Dagmar Kučerová

Tištěná kniha – antistresová omalovánka – podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je u zaměstnanců osvobozen příspěvek na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy. Nic dalšího zákon neříká. Antistresová omalovánka může mít podobu knihy, reklama zde zřejmě umístěna nebude, tudíž je možné takovou knihu považovat za tištěnou knihu splňující podmínky (nejde o elektronickou omalovánku).

Nákup vitaminových prostředků – sociální fond (nejedná se o FKSP) – je třeba splnit podmínky pro osvobození na straně zaměstnance, tj. § 6 odst. 9 písm. d) ZDP – zde patří například nákup vitaminových prostředků (vždy v lékárně – nikoli benzinka, drogerie či přímo výrobce), dále např. potravinových doplňků, léků s doplatkem apod. Jde o použití zdravotnických zařízení.

Je tedy možné poskytovat např. probiotika, Wobenzym, či jiné léky i vitaminové doplňky – v souladu s interní směrnicí či kolektivní smlouvou.

Ve vyhlášce o FKSP č. 114/2002 Sb. přímá zákonná definice vitaminového prostředku uvedena není. Mělo by však jít o přípravky pro zaměstnance osobně (tj. pro dospělou osobu), k nimž lze zahrnout nejen klasické vitaminové preparáty, ale i takové, kde se obsah vitaminu/ů deklaruje nikoliv pouze kvalitativně, ale též kvantitativně (=oficiálně figurují v deklarovaném složení, přičemž nejde o pomocné látky; např. hořčík s pyridoxinem, vápník s cholekalciferolem, coenzym q10 s thiaminem..).

Tady by již měl být zaměstnavatel opatrný a určit okruh vitaminových prostředků, které budou z FKSP pořízeny a budou splňovat výše uvedené podmínky, např. po dohodě se smluvním lékařem atd.

Záloha uhrazena letos na rekreaci příštího roku – u pobytů smluvně zajištěných zaměstnavatelem je důležitý okamžik předání poukazu na zájezd nebo rekreaci zaměstnanci (okamžik vzniku práva zaměstnance na pobyt) – na uhrazené zálohy do té doby zaměstnavatelem cestovní kanceláři nelze ještě pohlížet jako na příjem zaměstnance. Pokud tedy byla letos zaměstnavatelem uhrazena pouze záloha a doplatek i pobyt bude v roce 2022, bude se ve mzdě o rekreaci účtovat až v roce 2022 (limit osvobození 20 000 Kč).

Překážka v práci na straně zaměstnavatele (částečná práce) a překážka v práci na straně zaměstnance – přednost má překážka na straně zaměstnance, existují i jiné (starší) odborné názory, podle kterých převáží výše náhrady mzdy uplatňovaná u částečné nezaměstnanosti nad výší náhrady mzdy poskytované při překážkách na straně zaměstnanců (s některými výjimkami). Obdobnou otázkou se v minulosti zabýval i Nejvyšší soud ČR, který v rozsudku řešícím souběh překážek uvedl, že klíčovou je překážka na straně zaměstnance, která „převáží“ nad překážkou na straně zaměstnavatele. V případě souběhu částečné nezaměstnanosti a překážek na straně zaměstnance typu návštěva lékaře, úmrtí v rodině, a tak dále, by měla být přednostně aplikována překážka zaměstnance. Protože se mohou vyskytovat i jiné právní názory, pokusím se zjistit aktuální právní názor MPSV. …. MPSV zastává názor, že v případě souběhu se uplatní překážka v práci na straně zaměstnavatele, nikoli jiná důležitá překážka v práci na straně zaměstnance – cca v polovině listopadu vyjde na toto téma článek na serveru Podnikatel.cz, kde bude vyjádření publikováno. Ke stažení zde.

Nové povinnosti v podobě „odhlášky“ z nemocenského pojištění a dodržení lhůt při ukončení PP v průběhu měsíce – až dodatečně mi došlo, že vlastně není moc co řešit, průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zaměstnavatel zná, je úplně jedno, zda pracovní poměr končí v průběhu nebo na konci měsíce. Vycházíme z předchozího čtvrtletí nebo z výdělku pravděpodobného. Mohlo by se jednat o výjimečné situace, např. při propuštění zaměstnance na začátku měsíce po uplynutí předchozího čtvrtletí. Zde by zaměstnavatel skutečně mohl být v mírném prodlení, pokud má pozdější výplatní termín (po osmidenní lhůtě pro zaslání odhlášky) a nemá čtvrtletí uzavřeno. Zjistím u ČSSZ míru tolerance při odeslání kompletní odhlášky v těchto situacích – doplním na příštím školení.

Pracovní oděvy paušálem – podle § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, není hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování, …

Uvádím vysvětlení z materiálu paní Kataríny Dobešové z ministerstva financí – pojem „stejnokroj“ (služební stejnokroj) – dle zvláštních předpisů v oblasti veřejného práva a „pracovní oblečení“ – tzv. jednotné pracovní oblečení určené zaměstnavatelem dle vnitřního (interního) předpisu (viz pokyn GFŘ D-22), obdobně „pracovní oblečení“ – ochranné oblečení dle nařízení vlády 495/2001 Sb., .. (paušál ne). Viz také Nález Ústavního soudu č. j. II.US 2429/12 ze dne 6.6.2013. Příspěvek na udržování – vyjmut z předmětu daně jen je-li poskytnutý pracovní oděv, stejnokroj nebo pracovní oblečení (nikoliv na údržbu běžného ošacení) (paušál ano).

