Dagmar Kučerová

Zahraniční cestovní náhrady – vyhláška č. 401/2017 Sb. Tuzemské cestovní náhrady – vyhláška č. 463/2017 Sb.

K cestovním náhradám článek zde: https://www.podnikatel.cz/clanky/cestovni-nahrady-pro-zamestnance-i-podnikatele-v-roce-2018/

Nezabavitelná částka pro exekuční srážky (životní minimum stejné, náklady na bydlení nařízení vlády č. 407/2017 Sb.):

Základní nezabavitelná částka 9338 (3410 + 5928)
2/3 základní nezabavitelné částky 6 225,33 Kč
1/4 na vyživovanou osobu 1556,33 Kč
1/3 zbytku čisté mzdy 3112 Kč

Průměrná mzda pro účely náhradního plnění – 28 761 Kč (Sbírka zákonů č. 437/2017)

Vyhláška o pracovnělékařských službách č. 79/2013 Sb. – vyhlášeno dne 15. 12. 2017, (novela číslo 436/2017 Sb.)

Vyhláška o pracovnělékařských službách

Dlouhodobé ošetřovné a zálohy OSVČ:

U sociálního pojištění platí informace uvedená v materiálu, tj. že OSVČ nebude muset platit zálohy na pojistné za celé měsíce, kdy měla nárok na dlouhodobé ošetřovné.

Problém je ale se zdravotním pojištěním. U OSVČ, která pobírá dávku dlouhodobého ošetřovného není zákonem přímo stanoveno žádné zvýhodnění platby záloh. Nelze uplatnit ani princip, kdy se minimální vyměřovací základ OSVČ snižuje na poměrnou část, pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo PPM. Žádné zvýhodnění se nevztahuje ani na platbu záloh. Pokud však OSVČ ukončí činnost a bude pobírat dávku nemocenského pojištění, může za ni pojistné platit stát.

Dohody konané mimo pracovní poměr a zaměstnavatelem stanovená kratší týdenní pracovní doba

Pracovní doba je stanovena v ustanovení § 79 zákoníku práce – část čtvrtá (pracovní doba a doba odpočinku)

V případě dohod není zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu, na rozdíl od pracovního poměru, ve kterém má zaměstnanec právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, případně sjednané kratší pracovní doby, ale i na rozvržení pracovní doby před zahájením práce.

Ve společném ustanovení k dohodám § 77 zákoníku práce se píše, že se na dohody nevztahuje úprava pracovní doby a doby odpočinku (s výjimkou práce nepřesahující 12 hodin). Ustanovení § 79 se tedy na dohody jednoznačně nevztahuje, hodinová minimální mzda se v případě kratší stanovené týdenní pracovní doby nepřepočítává.

Ještě bych upozornila na ustanovení § 138 zákoníku práce, kdy výše odměny a podmínky pro její poskytování musí být sjednány přímo v dohodě. Nelze odkázat na interní předpis a následně něco přepočítávat.

Samozřejmě je třeba brát zřetel na zákaz diskriminace a srovnatelné podmínky odměňování zaměstnanců.

Dlouhodobé ošetřovné a důchodce (omezení dávky 70 dny?)

Podle ČSSZ může mít na dlouhodobé ošetřovné nárok i starobní důchodce, pokud je účasten nemocenského pojištění a splní podmínky nároku na dávku. Platí pro něj stejná podpůrčí doba (doba po kterou lze poskytovat dávku) jako pro ostatní pojištěnce, tj. nejdéle 90 kalendářních dnů.

Nástup nebo ukončení zaměstnání v průběhu měsíce

Vyjádření z ústředí VZP (vaše pobočka nemá správný výklad!): Podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. a) zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období, kterým je celý kalendářní měsíc. Pokud tedy zaměstnanec ukončil pracovní poměr 20. den (byl naposledy v práci) a měsíc měl 31 kalendářních dní, proběhne výpočet pojistného pro rok 2017, kde byl min. měsíční vyměřovací základ stanoven na 11 tisíc Kč, následovně:

11.000/31*20=7.096,77 – z toho 13,5 % je po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 959,- Kč

Pokud byl pojištěnec zaměstnán byť po část kalendářního měsíce, pak neodvádí za tento měsíc pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. I kdyby zaměstnání trvalo pouze jeden den, zbývajících 30 dní nemá povinnost doplácet pojistné jako OBZP.

