Dagmar Kučerová

Dotaz: Od července 2022 jsme přispívali na základě smlouvy o penzijním připojištění našemu zaměstnanci na penzijní připojištění. V lednu 2023 nám přišlo vyrozumění od penzijní společnosti, že nám příspěvek vrací a že smlouva o penzijním připojištění je od založení neplatná, protože zaměstnanec měl již dříve uzavřené penzijní připojištění jinde. Smlouvu o prvním penzijním připojištění zaměstnanec odmítá donést, nechce tedy od firmy přispívat. Minulá období mám již uzavřena. Chtěla bych se zeptat, zda mu do lednové výplaty mám zadat příspěvek na penzijní připojištění mínusovou částkou? Na mzdovém listě za minulý rok mám příspěvek vyčíslen a minulý rok mám již uzavřen.

Odpověď: Obávám se, že popisovaný postup nebude v pořádku. Finanční správa by mohla v případě kontroly v jednotlivých měsících doměřit příspěvek zaměstnavatele, jelikož zde není od počátku splněna podmínka pro osvobození příjmu. Tudíž by se na něj vztahoval i odvod sociálního a zdravotního pojištění. Zkuste se ještě poradit s vaším daňovým poradcem, ale u zaměstnance by se tento příjem neměl v jednotlivých měsících ideálně vůbec objevit.

Vyčerpaná podpůrčí doba pro nemoc zaměstnance a zdravotní pojištění – stále se jedná o důležitou překážku v práci na straně zaměstnance (i když bez nároku na nemocenskou dávku), která snižuje vyměřovací základ. Zaměstnanec má tedy nulový příjem a nulový vyměřovací základ, tudíž není třeba nic řešit ani z pohledu zaměstnavatele, ani z pohledu zaměstnance.

Náhradní plnění (povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením) – Mezi osoby se zdravotním postižením je možné započítat i starobní důchodce zaměstnané v pracovním poměru, jestliže jsou nadále invalidní.

Průkazy pro uplatnění DZV uvádí § 38l odst. 3 ZDP. Dokládá se úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte, většinou rodným listem, ale lze i jiným dokladem totožnosti. Pokud rodný list dítěte u cizinců (daňových rezidentů ČR) není, pak by se eventuálně dal za úřední doklad pro účely daňového zvýhodnění považovat cestovní doklad cizince (zákonného zástupce), ve kterém je dítě zapsáno. Musí být jasný vztah: dítě – rodič.

DPP – mimořádná odměna zaměstnanci bez odpracování hodin – podle MPSV není odvod pojistného nijak vázán na odpracovanou dobu. Pokud tedy bude odměna stanovena do výše 10 000 Kč, nebude podléhat odvodům pojistného. Bude-li odměna vyšší než 10 000 Kč, bude odvodům pojistného podléhat, i když zaměstnanec v tomto měsíci vůbec nepracoval.

Zdravotní pojištění a odměna po skončení zaměstnání (pracovní smlouva) – vyměřovacím základem je skutečně zúčtovaná odměna (bez doplatku do minima), již nejde o zaměstnance. V měsíci zúčtování odměny se tato osoba nepřihlašuje (zaměstnání nevzniká). Odměna se zahrne do vyměřovacího základu (připočítá se k ostatním mzdám), odvede se pojistné, ale příjemce se do počtu zaměstnanců nezapočítá.

Slevy na pojistném u zahraničních pracovníků – pokud budou občané EU a cizinci podléhat českým právním předpisům, mj. za ně bude zaměstnavatel odvádět pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, bude si za ně moci zaměstnavatel uplatnit slevu při splnění podmínek v zákoně č. 216/2022 Sb. stejně jako za občany ČR.

Avšak u pečujících rodičů musí mít rodný list (jinak nelze uplatnit) a u osob se zdravotním postižením se musí jednat o posouzení českého orgánu sociálního zabezpečení.

Počet vychovaných dětí a odchod do starobního důchodu – hodnotí se obdobně, jako u výchovného. Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte až po dosažení osmého roku jeho věku, podmínka výchovy dítěte je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků. To však neplatí, pokud žena před dosažením zletilosti dítěte přestala o dítě pečovat.

Například: Žena začala pečovat o dítě ve 4 letech, musí pečovat alespoň 10 let, tj. do 14 let dítěte. V případě, že žena začne pečovat po 8 roku věku dítěte, stačí jí pouze 5 roků péče, ale s tou podmínkou, že do 18 let věku dítěte nesmí přestat pečovat. Naopak u ženy, která pečovala o dítě prvních pět let života a poté bylo svěřeno do péče otci, podmínka výchovy dítěte splněna nebude.

Slevy na pojistném – limit 138 hodin a neplacené volno zaměstnance – dle vyjádření MPSV se v tomto případě nebude úměrně snižovat počet 138 hodin podle počtu kalendářních dnů v měsíci, kdy zaměstnanec čerpal toto volno.

Srážková daň – podíl na zisku a zaokrouhlení – srážka daně se provádí ze základu daně, kde se pro účely podílu na zisku či zálohy zaokrouhluje na celé koruny dolů. Daň z tohoto základu se vypočte též se zaokrouhlením na celé koruny dolů.

Právní úprava: § 36 odst. 3 zákona o daních z příjmů