Potvrzení pro úřad práce a doba důchodového pojištění při předchozí rodičovské dovolené – pokud před podáním žádosti o podporu nebude v posledních dvou letech 12 měsíců výdělečné činnosti (u vás je pouze náhradní doba důchodového pojištění, což je rodičovská dovolená, jde o zaměstnance, ale nebylo placeno pojistné), uchazečka o zaměstnání bude mít nárok na podporu, avšak počítanou z náhradní doby. Pokud by ve výpovědní době pracovala, nebo pracovala alespoň krátký čas před dohodou o ukončení pracovního poměru (stačilo by poslední den – dva), počítala by se podpora z pravděpodobného výdělku. Musela by ale požádat ve lhůtě do tří kalendářních dnů po skončení pracovního poměru. Z tohoto pohledu by mělo být potvrzení vystavené prostřednictvím vašeho programu v pořádku.

K důchodu 500 Kč za 1 vychované dítě – počet dětí není nijak omezen (do zákona se toto omezení nedostalo). Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1, 2 nebo 3 nebo podle § 31, se na žádost zvyšuje ode dne, od něhož se tento důchod přiznává, za každé dítě, které pojištěnec vychoval. …

Osamělý rodič – nárok na ošetřovné 16 dnů a ošetřovné čerpá od roku 2022 babička také mimo domácnost – podle vyjádření MPSV je délka podpůrčí doby posuzuje vzhledem k osobě ošetřující, nikoli k osobě ošetřované. Pokud tedy dochází ke střídání oprávněných v nároku na ošetřovné, posuzuje se délka podpůrčí doby u každého z nich samostatně podle jeho konkrétní osobní situace. Je tedy možné, že jeden z oprávněných má podpůrčí dobu maximálně v délce 9 kalendářních dnů, zatímco druhý oprávněný až v délce 16 kalendářních dnů.

Odměna zaměstnankyni na mateřské dovolené

Vyloučené doby se na ELDP vykazují jen v případě, pokud se nekryjí s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Vyloučené dny pro nemocenské pojištění případné vyplacení odměny neovlivní, protože se stále jedná o dny PPM (přestože byla vyplacena např. covidová odměna).

Tedy z hlediska nemocenského pojištění se nadále jedná o vyloučené dny (bez ohledu na výplatu odměny). Z hlediska důchodového pojištění se o vyloučenou dobu nejedná, protože byla poskytnuta mzda, z níž je odvedeno pojistné.

Další stravenka (příspěvek na stravování) u dlouhých směn (nepeněžní)

Příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění se poskytují až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, max. však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance   v § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů při trvání pracovní cesty 5 až 12 hod., které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem.

Příspěvek na stravování (nepeněžní) lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování (nepeněžní) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů.   

Jestliže zaměstnavatel poskytne například 2 stravenky ve výši 75 Kč zaměstnancům s 12hodinovou směnou, pak si může dát do nákladů 2 × 55 % z 75 Kč (tj. 82,50 Kč). Na straně zaměstnance bude hodnota obou stravenek osvobozena.

Poskytování stravenek na ošetřovném

Jedná se o poskytnutí stravenky za určitý počet směn (směna odpadla z důvodu překážky, ale stále vycházíme z počtu plánovaných směn v měsíci, aby nedošlo k zneužití), pak by byly dle mého názoru u nepeněžního příspěvku (stravenky) splněny podmínky pro osvobození na straně zaměstnance, avšak na straně zaměstnavatele nejde o daňově uznatelný výdaj. Musí však nárok plynout z podmínek k poskytování tohoto benefitu, např. interním předpisem mohou být popsány bližší podmínky, tj. minimální počet odpracovaných hodin pro nárok atd. (na ošetřovném logicky žádné odpracované hodiny nebudou). U stravenkového paušálu (peněžitý příspěvek na stravování) už by bylo osvobození na straně zaměstnance problematické.              

Mimořádná směna a stravenkový paušál – v případě, že je zaměstnanec povolán na směnu mimo rozvrhu směn (zástup, sobotní směna apod.), jde v podstatě o přesčas. Zaměstnavatel by sice mohl i v takovém případě poskytnout peněžitý příspěvek na stravování, ale nebude od daně osvobozený. Protože směnou se rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas (§ 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce).

Naopak v tomto případě má zaměstnanec ze zákona nárok na stravné dle zákoníku práce, protože jde o práci mimo rozvrh směn v místě výkonu práce (§ 152 písm. c) zákoníku práce). Tohoto nároku se nemůže zaměstnanec vzdát.

Elektronické stravenky = nepeněžní plnění, jak potvrdilo GFŘ v tomto příspěvku (závěrečné stanovisko GFŘ)

Jde o směrnici o ochraně oznamovatelů: více např. zde

Mimořádné odměny zdravotníkům a srážky ze mzdy – situace se postupně měnila. Mimořádné odměny jsou součástí mzdy či platu a pokud má zdravotník na mzdu/plat nařízenou exekuci, jde o příjem postižitelný srážkami ze mzdy. V případě oddlužení by teoreticky mohl být postihnut jako tzv. mimořádný příjem. V oddlužení se dlužníků zastal svým rozhodnutím Vrchní v Praze, který rozhodl, že mimořádné odměny zdravotníků nemají být podle insolvenčního zákona posuzovány jako mimořádný příjem a nemají být zahrnuty do oddlužení. Bylo nezbytné legislativně tuto situaci ošetřit, což se také stalo.

Od 31. července 2021 se dá při exekuci postihnout jen polovina odměny, kterou mohou dostat zaměstnanci nebo příslušníci složky integrovaného záchranného systému nebo kritické infrastruktury za úspěšné splnění úkolů stanovených ministerstvem zdravotnictví v době epidemie COVID-19. [§ 24a zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemii koronaviru SARS CoV-2…respektive zákon č. 286/2021 Sb., část osmá, článek XI § 24a – lex covid justice III].