zaměřením, nikoli však na vzdělávací a jazykové kurzy ani pobyty)
• na pobyt na horách nebo v příměstských dětských táborech (ne v případech, že se jedná o ozdravný pobyt hrazený pojišťovnou).

2)    podle § 9 písm. b) vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, na náklady na tělovýchovnou nebo sportovní akci, kterou by pořádala organizační složka státu nebo příspěvková organizace.

3)    podle § 9 písm. c) vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, pokud by se jednalo o vzdělávací kurz, pořádaný školou mimo vyučovací program.

Obecně by se u příspěvku na vzdělávání pro zaměstnance nemělo jednat o vzdělávací kurzy, které je povinen hradit zaměstnavatel podle zákoníku práce  (§ 227, § 230). Na tyto kurzy nelze  přispívat. Na jiné vzdělávání, jež může být součást zájmové činnosti zaměstnanců a z hlediska výkonu jejich práce je nepodstatné, je možné  přispívat. Je také možné přispívat na vzdělávací kurzy rodinných příslušníků. U dětí se může jednat o kroužky v DDM a v ZUŠ (nikoli úplatu za školní družinu).

Postup doručování důležitých písemností do zahraničí – nelze doručovat s dodejkou do vlastních rukou

Bohužel jakákoliv varianta doručení bez dodejky nebude v praxi fungovat. K ukončení pracovního poměru dle zákoníku práce nedojde. Podle právníků neexistuje způsob, jak takové doručení v souladu s právními předpisy provést, tj. uplatnit fikci doručení. Více v článku: Řádné doručení výpovědi zaměstnancům? Téměř nereálné

Nemocenské dávky a zahraniční pracovníci (Polsko)

Podle vyjádření ČSSZ se při uplatňování nároku na peněžité dávky v nemoci a mateřství českými pojištěnci ze zahraničí postupy liší podle toho, zda jde o státy EU nebo státy se kterými má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. Pokud se jedná o pracovníky z Polska, jde o státy EU a tedy se postupuje podle nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízení EP a Rady (ES) č. 987/2009. Základním pravidlem je, že poskytování peněžitých dávek v nemoci a mateřství, které náleží z pojistného systému některého členského státu EU, se řídí právními předpisy toho členského státu EU, kde je osoba účastna pojištění na sociální zabezpečení. Jestliže se tedy bude jednat o české pojištěnce, uplatní se co do podmínek nároku na příslušnou dávku český zákon o nemocenském pojištění.

Nárok na dávku se uplatňuje vždy prostřednictvím zaměstnavatele, stejně, jako kdyby byl uplatněn vnitrostátně. Postup při uplatnění nemocenského se neliší od nemocenského českých zaměstnanců. Potvrdí ošetřující lékař daného členského státu. Nárok na ošetřovné se uplatňuje prostřednictvím tiskopisu „Žádost o ošetřovné při vzniku potřeby ošetřování (péče) v jiném členském státě EU“.

Problematiku podrobně zpracuji v článku pro server Podnikatel.cz. Zde bude ve spolupráci s ČSSZ vysvětlen postup uplatnění jednotlivých nemocenských dávek. Vyjde pravděpodobně v měsíci prosinci. Odkaz zde připojím.

Slibovaný článek: Zahraniční zaměstnanci a nárok na nemocenské dávky v ČR

Svědectví u soudu a vyloučené dny (pro účely nemocenského pojištění)

Jde o překážku v práci z důvodu obecného zájmu, konkrétně § 202 zákoníku práce – výkon občanské povinnosti. O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti infekčnímu onemocnění, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech, nebo v obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout.

Odpověď se vztahuje k variantě, kdy nebyla poskytnuta náhrada příjmu zaměstnavatelem s následnou refundací od příslušného správního úřadu.

V souladu s § 17 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění jsou vyloučenými dny:

a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, s výjimkou kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28 odst. 4,

b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény)¹⁹); v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se těmito vyloučenými dny rozumí období prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné,

d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu¹) neplatí pojistné na pojištění,

e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž osoba samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění.

