Dagmar Kučerová

Dotaz: Pokud mám u zaměstnance dítě od 1. srpna 2022 ve služebním poměru vojáka z povolání a současně je studentem 1. ročníku prezenčního studia na Univerzitě obrany, vím, že nenáleží zaměstnanci daňové zvýhodnění, ale zaměstnanec se brání, že rodičům spolustudentů jiní zaměstnavatelé daňové zvýhodnění dávají.

Podle § 12 zákona o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje: studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou 1. studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, 2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, …

Zde ještě sdělení GFŘ k problematice

Částečně odpracovaná směna první den nemoci (část mzda a část náhrada mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti) – jde o vyloučený den pro účely nemocenského pojištění (pro vyměřovací základ), protože tento den začíná dočasná pracovní neschopnost. Pro účely důchodového pojištění nepůjde o vyloučenou dobu (pro evidenční list důchodového pojištění), protože zaměstnanec obdrží za tento den část mzdy.

Kurzy šití z FKSP – v souladu § 9 vyhlášky o FKSP lze z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na

a) vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a na dopravu na tyto akce,

b) náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané organizační složkou státu, státním podnikem nebo příspěvkovou organizací,

c) náklady na umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání, které není odborným rozvojem, prohlubováním vzdělání nebo kvalifikace, soustavným vzděláváním nebo zdokonalováním odborné způsobilosti zaměstnance.

Vyhláška tedy nedefinuje o jaké kurzy se jedná, zda je pořadatelem vzdělávací organizace či OSVČ. Z pohledu daňového jde o zaměstnanecký benefit, kdy lze využít osvobození na straně zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm.d) – využití vzdělávacích zařízení. Opět není definováno, o jakého pořadatele kurzu se jedná. Kurz musí být uhrazen zaměstnavatelem, nikoli proplacen zaměstnancům.

Dítě mladší 10 let v péči rodičů – dle potvrzení MPSV dítě v rodině mohou teoreticky uplatnit oba rodiče, rovněž ve střídavé péči. Dítě mimo domácnost (po rozvodu) nikoli.

Datové schránky – na zřízení datových schránek novým povinným subjektům má úřad tři měsíce. Bude to probíhat postupně, tedy ne všem OSVČ budou zřízeny ihned k 1.1. Přístupové údaje budou zasílány do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení, a to na adresu uvedenou v evidenci obyvatel nebo v příslušném rejstříku. Datová schránka bude zpřístupněna prvním přihlášením, nejpozději 15. den po zaslání přístupových údajů.

Datové schránky zřízené ze zákona (právnické a podnikající fyzické osoby) nebude možné na žádost znepřístupnit. K znepřístupnění těchto datových schránek dojde až s účinností ke dní výmazu ze zákonem stanovené evidence (ukončením podnikání, nikoli jeho přerušením či pozastavením), tzn. nikoli na žádost.

Fyzické osoby, kterým bude zřízena datová schránka, kdy použijí kvalifikovaného prostředku (např. Bankovní identity, elektronického občanského průkazu s čipem atd.) s ověřením vůči Identitě občana v rámci jejich autentizace pro přístup k vybraným službám veřejné správy, ji však deaktivovat budou moci. Budou ale muset podat žádost – lze přímo v klientském portálu datových schránek.

Podle vyjádření ministerstva vnitra bude u pověřených účetních (nepodnikatelů) při komunikaci s Portálem ČSSZ po prvním přihlášení datová schránka zřízena. Půjde znepřístupnit (deaktivovat). Pak zůstane znepřístupněna stále.

Uvolnění zaměstnance k volební komisi – přestože zákoník práce činnost člena volební komise přímo nepopisuje, jde o překážku v práci v obecném zájmu. V ustanovení § 82 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky je uvedeno:

Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Předseda, místopředseda a zapisovatel okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise mají nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce než ostatní členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise. Nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce nemá člen okrskové volební komise, který nesplnil povinnost účastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, ledaže byl zapisovatel jmenován nebo předseda a místopředseda určen losem v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit.

Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Členovi okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise.

Dále se využije ustanovení § 206 odst. 3 zákoníku práce: Jestliže je podle zvláštního právního předpisu zaměstnanec uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popřípadě z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy nebo platu, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na upuštění od úhrady.