Studium na konzervatoři a maturita

Jedná se stále o soustavnou přípravu na budoucí povolání i po složení maturity (nejde o poslední prázdniny). Student ve studiu pokračuje až do absolutoria.

Ošetřovné a souběh s rodičovským příspěvekem

V souladu s ustanovením § 30b odst. 3 zákona o státní sociální podpoře jestliže má v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění.

To se však netýká ošetřovného. Teoreticky je možné, aby nemocensky pojištěný zaměstnanec, pobíral zároveň rodičovský příspěvek a ošetřovné. Matka, která pracuje a pobírá rodičovský příspěvek, má v případě nemoci dítěte nárok na ošetřovné. Pokud by ale nárok na ošetřovné chtěl uplatnit otec dítěte, nebude mít nárok, jelikož na dítě pobírá rodičovský příspěvek matka. Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné při ošetřování/péči o dítě, na které pobírá PPM nebo rodičovský příspěvek jiná osoba. To však neplatí, pokud jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, byla přijata do ústavní péče v nemocnici (léčebném ústavu), byla jí nařízena karanténa nebo ze zákonných důvodů nemůže o dítě pečovat.

Náhradní plnění a splatnost

Aby bylo náhradní plnění platné, je nutné dle prováděcí vyhlášky (518/2004 Sb.) uhradit fakturu ve stejném roce, jako je její zdanitelné plnění, případně u faktur vystavených konci roku lze pro potvrzení náhradního plnění akceptovat i úhradu ve splatnosti v lednu následujícího roku. Nově ale musí být faktury vloženy do systému do 30 dnů od zaplacení. Novela žádnou změnu ohledně splatnosti neobsahuje. Samozřejmě nelze než doporučit odběratelům platit faktury ve splatnosti, aby mohly být dodavatelem pro účely náhradního plnění včas zaevidovány. V opačném případě hrozí nezaevidování a tím i neuplatnění náhradního plnění.

Náborový příspěvek

Nezáleží, zda se jedná o příspěvek novému zaměstnanci nebo zaměstnanci stávajícímu za získání zaměstnance nového. Jde o plnění poskytované v souvislosti se zaměstnáním, nejde o plnění, které má povahu mzdy nebo platu. Do stejné kategorie patří např. odstupné, plnění věrnostní a stabilizační povahy.

Příspěvek na dopravu zaměstnancům paušální částkou (benefit zaměstnavatele – příspěvek na dopravu do práce)

Musí se jednat o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Pak na straně zaměstnavatele daňově účinný náklad dle § 24 odst. 2 písm. j) zákona o daních z příjmů, na straně zaměstnance zdanitelný příjem včetně odvodů pojistného.

Nerozhoduje, jakým způsobem bude paušální částka určena, zda násobek každodenního jízdného nebo částečná úhrada, ale musí se jednat o částku stanovenou kolektivní smlouvou, interním předpisem či v pracovní smlouvě. Pokud tomu tak nebude, jde o daňově neúčinný náklad zaměstnavatele.

Vstupní prohlídka a přenos nákladů na zaměstnance

Vyjádření ministerstva zdravotnictví (odpovídala Štěpánka Čechová): „Informaci o nařízení, které by upravovalo úhradu vstupních pracovnělékařských prohlídek, můžeme vyvrátit. I nadále platí, že kým bude hrazena pracovnělékařská prohlídka záleží na vzájemné dohodě zúčastněných stran, pokud tato dohoda není v rozporu s jiným právním předpisem.“

Změna od 1. 11. 2017 v souvislosti s novelou zákona i jiný výklad tohoto ustanovení (výše)