Důchodové pojištění (ELDP) – v soudním a správním řízení a v přípravném trestním řízení vznikne svědkům účast na nemocenském a důchodovém pojištění.  Účast na pojištění zde vzniká dnem, za který mu náleží náhrada ušlého výdělku z důvodu svědecké výpovědi, a zaniká dnem, který předchází dni, za který tato náhrada již nenáleží. Obdobně se postupuje při podání vysvětlení na základě výzvy policejního orgánu nebo správního orgánu. Evidenční list důchodového pojištění zakládá a vede příslušný soud, policejní nebo správní orgán. Z pohledu zaměstnavatele se jedná o (omluvené) neplacené volno. Pro účely důchodového pojištění není vyloučenou dobou (variantu X nepředpokládám, jistě se nebude jednat o celý měsíc).

Prokura

Můj článek z roku 2014 publikovaný pro server Podnikatel.cz – Závaznost jednání prokuristy a jeho odměňování

Zaměstnanecká zápůjčka

Od daně osvobozen podle § 6 odst. 9 písm. v) zákona o daních z příjmů:

• „příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300.000 Kč z těchto zápůjček;
• majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300.000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 (tj. použije se cena obvyklá na trhu) a
• zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec“.

Smlouva o zápůjčce – § 2390 až § 2394 nový občanský zákoník, „Přenechání věci k užití jinému“.  Smlouva nemusí být písemná a vznikne, přenechá-li zapůjčitel („věřitel“) vydlužiteli („dlužníkovi“) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Smlouva o zápůjčce je tzv. reálným (naturálním) obchodem. Nabývá účinnosti až předáním a převzetím zapůjčené jistiny, nikoli již jejím přislíbením. Je možné sjednat úrok. V takovém případě je ale jiný daňový režim.

Na straně zaměstnavatele není žádné omezení, nemusí být poskytnuta ze zisku po zdanění. Jde o zápůjčku (bude zaměstnavateli navrácena).

FKSP – nákup automatu na kávu, kávy a smetany do kávy

V souladu s vyhláškou o FKSP (§ 4 zákon č. 114/2002 Sb.) je možné z fondu přispívat na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv, a to nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům. Nákup kávovaru je jednoznačně vybavení ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců. Je možné přispívat také na provoz kávovaru -energie, opravy atd. Ovšem nákup obsahu (káva, kapsle, smetana) není v souladu s vyhláškou.

Pohoštění ve formě kávy by šlo pouze v rámci nákladů na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací, tj. pohoštění dle § 9 písm. b) vyhlášky o FKSP.

Pohřeb jako překážka v práci při noční směně (zaměstnanec noc před pohřbem odpracoval, ale nestihne se vrátit na následující noční směnu, která začíná ve 22 hodin)

Z vyjádření MPSV plyne (odpovídala Mgr. Barbara Hanousek Eckhardová), že v okruhu taxativně vyjmenovaných překážek v práci na straně zaměstnance (nařízení vlády č. 590/2006 Sb.) je i poskytnutí pracovního volna vždy s náhradou mzdy nebo platu v souvislosti s úmrtím rodinného příslušníka nebo jiné osoby žijící se zaměstnancem ve společné domácnosti (viz bod 7 Přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb.) Délka poskytovaného pracovního volna je diferencována podle pozůstalých osob ve vztahu k zemřelému a je rozdělena do tří skupin, kdy pracovní volno je poskytováno  maximálně 2 dny nebo pouze na nezbytně nutnou dobu. Výše uvedenou právní úpravou se řídí jak pracovněprávní vztahy zaměstnanců podle zákoníku práce, tak vztahy zaměstnanců ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, který § 104 odst. 1 na úpravu překážek v práci na straně zaměstnance podle zákoníku práce odkazuje (§ 191, 199 odst. 1 a 2, § 200 až 204 a 206 zákoníku práce a nařízení vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci).

V případě vzniku překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu úmrtí rodinného příslušníka, který odpracoval noční směnu a překážka v práci zasahuje do jeho bezprostředně následující noční směny, nejedná-li se o zaměstnance patřícího do skupiny pozůstalých, kterým vzniká právo na pracovní volno pouze na nezbytně nutnou dobu k účasti na pohřbu (nejvýše na jeden den), je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno na celou tuto noční směnu.  Pokud zákoník práce uvádí dny, jedná se o pracovní dny, tedy směny.