Především se bude jednat o pátek (sobota jen v případě, kdy z důvodu obecného zájmu odpadla směna). Jde o placenou překážku v práci ve výši průměrného výdělku a zaměstnavatel má nárok od obce na refundaci mzdy (včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění uhrazeného zaměstnavatelem).

Aktivní vojenské zálohy (články) – Zaměstnanci v aktivní vojenské záloze musí podat daňové přiznání, pak staršího data Zaměstnanec v aktivní vojenské záloze? Víme, jak na odvody a mzdu a Evidenční listy u aktivních záloh.

Zaměstnanec do 21 let a slevy na pojistném – ověřila jsem u MPSV. Skutečně nemusí být pro tuto skupinu sjednána týdenní pracovní doba v rozsahu 8 – 30 hodin. Avšak pro uplatnění slevy musí být splněny ostatní podmínky, tedy mzda do limitu a hodiny za měsíc do limitu 138 (čímž toto opatření na podporu zaměstnávání podle mého názoru postrádá smysl).

Péče o osoby závislé na péči – od 1. února 2023 budou platit slevy i pro tyto zaměstnance. Důvod pro uplatnění slevy – pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost); osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění,

Rezident/nerezident ČR statutár – změna v průběhu roku – poplatník může v průběhu kalendářního roku změnit bydliště z jednoho státu do druhého, proto skutečně může nastat situace, kdy po část zdaňovacího období je fyzická osoba daňovým rezidentem jednoho státu a v další části je rezidentem druhého státu. Zákon o daních z příjmů neřeší otázku změny daňové rezidence v průběhu zdaňovacího období a postup je upraven v Pokynu GFŘ D – 22. Je zde stanoveno, že dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu daňové povinnosti vůči České republice v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně, a v případě vzniku neomezené daňové povinnosti v ČR v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období.

Publikace: Překážky v práci na straně zaměstnance i zaměstnavatele (ANAG, JUDr. Ph.D. Tereza Landwehrmann, vydáno 2021) – od roku 2022 byly nějaké změny, možná bych vyčkala, zda nebude aktualizace.

Úmrtí zaměstnance – článek Smrtí zaměstnance povinnosti zaměstnavatele nekončí (už je staršího data).

Peněžitá práva zaměstnance smrtí nezanikají. Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová a platová práva z pracovně právních vztahů postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti.

Ve vašem případě půjde o děti, avšak malým dětem nelze vyplatit. Zákonným zástupcem bude zřejmě jejich matka (družka zemřelého). Doporučovala bych se poradit s notářem určeným pro dědictví, zda bude s tímto postupem souhlasit. Na účet bych neposílala, může být již bankou zablokován. Aktuálně spíše převažuje právní názor, že zaměstnavatel měl se zaměstnancem dohodu o zasílání mzdy na účet, avšak za jeho života, nikoli po smrti (dohoda smrtí skončila).

Jestliže jsou splněny po celý měsíc podmínky (důvod pro uplatnění slevy) a zaměstnavatel oznámil záměr, je možné si slevu uplatnit. Avšak pokud by v některém z měsíců byla mzda vyšší než limit, odpracováno více hodin než 138 atd., pak v tomto měsíci slevu uplatnit nelze. Záměr se neukončí (důvod pro uplatnění slevy trvá).

Článek zpracovaný kolegou o narovnání nezabavitelné částky po rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR: Na doplacení vyšší nezabavitelné částky mají vyšší šanci zaměstnanci než důchodci

Doprava zaměstnanců do práce zaměstnavatelem – na straně zaměstnance jde o zdanitelný nepeněžní příjem včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění.

Na straně zaměstnavatele jsou daňově uznatelným nákladem (výdajem) práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Zaměstnavatel musí být schopen prokázat skutečnost, že uvedené náklady (výdaje) vznikly, že je jedná o náklady (výdaje) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, zachycení nákladů (výdajů) v účetnictví (daňové evidenci).

Náhrada mzdy u důchodce – poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Platí to pro všechny PN v kalendářním roce.

Omezení však neplatí pro náhradu mzdy. Jestliže má důchodce již 70 dnů nemocenského vyčerpáno a znovu ve stejném roce onemocní, na náhradu mzdy nárok má, ale na nemocenské již ne.